Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Energie a kraj

Energie a kraj

  • Memorandum o spolupráci při transformaci území po ukončení těžby v Moravskoslezském kraji
  • Vítr a slunce v Evropě poprvé porazily uhlí
  • Energetické spalování odpadu, Karel Belda, ředitel OZO

Dobrý den, jsme tady s dalším dílem energetického magazínu TV Polar Energie a kraj. V úvodní reportáži podepíšeme Memorandum týkající se konce těžby černého uhlí v našem kraji, v okénku do světa se dozvíme, že vítr a slunce v EU poprvé porazily uhlí a nakonec si budeme povídat s jednatelem společnosti OZO Ostrava, panem Karlem Beldou.

Memorandum o spolupráci při transformaci území po ukončení těžby v Moravskoslezském kraji

Memorandum o spolupráci při transformaci území po ukončení těžby podepsali hlavní aktéři nastartování této zásadní proměny. Na koordinované spolupráci se dohodly Moravskoslezský kraj, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, státní podnik DIAMO a krajská společnost Moravskoslezské Investice a Development. Následovat budou sanačně-likvidační práce, zpracování master plánů, které určí možnosti využití areálů dolů, a příprava konkrétních projektů financovaných zejména z Operačního programu Spravedlivá transformace.

Cílem spolupráce je k transformaci území přistoupit komplexně a koordinovaně. Zúčastněné strany budou spolupracovat při přípravě konkrétních projektů i při zajišťování finančních prostředků a hledání potenciálních investorů.

Proměna území po ukončení těžby má naši lokalitu zatraktivnit, posílit ekonomiku regionu, přivést sem nové investory, ale také vrátit krajinu lidem, aby zde mohli jezdit nejen za prací, ale i za odpočinkem a také třeba poznáváním hornické historie či zábavou. Moravskoslezský kraj chce přitom klást důraz na inovativní a zelené technologie.

Karel Havlíček, ministr průmyslu a obchodu: Já to neberu jen jako akt, že dnes uzavíráme memorandum, což je samozřejmě důležité, ale je dobré, že to máme písemně, ale obecně akt toho, že DIAMO se stává významným spoluhráčem MSK i všech ostatních institucí je z mého pohledu zcela zásadní sdělení, protože OKD samozřejmě je klíčová firma celého regionu a to, že se přebírá byť část firmy, která je v útlumu neznamená, že něco končí naopak něco začíná. A jestliže Diamo má být spolutvůrce do značné míry prostředí v tomto kraji, tak to nemůžeme dělat bez spolupráce s jejími představiteli, s klíčovými investory protože to není zdaleka jen o sanaci a rekultivaci, ale o tom, co bude dál. A jestliže dnes Diamo disponuje velkým majetkem. Disponuje logicky určitými příležitostmi, tak je třeba aby to bylo v souladu. Aby to bylo v souladu s očekáváním obyvatel, firem, institucí aby jsme si řekli, kde chceme investovat v oblasti energetiky, v oblasti dopravy. Jsou tu úžasné příležitosti, které a toto znamená obecně vždy platí, že když něco někde končí rovněž i začíná. Pro někoho nostalgicky končí OKD, pro někoho začíná období nových příležitostí.

Memorandum o spolupráci při transformaci území po ukončení těžby v Moravskoslezském kraji vytváří potřebný prostor pro systematickou koordinaci transformace pohornické krajiny, sdílení informací, přípravu konkrétních projektů a také zapojení potenciálních investorů do celého procesu.

Vítr a slunce v Evropě poprvé porazily uhlí

V Evropské unii se loni vůbec poprvé vyrobilo více elektřiny z větrných, fotovoltaických nebo vodních elektráren než z fosilních zdrojů jako uhlí nebo plyn.

K tomu, že vítr a slunce v Evropské unii poprvé porazily uhlí, přispěla i nižší poptávka způsobená vládními opatřeními proti šíření nákazy, která se více projevila v omezení spotřeby dražšího uhlí.

Obnovitelné zdroje se v roce 2020 podílely na výrobě elektřiny v EU 38 procenty ve srovnání s 34 procenty o rok dříve. Podíl elektřiny z fosilních paliv se snížil na 37 procent.

