Energie a kraj
- Evropská komise slíbila MS kraji pomoc při transformaci
- EK chce rozšířit emisní povolenky i na lodní dopravu
- Hospodaření OKD je v poslední době výdělečné
Dobrý den, vítejte u dalšího vydání magazínu TV Polar Energie a kraj. Začneme transformací MS kraje směrem od uhlí k jiným zdrojům, představíme si plán Evropské unie rozšířit emisní povolenky i na lodní dopravu a nakonec se podíváme na hospodářské výsledky společnosti OKD.
Evropská komise slíbila MS kraji pomoc při transformaci
Hejtman Ivo Vondrák představil ministrům Karlu Havlíčkovi a Richardu Brabcovi a také výkonnému místopředsedovi Evropské komise Fransi Timmermansovi plán transformace Moravskoslezského kraje, a to na půdě centra IT4Innovations v Ostravě.
Ivo Vondrák (ANO), hejtman MS kraje: „Kde jinde začít návštěvu, než na symbolickém místě změny našeho kraje. Superpočítačové centrum poprvé vznikalo na projektech v roce 2006 a tehdy jsme si říkali, že je třeba změnit tento region od těžby uhlí k těžbě dat. A právě proto jsme se tady sešli, abychom ukázali jaká je možnost budoucího rozvoje tohoto kraje. Bavili jsme se především o tom ,co nás bude čekat. Asi jste všichni zaznamenali klimatický balíček, a jaký bude mít dopad, že to jsou úkoly, které nejsou jednoduché. Nejsou jednoduché zejména pro Českou republiku, která je průmyslovou zemí a budeme muset hledat cesty, jak všechny požadavky vybalancovat. Čekají nás změny v oblasti energetiky, ale také z toho vyplývající dopady na sociální politiku. Jsou to úkoly, které nejsou vůbec jednoduché, ale ta klíčová slova, která tady chceme uplatnit jsou, že tady máme univerzity, to znamená výzkum na nejvyšší úrovni, chceme podpořit malé a střední podniky jakožto nositel inovace a musíme respektovat a zajistit transformaci našeho těžkého průmyslu. Tyto tři věci dohromady tvoří triple helix, který skutečně musíme využít a dotáhnout k dokonalosti, takže nám prosím držte palce, je to na nás. Pravda je taková, že moc jiných možností už dneska nemáme.“
Své zkušenosti chce našemu kraji předat také Frans Timmermans, výkonný místopředseda Evropské komise, odpovědný za zelenou dohodu pro Evropu.
Frans Timmermans, místopředseda Evropské komise: „Jsem vnukem lidí, kteří těžili uhlí, takže jsem viděl svůj domovský region, jak se transformuje z uhelné oblasti na oblast naprosto jinou. V tom procesu se samozřejmě udělala řada chyb. Chyb, kterým vy se můžete vyhnout. A proto tady chci slíbit, že vám při vaší transformaci pomůžeme vyhnout se chybám, které jsme v minulosti udělali. Náš základní princip je, že nenecháme nikoho pozadu. Transformace naprosto nezbytná nejen kvůli změně klimatu, ale také kvůli průmyslové revoluci, která je v plném běhu. A i když je transformace nutná, tak by nebyla úspěšná, kdyby nebyla společensky spravedlivá. Chceme proto zajistit, aby nikdo nezůstal pozadu. Musíme zajistit, aby energetická transformace nepřinesla energetickou chudobu. Musíme ukázat automobilovému průmyslu, že je možné, aby vyráběl auta bez emisí, která budou zároveň levnější, než auta se spalovacími motory. Auta s nulovými emisemi, ať už elektrická nebo vodíková musí být natolik levná, aby si je mohl kdokoli koupit. Já si myslím, že pro tento region je to velká příležitost, aby měl auta s nulovými emisemi, aby měl čisté technologie a výrobu oceli, která bude recyklovatelná.“
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček upozornil, že situace je v každé zemi Evropské unie odlišná.
