Na opravu šaten chce město dotaci sportovní agentury

Studénka připravuje rekonstrukci šaten zimního stadionu. Na financování prací se snaží získat dotaci z Národní sportovní agentury. Aktuálně vybírá i zhotovitele zakázky.

Takto, několik desetiletí beze změny, vypadají šatny zimního stadionu ve Studénce. Využívají je hokejový klub, veřejnost a například i reprezentace para hokeje, jejíž moravská část na zdejším ledě trénuje.

Ondřej Stanek, vedoucí technického úseku, SAK Studénka: “Rozvody vody a tepla, ty jsou téměř všude v havarijním stavu. Často se stává, že něco praská A když se něco takového stane za plného provozu, tak je problém, musíme vypnout vodu ve všech šatnách a nedá se použít nic, dokud se to neopraví.”

Celkem je v útrobách stadionu zhruba 14 šaten. Na jejich rekonstrukci má město připravenu projektovou dokumentaci, hledá zhotovitele zakázky a chce získat státní dotaci. Problematikou se zabývala i mimořádná schůze zastupitelstva 4. října.

Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Byl předložen materiál, který se týkal toho, že město může požádat o dotaci Národní sportovní agenturu, která v polovině září vypsala dotační titul na infrastrukturu sportovišť, s tím, že možnost podávat žádosti je pouze od 1. do 31. října. Proto jsme zařadili tento bod na mimořádné jednání zastupitelstva. Proto, abychom byli maximálně úspěšní, využíváme i toho, že jsme vypsali výběrové řízení na zhotovitele, otevírat nabídky bychom měli 18. října. I toto je bodové hodnocení, které Národní sportovní agentura zohledňuje.”

Není ovšem jasné, kdy sportovní agentura zveřejní úspěšné žadatele. Radnice proto předpokládá, v případě zisku dotace, zahájení realizace v roce 2025.

Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “V případě, že by náhodou Národní sportovní agentura vyhlásila výsledky toho hodnocení, a my bychom byli úspěšní, už v průběhu ledna nebo února, tak se budeme s případným zhotovitelem snažit dohodnout na tom, že by bylo možné tu rekonstrukci provést už v době duben až srpen příštího roku, kdy je stadion mimo provoz.”

Cena rekonstrukce se pohybuje kolem 15 milionů korun, ovšem včetně pořízení montované multifunkční podlahy, která by umožňovala používat betonovou plochu stadionu na různé halové sport v období rozpuštění ledu.

Pokud město se žádostí u Národní sportovní agentury neuspěje, bude v případě, že bude daný dotační titul vypsán i příští rok, usilovat o jeho zisk opakovaně. Až v situaci, kdy tato možnost nebude, zvažuje postupnou rekonstrukci z vlastních zdrojů.

---

Skupina X vystavuje na zámku Nová Horka

Ve druhém patře zámku Nová Horka byla zahájena výstava autorů výtvarné Skupiny X. Jejich díla tu budou do ledna příštího roku. Pravděpodobně je to poslední možnost vidět tuto část barokního objektu před rekonstrukcí.

Vernisáž výstavy opavské výtvarné Skupiny X doprovodilo v zámku Nová Horka vystoupení žáků studénecké hudební školy Musicale. Vše se odehrálo ve druhém patře barokní stavby, které ještě neprošla rekonstrukcí.

Petra Konečná, kurátorka výstav, Zámek Nová Horka: “Je to skupina s dlouhými léty působení, existují již od roku 1968, takže tou skupinou prošlo velké množství lidí. Tady v Nové Horce jich vystavuje pět. Proto výstava nese název Výstava X5.”

Miroslava Rychtářová, výtvarná Skupina X: “Výtvarná skupina byla založena na jaře roku 1968, takže má více jak padesát let. V současné době je nás asi dvacet výtvarníků. Zakládajících členů je tam hodně málo, ale do výtvarné skupiny se hlásí pořád noví členové. Zabýváme se tvorbou různorodou, od sochařů, textilních výtvarníků, grafiků, zabýváme se i smaltem a máme i fotografa.”

Účast pěti různých autorů tedy předznamenává i pestrost výstavy, co se týče zobrazených témat i použitých technik. Jednou z členek skupiny je i studénecká výtvarnice Marcela Kudlová Hoňková.

