Zimní údržbu provede město vlastními silami

Společnost OZO Ostrava vypověděla Studénce smlouvu o provádění zimní údržby komunikací. Město teď hledá řešení, jak tyto práce zabezpečit vlastními silami, a to už od 1. listopadu.

Zimní údržbu komunikací na území Studénky zabezpečovala společnost OZO Ostrava více než deset let. Aktuální smlouva na tyto práce byla uzavřena s platností do 30. listopadu 2024. Nicméně společnost OZO kontrakt vypověděla k poslednímu prosinci letošního roku.

Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “V závěru června nám doručili výpověď platné smlouvy s tím, že personálně to nejsou schopni zabezpečovat, jelikož zimní údržbu zabezpečovali pouze ve Studénce, nemají ji nikde jinde, dosluhuje jim technika a bez nějaké dlouhodobé garance této služby nechtěli novou techniku nakupovat.”

Vladimíra Karasová, tisková mluvčí OZO Ostrava: “Společnost OZO Ostrava má jako hlavní předmět podnikání nakládání s odpady. technické služby nejsou náš obor, pro Studénku jsme před léty udělali výjimku na základě požadavku města. Ale nyní se v segmentu technických služeb nehodláme dále rozvíjet, plně se chceme soustředit na sběr, třídění a zpracování odpadu. To je naše priorita.”

Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “My to řešení hledáme od toho konce června, s tím že když nám vypadly jakékoliv externí kapacity, tak jsem se vrhli na to, zabezpečit to vlastními silami. S ohledem na tak krátkou dobu nejsme schopni tak rychle vytvořit samostatnou organizační složku nebo příspěvkovou organizaci. Takže v podstatě v rámci odboru, který se stará o majetek na území města.”

Situací se tedy zabývalo i mimořádné zastupitelstvo. Personálně by mohli pomoci i dobrovolní hasiči a někteří zaměstnanci města. Co se týče techniky, část za zhruba 2 miliony korun, město nakoupí, například dva menší traktory, nakladač pro posypové materiály a multikáru.

Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Se společností OZO máme předjednáno, že bychom si od nich jejich techniku, která je ještě v nějakém funkčním stavu, zatím pronajali. Takže já věřím, že techniku, částečně novou, částečně použitou, pronajatou, se nám zabezpečit podaří. A i ve spolupráci s místními firmami a zemědělci, které jsme oslovili k tomu, aby v určitých úsecích tu zimní údržbu taktéž nám pomohli zabezpečit, takže se to vše podaří, abychom v nějakém rozumném rozsahu tu zimním údržbu v letošním průběhu zimy dokázali udělat.”

Město se za nových podmínek rozhodlo ujmout zimní údržby už od listopadu. Příští rok na jaře situaci vyhodnotí a zváží kroky ke vzniku vlastního střediska technických služeb, které zde již kdysi fungovalo a bylo zrušeno. To by postupně zajišťovalo i některé další práce spojené s údržbou majetku města.

Společnosti OZO platila Studénka ročně 4,6 milionu korun, paušální platby probíhaly, i když byl například daný zimní měsíc bez sněhu. Od vlastní organizační složky si tak radnice, po odečtení nákladů na pořízení techniky, při průměrném vývoji zimy z posledních let, slibuje úsporu až 1 milion korun ročně.

---

Čištění biotopu je ruční práce, žádná chemie

Přírodní koupaliště ve Studénce má za sebou pátou sezónu. Za tuto dobu provozu letos probíhá teprve jeho druhá údržba, tedy kompletní vypuštění a vyčištění. To se děje pouze mechanicky, bez použití chemických přípravků.

Nový přírodní koupací areál byl ve Studénce otevřen v roce 2019, údržba vody v tomto biotopu funguje na přírodní bázi, čištěna je přes kořenové systémy rostlin v horní nádrži. Vypouštět všechnu vodu z bazénů a komplětně je vyčistit dosud nebylo po každé sezóně pravidlem. Po letošním létě se tato údržba provádí teprve podruhé během pětiletého provozu.

Ondřej Stanek, vedoucí technického úseku, SAK Studénka: “Letos v létě díky extrémním výkyvům počasí, kdy bylo hodně dlouho horko, pak zase zima, pak zase horko, tak jsme měli problém tu vodu udržet, takže jsme se rozhodli to udělat. A aktuálně uvažujeme, že bychom alespoň to základní čištění biotopu, případně i těch bazénů, dělali po každé sezóně.”

Čištění začalo vypuštěním vody z kójí, ve kterých jsou vodní rostliny, a odstraněním nečistot a řas. Pak následovala údržba bazénů, nejprve toho u tobogánu.

Ondřej Stanek, vedoucí technického úseku, SAK Studénka: “Z bazénu vyčerpáme tu vodu, která tady stojí, zpět do té biologie. To znamená, že se snažíme ji použít a ušetřit ji, abychom ji nemuseli zpátky dopouštět, a takto v té biologické části možná tisíc kubíků ušetříme. A pak se jde na to samotné bazénové těleso, ze kterého potom tu vodu vypouštíme do kanálů, ale mezitím už to zase dopouštíme z vrtu do těch částí, které už jsou hotové, takže se to snažíme vybalancovat tak, abychom nemuseli použít žádnou vodu z vodovodního řadu.”