Karel Havlíček (ZA ANO), ministr průmyslu a obchodu ČR: „Nepochybuju ani na minutu o tom, že klimatické cíle jsou správné cíle. Jediná diskuze o tom, jak jich docílit s ohledem na to, že každá evropská země má jinou průmyslovou, ekonomickou, energetickou infrastrukturu. To je to, o čem v tuto chvíli diskutujeme. Česká republika je nejprůmyslovější zemí Evropské komise. Druhou neprůmyslovější s ohledem na hrubou přidanou hodnotu. Česká republika je stále závislá na uhlí. Z více než 50% ve smyslu vytápění, z více než 40% ve smyslu výroby elektrické energie. Přes to všechno nezůstáváme ani milimetr pozadu. V rámci národního plánu obnovy se dozvíte, že takzvané zelené projekty, které byly plánované na 37% Česká republika splní na více jak 41%. Česká republika se zavázala a podpořila klimatické cíle 2030, 2050. Česká republika nedeklaruje, ale zahájila proces dekarbonizace, vytvořila uhelnou komisi, dala jasný scénář útlumu uhlí, přičemž největší část z toho útlumu bude do roku 2030. Česká republika investuje extrémní zdroje do obnovitelných zdrojů, schvaluje jeden zákon za druhým, který toto podporuje. Představila vodíkovou strategii jako jedna z mála zemí v Evropské unii v tomto rozměru. Je připravena podpořit xxx částkou jednotek miliard korun, což není jen akt technologický, rovněž akt psychologický, že věříme těmto produktům. Česká republika investuje do mobility, potřebuje součinnost Evropské komise a potřebujeme, aby naše diskuze, které si vážím a musím říct, že s Francem Timmermansem se potkáváme pravidelně, tak se musí ještě dostat do reality. To znamená to, na čem se dohodneme a ta dohoda byla mimo jiné o tom, že se bude respektovat nejen energetický mix, ale podpora energetických zdrojů bezemisních nebo nízkoemisních. Založených nejen na obnovitelných zdrojích, ale rovněž na jádře, a jakožto tranzitní zdroj rovněž na plynu. Toto jsou pro nás zásadní východiska, ze kterých nemůžeme uhnout ani o jeden jediný milimetr, protože máme-li udělat kompletní změnu, a je to největší změna za posledních 100 let v české energetice, potřebujeme na to čas, zdroje a podporu. Pokud budou naše diskuze potvrzeny Evropskou komisí v rámci delegovaného aktu a bude skutečně jádro a plyn zanesen do tohoto aktu, potom jsem přesvědčen, že jsme na nejlepší cestě toho, aby Evropská unie vnímala Českou republiku jako jednoho z lídrů této oblasti, ačkoli ekonomická struktura ve srovnání s jinými zeměmi není v tomto směru tak jednoduchá jako jinde.“
Ministr životního prostředí Richard Brabec zdůraznil, že klimatické změny jsou dnes ve světě zcela evidentní.
Richard Brabec (ANO), ministr životního prostředí ČR: „Všichni pohnutě sledujeme to, co se děje v Německu, stejně jako jsme v šoku a s pohnutím sledovali před několika týdny to, co se dělo na jižní Moravě. Stejně tak jako v šoku sledujeme teploty, které před několika týdny v Kanadě dosáhly +50°C a na Sibiři +40°C. Ubývá lidí, kteří si myslí, že se toto děje náhodou. Neděje a já jsem přesvědčen, že opravdu klimatická změna, globální oteplování, to jsou všechno projevy, extremizace počasí, které se stanou normálem a my se na to musíme připravit. Nemůžeme ale jen tak rezignovat a říct, že jediné, co můžeme dělat, je se jen adaptovat, i když to je velmi důležité. Ale jsme tady proto, abychom se bavili o tom, a já jsem velmi rád, že pan místopředseda Evropské komise Timmerman se jako do první země přijel právě do České republiky po ohlášení balíku, je to opravdu balík mnoha významných změn, podívat. Připravit takhle provázanou naprostou revoluci v ekologické nebo environmentální legislativě, týká se to všech oblastí ekonomiky, je složité a velmi náročné, ale ještě daleko náročnější je získat pro ty změny společnost, aby to neprohloubilo energetickou chudobu, aby to bylo sociálně únosné a aby to respektovalo specifické pozice zemí, protože Česká republika má úplně jinou pozici, než má Dánsko nebo Německo.“
Moravskoslezský kraj má z Evropské unie získat pro svou transformaci 18,9 miliard korun. Strategické projekty už jsou schváleny, je jich celkem 13.
EK chce rozšířit emisní povolenky i na lodní dopravu
Evropská komise navrhuje rozšířit na lodní dopravu svůj systém obchodování s emisemi. Plán by však mohl v nejhorším okamžiku pro globální ekonomiku vyvolat obchodní napětí a úsilí o řešení klimatické krize naopak zpomalit.
