Dobrý den, TV Polar vám přináší pravidelné zpravodajství ze světa energetiky v pořadu Energie a kraj. Na úvod si představíme modernizaci Teplárny Karviná, poté se podíváme tradičním okénkem do světa a nakonec si budeme povídat s expertem na energie, panem Martinem Valuškem.

VEOLIA modernizuje teplárny, investuje do nových technologií

Veolia pokračuje v masivních investicích do nových technologií, které umožní vyrábět teplo ekologicky a bezpečně. Jedním z největších projektů je transformace Teplárny Karviná, která zásobuje teplem města Karvinou a Havířov. Jak bude vypadat výsledek, se mohli podívat zastupitelé Havířova v Přerově, kde Veolia podobný multipalivový projekt právě dokončuje.

Pavel Mlčák, výrobní náměstek regionu Střední Morava, Veolia Energie: „Tento projekt de facto znamená ukončení spalování uhlí v Přerovské teplárně, to skončilo v únoru tohoto roku a od té doby už je teplárna provozovaná na jiná paliva.“

Hlavním zdrojem bude v Přerově multipalivový kotel, který se dokončuje a začne sloužit během příští zimy. Přednost budou mít lokálně dostupná paliva.

Pavel Mlčák, výrobní náměstek regionu Střední Morava, Veolia Energie: „Jak plyne z názvu, kotel bude umět spalovat více paliv, především TAP, biomasu a sušené čistírenské kaly. Pro konečné zákazníky výhoda spočívá především v jistotě dodávek tepla, bude schopný spalovat více paliv, což je vždycky dobré.“

Dramatické dění kolem energií a surovin v Evropě potvrzuje, že snižování závislosti na jednom palivu je nejlepší cestou k zabezpečení stabilních dodávek energií. Ukazuje se také, že efektivnější je nevozit paliva z velké dálky, ale využívat místní možnosti.

Jakub Tobola, obchodní ředitel skupiny Veolia: „V dnešní době opravdu není ideální používat pouze jeden typ paliv, plyn, uhlí nebo něco jiného. Je vždy dobré využívat lokální paliva, což je naším hlavním cílem, chceme využívat hlavně paliva v MS kraji a zároveň mít co nejširší skladbu paliv, tak abychom mohli v případě problémů s cenou nebo dostupností mohli jedno palivo nahradit druhým.“

Pro města by mohlo být velkým přínosem těchto projektů také moderní energetické využití komunálního odpadu, který už nebude smět končit na skládkách. Veolia tím významně pomůže městům a obcím řešit odpadovou problematiku a odpady smysluplně využít na principu cirkulární ekonomiky. Kdo bude mít poblíž možnost energetického využití odpadů, má o starost méně.

Pavel Mlčák, výrobní náměstek regionu Střední Morava, Veolia Energie: „Z osobního i profesního hlediska to určitě považuji za budoucnost v energetice, je rozumné komunální odpad energeticky využít a nezakopávat do země.“

Projekt transformace karvinské teplárny skupiny Veolia staví na stejném principu. Na rozdíl od Přerova teplárna v Karviné může ještě pár let využívat i uhlí díky investicím do ekologizace v minulých letech. Teplárna má efektivní odprášení, odsíření i denitrifikaci.

Jakub Tobola, obchodní ředitel skupiny Veolia: „V Karviné a Havířově připravujeme v rámci rekonstrukce Teplárny Karviná obdobný projekt jako v Přerově, tzn. výstavbu multipalivového kotle s doplněním o plynové kotle, které budou sloužit pro špičku v zimě.“

Tomáš Groň, ředitel regionu Severní Morava a Slezsko, Veolia Energie: „Modernizace Teplárny KA pokračuje podle plánu, jsme v prostředku první fáze, zhotovujeme sérii 3 kotlů na plyn 3x 36 MW a zároveň stavíme malé satelitní horkovodní kotelny jednu pro KA a jednu pro HAV. 38 Tato výstavba všech 5 kotlů by měla být dokončena na podzim a uvedena do provozu na topnou sezónu.“

Hlavním zdrojem tepla pro Karvinou a Havířov ale bude stejně jako v Přerově multipalivový kotel - svým způsobem unikátní řešení, které v České republice zatím nemá obdoby.

Tomáš Groň, ředitel regionu Severní Morava a Slezsko, Veolia Energie: „Multipalivový kotel je v legislativním procesu, běží EIA, vyjasňují se podmínky a limity, zároveň připravujeme tendr. Náš plán je v roce 2023 realizovat tender, v letech 2024-2025 výstavbu, tak aby mohl být kotel v roce 2026 v ostrém provozu.“

Veolia má výhodu, že tento vícepalivový směr prosazuje už několik posledních let a její běžící i připravované investice tak posilují bezpečnost a soběstačnost.