K čištění používají jen tlak vody a smetáky, žádné chemické prostředky, ty by mohly způsobit úhyn rostlin. 

  Jak můžeme vidět u vstupu do největší vany bazénu, jsou tu dlaždice zčernalé. To je vlivem druhého největšího znečišťovatele vody, kterým je po vysokých teplotách člověk.

Ondřej Stanek, vedoucí technického úseku, SAK Studénka: “Je to tak. Když tady od pátku do neděle přijde klidně 1 500 lidí, kteří se tady okoupou, každý se trošku zpotí, má na sobě trošku krému a tím, že nemáme chlorovanou tu vodu, tak v podstatě to v ní všechno zůstane a musí si s tím ty rostliny a celý ten systém biotopu poradit. Opravdu ten člověk to znečišťuje, ale s tím je samozřejmě počítáno.”

Toto koupaliště ve Studénce je de facto průkopníkem provozu biotopu, svých rozměrů bylo jedním z prvních v republice.

Ondřej Stanek, vedoucí technického úseku, SAK Studénka: “Byli jsme jedni z prvních a takto velcí i první pro realizační firmu. Před náma snad bylo jen Úvalno u Krnova, kde je to ale úplně maličké, ale takového rozsahu jsme byli průkopníci. Takže některé věci musíme sami objevovat, i s tou realizační firmou najít společně nějaké řešení, když se vyskytne nějaký problém, nebo jak si ulehčit práci s tou údržbou.”

Čištění koupaliště je potřeba stihnout do prvních mrazíků. Do té doby je také nutné dočerpat z podzemního vrtu zpět část vody, na plnou hladinu se pak doplní během jara. Až v případě, že by na to vrt nestačil, dopouští malou část z vodovodního řadu. Celkový objem koupaliště je kolem 3 600 kubíků. Největší hloubka hlavního bazénu je tři metry.

---

Původně si kreslili jen tak v parku, teď už vystavují

V knihovně na sídlišti byla zahájena výstava mladých studéneckých výtvarníků. Jsou jimi žáci Základní školy Františka kardinála Tomáška. Jejich kresby zachycují historické objekty města.

Malou vernisáží byla v knihovně zahájena výstava kreseb historických objektů Studénky zhruba 150 různých autorů. Jsou jimi žáci druhého stupně Základní školy Františka kardinála Tomáška. Vytvořili je v rámci hodin výtvarné výchovy, které na této škole, v teplých měsících, probíhají venku.

Marcela Kudlová Hoňková, učitelka výtvarné výchovy, ZŠ Františka kardinála Tomáška: “Ten nápad zámecké zahrady vznikl tak nějak náhodně. Říkala jsem si, že už jsme malovali kolem školy, a že bychom mohli vyjít třeba dál do ulic. A jeden z těch nápadů bylo, že bychom malovali zámek a ty historické budovy. Že bychom vyzkoušeli namalovat zámek, na tom se děti naučí perspektivu. Navíc na tom místě je dále stará brána, z té zahrady je pohled na kostel, na faru, že ty děti si mohly vybrat z několika objektů. Všichni nemuseli malovat zámek.”

žákyně ZŠ Františka kardinála Tomáška:

“Vybrala jsem si tu zadní bránu, protože všichni si vybrali zámek, ale pak jsem zjistila, že i bránu maluje více lidí. Původně jsem to chtěla dělat jen tužkou, ale pak jsem se rozhodla použít i pastelky a fixy.”

“Já jsem použila akvarely a tužku, přišlo mi to jednodušší a hezčí. A vybrala jsem si tu zámeckou bránu, přišla mi taková zajímavější a má takovou hezkou historii.”

Karla Dubná, učitelka výtvarné výchovy, ZŠ Františka kardinála Tomáška: “Já si myslím, že vznikly úžasné věci. Děti byly nejprve trochu nesmělé, ale pak si každý našel tu svou techniku. Některé vznikly tužkou, některé jsou kolorované, některé jsou suchým, voskovým nebo olejovým pastelem, někdo použil i barvy nebo perokresbu. Jsou tu i různé formáty, od malinkých kresbiček až po věší kartony. Až po té instalaci můžeme vidět, jak některé věci vznikly, jak krásné stavby tu máme a jak si s nimi děti poradily.”

Že tyto obrázky budou i vystaveny, to bylo nakonec dílem náhody.

Dagmar Válková, vedoucí knihovny: “Přiznávám, že to bylo takové náhlé vnuknutí, kdy jsme půjčovat v knihovně na zámku a přes okno jsem si všimla, paní učitelky a dětí, které v parku kreslily. A mě v tu chvíli napadlo, že bychom mohli udělat výstavu i nejmladších výtvarníků, nejen tedy výtvarníků relativně zavedených. Celý cyklus jsem nazvala Studenečtí výtvarníci se představují. Mám v plánu oslovit i další školy ze Studénky, základní i základní umělecké školy nebo mladé, ale i dospělé výtvarníky jednotlivě. Takže bych to nazvala takovým několikaletým projektem.”

Tato výstava prací děti ze Zákadní školy Františka kardinála Tomášku bude v knihovně k vidění až do 22. prosince. Pak ji tu vystřídá prezentace tvorby paní učitelky Marcely Kudlové Hoňkové, která je sama i výtvarnicí. A následovat budou další Studéneřtí umělci.

---