Je to důsledek toho, že přírůstky výkonu obnovitelných zdrojů jsou v posledních letech nejen v Evropě, ale i ve světě výrazně vyšší než u fosilních zdrojů. Je to údajně projev environmentální politiky EU, jak v legislativní, tak i finanční podobě. Získat financování na zelené investice je teď mnohem snazší než dříve.

Tomu odpovídají i čísla. Podle evropského svazu větrné energie byly loni v Evropské unii a Velké Británii investice do větrných elektráren na moři dvojnásobné proti očekávání z počátku roku 2020. Celkem se do nich investovalo rekordních 26,3 miliardy eur. To je podle finančního analytika Guye Brindleye suma, s níž se počítalo nejdříve v roce 2025. Další růst se očekává i letos.

Produkce z větrných elektráren a fotovoltaiky vzrostla loni v Evropě meziročně o desetinu. Z uhlí se naopak vyrobilo o 20 procent méně, asi polovina toho co v roce 2015. Poptávka po uhlí klesá kvůli jeho zdražování, zejména kvůli rostoucí ceně emisních povolenek. Ty musí uhelné firmy platit za vypuštěné emise a jejich cena za poslední tři roky vzrostla šestinásobně z 5 na loňských 30 eur. Nyní je jejich cena ještě vyšší.

Odlišná je ale situace v České republice. V tuzemsku se loni vyrobilo 51 procent elektřiny z uhlí, 37 procent z jádra a pouze 12 procent z obnovitelných zdrojů.

Emise při výrobě elektřiny v Evropě za posledních pět let klesly o 29 procent. Toto číslo by mohlo být ještě vyšší, pokud by nedošlo ke snižování výroby z jádra. Ta loni poklesla o 10 procent, což byl největší propad za posledních 30 let. Způsobeno to bylo neplánovanými odstávkami v elektrárnách ve Francii a Belgii a odstavením bloků v Německu a Švédsku.

Energetické spalování odpadu, Karel Belda, ředitel OZO

Je možné v budoucnu v teplárenství využívat odpady? Odpoví nám ten nejpovolanější, jednatel společnosti OZO Ostrava Karel Belda.

Karel Belda, ředitel OZO Ostrava: Postupný konec těžby uhlí je pozitivní věc. Podstatné je na tom tom to, aby to bylo podloženo ekonomickými a ekologickými důvody. Je zatím pouze zelená ideologie bez nějakých dalších vedlejších efektů. Tak je to samozřejmě špatně. Takže já pevně věřím, že ten důvod ukončení těžby je podložen ekonomikou a ekologií.

Tomáš Tikal, TV Polar: Stále se diskutuje o tom, které zdroje by černé uhlí na které byl náš region dlouhé desetiletí zvyklý nahradit. Co vy na to?

Karel Belda, ředitel OZO Ostrava: Je to můj soukromý názor, není to zrovna můj předmět podnikání. Já si myslím, že to bude jaderná energie, která je nejčistší, takže by měla uhlí nějakým způsobem nahrazovat. Jenže ty trendy jsou dneska trošku opačné. Sází hodně na sluníčko, vítr a další stroje, které jsou nestabilní. Stejně potřebují zálohovat. Takže z mého pohledu je jaderná energetika.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jednou z variant o které se mluví je také energetické využívání odpadů a to už se dostáváme k tomu vašemu, k té vaší náplni práce. Jak moc je to reálné a jak jsme daleko, aby se to dalo využít naplno.

Karel Belda, ředitel OZO Ostrava: Já myslím, že to je potřeba. Bohužel ten čas už mohl nastat podstatně dříve a my jsme tu promarnili 20 let, kdy se odpady mohli využívat jako zdroj energie. Dneska jsme k tomu pomaličku dospěli a ten zájem ze strany energetiků začíná přibývat. Což je jenom dobře. Jak pro energetiky, tak pro nás.

Tomáš Tikal, TV Polar: Vyrábí palivo pro cementárny, jak to funguje?