Marcela Kudlová Hoňková, výtvarná Skupina X: “Já jsem se výtvarničinou zabývala už od malička, chodila jsem do zušky, účastnila jsem se různých soutěží a vždycky to bylo první místo, takže mě to těšilo. Naši mě dali na uměleckou průmyslovku do Brna, kde jsem vystudovala obor výroba hraček a dekorativních předmětů. A pak jsem začala učit na základní škole jako výtvarník, nicméně nestačilo to, tak jsem začala studovat v Opavě němčinu a tam jsem se dostala k výtvarné Skupině X.”

Na společné výstavě výtvarné skupiny prezentuje především své olejomalby z posledních asi tří let. Osm pláten tu doplňují i její dvě sochy z ytongu.

Marcela Kudlová Hoňková, výtvarná Skupina X: “Jsou to emoce, vnitřní záležitosti, v jakém jste rozpoložení, to se do té malby promítne. Já se postavím před to plátno a nikdy nevím, co tam vznikne.”

Miroslava Rychtářová, výtvarná Skupina X: ”Já jsem přispěla akrylovými malbami a dvěma prostorovými sochami. Většinou jsou ty moje malby z letních plenérů a vzpomínek a byly připraveny k mé jubilejní výstavě, která byla loni.”

Výstava opavské Skupiny X tu potrvá až do ledna 2024. Pravděpodobně je to ovšem poslední výstava, které se v prostorách druhého patra realizuje.

Petra Konečná, kurátorka výstav, Zámek Nová Horka: “Protože jak je za námi vidět, druhé patro se pořád nachází ve stavu před rekonstrukcí. A ta rekonstrukce už se pomalu ale jistě blíží. Pokud vše půjde dobře, tak je dost možné, že po této výstavě se druhé patro zámku uzavře, aby mohlo projít rekonstrukcí.”

---

Škola “jemného umění” se věnuje dětem od tří let

Před rokem a půl byla ve Studénce otevřena škola tradičního japonského bojového umění, jehož název je v překladu “jemné umění”. Během krátké doby si našla své příznivce, jsou jimi především děti od tří do patnácti let.

Škola tradičního japonského bojového umění jūjutsu byla ve Studénce otevřena loni v únoru. Její žáci se schází v prostorách u náměstí Republiky. Momentálně jsou rozděleni podle věku a zdatnosti do šesti skupin, jsou to děti od tří do zhruba 15 let.

Klára Kuběnová, učitelka školy Jūjutsu: “Jūjutsu je tradiční nejstarší bojové umění, které v Japonsku vzniklo. Pro nás Evropany všechny většinou známější bojová umění, jako je aikido, judo nebo karate, tak ty vznikly z jūjutsu. Jūjutsu v překladu znamená jemné umění, i proto se mi to moc líbí, snažíme se prosadit cestu nenásilí, využíváme energii soupeře, než abychom šli do těch drsných kontaktů.”

Hlavní učitelka školy, Klára Kuběnová se tomuto bojovému umění věnuje devět let, současně je studentkou fyzioterapie a všechny své zkušenosti teď předává dál.

Dominik Šajtar, škola Jūjutsu: “Mě už kdysi strašně zajímalo Japonsko, a když jsem od kamaráda slyšel, že je tu tato škola, byl jsem nadšený a hned jsem se přidal.”

Šarlota Šenková, škola Jūjutsu: ”Já jsem chtěla dělat bojové umění, a když se vyskytla tato možnost, tak jsem neváhala a šla jsem.”

Tereza Krupicová, škola Jūjutsu: “Mi se nejvíce líbí, že někdy jdeme i na výlet.”

Ty nejmenší děti ovšem vede Klára Kuběnová k pohybu i obecně.

Klára Kuběnová, učitelka školy Jūjutsu: “My na to i klademe důraz u těch nejmenších skupinek, že je to i pohybová průprava. Sem tam se naučíme nějakou bojovou techniku, ale spíše to bereme průpravně motoricky. Primárně nám jde o komplexní pohybový rozvoj.”

Svou školu bojových umění se snaží prezentovat i na akcích pro veřejnost, třeba na Dnech Studénky, a v současné době dochází s ukázkami cvičení i za dětmi do místních mateřských škol.

---