Jakub Tobola, obchodní ředitel skupiny Veolia: „V rámci dalších našich lokalit plánujeme opět využívat co nejvíc lokálních zdrojů a diverzifikovat palivovou základnu. V FM a Krnově budeme využívat biomasu doplněnou o zemní plyn, v Kolíně také stavíme kombinaci biomasy a zemního plynu.“

Žhavým tématem v poslední době jsou však také ceny energií. Prudký nárůst cen plynu, elektřiny, uhlí a emisních povolenek zdražuje i teplo, bez kterého se neobejdeme velkou část roku. Obvykle se topí v centrálních systémech 8 měsíců v roce. Velké investice v případě velkých dodavatelů by ale neměly ceny tepla dále výrazně zvyšovat.

Jakub Tobola, obchodní ředitel skupiny Veolia: „Tyto investice nemůžeme plně promítnout do ceny tepla a ani to není naším cílem, tyto investice přinesou větší efektivitu výroby, využíváním lokálních surovin omezíme dopady tržních cen, zemního plynu a uhlí na burze. Když budeme využívat lokální paliva, jsme schopni cenu kontrolovat a s tou efektivitou jsme schopni cenu tepla udržet v rozumných mezích.“

Ceny pelet v Evropě strmě stoupají

Cena dřevěných pelet, které 45.000 tuzemských domácnosti a firem používá jako palivo do automatických kotlů, letos na jaře v Česku meziročně vzrostla až o 40 procent. U některých prodejců cena kilogramu pelet překročila rekordní hranici deseti korun. Roční náklady na vytápění rodinného domu peletami tak vzrostou o tisíce korun.

Kvůli negativními vývoji na trhu s energiemi prudce vzrostla poptávka po peletách a někteří distributoři zavádějí pořadníky. Ale stále jsou dřevěné pelety navzdory růstu cen nadále finančně výhodnějším zdrojem tepla než plyn a elektřina.

Podle předsedy klastru Česká peleta Vladimíra Stupavského se v současné době cena pelet i ostatních paliv a energií vyvíjí prakticky každý týden a je ovlivněna panikou na trhu srovnatelnou s nedávným kolísáním cen pohonných hmot.

Vladimír Stupavský, předseda klastru Česká peleta: „Hlavním viníkem je samozřejmě ruský útok na Ukrajinu a strašení s vypínáním plynu.“

Výrobci se zároveň potýkají s rostoucími cenami pilin pro výrobu pelet, energií, obalových materiálů a dopravy. Nejlevnější pelety mohou lidé nyní pořídit za 7,6 koruny, cena nejdražších přesáhla deset korun za kilogram. Zdražení se tedy pohybuje mezi deseti až 40 procenty. Je to hodně, ale pořád zásadně méně než činí zdražování plynu a elektřiny.

Majitelé automatických kotlů kvůli negativním zprávám o růstu cen fosilních paliv i jejich hrozícímu nedostatku podlehli panice a poptávka po peletách na jaře několikanásobně vzrostla. Prodejci k tomu přistupují různě. Na čtyřnásobný nárůst poptávky totiž nemůže být nikdo připraven. Pelety se postupně vyrobí, protože dřevozpracující průmysl funguje dobře, ale taková nárazová poptávka nemůže být hned uspokojena. Někteří pelety mají, jiní zavádějí pořadník a jiní podstatně zdražují, aby omezili příval nových objednávek.

Svoji roli v růstu cen dřevěných pelet sehrál i válečný konflikt na Ukrajině, která je jedním z exportérů tohoto ekologického paliva do Evropy. Podle Stupavského ale není důvod k panice, pelet bude na tuzemského trhu dostatek. Česká výroba pelet je každoročně ve velkém převisu, vyrábíme třikrát až čtyřikrát více pelet, než spotřebováváme. V Evropě je ale propojený trh a ne všechny země jsou s výrobou a spotřebou soběstačné. Evropa spotřebovává pro vytápění asi 18 milionů tun pelet a aktuálně čelí výpadku dvou milionů tun z Ruska, Běloruska a Ukrajiny. Není to nenahraditelný výpadek, ale dokázal viditelně zamíchat s cenami.

Růst cen pelet by podle Stupavského nebyl tak výrazný, pokud by stát zamezil masovému vývozu dřeva a dřevních paliv z Česka. Dřevěné pelety ale nadále patří mezi levnější druhy topiva. Dřevěné pelety jsou při ceně do osmi korun za kilogram cenově shodné s baleným uhlím, při vyšších cenách už „vítězí“ uhlí, pokud však pomineme škodlivou stránku jeho spalování. Plyn vychází ve srovnání s peletami minimálně dvojnásobně dráž.

Martin Valušek, expert na energie: Ceny energií výrazně ovlivňuje válka na Ukrajině

Tomáš Tikal, TV Polar: Hostem našeho pořadu Energie a kraj je tentokrát pan Martin Valušek, ředitel společnosti eCENTRE a také expert na energie. Dobrý den, vítejte u nás.

Martin Valušek, expert na energie: Dobrý den.

