Většina prohřešků je ve Studénce v dopravě

Bezpečnostní situace ve Studénce je stabilní. Konstatovaly to ve svých zprávách městská i státní policie. Mírné zhoršení lze v meziročním srovnání vidět v počtu nárůstu řešených přestupků, a to o dvacet procent. Týkaly se většinou dopravy.

Městská policie a obvodní oddělení Policie České republiky zpracovaly o bezpečnostní situaci na území Studénky za rok 2025 souhrnné zprávy, které teď předložily radě města.

Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Myslím si, že situace ve Studénce, co se týče bezpečnosti, je stabilní, není nikterak dramatická. Samozřejmě jsou dny, kdy se řeší víc událostí, ale dá se říct, že celkově je ta situace klidná.”

Jan Pesničák, velitel Městské policie Studénka: “Bezpečnostní situace ve městě se nijak zásadním způsobem nezměnila. Stále ji tak nějak vnímám jako velmi dobrou. Co se týká nějakých čísel a srovnání, budeme vycházet z počtu oznámení od občanů, kdy v roce 2024 bylo nějakých 566 oznámení přijatých. V loňském roce bylo 479, což je zhruba o 15 procent míň.”

Celkem strážníci v roce 2025 řešili 828 přestupků. V roce předcházejícím jich bylo 692, to znamená nárůst zhruba o 20 procent.

Jan Pesničák, velitel Městské policie Studénka: ”Z toho bylo nějakých 762 dopravních přestupků, což je poměrně velký nárůst oproti roku 2024, je to zhruba o 35 procent. Je to dáno i tím, že tady probíhaly nějaké stavební akce, byly tady nějaké uzavírky, kdy se na tyto uzavírky dohlíželo, dohlíželo se více na dopravu.”

Stejně jako jiná města se Studénka potýká s narušováním veřejného pořádku, což mají na svědomí většinou nepřizpůsobiví občané.

Jan Pesničák, velitel Městské policie Studénka: “Kdy v podstatě se nejvíc řeší popíjení alkoholu třeba na zastávkách, kouření na zastávkách a podobně, kdy máme v podstatě narůst řešených událostí asi sedmkrát víc. Loni bylo uděleno 555 pokut v celkové výši zhruba 155 tisíc, kdy jde především o řešení statické dopravy, to znamená špatného parkování v místech, jako jsou křižovatky, v zákazech zastavení a podobně, nebo v místech, které jsou úzké, ale je tam nutnost, aby tam projela technika IZS.”

Od 1. dubna loňského roku městská policie změnila režim služeb, a to z důvodu nedostatku strážníků. Zpravidla od pondělí do čtvrtka neslouží noční směny.

Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Ta situace je taková, že ve dnech, zejména těch pracovních, kdy se neslouží noční služby, tak v podstatě je tady úzká spolupráce s Policií České republiky, která případná oznámení, která jsou v těch večerních a nočních hodinách řešeny, tak si přebírá ona a řeší to. Samozřejmě bychom byli rádi, kdybychom měli dostatečný počet strážníků městské policie a mohli tu vlastní činnost vykonávat nonstop, mít ten dohled a mít tu situaci tady ve Studénce plně pod kontrolou. Ale, jak říkám, Studénka je relativně bezpečným městem a k nějakým výrazným excesům mimo ty dny, kdy se neslouží nonstop, tak nedochází.”

Jan Pesničák, velitel Městské policie Studénka: “V podstatě personální stav, co se týká počtu strážníků, je stejný jako v loňském roce. Celkem devět strážníků včetně mě. Samozřejmě jsme tak, jako většina městských, krom výjimek, jsme v podstavu, chybí nám zhruba tři lidi.”

Radnice novým strážníkům nabízí i náborový příspěvek ve výši 40, respektive 60 tisíc korun. Nižší částka je pro civilisty, kteří by museli projít kompletním zaškolením, vyšší suma je pro už jinde sloužící muže nebo ženy v uniformě.

Město se také snaží každý rok investovat do vybavení městské policie. Modernizován a doplňování je kamerový systém.

Jan Pesničák, velitel Městské policie Studénka: “Je to, jak já tomu říkám, silná podpůrná berlička pro Policii České republiky, se kterou se spolupracujeme, která v podstatě si neustále vyžádává nějaké záznamy a v úzké spolupráci potom dochází z jejich strany v odhalování trestné činnosti, pachatelů trestné činnosti nebo přestupků.”

Finance z městského rozpočtu ovšem po zhruba pěti letech směřují i do vozového parku.

Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Staré vozidlo Dacia nahradí nové, stejného typu. V tuto chvíli už probíhá finální montáž zabezpečovacího zařízení, polepu a myslím si, že někdy na přelomu dubna května, v průběhu května bychom měli mít auto k dispozici a v podstatě budeme mít standardně dva plnohodnotné vozy, které budou schopny řešit nejen běžnou činnost, ale i v případě mimořádných událostí.”

