Dobrý den, jsme na začátku dalšího vydání magazínu TV Polar Energie a kraj. Nejprve zjistíme, jak Ostrava vyřešila problém s dodávkami energií pro své organizace, poté se podíváme na vliv války na Ukrajině na výrobní ceny v Německu a nakonec si budeme povídat s hejtmanem MS krajem panem Ivem Vondrákem.

Ostrava vyřešila nového dodavatele energií

Ostrava získala nového dodavatele elektřiny. Končí tak období nejistoty a i když bude město platit o 20 milionů korun měsíčně více, ceny na burze jsou ještě vyšší, než přijatá nabídka.

11. ledna ukončil dodavatel elektrické energie pro Ostravu společnost Lumius dodávky elektřiny a město tak muselo okamžitě hledat náhradu. Do zadávacího řízení se přihlásil jeden zájemce, který splnil veškeré podmínky. Rada města byla s jeho nabídkou spokojena. Elektřinu magistrátu, některým obvodům a 25 městským organizacím bude dodávat ČEZ ESCO.

Radim Babinec, náměstek primátora Ostravy: „Vybrali jsme stabilního dodavatele, což v dnešní době, geopolitické situaci a situaci na energetickém trhu, jsme dopadli dobře. ČEZ skýtá nejvyšší stabilitu v rámci energetického trhu."

Během aukce 10. března ČEZ původní nabídku snížil o 45 procent. I přesto je ale o 20 milionů korun měsíčně vyšší, než elektřina od bývalého dodavatele. Nejvíce ceny energie dopadnou na Ostravské komunikace, které se starají o veřejné osvětlení. Do konce roku zaplatí o asi 80 milionů korun více.

Josef Babka, předseda dozorčí rady OK: „Předpoklad je dopad zhruba 80 milionů korun, které samozřejmě směřují hlavně k městu. Kde se dá pokračovat v dalších úsporách, jsou technická opatření, kdy budeme měnit klasické za ledkové žárovky."

Navýšení ceny elektřiny chce vedení města pokrýt z rozpočtové rezervy a z přebytku hospodaření za loňský rok. Město chce také urychlit projekty na snížení spotřeby energií. Například Ostravské komunikace vyměňují staré veřejné osvětlení za moderní ledková svítidla. Úspora dosahuje až 50 procent nákladů.

Jak jistě víte, v posledních měsících nebývale vzrostla cena elektřiny. U měst a jejich společností jde nárůst do stovek milionů korun, které musí najít nad rámec rozpočtů. Kromě toho je ale nezbytné, aby jednotlivé organizace našly úspory. V Ostravě jsou největším odběratelem elektřiny Ostravské komunikace, které mají na starosti osvětlení ulic. Ty se ve velkém zbavují sodíkových lamp a vyměňují je za ledky.

Miroslav Svozil, náměstek primátora Ostravy: „Ceny energií jdou nahoru a ta výměna je strašně důležitá. Spotřeba se hodně promítne i do rozpočtu města."

Spotřeba na jedno moderní světelné místo klesla o třetinu. Kromě toho jsou zapojovány i chytré rozvaděče, což snižuje paušální platby za odběr elektřiny a zlepšuje režim spínání veřejného osvětlení.

Petra Zatloukalová, Ostravské komunikace: „Ta svítidla mají různou optiku, takže můžete svítit před sebe, doprava, doleva, můžete je různě nastavit. Ty sodíky svítily i do toho horního poloprostoru a dělaly to světelné znečištění, světelný smog."

V Ostravě je v tuto chvíli v provozu asi 41 tisíc světelných míst. To je o zhruba 7,5 tisíce více než v roce 2001. Spotřeba elektřiny za stejné období přitom díky ledkám klesla. V letošním roce musí Ostravské komunikace za elektřinu zaplatit o 81 milionů korun více, než byl předpoklad. V březnu Ostrava vybrala nového dodavatele elektřiny.

