Tomáš Tikal, TV Polar: Dobrý den, novinky z energetiky vám televize Polar přináší v pořadu ENERGIE A KRAJ. V úvodu se zamyslíme nad tím, jak si vede Moravskoslezský kraj v rozvoji vodíkových technologií. Poté se podíváme okénkem do světa energií a nakonec si budeme povídat s generálním ředitelem společnosti ČEZ ENERGO panem Martinem Václavkem. 

Pohled expertů na rozvoj vodíkových technologií v MS kraji

Moravskoslezský kraj má vlastní strategii rozvoje vodíkových technologií a je obecně považován za lídra v této oblasti v rámci ČR. Potvrzují to i slova expertů na vodíkové technologie.

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MSK: Už letošní rok vidíme, že to postupuje trochu jinak. Před domem stojí vodíková tatrovka, stojí tady vodíková auta a v tuto chvíli kraj vyhlašuje tendr na 30 vodíkových autobusů. Víc bohužel nemůžeme, protože cena vodíku je tak vysoká, že bychom to z rozpočtu neutáhli. Právě konference, která tady probíhá, řeší, jestli opravdu ten vodík je tak drahý a jestli s tím nejde něco dělat.

Tomáš Tikal, TV Polar: Na co jste zatím přišli?

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MSK: Pokud budeme striktně dodržovat to, co po nás EU chce, to znamená vyrábět jenom zelený vodík, nikdy levnější nebude, protože sluníčko u nás svítí 3 hodiny denně a vítr moc nefouká. Takže ten vzkaz konference směrem do Prahy je jasný. "Páni ministři, sedněte na vlak, jeďte do Bruselu a dejte nám výjimku, aby vodík nemusel být úplně zelený a mohl být prostě libovolné jiné barvy." Máme tady v kraji opravdu nekonečný potenciál odpadů. Ať už to jsou důlní plyny, uhelné kaly nebo kaly někde z čistíren. Z toho všeho se dá vodík vyrábět velmi levně, ale bohužel takový vodík EU zakazuje používat v autobusech a vlacích.

Martin Václavek, generální ředitel, ČEZ ENERGO: Moravskoslezský kraj je, řekl bych, silným průkopníkem v této oblasti. Osobně vím o třech velkých projektech, které se v Moravskoslezském kraji připravují. Jeden bych zmínil, a to je záměr města Havířov, se kterým má ČEZ ESCO podepsané memorandum o spolupráci.

Daniel Minařík, zmocněnec MSK pro rozvoj vodíkových technologií: Strategii finalizujeme, abychom ji ideálně stihli projednat na zastupitelstvu Moravskoslezského kraje tak, aby byla platná a schválená. Následně bychom ji mohli začít naplňovat od roku 2024 tak, jak jsme si předsevzali.

Karel Vinkler, ředitel sekce strategie, ČEPS: Zaznamenal jsem, že jsou tady podnikatelé a fandové vodíkové mobility. Samozřejmě je to v počátcích, v plenkách. Vodík má ještě pořád vysoké náklady, ať už se to týká dopravy nebo celé jeho distribuce, ale je zde spousta podniků, které mohou vyrábět podpůrné technologie. Měl jsem možnost navštívit minulý měsíc European Hydrogen Week v Bruselu a moje pozorování vychází z toho, že se spíš zaměřujeme na koncové technologie. Bude se jednat o instalace třeba do nákladních aut, do dopravy, která bude zajišťovat třeba rozvážkovou službu a až v tom dalším kole se dá vodík použít třeba přimícháváním na vytápění a podobně. Zmiňovali v tisku, a komise tento návrh připravuje, že dojde k hypotetickému zákazu plynových kotlů. Osobně si myslím, že pro výrobu elektřiny to bude používáno v omezených případech pro pokrývání největších špiček zatížení.

Tomáš Tikal, TV Polar: Moravskoslezský kraj by rád získal výjimku, aby mohl vyrábět ne úplně ten nejzelenější vodík. Myslíte si, že máme nějakou šanci?

Karel Vinkler, ředitel sekce strategie, ČEPS: Myslím si, že je nutné toto opatření zvážit a překlasifikovat značkování vodíku podle různých barev. Pro ČR je charakteristické to, že zelený vodík se u nás může vyrábět v omezené míře. Máme k dispozici možnosti na fotovoltaických parcích, ale je větrné a jejich využití je v Čechách daleko nižší než třeba farmy v Severním moři. My se musíme logicky zaměřit na jiné technologie, abychom udrželi vodíkový trend. Proto si myslím, že by se v tomto směru měli naši zastupitelé v radě a v evropském parlamentu zamyslet a zapracovat.