Karel Belda, ředitel OZO Ostrava: My už pro cementárny děláme dvacet let. 20 let vlastně. Ty odpady, které mají energetický obsah a nejsou dále využitelné meleme jako palivo a vozíme do cementárny. To si myslím, že je úžasná věc. My jsme tady zachránili v podstatě stovky tisíc tun uhlí, tím že jsme tu nahradili tu energii.

Tomáš Tikal, TV Polar: Proč si myslíte, že o to energetické využívání odpadů dosud nebyl takový zájem?

Karel Belda, ředitel OZO Ostrava: Tam vidím trošičku takovou ideologií, že když se řekne odpad, tak se řekne spalovna a to je špatně. Nevím proč. Když si vezmete veškeré energetické využívání odpadů probíhá v teplárnách nebo elektrárnách. Nebavíme se teď o cementárnách a vy tam pouze nahradíte zdroj energie místo uhlí používáte odpady. Jinak to zařízení je klasická teplárna nebo elektrárna ve většině případů je to kombinace teplárny elektrárny. Taky se neříkalo, že tady máme v podstatě spalovny uhlí. Jsou to teplárny a taky neříkáme že máme spalovny plynu. Jsou prostě teplárny. Takže když použiju jako zdroj energie odpad, tak to není spalovna ale teplárna. Pouze s jiným zdrojem energie.

Tomáš Tikal, TV Polar: Už vás někdo z těchto subjektů oslovil a požádal o spolupráci?

Karel Belda, ředitel OZO Ostrava: V podstatě my jsme oslovovali teplárny v širokém okolí asi už osm let. Probíhají jednání až v dnešní době to pro ně začíná být ekonomicky zajímavé. Takže v dnešní době skutečně se odpad začíná brát jako zdroj energie. A velcí hráči na trhu začínají o tom uvažovat, což je dobře.

Tomáš Tikal, TV Polar: Které odpady by se daly tímto způsobem využít?

Karel Belda, ředitel OZO Ostrava: V podstatě všechny které hoří. My dneska děláme palivo pro cementárny vlastně se zbytků po třídění plastů, což je asi 50 procent našich vstupů. A dále děláme vlastně palivo ze speciálních průmyslových odpadů, z automotivů a z jiných vlastně výroby. Dnešní složení odpadu pro výrobu paliva pro cementárny. Pro teplárny chceme vyrábět palivo z místních komunálních odpadů. Čili odpady které občané vyhodí do klasických zelených kontejnerů a které končí na skládce, ale tam je asi 80 procent odpadu, které mají energetický obsah. My to vlastně předpřipravíme a budeme tam vozit pouze to co hoří.

Tomáš Tikal, TV Polar: Dá se srovnat výhřevnost těchto odpadů například s černým uhlím?

Karel Belda, ředitel OZO Ostrava: Určitě. Říkám záleží se kterými pracujete. My vycházíme z toho, že je tam nějaké koncové zařízení energetické. Ten kotel, který má nějaké parametry a tím, že máme nebo chceme postavit zařízení, tak jsme schopni na základě požadavků energetiků předpřipravit to palivo tak, aby vyhovovalo podmínkám kotle. To znamená výhřevnost, obsah chlóru a další parametry, které potřebují vlastně ty dané zařízení.

Tomáš Tikal, TV Polar: Bude takové využití odpadů ekologičtější než u černého uhlí?

Karel Belda, ředitel OZO Ostrava: Určitě. Určitě je to ekologičtější, protože ty limity, které jsou dneska emisní limity pro zařízení, která používají odpady jako zdroj energie jsou přísnější než limity na stávajících na uhlí. Takže jenom s tím, že vlastně předěláte zdroj z uhlí na odpady a už máte přísnější emisní limity. Máte dopad na zlepšení ovzduší jednoznačně.

Tomáš Tikal, TV Polar: Pane Beldo, děkuji moc za rozhovor a věřím, že touto cestou náš region velmi brzy půjde. Mějte se a na shledanou.

Karel Belda, ředitel OZO Ostrava: Taky věřím. Na shledanou.

Tomáš Tikal, TV Polar: Magazín Energie a kraj je u konce. Jsme rádi, že jste se dívali a těšíme se na příště.