Poplatky za emise mají být zavedeny jako jedno z opatření, která mají zaplatit obnovu evropské ekonomiky a podpořit „zelené zotavení z krize“. Podle informací z Bruselu Evropská unie plánuje utratit až 30 procent svého fondu na obnovu v hodnotě 750 miliard eur za projekty související se změnou klimatu. Snahou je, aby se právě Evropa stala prvním uhlíkově neutrálním kontinentem.
Navrhovaná daň z lodní dopravy však čelí tvrdému odporu tohoto odvětví. Loďaři tvrdí, že by oslabila úsilí o řešení klimatických změn na celosvětové úrovni a navíc by pravděpodobně vyvolala nevraživost vůči zemím mimo EU. To by mimo jiné zvýšilo pravděpodobnost nových obchodních sporů.
Systém poplatků z emisí (ETS) již omezuje emise skleníkových plynů z více než 11 000 evropských elektrárenských a výrobních závodů. Týká se také interních letů v EU a přibližně 500 leteckých společností.
Činnosti, které pokrývá, dohromady generují téměř polovinu emisí skleníkových plynů v evropském bloku. Společnosti získávají nebo kupují emisní „povolenky“, s nimiž lze následně obchodovat. Jejich počet se časem snižuje, takže emise postupně klesají.
Americká komora pro námořní dopravu CNN sdělila, že naléhavě žádá vlády všech zemí mimo EU, aby se postavily proti rozšíření lodní dopravy a aby „uznaly převahu“ Mezinárodní námořní organizace – orgánu OSN – v boji proti emisím z lodí.
Podle OSN lodě přepravují 80 procent světového obchodu se zbožím. Jakékoli zvýšení nákladů na poplatky za znečištění by pak provozovatelé mohli přenést na podniky a spotřebitele v podobě vyšších cen. Evropská komise odhaduje, že rozšíření emisních poplatků na námořní odvětví a také požadavek, aby za své znečištění více platily letecké společnosti, by mohlo za rok vygenerovat až 10 miliard eur.
Hospodaření OKD je v poslední době výdělečné
Minimálně do konce roku 2022 bude pokračovat těžba uhlí ve společnosti OKD. Oznámil to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, který společně s premiérem Andrejem Babišem navštívil důl ČSM ve Stonavě.
OKD počítá pro letošek s tržbami ve výši 7 miliard korun. Vytěžit by se měly zhruba 2 miliony tun uhlí.
Vanda Staňková, předsedkyně představenstva OKD: „My za první pololetí tohoto roku jsme už zvládli produkci bezmála 1,5 milionů tun uhlí. A naše provozní výnosy jsou skoro 4 miliardy korun. Přičemž očištěná xx je zhruba 610 milionů jenom za první pololetí tohoto roku. Já to považuju za ohromný úspěch, jak jsme se vzpamatovali a jakým způsobem to zvládáme. Samozřejmě je to díky tomu, že my opravdu velmi šetříme a snažíme se fungovat s co nejnižšími náklady. Když to porovnám s naším podnikatelským plánem, tak my v podstatě veškeré naše nákladové položky podkračujeme a snažíme se šetřit. Překračujeme ty položky, které jsou na straně výnosů. Myslím si, že je to úžasné a je to jen díky úsilí našich zaměstnanců a našich dodavatelů a já jim za to moc děkuju.“
Karel Havlíček (ZA ANO), ministr průmyslu a dopravy ČR: „Musím vysoce ocenit ten způsob, jakým proběhlo uzavření dolů a přechod, ať už ke konci minulého roku, anebo ke konci února tohoto roku s ohledem na personál došlo k tomu, že zaměstnanci dostávají 11 platů a současně speciální příspěvek, který schválila vláda.“
Z hospodářské prosperity OKD má radost i premiér Andrej Babiš.
Andrej Babiš (ANO), Premiér ČR: „Máme radost z toho, že firma je v takové dobré kondici. Samozřejmě je významný hráč v celém regionu. Máme o to tedy všichni zájem, aby ta firma fungovala, a pan hejtman Vondrák na to taky v rámci kraje dohlíží.“
Firma v letošním roce ukončila těžbu v dolech ČSA a Darkov. Uhlí se těží už jen v dole ČSM. Stát vložil v minulém roce do společnosti 600 milionů korun a OKD věří, že půjčku brzy vrátí.
Pořad Energie a kraj dospěl do svého závěru. Děkuji vám za přízeň a příště se budu zase těšit na viděnou.