Evropské unii hrozí, že nesplní své klimatické cíle pro rok 2030

Tomáš Tikal, TV Polar: EU se podle předpovědí nepodaří dosáhnout 55% snížení emisí do roku 2030 tak, jak je to stanoveno v balíčku Fit for 55. Příčinou je zejména neefektivní financování nových projektů a nedostatek jistoty pro investory. Členské státy musí předložit své finální plány pro naplnění cílů snížení emisí skleníkových plynů do června 2024. Zatím Komise obdržela pouze 21 z nich, a to za účelem detailnější analýzy. Podle slov evropského komisaře Wopke Hoekstra je jasné, že EU potřebuje silnější závazky v konečných plánech. Především v sektorech zemědělství, vytápění a silniční dopravě. V těchto sektorech, nazývaných též jako sektory společného úsilí, které spolu vyprodukují kolem 57 % emisí veškerých skleníkových plynů v EU, dojde podle vyjádření k nejméně uspokojivému snížení oproti předpokládanému stavu. Hrozí, že cíl 40% snížení emisí v těchto sektorech se nepodaří splnit až o 6,2% bodu. Dalším cílem, který nemá zrovna růžovou budoucnost, je podíl výroby obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě, který může v roce 2030 představovat pouhých 38,5 % oproti původním 42,5. Nejhorší výsledek však vykazuje prognóza plnění cílů energetické účinnosti, kde Komise předpokládá 5,8% zlepšení, což je v porovnání s původním cílem 11,7 bezmála poloviční hodnota. Naděje byly kladeny i do zachytávání uhlíku pomocí ekosystémů, jako jsou lesy či rašeliniště. Ty však nedokážou splnit původní cíl zachycení 310 milionů tun ekvivalentu CO2 asi o 50 tun. Záminkou zpoždění jsou často překážky spojené s národními politikami. Bulharsko, Lotyšsko a Polsko nedodrželi finální termín zaslání draftu k revizi do 4. 12. 2023. Podle některých se právě tyto země zdráhají zbavit fosilních paliv. V Maďarsku se zase odklon od uhlí posouvá na rok 2029, což je o dva roky později, než se původně deklarovalo. Slovensko v této problematice zůstává nerozhodné. Problémem však není jenom zákaz využívání uhlí a pomalý odklon od fosilních paliv. Většina zemí v rámci tohoto regionu nedisponuje konkrétními plány na přechod k nízkouhlíkové energetice. 

Martin Václavek, generální ředitel ČEZ Energo: Budoucnost energetiky je v chytrých nízkoemisních řešeních

Jak se bude rozvíjet energetický mix v Moravskoslezském kraji? Nejen o tom jsme si povídali s generálním ředitelem společnosti ČEZ ENEGO panem Martinem Václavkem. Jeho odpovědi si poslechněte v následujícím rozhovoru.

Martin Václavek, generální ředitel, ČEZ ENERGO: Už energetická krize ukázala, že je třeba se dívat po energeticky úsporných řešeních a v podstatě teď je na trhu velká poptávka po takových chytrých, úsporných a nízkoemisních řešeních. Takže si myslím, že je to dobrá platforma pro to, aby se firmy, stát a obce začaly zajímat o to, jakým způsobem řešit energetiku a jak se připravit na bezemisní budoucnost.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jak tedy se naši diváci na ni připravit mohou?

Martin Václavek, generální ředitel, ČEZ ENERGO: Mohou využít celou řadu projektů, které ČEZ ESCO podporuje. Třeba výstavbu osvětlení pro obce za korunu a fotovoltaická elektrárna za korunu. Umíme řešit i v rámci firmy ČEZ ENERGO vytápění pomocí kogeneračních jednotek, které přinášejí zákazníkům významné úspory a v podstatě i dekarbonizaci v případě, že dosud spalují uhlí.

Tomáš Tikal, TV Polar: Představte si, že jste právě teď na začátku stavby standardního rodinného domu. Jaké vytápění byste si zvolil Vy osobně?

Martin Václavek, generální ředitel, ČEZ ENERGO: Pokud bych stavěl nový rodinný dům, už bych ho stavěl jako nízkoenergeticky náročný, respektive pasivní budovu. Šel bych s největší pravděpodobností do tepelného čerpadla a pokud by to finance dovolily, zkombinoval by to s hlubinným vrtem.