Redakčně upraveno / zkráceno.

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Energie a kraj
22. dubna 2021, 17:13

Dobrý den, jsme tady s dalším dílem energetického magazínu TV Polar Energie a kraj. V úvodní reportáži podepíšeme Memorandum týkající se konce těžby černého uhlí v našem kraji, v okénku do světa se dozvíme, že vítr a slunce v EU poprvé porazily uhlí a nakonec si budeme povídat s jednatelem společnosti OZO Ostrava, panem Karlem Beldou.

Memorandum o spolupráci při transformaci území po ukončení těžby v Moravskoslezském kraji

Memorandum o spolupráci při transformaci území po ukončení těžby podepsali hlavní aktéři nastartování této zásadní proměny. Na koordinované spolupráci se dohodly Moravskoslezský kraj, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, státní podnik DIAMO a krajská společnost Moravskoslezské Investice a Development. Následovat budou sanačně-likvidační práce, zpracování master plánů, které určí možnosti využití areálů dolů, a příprava konkrétních projektů financovaných zejména z Operačního programu Spravedlivá transformace.

Cílem spolupráce je k transformaci území přistoupit komplexně a koordinovaně. Zúčastněné strany budou spolupracovat při přípravě konkrétních projektů i při zajišťování finančních prostředků a hledání potenciálních investorů.

Proměna území po ukončení těžby má naši lokalitu zatraktivnit, posílit ekonomiku regionu, přivést sem nové investory, ale také vrátit krajinu lidem, aby zde mohli jezdit nejen za prací, ale i za odpočinkem a také třeba poznáváním hornické historie či zábavou. Moravskoslezský kraj chce přitom klást důraz na inovativní a zelené technologie.

Karel Havlíček, ministr průmyslu a obchodu: Já to neberu jen jako akt, že dnes uzavíráme memorandum, což je samozřejmě důležité, ale je dobré, že to máme písemně, ale obecně akt toho, že DIAMO se stává významným spoluhráčem MSK i všech ostatních institucí je z mého pohledu zcela zásadní sdělení, protože OKD samozřejmě je klíčová firma celého regionu a to, že se přebírá byť část firmy, která je v útlumu neznamená, že něco končí naopak něco začíná. A jestliže Diamo má být spolutvůrce do značné míry prostředí v tomto kraji, tak to nemůžeme dělat bez spolupráce s jejími představiteli, s klíčovými investory protože to není zdaleka jen o sanaci a rekultivaci, ale o tom, co bude dál. A jestliže dnes Diamo disponuje velkým majetkem. Disponuje logicky určitými příležitostmi, tak je třeba aby to bylo v souladu. Aby to bylo v souladu s očekáváním obyvatel, firem, institucí aby jsme si řekli, kde chceme investovat v oblasti energetiky, v oblasti dopravy. Jsou tu úžasné příležitosti, které a toto znamená obecně vždy platí, že když něco někde končí rovněž i začíná. Pro někoho nostalgicky končí OKD, pro někoho začíná období nových příležitostí.

Memorandum o spolupráci při transformaci území po ukončení těžby v Moravskoslezském kraji vytváří potřebný prostor pro systematickou koordinaci transformace pohornické krajiny, sdílení informací, přípravu konkrétních projektů a také zapojení potenciálních investorů do celého procesu.

Vítr a slunce v Evropě poprvé porazily uhlí

V Evropské unii se loni vůbec poprvé vyrobilo více elektřiny z větrných, fotovoltaických nebo vodních elektráren než z fosilních zdrojů jako uhlí nebo plyn.

K tomu, že vítr a slunce v Evropské unii poprvé porazily uhlí, přispěla i nižší poptávka způsobená vládními opatřeními proti šíření nákazy, která se více projevila v omezení spotřeby dražšího uhlí.

Obnovitelné zdroje se v roce 2020 podílely na výrobě elektřiny v EU 38 procenty ve srovnání s 34 procenty o rok dříve. Podíl elektřiny z fosilních paliv se snížil na 37 procent.

