Waldorfský kampus funguje už více než rok

Waldorfská základní škola a střední škola Ostrava-Poruba už více než rok úspěšně funguje pod křídly porubské radnice. Za tu dobu se jako celek dobře sehrála a to i přesto, že do fungování zasahovala pandemie koronaviru.

Waldorfský kampus. To je waldorfská základní škola a střední škola pod jednou střechou na ulici Ľudovíta Štúra v Porubě, kde spolu vzájemně spolupracují nejen učitelé, ale i žáci a jejich rodiče. Už více než rok je příspěvkovou organizací porubské radnice.

Martin Tomášek (Piráti), místostarosta MOb Ostrava-Poruba: “Podpora alternativního školství je pro nás součástí reformy českého vzdělávání jako takového. Proto se za něj jednoznačně stavíme. Co můžeme jako porubská radnice udělat, je Waldorfu, ale všem dalším školám vytvářet příjemné, důstojné prostředí, ve kterém se jim bude dobře pracovat, učit se a žít. V současnosti vzniká projekt Zateplení školy a nového vstupu do celého areálu.”

Stavební práce by měly být zahájeny už v příštím roce. Škola jako celek funguje skvěle a panuje v ní přátelská atmosféra.

Břetislav Kožušník, ředitel, Waldorfská základní škola a střední škola Ostrava-Poruba: “Škola už se dobře usadila jako celek právě tady v Porubě tady na tomto místě. Snažíme se vlastně o to, vytvářet ten prostor komunitní pro nás pro všechny. Je pravda, že jsme také obnovili, pokud to bylo možné, tak jsme obnovili všechny aktivity, které škola má. Jak ty místní, tak i ty, které máme mezinárodní, protože jsme škola s mezinárodním přesahem. Máme i mezinárodního mentora v Německu a také spolupracujeme se školami v Belgii a ve Finsku.”

V říjnu například úspěšně dokončila první část projektu Erasmus s belgickou školou, kdy žáci základní školy kreslili návrhy a studenti střední školy podle nich vytvářeli modely udržitelných domů. Druhá část bude probíhat v Belgii.

Břetislav Kožušník, ředitel, Waldorfská základní škola a střední škola Ostrava-Poruba: “To ekologické je vlastně jednou z důležitou součástí právě života této školy. Právě proto, že se snažíme, aby jak žáci, tak studenti se vzdělávali v celé své bytosti. Aby hlavně to nebylo o tom předávání informací, ale o tom, aby se učili pro život. Tak to se myslím daří v těch projektech mezinárodních i těch místních.”

Velkou výhodou je také vzájemná spolupráce mezi základní a střední školou.

Ivana Jiříčková, učitelka, Waldorfská základní škola a střední škola Ostrava-Poruba: “Ta spolupráce probíhá například v rámci sociálního praktika. které absolvuje 2. ročník a 4, ročník lycea. Spolupráce probíhá tak, že naši žáci pomáhají prakticky ve třídách učitelům vzdělávat žáky, vytvářet pro ně program a ta spolupráce pak pokračuje dál i po skončení sociálního praktika, kdy naši žáci pomáhají doučovat žáky z nižších ročníků na základní škole, popřípadě pomáhají těm, které pocházejí ze slabších rodin.”

Přirozenou součástí školy jsou také rodiče.

Beata Krejzová, učitelka, Waldorfská základní škola a střední škola Ostrava-Poruba: “Pomáhají nám vytvářet nějaké akce i celkovou atmosféru, když je třeba někde přiložit ruku k dílu , ať už ve škole, nebo pro jednotlivou třídu, tak se vždycky najde skupinka rodičů, kteří s tím pomůžou. Pomáhají nám organizovat přednášky, které děláme pro rodiče, aby si mohli zažít to co třeba ve své škole dřív nezažili. Mají také příležitost víc se účastnit akcí a být součástí celého toho utváření vztahu s dětmi.”

Anketa: žáci waldorfské školy: “Když jsme na koberci, to mě baví a když hrajeme na flétnu. Mám tu jednu nejlepší kamarádku a pak se tak bavím i s ostatníma dětma.

“Matematika je dobrá a učíme se hlavně češtinu a je to všechno super.”

“Baví mě hodně škola a těším se nejvíce na plavání.”

“Škola se mi líbí, docela dost se tady učím a nejvíc se mi líbí ze všeho matika.”

“Mě hodně baví hrát na flétnu a moc hodně se mi líbí škola a hodně mě baví matika.”

V současné chvíli je kapacita Waldorfské základní školy a střední školy zcela naplněna. Dochází do ní kolem 320 žáků a studentů.

---

Dětský stacionář má díky hokejistům speciální pomůcky

Dětský rehabilitační stacionář v Ostravě-Porubě získal nové speciální pomůcky pro své malé klienty. Zasloužili se o to především hokejoví brankáři, kteří jsou členy dobročinné organizace Saves help. Stacionář si tak pořídil pomůcky, na které by jinak jen těžko získal peníze.

Dětský rehabilitační stacionář Městské nemocnice Ostrava pečuje o klienty s dětskou mozkovou obrnou a genetickými a metabolickými vadami už 32 let. V denním režimu teď odborníci pomáhají 28 dětem s různě těžkými vadami.

Jana Robenková, primářka DRS, MNO: “Značka Ideál je z dítka, které sedí a je schopno nějaké ho asymetrického pohybu na zemi , třeba plazení, nebo hopsání. Ani ne lezení po čtyřech, aby od nás odešlo takzvaně po svých a nebo za nějakou pomůckou typu chodítko, asistovanou chůzí s perličkami a podobně. Tohle se stává, zároveň máme spoustu dětí, které v tom handicapu mají mentální složku. Ta ho velmi limituje a pak je na nás, abychom těmi pomůckami zabezpečili to, ať se u nedějí komplikace ve smyslu některých strukturálních změn.”