Redakčně upraveno / zkráceno.
Dobrý den, vítejte u dalšího vydání magazínu TV Polar Energie a kraj. Začneme transformací MS kraje směrem od uhlí k jiným zdrojům, představíme si plán Evropské unie rozšířit emisní povolenky i na lodní dopravu a nakonec se podíváme na hospodářské výsledky společnosti OKD.
Evropská komise slíbila MS kraji pomoc při transformaci
Hejtman Ivo Vondrák představil ministrům Karlu Havlíčkovi a Richardu Brabcovi a také výkonnému místopředsedovi Evropské komise Fransi Timmermansovi plán transformace Moravskoslezského kraje, a to na půdě centra IT4Innovations v Ostravě.
Ivo Vondrák (ANO), hejtman MS kraje: „Kde jinde začít návštěvu, než na symbolickém místě změny našeho kraje. Superpočítačové centrum poprvé vznikalo na projektech v roce 2006 a tehdy jsme si říkali, že je třeba změnit tento region od těžby uhlí k těžbě dat. A právě proto jsme se tady sešli, abychom ukázali jaká je možnost budoucího rozvoje tohoto kraje. Bavili jsme se především o tom ,co nás bude čekat. Asi jste všichni zaznamenali klimatický balíček, a jaký bude mít dopad, že to jsou úkoly, které nejsou jednoduché. Nejsou jednoduché zejména pro Českou republiku, která je průmyslovou zemí a budeme muset hledat cesty, jak všechny požadavky vybalancovat. Čekají nás změny v oblasti energetiky, ale také z toho vyplývající dopady na sociální politiku. Jsou to úkoly, které nejsou vůbec jednoduché, ale ta klíčová slova, která tady chceme uplatnit jsou, že tady máme univerzity, to znamená výzkum na nejvyšší úrovni, chceme podpořit malé a střední podniky jakožto nositel inovace a musíme respektovat a zajistit transformaci našeho těžkého průmyslu. Tyto tři věci dohromady tvoří triple helix, který skutečně musíme využít a dotáhnout k dokonalosti, takže nám prosím držte palce, je to na nás. Pravda je taková, že moc jiných možností už dneska nemáme.“
Své zkušenosti chce našemu kraji předat také Frans Timmermans, výkonný místopředseda Evropské komise, odpovědný za zelenou dohodu pro Evropu.
Frans Timmermans, místopředseda Evropské komise: „Jsem vnukem lidí, kteří těžili uhlí, takže jsem viděl svůj domovský region, jak se transformuje z uhelné oblasti na oblast naprosto jinou. V tom procesu se samozřejmě udělala řada chyb. Chyb, kterým vy se můžete vyhnout. A proto tady chci slíbit, že vám při vaší transformaci pomůžeme vyhnout se chybám, které jsme v minulosti udělali. Náš základní princip je, že nenecháme nikoho pozadu. Transformace naprosto nezbytná nejen kvůli změně klimatu, ale také kvůli průmyslové revoluci, která je v plném běhu. A i když je transformace nutná, tak by nebyla úspěšná, kdyby nebyla společensky spravedlivá. Chceme proto zajistit, aby nikdo nezůstal pozadu. Musíme zajistit, aby energetická transformace nepřinesla energetickou chudobu. Musíme ukázat automobilovému průmyslu, že je možné, aby vyráběl auta bez emisí, která budou zároveň levnější, než auta se spalovacími motory. Auta s nulovými emisemi, ať už elektrická nebo vodíková musí být natolik levná, aby si je mohl kdokoli koupit. Já si myslím, že pro tento region je to velká příležitost, aby měl auta s nulovými emisemi, aby měl čisté technologie a výrobu oceli, která bude recyklovatelná.“
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček upozornil, že situace je v každé zemi Evropské unie odlišná.