Radim Babinec, náměstek primátora Ostravy: „Vybrali jsme stabilního dodavatele, což v dnešní době, geopolitické situaci a situaci na energetickém trhu, jsme dopadli dobře. ČEZ skýtá nejvyšší stabilitu v rámci energetického trhu."

Navýšení ceny elektřiny chce vedení města pokrýt z rozpočtové rezervy a z přebytku hospodaření za loňský rok.

Výrobní ceny v Německu rekordně vzrostly

Výrobní ceny v Německu se v březnu meziročně zvýšily o rekordních 30,9 procenta. Ve středeční zprávě to oznámil spolkový statistický úřad. Upozornil zároveň, že březnová data už odrážejí první dopady války na Ukrajině. Za růstem výrobních cen stály především ceny energií, které se meziročně zvýšily o 83,8 procenta.

Meziroční růst výrobních cen byl v březnu nejprudší od roku 1949, kdy se tyto údaje začaly systematicky sledovat. Zrychlil z únorových 25,9 procenta a překonal očekávání analytiků, kteří jej v anketě agentury Reuters odhadovali v průměru na 28,2 procenta.

Za růstem cen energií stály především ceny zemního plynu, které se meziročně zvýšily téměř o 145 procent. Ceny elektřiny pak stouply zhruba o 85 procent. Bez zahrnutí cen energií by se výrobní ceny v březnu meziročně zvýšily o 14 procent, upozornil statistický úřad.

Výrobní ceny jsou považovány za důležitý ukazatel budoucího vývoje spotřebitelských cen. Ty se v Německu v březnu meziročně zvýšily o 7,3 procenta, podobná míra inflace byla v zemi naposledy na podzim roku 1981.

Beseda Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: Dotace ze spravedlivé transformace je rozumná

Tomáš Tikal, TV Polar: Hostem našeho pořadu Energie a kraje je tentokrát hejtman Moravskoslezského kraje, pan Ivo Vondrák. Dobrý den.

Ivo Vondrák (ANO), hejtman MS kraje: Dobrý den přeju.

Tomáš Tikal, TV Polar: Pane hejtmane, budeme se bavit o energiích a začneme částkou osmnáct celých devět miliard korun, která doputuje v rámci spravedlivé transformace do našeho regionu. Považujete tu částku za slušnou?

Ivo Vondrák (ANO), hejtman MS kraje: Já si myslím, že považuju tuto částku za slušnou. Dokonce tady byl jakýsi protitlak ze strany třeba Karlovarského kraje, který tvrdil, že dostáváme příliš mnoho a že by oni měli dostat více. Já si myslím, že když se to přepočetlo potom na jednoho obyvatele, tak nedostáváme vůbec více. My jsme ale zase velký kraj, takže musíme najít nějaký kompromis. Já jsem, že těch osmnáct celých devět miliard je rozumný kompromis. Myslím si, že pro nás to znamená velmi zajímavé prostředky pro to, abychom mohli katalyzovat právě to fungování toho našeho regionu. Myslím si, že je to o tom, co jsem říkal, to znamená vtáhnout do hry podnikatelský sektor, soukromý sektor, vtáhnout do hry samozřejmě municipality. To znamená, to všechno by těch osmnáct celá devět miliardy mělo postihnout. A kdybych řekl jak je to rozděleno, tak těch devět celých šest miliardy jde na strategické projekty. Dvě celé tři miliardy jdou na tzv. brownfield či strategické brownfieldu, to jsou ta místa, kde dneska máme doly, které pomalu ukončí svůj proces, svojí výrobu. Ale samozřejmě je tam před devět miliard na prostředky, které budou sloužit takzvaným tematickým okruhům. Tam je třeba například i ten klíčový síťový projekt vodíku, který si myslím, že bude pro nás velmi důležitý.

Tomáš Tikal, TV Polar: Je to konečná suma nebo ještě něco můžeme získat z toho fondu?

