Na devátý ročník memoriálu přišlo přes 190 sportovů

Ve Studénce uspořádali další ročník tradiční sportovní akce Studénecká pětka, dnes pojmenované jako Memoriál Jarka "Kida" Kuncka. Zápis jednotlivých sportovců začínal již o půl čtvrté odpoledne a samotný závod pak započal v 17 hodin. Jako první vyrazili sportovci, kteří si vybrali dvanácti kilometrovou trať, hned za nimi ti, co běželi pět kilometrů a o pět minut později následoval start dvoukilometrové trati.

Jan Friml, pořadatel akce: „Ze začátku to začalo jako přátelská akce a byla tak pro patnáct dvacet lidí. Poslední roky už máme přes dvě stě účastníků. Tento rok akci pořádáme ne jako soukromé osoby, ale pod hlavičkou Kids Studénka“.

Jarmila Pomikálková, členka týmu Charita Studénka: „Náš tým je tým Charity Studénka. Já jsem tu podruhé, někteří víckrát, ale spíš to bereme jako teambuildingovou akci a chceme ji podpořit. Pana Kuncka jsme znali, pracoval u nás, takže jsme to pojali jako takovou vzpomínkovou akci na Jarka.“

Nejvíce účastníků akce si vybralo pětikilometrovou trať.

účastníci: „Poběžím pět kilometrů a jsem tu potřetí. Chci si zase vylepšit čas a myslím, že se mi to povede, protože jsem během korona prázdnin trénoval, takže to snad půjde.“

„Poběžím pětikilometrovou trať a byla jsem tu naposledy před čtyřmi lety a vůbec jsem se nepřipravovala.“

„Letos běžím podruhé, mám na hlavě kameru, protože budu natáčet, jak to vypadá na trati a poběžím pětikilometrovou vzdálenost.“

Jan Friml, pořadatel akce: „Každý účastník dostane účastnickou perníkovou medaili, věcnou cenu, ponožky s logem pětky, a tři místa z každé kategorie pak dostanou další věcnou cenu“.

Akci podpořilo také město Studénka a již nyní se mohou sportovci těšit na další jubilejní ročník studéneckého memoriálu.

---

Děti ve Studénce si mohou zvolit nový hudební obor

Zajímavý hudební obor na smyčcový nastroj je ve Studénce novinkou. Děti se na něj mohou učit hrát od nového školního roku a zájem o něj jen neroste.

Renáta Talpová, ředitelka ZUŠ Komenského: „Celé to vzniklo z jednoho důvodu – otevírali jsme tady nové studijní zaměření, a to je hra na violoncello. Tento obor se dosud na této škole neučil. Podařilo se nám sehnat kvalifikovanou paní učitelku a už máme i nové zájemce.“

Hra na tento krásný nástroj není jednoduchá, proto učitelé ocení, když dětí mají alespoň malý hudební základ.

Judita Šprochová, učitelka hry na violoncello: „Je lépe, když se na violoncello začíná jako na první nástroj, ale samozřejmě přivítám, když budou děti umět noty, když se umí pohybovat na klaviatuře, hrají na klavír nebo třeba na flétnu. Na violoncellu je potřeba, aby měly ten nástroj, který je poměrně velký, děti rády, aby k němu měly vztah. Není to jednoduché, myslím si, ani pro děti, ani pro rodiče, se rozhodnout, vzhledem k tomu, jak je nástroj velký, že ho budou muset všude nosit. Je to takové složitější.

Violoncello nepatří k nejmenším a nejlehčím nástrojům. Aby jej děti nemusely pokaždé nosit, škola nástroje zakoupila a nabízí i jejich zapůjčení.

Renáta Talpová, ředitelka ZUŠ Komenského: „Mimo to, že jsme nakupovali nové hudební nástroje jako klavíry, jsme nakupovali i nová violoncella. Jsme docela připraveni přijmout nějaké studenty, máme i violoncella pro menší děti. Máme na co hrát a škola samozřejmě zapůjčuje dětem hudební nástroje.“

Judita Šprochová, učitelka hry na violoncello: „Jsou to různé velikosti nástroje, protože malé děti nedosáhnou rukou na ty obrovské vzdálenosti mezi prsty. Jsou čtvrťové, i osminková cella. Půlové a pak celé nástroje.“

Judita Šprochová, učitelka hry na violoncello: „Mám tady jednu velmi šikovnou holčičku, osmiletou, pak chlapce, který má dvanáct let, jednu dospívající dívku, a ještě se rozhodují další. Já začínala v 9 letech a myslím si, že 8,9 let je optimální, protože už ruka zesílí a děti dokážou zmáčknout strunu“.