Karel Havlíček (ZA ANO), ministr průmyslu a obchodu ČR: „Nepochybuju ani na minutu o tom, že klimatické cíle jsou správné cíle. Jediná diskuze o tom, jak jich docílit s ohledem na to, že každá evropská země má jinou průmyslovou, ekonomickou, energetickou infrastrukturu. To je to, o čem v tuto chvíli diskutujeme. Česká republika je nejprůmyslovější zemí Evropské komise. Druhou neprůmyslovější s ohledem na hrubou přidanou hodnotu. Česká republika je stále závislá na uhlí. Z více než 50% ve smyslu vytápění, z více než 40% ve smyslu výroby elektrické energie. Přes to všechno nezůstáváme ani milimetr pozadu. V rámci národního plánu obnovy se dozvíte, že takzvané zelené projekty, které byly plánované na 37% Česká republika splní na více jak 41%. Česká republika se zavázala a podpořila klimatické cíle 2030, 2050. Česká republika nedeklaruje, ale zahájila proces dekarbonizace, vytvořila uhelnou komisi, dala jasný scénář útlumu uhlí, přičemž největší část z toho útlumu bude do roku 2030. Česká republika investuje extrémní zdroje do obnovitelných zdrojů, schvaluje jeden zákon za druhým, který toto podporuje. Představila vodíkovou strategii jako jedna z mála zemí v Evropské unii v tomto rozměru. Je připravena podpořit xxx částkou jednotek miliard korun, což není jen akt technologický, rovněž akt psychologický, že věříme těmto produktům. Česká republika investuje do mobility, potřebuje součinnost Evropské komise a potřebujeme, aby naše diskuze, které si vážím a musím říct, že s Francem Timmermansem se potkáváme pravidelně, tak se musí ještě dostat do reality. To znamená to, na čem se dohodneme a ta dohoda byla mimo jiné o tom, že se bude respektovat nejen energetický mix, ale podpora energetických zdrojů bezemisních nebo nízkoemisních. Založených nejen na obnovitelných zdrojích, ale rovněž na jádře, a jakožto tranzitní zdroj rovněž na plynu. Toto jsou pro nás zásadní východiska, ze kterých nemůžeme uhnout ani o jeden jediný milimetr, protože máme-li udělat kompletní změnu, a je to největší změna za posledních 100 let v české energetice, potřebujeme na to čas, zdroje a podporu. Pokud budou naše diskuze potvrzeny Evropskou komisí v rámci delegovaného aktu a bude skutečně jádro a plyn zanesen do tohoto aktu, potom jsem přesvědčen, že jsme na nejlepší cestě toho, aby Evropská unie vnímala Českou republiku jako jednoho z lídrů této oblasti, ačkoli ekonomická struktura ve srovnání s jinými zeměmi není v tomto směru tak jednoduchá jako jinde.“
Ministr životního prostředí Richard Brabec zdůraznil, že klimatické změny jsou dnes ve světě zcela evidentní.
Richard Brabec (ANO), ministr životního prostředí ČR: „Všichni pohnutě sledujeme to, co se děje v Německu, stejně jako jsme v šoku a s pohnutím sledovali před několika týdny to, co se dělo na jižní Moravě. Stejně tak jako v šoku sledujeme teploty, které před několika týdny v Kanadě dosáhly +50°C a na Sibiři +40°C. Ubývá lidí, kteří si myslí, že se toto děje náhodou. Neděje a já jsem přesvědčen, že opravdu klimatická změna, globální oteplování, to jsou všechno projevy, extremizace počasí, které se stanou normálem a my se na to musíme připravit. Nemůžeme ale jen tak rezignovat a říct, že jediné, co můžeme dělat, je se jen adaptovat, i když to je velmi důležité. Ale jsme tady proto, abychom se bavili o tom, a já jsem velmi rád, že pan místopředseda Evropské komise Timmerman se jako do první země přijel právě do České republiky po ohlášení balíku, je to opravdu balík mnoha významných změn, podívat. Připravit takhle provázanou naprostou revoluci v ekologické nebo environmentální legislativě, týká se to všech oblastí ekonomiky, je složité a velmi náročné, ale ještě daleko náročnější je získat pro ty změny společnost, aby to neprohloubilo energetickou chudobu, aby to bylo sociálně únosné a aby to respektovalo specifické pozice zemí, protože Česká republika má úplně jinou pozici, než má Dánsko nebo Německo.“
Moravskoslezský kraj má z Evropské unie získat pro svou transformaci 18,9 miliard korun. Strategické projekty už jsou schváleny, je jich celkem 13.
EK chce rozšířit emisní povolenky i na lodní dopravu
Evropská komise navrhuje rozšířit na lodní dopravu svůj systém obchodování s emisemi. Plán by však mohl v nejhorším okamžiku pro globální ekonomiku vyvolat obchodní napětí a úsilí o řešení klimatické krize naopak zpomalit.