Ivo Vondrák (ANO), hejtman MS kraje: V daný okamžik je to suma, která je nadefinovaná, ale všechno bude se odvíjet od toho, jak jednotlivé kraje budou ty peníze schopny čerpat. Domnívám se, že pokud se ukáže, že některý z těch krajů nebude schopen ty peníze čerpat, tak se bude muset samozřejmě provést jakási změna té alokace. Ale to bych zatím skutečně nechtěl předjímat, protože to je příliš brzo na to, abychom o tom hovořili. Prostě bereme v daný okamžik osmnáct těch devět jako konečnou částku, se kterou pracujeme.

Tomáš Tikal, TV Polar: Green Deal někteří lidé berou jako výzvu, někteří jako ohrožení a průšvih, když to tak řeknu. Jak Vy vnímáte Green Deal a nezdá se Vám, že ten proces je příliš rychlý a Evropa není na něj připravená?

Ivo Vondrák (ANO), hejtman MS kraje: Já jsem v tomto právě velmi střízlivý, protože mám pocit, že politická rozhodnutí předbíhají možnosti našich technologií, a to je třeba si uvědomit. To je ona zmíněná elektromobilita. V daný okamžik nemám k dispozici auto, které si budu moci koupit v cenové relaci jako je třeba spalovací motor a mít jistotu, že v podstatě bude mít stejný dojezd. Mně už připadá absurdní to, že dneska de facto se stává řekněme parametrem hodnocení aut ne to, jak zrychlují, jak jezdí, jak jsou pohodlná, ale jaký mají dojezd, to je dle mého názoru zcela nepochopitelné a nikdo by před deseti lety vůbec takto neuvažoval. Čili já si myslím, že ten Green Deal skutečně je dán politickými rozhodnutími, která jsou možná z pohledu politiků zajímavá, protože zní líbivě, ale dle mého názoru nereagují úplně přesně na to, co nám umožňují současné technologie. Já jsem velmi v tomto opatrný a byl bych rád, kdyby se ty věci korigovaly v čase, abychom si řekli, pokud nejsme schopni vyrobit alternativní pohon ke spalovacího motoru, tak nemůžeme říct, že přestaneme od tehdy a tehdy spalovací motory vyrábět. Protože když se na to podíváte z pohledu kolik ten spalovací motor u toho osobního auta, kolik vede k jakému vede znečištění, tak zjistíte, že ta bilance není vůbec dramaticky odlišná od toho, co dneska nabízí elektromobilita, protože ten elektromobil taky musíte vyrobit, někde musíte vyrobit tu elektrickou energii. Já si myslím, že by to chtělo se vrátit k jakémusi racionálnímu uvažování a říci: "na začátku je fyzika," a ta fyzika nám dává své možnosti a pokud je dokážeme využít, tak je to v pořádku, ale nemůžeme politickým rozhodnutím překonávat pravidla fyziky.

Tomáš Tikal, TV Polar: Když my dva jsme byli mladí, jestli si na to ještě vzpomenete, tak se uhlí říkalo "černé zlato" a bylo tady všude kolem nás. Byla to taková vizitka Moravskoslezského kraje, hlavní komodita, která tady fungovala. Toto skončí. Jaký to může mít vliv celkově na vnímání kraje i na život konkrétně obyvatel našeho regionu?