Tomáš Tikal, TV Polar: Zmiňoval jste, že změny nastartovala energetická krize, stále ještě trvá? Vidíme, že ceny plynu jdou dolů, ale elektřina nevíme, jak na tom bude. Jak hodnotíte tu aktuální situaci?

Martin Václavek, generální ředitel, ČEZ ENERGO: Naštěstí se situace stabilizovala, co se týká dostupnosti plynu, protože Skupina ČEZ pomohla získat významný zdroj v zahraničí a zajistila skladovací prostory. Takže ČR má dostatek plynu a plyn bude jako transferové médium stále potřebné až do roku 2050. S cenou plynu souvisí i cena elektrické energie. Ta koreluje a předpokladem je, že bude klesat. Nicméně ne na takovou úroveň, která byla před vypuknutím války na Ukrajině. Tam lze předpokládat, že byla cena plynu uměle snížena, aby se vytvořila vysoká závislost Evropy na ruském plynu a to bylo tendenční zajištění výhodné ceny. Nicméně jsme se přeorientovali a plynu máme dostatek a již není z Ruska.

Tomáš Tikal, TV Polar: Máme ještě obnovitelné zdroje, ve kterém z nich vidíte největší potenciál?

Martin Václavek, generální ředitel, ČEZ ENERGO: Rozvoj obnovitelných zdrojů musí nabít dynamičtějšího rozměru, než tomu bylo dosud. Do roku 2030 by ČEZ ESCP mělo instalovat zhruba 1500 megawattů ve fotovoltaických elektrárnách a pomalu se začínají rozšiřovat malé větrné elektrárny. Z mého pohledu největší rozvoj se bude týkat fotovoltaických elektráren, ale postupně se k tomu budou přidávat jako doplňkově větrné elektrárny.

Tomáš Tikal, TV Polar: Rozvoj větrných elektráren naráží velmi často na odpor obyvatel. Jaký je Váš pohled na tento problém?

Martin Václavek, generální ředitel, ČEZ ENERGO: Obyvatelé mají představu, že se jedná o vrtule v průměru více než 200 metrů, které nejsou nijak hlukově náročné. Nicméně si myslím, že se budou více rozvíjet "domácí větrné elektrárny", které jsou absolutně tiché a nejedná se o velké vrtule, ale spíš o vertikální uspořádání.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jak vidíte budoucnost nebo ten energetický mix tady v Moravskoslezském kraji? Co ještě by se u nás dalo využít?

Martin Václavek, generální ředitel, ČEZ ENERGO: V Moravskoslezském kraji, stejně jako v ostatních krajích, se lokální municipality dívají na své budovy, které mají ve správě. Přistupují k nové energetické koncepci, kdy každá budova vytváří prostor pro instalaci fotovoltaické elektrárny. Samozřejmě v rámci NPC projektů umíme řešit i hospodaření s ostatními energiemi, zateplení budov, správa vodohospodářství a podobně.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jak celkově vidíte budoucnost? Jde mi o to, jestli máme nějaké světlo na konci tunelu, nebo by lidé měli okamžitě začít řešit svá vytápění tak, aby se v budoucnu nedostali do ekonomických problémů.

Martin Václavek, generální ředitel, ČEZ ENERGO: Nemyslím si, že by se lidé dostávali postupnou dekarbonizací a transferem energetiky v ČR do nějakých finančních nesnází. Samozřejmě teď už není prostor pro fosilní paliva, jako je uhlí. Plyn bude dostupný až do roku 2050 a postupně se přejde na obnovitelné zdroje jako propojení fotovoltaické elektrárny s tepelným čerpadlem. Řekl bych, že rozvoj malých domácích větrných elektráren ještě bude pokračovat. Takže do budoucna se obyvatelé, kteří mají rodinné domy, stanou více soběstačnými a budou i zapojeni do akumulace energie a služeb výkonové rovnováhy.

Tomáš Tikal, TV Polar: Co ještě přinese komunitní energetika?

Martin Václavek, generální ředitel, ČEZ ENERGO: Určitě přinese rozvoj v budování obnovitelných zdrojů energie a myslím si, že je to dobrý počin i co se týká dodávek tepla v rámci služeb obyvatelům.

Tomáš Tikal, TV Polar: Za všechny tvůrce pořadu ENERGIE A KRAJ vám děkuji za pozornost. Přeji vám hezký den a věřím, že si nás naladíte i příště, na viděnou.

Redakčně upraveno / zkráceno.