Tomáš Tikal, TV Polar: Naše diváky určitě trápí rostoucí ceny energií. To je to hlavní téma našeho rozhovoru. Jak Vy vnímáte to turbulentní dění kolem energií v posledních měsících?

Martin Valušek, expert na energie: Ta doba je opravdu velmi turbulentní. My jsme si všichni zvykli v minulém desetiletí zhruba na to, že ten vývoj cen energií byl velmi poklidný. Docházelo tam k nárůstům, ale i poklesům v řádu jednotek, maximálně desítek procent, ale za rok. Od roku 2021 se však se ta situace velmi změnila. Od začátku roku dvacet jedna. Došlo k pozvolnému, ale stálému nárůstu cen energií, které se ale postupně změnilo zhruba na podzim roku 2021. Velmi dramatický a naprosto bezprecedentní nárůst, kdy ty denní nárůsty se pohybovaly v řádu desítek procent tedy denně. Ne ročně, ale denně.

Tomáš Tikal, TV Polar: Co je ten důvod, proč ceny energií rostou. Je to jen to, že se odklání od uhlí?

Martin Valušek, expert na energie: Není to jenom to, protože těch příčin se sešlo opravdu mnoho. Ze začátku se hlavní důraz kladl na to, že rostly emisní povolenky a ty ceny emisních povolenek opravdu stouply v řádu roku a půl z hodnoty nějakých pěti euro až k devadesáti eurům. Ale byl to jenom takový ten první počátek. Přišlo také to, že postupně Německo odstavuje jaderné elektrárny, stejně tak Belgie. Došlo k tomu, že v roku v roce 2021 málo foukalo, jak se říká, v Severním moři, takže ty větrné parky vyráběly málo energie. Došlo zároveň k tomu, že v Norsku bylo málo vody, takže nebyly naplno vytěžené vodní elektrárny. Plus nastala i doba lehce post covidová, kdy se rozjel průmysl téměř na plné otáčky. To způsobilo to, že byla na tom trhu obrovská poptávka, ale malá nabídka. Do toho ještě na ten podzim, všichni víme, ukončil dodávky jeden z největších dodavatelů a najednou na trhu bylo více než milion odběrných míst. Hlavně dodavatelé poslední instance se o tyto klienty museli postarat, proto museli velmi rychle nakupovat, to opět zvyšovalo tu poptávku.

Tomáš Tikal, TV Polar: Přednedávnem do toho přišla válka na Ukrajině. Pořád se mluví o tom, jestli bude plyn, nebude plyn. Jaký to má vliv na cenu komodit?

Martin Valušek, expert na energie: Vliv to má obrovský. Už se to i projevilo. De facto i hned po invazi došlo k tomu, že ceny plynu i elektřiny vyletěly významným způsobem a to z několika důvodů. Je to obrovská nejistota v tom, jestli vůbec ten plyn k nám doputuje. Zároveň Němci úplně stopli už de facto před spuštěním provoz plynovodu Nord Stream 2. Tyto okolnosti se odrazily ve velmi dramatickém nárůstu cen. Jenom pro představu našich diváků, jestliže dodavatelé v roce 2020 nakupovali elektřinu na trzích někde na úrovni pod tisícikorunu za megawatthodinu, dneska nakupují za více než pět tisíc. U plynu je to naprosto obdobné. Dodavatelé byli zvyklí nakupovat za tři sta padesát, čtyři sta korun, dneska jsme na hranici dva a půl tisíce korun. To znamená ten nárůst je opravdu dramatický a je zhruba šestinásobný oproti tomu, co tady bylo v minulosti.

Tomáš Tikal, TV Polar: Rusko už stouplo plyn v Polsku a Bulharsku. Umíte si představit, co by se dělo u nás, kdyby nás to potkalo?

Martin Valušek, expert na energie: Je to velmi těžké si představit, protože jsme si nikdo asi ani v nejčernějším scénáři toto nepředstavovali, ale všechno je možné. Je dále otázka v jakém časovém horizontu by se toto podařilo vyřešit. Určitě by to nebyla otázka měsíců, ale let, protože musely by se upravit infrastruktura, plynovody, musely by se postavit přístavní terminály na přečerpávání zkapalněného zemního plynu a tak dále. To všechno není otázka měsíců, ale je to horizont minimálně tří až pěti let. Na jednu stranu bych chtěl určitě diváky uklidnit, není to o tom, že by byly v ohrožení domácnosti, ale určitě si dokážu představit, že by to způsobilo velký problém průmyslovým podnikům, chemičkám a tak dále.

Tomáš Tikal, TV Polar: Děkuju moc za rozhovor. Mějte se hezky a na shledanou příště.

Martin Valušek, expert na energie: Děkuji, na shledanou.

Tomáš Tikal, TV Polar: Do patnácti minutovky o energiích už se toho více nevejde. Další novinky vám přineseme opět příště, na viděnou.

Do patnáctiminutovky o energiích už se toho více nevejde, další novinky vám přineseme opět příště. Na viděnou.

Redakčně upraveno / zkráceno.