Poplatky za emise mají být zavedeny jako jedno z opatření, která mají zaplatit obnovu evropské ekonomiky a podpořit „zelené zotavení z krize“. Podle informací z Bruselu Evropská unie plánuje utratit až 30 procent svého fondu na obnovu v hodnotě 750 miliard eur za projekty související se změnou klimatu. Snahou je, aby se právě Evropa stala prvním uhlíkově neutrálním kontinentem.
Navrhovaná daň z lodní dopravy však čelí tvrdému odporu tohoto odvětví. Loďaři tvrdí, že by oslabila úsilí o řešení klimatických změn na celosvětové úrovni a navíc by pravděpodobně vyvolala nevraživost vůči zemím mimo EU. To by mimo jiné zvýšilo pravděpodobnost nových obchodních sporů.
Systém poplatků z emisí (ETS) již omezuje emise skleníkových plynů z více než 11 000 evropských elektrárenských a výrobních závodů. Týká se také interních letů v EU a přibližně 500 leteckých společností.
Činnosti, které pokrývá, dohromady generují téměř polovinu emisí skleníkových plynů v evropském bloku. Společnosti získávají nebo kupují emisní „povolenky“, s nimiž lze následně obchodovat. Jejich počet se časem snižuje, takže emise postupně klesají.
Americká komora pro námořní dopravu CNN sdělila, že naléhavě žádá vlády všech zemí mimo EU, aby se postavily proti rozšíření lodní dopravy a aby „uznaly převahu“ Mezinárodní námořní organizace – orgánu OSN – v boji proti emisím z lodí.
Podle OSN lodě přepravují 80 procent světového obchodu se zbožím. Jakékoli zvýšení nákladů na poplatky za znečištění by pak provozovatelé mohli přenést na podniky a spotřebitele v podobě vyšších cen. Evropská komise odhaduje, že rozšíření emisních poplatků na námořní odvětví a také požadavek, aby za své znečištění více platily letecké společnosti, by mohlo za rok vygenerovat až 10 miliard eur.
Hospodaření OKD je v poslední době výdělečné
Minimálně do konce roku 2022 bude pokračovat těžba uhlí ve společnosti OKD. Oznámil to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, který společně s premiérem Andrejem Babišem navštívil důl ČSM ve Stonavě.
OKD počítá pro letošek s tržbami ve výši 7 miliard korun. Vytěžit by se měly zhruba 2 miliony tun uhlí.
Vanda Staňková, předsedkyně představenstva OKD: „My za první pololetí tohoto roku jsme už zvládli produkci bezmála 1,5 milionů tun uhlí. A naše provozní výnosy jsou skoro 4 miliardy korun. Přičemž očištěná xx je zhruba 610 milionů jenom za první pololetí tohoto roku. Já to považuju za ohromný úspěch, jak jsme se vzpamatovali a jakým způsobem to zvládáme. Samozřejmě je to díky tomu, že my opravdu velmi šetříme a snažíme se fungovat s co nejnižšími náklady. Když to porovnám s naším podnikatelským plánem, tak my v podstatě veškeré naše nákladové položky podkračujeme a snažíme se šetřit. Překračujeme ty položky, které jsou na straně výnosů. Myslím si, že je to úžasné a je to jen díky úsilí našich zaměstnanců a našich dodavatelů a já jim za to moc děkuju.“
Karel Havlíček (ZA ANO), ministr průmyslu a dopravy ČR: „Musím vysoce ocenit ten způsob, jakým proběhlo uzavření dolů a přechod, ať už ke konci minulého roku, anebo ke konci února tohoto roku s ohledem na personál došlo k tomu, že zaměstnanci dostávají 11 platů a současně speciální příspěvek, který schválila vláda.“
Z hospodářské prosperity OKD má radost i premiér Andrej Babiš.
Andrej Babiš (ANO), Premiér ČR: „Máme radost z toho, že firma je v takové dobré kondici. Samozřejmě je významný hráč v celém regionu. Máme o to tedy všichni zájem, aby ta firma fungovala, a pan hejtman Vondrák na to taky v rámci kraje dohlíží.“
Firma v letošním roce ukončila těžbu v dolech ČSA a Darkov. Uhlí se těží už jen v dole ČSM. Stát vložil v minulém roce do společnosti 600 milionů korun a OKD věří, že půjčku brzy vrátí.
Pořad Energie a kraj dospěl do svého závěru. Děkuji vám za přízeň a příště se budu zase těšit na viděnou.
Redakčně upraveno / zkráceno.