Je to důsledek toho, že přírůstky výkonu obnovitelných zdrojů jsou v posledních letech nejen v Evropě, ale i ve světě výrazně vyšší než u fosilních zdrojů. Je to údajně projev environmentální politiky EU, jak v legislativní, tak i finanční podobě. Získat financování na zelené investice je teď mnohem snazší než dříve.

Tomu odpovídají i čísla. Podle evropského svazu větrné energie byly loni v Evropské unii a Velké Británii investice do větrných elektráren na moři dvojnásobné proti očekávání z počátku roku 2020. Celkem se do nich investovalo rekordních 26,3 miliardy eur. To je podle finančního analytika Guye Brindleye suma, s níž se počítalo nejdříve v roce 2025. Další růst se očekává i letos.

Produkce z větrných elektráren a fotovoltaiky vzrostla loni v Evropě meziročně o desetinu. Z uhlí se naopak vyrobilo o 20 procent méně, asi polovina toho co v roce 2015. Poptávka po uhlí klesá kvůli jeho zdražování, zejména kvůli rostoucí ceně emisních povolenek. Ty musí uhelné firmy platit za vypuštěné emise a jejich cena za poslední tři roky vzrostla šestinásobně z 5 na loňských 30 eur. Nyní je jejich cena ještě vyšší.

Odlišná je ale situace v České republice. V tuzemsku se loni vyrobilo 51 procent elektřiny z uhlí, 37 procent z jádra a pouze 12 procent z obnovitelných zdrojů.

Emise při výrobě elektřiny v Evropě za posledních pět let klesly o 29 procent. Toto číslo by mohlo být ještě vyšší, pokud by nedošlo ke snižování výroby z jádra. Ta loni poklesla o 10 procent, což byl největší propad za posledních 30 let. Způsobeno to bylo neplánovanými odstávkami v elektrárnách ve Francii a Belgii a odstavením bloků v Německu a Švédsku.

Energetické spalování odpadu, Karel Belda, ředitel OZO

Je možné v budoucnu v teplárenství využívat odpady? Odpoví nám ten nejpovolanější, jednatel společnosti OZO Ostrava Karel Belda.

Karel Belda, ředitel OZO Ostrava: Postupný konec těžby uhlí je pozitivní věc. Podstatné je na tom tom to, aby to bylo podloženo ekonomickými a ekologickými důvody. Je zatím pouze zelená ideologie bez nějakých dalších vedlejších efektů. Tak je to samozřejmě špatně. Takže já pevně věřím, že ten důvod ukončení těžby je podložen ekonomikou a ekologií.

Tomáš Tikal, TV Polar: Stále se diskutuje o tom, které zdroje by černé uhlí na které byl náš region dlouhé desetiletí zvyklý nahradit. Co vy na to?

Karel Belda, ředitel OZO Ostrava: Je to můj soukromý názor, není to zrovna můj předmět podnikání. Já si myslím, že to bude jaderná energie, která je nejčistší, takže by měla uhlí nějakým způsobem nahrazovat. Jenže ty trendy jsou dneska trošku opačné. Sází hodně na sluníčko, vítr a další stroje, které jsou nestabilní. Stejně potřebují zálohovat. Takže z mého pohledu je jaderná energetika.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jednou z variant o které se mluví je také energetické využívání odpadů a to už se dostáváme k tomu vašemu, k té vaší náplni práce. Jak moc je to reálné a jak jsme daleko, aby se to dalo využít naplno.

Karel Belda, ředitel OZO Ostrava: Já myslím, že to je potřeba. Bohužel ten čas už mohl nastat podstatně dříve a my jsme tu promarnili 20 let, kdy se odpady mohli využívat jako zdroj energie. Dneska jsme k tomu pomaličku dospěli a ten zájem ze strany energetiků začíná přibývat. Což je jenom dobře. Jak pro energetiky, tak pro nás.

Tomáš Tikal, TV Polar: Vyrábí palivo pro cementárny, jak to funguje?

Karel Belda, ředitel OZO Ostrava: My už pro cementárny děláme dvacet let. 20 let vlastně. Ty odpady, které mají energetický obsah a nejsou dále využitelné meleme jako palivo a vozíme do cementárny. To si myslím, že je úžasná věc. My jsme tady zachránili v podstatě stovky tisíc tun uhlí, tím že jsme tu nahradili tu energii.