Kromě nákupu smyčcových nástrojů škola nakoupila i klavíry. Ty jsou však obrovské a jejich instalace do tříd se jevila jako velký problém.

Renáta Talpová, ředitelka ZUŠ Komenského: „Pořizovali jsme dvě nová pianina, i ty nám přivezli o prázdninách. To bylo docela zajímavé, protože po našem starožitném schodišti byl opravu veliký problém je vystěhovat do druhého patra, ale podařilo se. Děti mají nové nástroje, mají se na co těšit.“

Během prázdnin na škole probíhala i úprava prostor a také přibyl nový nábytek. Od 1. září tak dšti usedly nejen k novým nástrojům, ale i do nově vybavených tříd.

Renáta Talpová, ředitelka ZUŠ Komenského: „Než nastoupili naši žáci prvního září do školy, tak musím říct, že se tady dělaly větší úpravy učeben, protože jsme potřebovali získat novou učebnu. Trochu jsme stěhovali, malovali jsme, pokládaly se nové koberce, učebny jsme vybavovali novým nábytkem.“

Do Základní umělecké školy ve Studénce nyní dochází zhruba 400 žáků do 20 oborů s hudebním naměřením. Zájem o hudební vzdělání tak stále roste.

---

O divadelní zábavu se postaral Martin Zounar s kolegy

Divadelním představením ožil začátkem září sál kulturního domu ve Studénce. Na komedii s příznačným názvem se přišlo podívat přes 300 lidí.

Radka Tomášková, vedoucí kultury SAK Studénka: „V pátek, 4.9. proběhlo v Dělnickém domě divadelní představení Dva nahatý chlapi. Představení bylo přesunuto z března, kdy se bohužel nemohlo uskutečnit z důvodu koronaviru. Účast byla hojná a komedie se dle ohlasů návštěvníků velice líbila a na dobré náladě jim neubralo ani to, že museli mít během celého představení roušky.“

Martin Zounar, herec: „Musím Vám říct, že samotná název skrývá spousty možností. Ale jedna možnost se tady vylučuje, my tam „nahatý“ určitě nebudeme. Tedy možná vykoukne kousek pánského pozadí. Každopádně je to hra, která skýtá tu věc, že se v každém těle skrývá spoustu tajemství, o kterých nevíme a někdy, možná, určitá situace ve Vás dokáže objevit to, v co jste možná ani nedoufali.“

Samotný děj je plný humoru a vtipných scén a vypráví příběh seriózního advokáta, který se náhle, aniž by něco tušil, probudí vedle někoho, vedle koho by jej to ani nenapadlo.

Martin Zounar, herec: „Kdybyste se probudili tak jako já, vedle sebe s intendantem své firmy, nahý, úplně nahý, večer, v 9 hodin a nevěděli, jak jste se tam dostali, proč a co jste dělali a do toho přišla žena a snažili byste se to vysvětlit, tak věřte, že se do toho zamotáte úplně stejně jako my.“

Hra byla odlehčením nejen pro studénecké publikum, které herce doprovázelo neustálým smíchem. Hru si užíval i její protagonista.

Martin Zounar, herec: „Je to samozřejmě nádherná záležitost, protože jednak je mým kolegou Martin Kraus, mojí ženou Martina Randová, se kterou už 8 let hraji v Ordinaci v růžové zahradě. Je to, jak se říká, nádherná herecká příležitost a musím říct, že po dlouhé době si to na jevišti opravdu moc a moc užívám a jsem tomu rád.“

Herec Martin Zounar byl ve Studénce už poněkolikáté a stejně jako před lety i letos sklidil velký úspěch a rád by se sem v budoucnu zase vrátil.

Martin Zounar, herec: „Vracím se na spoustu míst každý měsíc, každý rok. Dá se říct znovu a znovu. Několikrát jsem tady byl s divadelním spolkem a jsem rád, že se sem dnes vracím i po takové náročné době, a když se kouknu na to, kolik je tu židlí, je narváno, plno, a to je přeci to nejlepší.“

První zářijový víkend patřil bezpochyby divadlu. V neděli byl připraven divadelní program pro nejmenší a ti si jej náležitě užili.

Radka Tomášková, vedoucí kultury SAK Studénka: „V neděli Dělnický dům patřil dětskému divákovi, byla připravena Loupežnická pohádka, která byla také přesunuta z března. Návštěvnost byla menší, ale děti si přišly na své.“

Nyní se Studeňáci mohou těšit na Burčákové slavnosti a v říjnu je pro příznivce kultury opět připraveno divadlo, a to jak pro dospělé, tak i pro děti.

---