Nyní získal stacionář unikátní rehabilitační pomůcky, které jsou pro děti maximálně užitečné a bez podpory dobročinné organizace Saves help by si je nemohl dovolit.

Zuzana Vernerová, fyzioterapeutka: “S tělem to dělá to, že dostává stovky stimulujících impulsů ke svalům, které by za běžných okolností neměl šanci procítit, zapojit. Tudíž zvyšuje svoji svalovou sílu, zlepšuje svou výkonnost, zvyšuje se pružnost tkání svalů a zvyšuje se celková jeho kondice. Ono se to chvěje, vy to nevidíte, protože ta frekvence je velmi nízká. On by neakceptoval tu vyšší, on by se toho příliš lekl. My na něj musíme pomalu.”

Bezmála 320 tisíc korun na pořízení přístrojů předali stacionáři symbolicky přímo brankáři HC Vítkovice Petr Dolejš a Aleš Stezka, kteří se k organizaci Saves help hlásí.

Aleš Stezka, brankář HC Vítkovice Ridera: “Za každý gólmanský zákrok dáváme 10 korun. Záleží, kolik těch zákroků je, ale průměrně tak 30 za zápas. Dělá to tři stovky. Za ten rok to udělá 10, 12 někdy i 15 tisíc. Záleží, kolik toho gólman odchytá, kolik těch zákroků má. Těch gólmanů je nás skoro už 60 v organizaci, takže plus mínus 400 tisíc ročně to udělá. Samozřejmě všichni jsme do toho šli s tím, že chceme pomáhat, šli jsme do toho dobrovolně a myslím si, že to je přesně to, že lidi mají být pořád lidský, pořád si pomáhat. Nikdy neví člověk, kdy bude potřebovat pomoc on sám.”

Péči dětem poskytuje stacionář nejen v denním režimu, ale i ambulantně. Zdravotnický personál se dětem věnuje pode Bobath konceptu.

---

HC RT Torax Poruba se zapojil do Týdne hokeje

Zimní stadiony po celé republice patřily už tradiční akci Týden hokeje. Určena je dětem ve věku od 4 do 8 let a jejich rodičům, kteří tak měli unikátní příležitost seznámit se s ledním hokejem a vším, co k němu patří.

Zimní stadion v Ostravě-Porubě zaplnili malí kluci se svými rodiči. Mnozí z nich si díky akci Týden hokeje odnesli svůj první hokejový zážitek. Pro děti byl připraven zábavný program nejen na ledě, ale i mimo něj.

Jiří Trembač, trenér mládeže RT Torax Poruba: “Týden hokeje probíhá v celé republice. Dnešním dnem je to u nás v Porubě a proč? Abysme přilákali další děti, které třeba o tom hokeji a o tom sportu až tolik neví. Mají tu možnost přijít, vyzkoušet si to. Nahoře si vyzkoušely střelbu s tenisákem na bránu. Tady mají možnost půjčit si výstroj. Hlavně brusle, rukavice, helmu a zkusit si první krůčky na ledě.”

Anketa: rodiče dětí: “To už je můj 4. syn, moji první tři hráli hokej, dotáhli to do žáků. Malý začal před rokem dělat fotbal, hraje fotbal a dneska zkoušíme hokej. Jinak lyžuje, začíná lyžovat. Takže uvidíme, do ničeho ho nenutím, necháme tomu volný průběh.”

“Bydlíme v Hošťálkovicích a tam se teď otevřelo nové kluziště. Klukům se to začalo líbit, hlavně tomu staršímu a chtěl napodobit kluky, co tam hrají hokej. Tím pádem jsem říkala tak jo, zkusíme přípravku a začali jsme chodit sem. A malý se chytil bráchy, takže taky začal bruslit.”

Anketa: zúčastněné děti: “Mě se to líbí nejvíc

“Chtěl bych hrát hokej a myslím, že budu. Někdy se dívám na hokej.”

“Líbí se mi hokej, budu hrát hokej.”

“Já jsem se naučil už bruslit. Chtěl bych hrát jak David Pastrňák.”

Na jakémkoli sportu je důležité, aby to děti bavilo.

Otec jednoho z hokejistů přípravky: “Určitě je to časově náročné, ale hlavně je to fajn. Děti mají vyžití, baví se, nesedí pouze doma u televize, počítače. Láká je to, táhne je to nejen za tím sportem, ale i za kamarády, které tady našli. Určitě to dítě musí bavit, trenéři je k tomu vedou vlastně hrou. Není tady žádný drill. Ani při tom náboru, ani v těch mladších tréninkových ročnících. Pokud je to nebaví, tak se klidně můžou poohlédnout po jiném sportu, jiné aktivitě, nebo jiné zábavě.”

O hokej je velký zájem. HC RT TORAX Poruba tak nemá o malé hokejisty nouzi.

Jiří Trembač, trenér mládeže RT Torax Poruba: “Základna je u nás momentálně dostatečná, zejména co se týče těch nejmladších. To je ta přípravka, tak tam máme v celé přípravce, to jsou asi 3, 4. ročníky, tak tam máme kolem 70 dětí a v tom nejstarším ročníku přípravky, to je rok 2014, máme 38 dětí.”

V rámci projektu Pojď hrát hokej se doposud uskutečnilo devět Týdnů hokeje, kterých se zúčastnilo 33 a půl tisíce dětí. V září 2016 se konal Týden hokeje pouze na omezeném počtu zimních stadiónů. Od ledna 2017 se pak rozšířil do celé České republiky a pravidelně se koná na více než 140 místech.

---