Tomáš Tikal, TV Polar: Proč si myslíte, že o to energetické využívání odpadů dosud nebyl takový zájem?

Karel Belda, ředitel OZO Ostrava: Tam vidím trošičku takovou ideologií, že když se řekne odpad, tak se řekne spalovna a to je špatně. Nevím proč. Když si vezmete veškeré energetické využívání odpadů probíhá v teplárnách nebo elektrárnách. Nebavíme se teď o cementárnách a vy tam pouze nahradíte zdroj energie místo uhlí používáte odpady. Jinak to zařízení je klasická teplárna nebo elektrárna ve většině případů je to kombinace teplárny elektrárny. Taky se neříkalo, že tady máme v podstatě spalovny uhlí. Jsou to teplárny a taky neříkáme že máme spalovny plynu. Jsou prostě teplárny. Takže když použiju jako zdroj energie odpad, tak to není spalovna ale teplárna. Pouze s jiným zdrojem energie.

Tomáš Tikal, TV Polar: Už vás někdo z těchto subjektů oslovil a požádal o spolupráci?

Karel Belda, ředitel OZO Ostrava: V podstatě my jsme oslovovali teplárny v širokém okolí asi už osm let. Probíhají jednání až v dnešní době to pro ně začíná být ekonomicky zajímavé. Takže v dnešní době skutečně se odpad začíná brát jako zdroj energie. A velcí hráči na trhu začínají o tom uvažovat, což je dobře.

Tomáš Tikal, TV Polar: Které odpady by se daly tímto způsobem využít?

Karel Belda, ředitel OZO Ostrava: V podstatě všechny které hoří. My dneska děláme palivo pro cementárny vlastně se zbytků po třídění plastů, což je asi 50 procent našich vstupů. A dále děláme vlastně palivo ze speciálních průmyslových odpadů, z automotivů a z jiných vlastně výroby. Dnešní složení odpadu pro výrobu paliva pro cementárny. Pro teplárny chceme vyrábět palivo z místních komunálních odpadů. Čili odpady které občané vyhodí do klasických zelených kontejnerů a které končí na skládce, ale tam je asi 80 procent odpadu, které mají energetický obsah. My to vlastně předpřipravíme a budeme tam vozit pouze to co hoří.

Tomáš Tikal, TV Polar: Dá se srovnat výhřevnost těchto odpadů například s černým uhlím?

Karel Belda, ředitel OZO Ostrava: Určitě. Říkám záleží se kterými pracujete. My vycházíme z toho, že je tam nějaké koncové zařízení energetické. Ten kotel, který má nějaké parametry a tím, že máme nebo chceme postavit zařízení, tak jsme schopni na základě požadavků energetiků předpřipravit to palivo tak, aby vyhovovalo podmínkám kotle. To znamená výhřevnost, obsah chlóru a další parametry, které potřebují vlastně ty dané zařízení.

Tomáš Tikal, TV Polar: Bude takové využití odpadů ekologičtější než u černého uhlí?

Karel Belda, ředitel OZO Ostrava: Určitě. Určitě je to ekologičtější, protože ty limity, které jsou dneska emisní limity pro zařízení, která používají odpady jako zdroj energie jsou přísnější než limity na stávajících na uhlí. Takže jenom s tím, že vlastně předěláte zdroj z uhlí na odpady a už máte přísnější emisní limity. Máte dopad na zlepšení ovzduší jednoznačně.

Tomáš Tikal, TV Polar: Pane Beldo, děkuji moc za rozhovor a věřím, že touto cestou náš region velmi brzy půjde. Mějte se a na shledanou.

Karel Belda, ředitel OZO Ostrava: Taky věřím. Na shledanou.

Tomáš Tikal, TV Polar: Magazín Energie a kraj je u konce. Jsme rádi, že jste se dívali a těšíme se na příště.


Redakčně upraveno / zkráceno.

Zdroj: https://polar.cz/index.php/porady/energie-a-kraj/energie-a-kraj-22-04-2021-17-13