Ivo Vondrák (ANO), hejtman MS kraje: Ono se ukázalo, že ta těžba uhlí byla neekonomická. Ale víte já, když jsem před několika lety říkal: "prodlužme těžbu uhlí do roku 2030, protože si myslím, že to pořád je zdroj energie a hlavně cenná surovina," tak bohužel jsem narazil na úředníky ve vládě, kteří mi tvrdili, že oni se musí rozhodovat na základě pravidel řádného hospodáře a prostě je to neekonomické, tak se to musí zavřít. Já jsem říkal, že já se také rozhoduji na základě principů řádného hospodáře a říkám, že sice možná to není úplně ekonomické proto OKD, ale je to rozhodně výhodné pro náš kraj. Ukázalo se, že mám pravdu, protože dneska ceny energie jsou takové jaké jsou. V podstatě, když se na to podíváte, tak všichni dodavatelé tepla musí dovážet uhlí a samozřejmě to celé prodražuje. A to nemluvím o tom, jakou ekologickou stopu to za sebou zanechává to uhlí z Austrálie. Čili já si myslím, že se ukázalo, že tato rozhodnutí byla velmi omezená. Ten rozhled těch lidí je prostě velmi omezený a mě to zklamalo. Já jsem měl s nimi skutečně velmi ostré konflikty. Kdybychom se chtěli vrátit k těžbě uhlí, tak by to znamenal miliardy investic a samozřejmě na to už nejsme připraveni. To znamená musíme to brát jako fakt a musíme se s tím nějakým způsobem vypořádat. Já jsem rád, že tady jsou zase věci, které se snaží využít metan důlní. Jsou tady prostě věci, které nám ukazují, že ty doly, byť už teda už nebudou těžit, tak pořád ještě budou nějakým způsobem do budoucna tady tvořit základ té ekonomiky, ať už spolu útlumu nebo, že se na jejich území bude stavět něco nového. Ale myslím si, že to rozhodnutí, které padlo, bylo na základě úřednického a zase politického, nikoliv na základě toho racionálního. Ale jak říkám, to už prostě v daný okamžik nezměníme. Nedá se s tím nic dělat, musíme se s tím nějak vypořádat.

Tomáš Tikal, TV Polar: Teplárny a elektrárny nejen v našem kraji přejdou od uhlí na jiné zdroje. Samozřejmě tím pádem ta energie a teplo bude dražší. Nemáte obavu, že i v našem kraji může nastat energetická chudoba?

Ivo Vondrák (ANO), hejtman MS kraje: Mám a na to jsme právě upozorňovali. My jsme právě říkali, že právě to zavření dolů může v podstatě řekněme katalyzovat tu energetickou chudobu. Na druhou stranu si myslím, že ten problém cen energie je teďka obecný. Ten se už netýká jenom Moravskoslezského kraje, ten se týká obecně vlastně celé Evropy, týká se ČR. Bude třeba se s tím vypořádat a hledat cesty jak z toho ven. Já si uvědomuji a myslím, že jsme to zaznamenali, že Evropská komise už začíná hovořit o tom, že třeba plyn můžeme alespoň použít částečně na dobu než budeme mít vybudované alternativy. Ale já jsem názoru, že nemáme to jádro čím nahradit. Obnovitelné zdroje energie jsou možná dobré a zajímavé z pohledu řekněme lokální, ostrovní energetiky, ale z pohledu celku v podstatě ta bilance nám nevychází, protože je krásné, když nám v létě svítí. Tam máme ty přebytky, ale v zimě nám nesvítí a tím pádem fotovoltaika v podstatě má nedostatky ve své výrobě a my prostě ty přebytky, které jsme vyrobili v létě nemáme, kde uložit. To je ten problém elektrické energie. Takže já tvrdím, že budeme muset hledat rozumný energetický mix. Proto si myslím, že je třeba si uvědomit, že taková ta ostrovní energetika má své místo. Ale musíme si uvědomit, že prostě tady pořád máme centrální vytápění, které funguje a budeme muset samozřejmě vytvořit předpoklady pro to, aby se tyto dvě sféry potkávaly, aby vzájemně nesoutěží, aby spolu spolupracovaly. A to si myslím do budoucna bude strašně důležité, abychom zachovali právě onen řekněme energetický smír pro všechny obyvatele tohoto kraje.

Tomáš Tikal, TV Polar: Pane hejtmane, děkuji moc za rozhovor, mějte se hezky a někdy příště zase na viděnou.

Ivo Vondrák (ANO), hejtman MS kraje: Já také děkuji.

Tomáš Tikal, TV Polar: Pořád energie a kraj pro tentokrát končí. Jsme rádi, že jste byli s námi a věříme, že tomu tak bude i příště, na viděnou.

Redakčně upraveno / zkráceno.