---

Hasiči bavili rodiny s dětmi velikonočním zajíčkem

Sociální sítě dobrovolných hasičů ze Studénky - Butovic obvykle plní události z téměř každodenních profesionálních zákroků u dopravních nehod, požárů nebo technických zásahů. Před několik dny se ovšem mezi ně vloudila aktivita, která nedělala vrásky na čele, ale vyloudila úsměv ve tváři.

Ve dnech velikonočního volna hasiči připravit ve svém areálu na hřišti za Klečkou tematicky laděné zábavné odpoledne.

Martin Šrámek, starosta SDH Studénka – Butovice: “Dnešní akce je hlavně organizována pro děti s rodiči, sluníčko nám přeje, lidí je tady strašně moc, děvčata zařídila různé soutěže, tombolu.”

Překvapením a největší zábavou se ve finále stal oblíbený „hon za zajíčkem“, který měl pro děti v košíku nachystaná velikonoční vajíčka.

Květa Cozlová, SDH Studénka – Butovice: “Děti mohly sbírat různá vajíčka, měly těch vajíček strašně moc, měly v tom různé překvapení, a připravili jsme i bohaté občerstvením, jako palačinky, klobásky, myslím, že to bylo super.”

Na zdárné přípravě akce měla kromě pořadatelského nasazení podíl také ještě jedna maličkost - vylepšené zázemí.

Martin Šrámek, starosta SDH Studénka – Butovice: “Díky městu Studénka se nám podařilo zrekonstruovat celou kuchyň, máme novou linku, posháněli jsme si nějaké další vybavení a zdá se, že všechno funguje.”

---

Vlaječkami zaplnil dům a zapsal se mezi rekordmany

Jaroslav Holub ze Studénky je držitelem českého rekordu za největší sbírku vlaječek, doma jich má vystaveno více než 6 tisíc 600. Jeho výjimečnou kolekci potvrdil certifikát Agentury Dobrý den.

Když se rozhlédneme po domě Jaroslava Holuba ve Studénce. vlaječky tu visí všude. Plní stěny i strop v chodbě, v kuchyni, obývacím pokoji, v ložnici a v dalších prostorách.

Jaroslav Holub, sběratel vlaječek: “Jsou v celém domě a je jich 6 613. Když mi bylo jedenáct let v roku 1968, tak jsem měl tři vlaječky, které mi otec dal tady z místní Vagónky. A tam jsem začal potom už to sbírat a klepat na stěnu, a tím jsem už začal přidávat další vlaječky, které jsem buďto sportovní, anebo města nebo firmy tenkrát, když byly.”

Sbírku tak tvoří vlaječky různých podniků a organizací, jako jsou hasičská nebo rybářská sdružení, a především sportovních klubů. Některé se dříve daly koupit i v trafikách, jiné Jaroslavu Holubovi předávali kamarádi.

Jaroslav Holub, sběratel vlaječek: “Poměrně vzácná je tady tato od nějakého rozhodčího, který pískal nějaký přebor, a tohle dostávali asi vždycky k nějakému významnému zápasu. Takže toto je z roku 32, měli výročí 20 let, a v podstatě je ještě ručně šitá. Takže tady toto je jedna z nejstarších, co je v mé sbírce.”

Soubor Jaroslava Holuba obsahuje vlaječky z asi 12 zemí. Třeba tato je z Lichtenštejnska.

Jaroslav Holub, sběratel vlaječek: “To mě dovezla kámoška, která tam skutečně byla. Ta jezdí po světě. Rarita je, že měla problémy ji vůbec dostat, protože jich neměli hodně, a nechtěli ji dát, měli ji vystavenou někde v hospůdce. Ale potom ji získala. Takže to je poměrně vzácná vlaječka, není jich hodně.”

Když jeho sbírka čítala 6 129 vlaječek, řekl si, že by stálo za to zjistit, zda v tomto oboru není českým rekordmanem.

Jaroslav Holub, sběratel vlaječek: “Jestli jsem dobrý, nebo jsou někteří, co mají ještě více vlaječek. Tak jsem to chtěl zjistit, kde by se to dalo, že bych zkusil nějaký rekord. Až potom jsme přišli na Pelhřimov, na Agenturu Dobrý den, a tak jsme to tam poslali, a tak mi to potom uznali ten rekord a poslali mě tu knížku a ten certifikát.”

Sbírka byla do České databanky rekordů zaevidována v listopadu loňského roku.

Nové vlaječky už dnes vydává málokdo, ovšem možnosti získat další tu jsou. Pomáhají kontakty přes internet, zapomenuté krabice na půdě nebo dědictví. Jaroslavu Holubovi se tak ozývají lidé, kteří mu nabízí další přírůstky. A tak si klade otázku, kam s nimi.

Jaroslav Holub, sběratel vlaječek: “No to bude ten největší problém. Kde to dám? Tak snad něco vymyslím, ale už toho místa moc není a těch vlaječek asi bude hodně. Myslel jsem, že už skončím, když jich bude šest tisíc. Ale pak se mi podařilo získat další, takže už je to šest tisíc šest set. A tak sedm až osm tisíc by se tady ještě mohlo vlézt, jestli budou. Takže uvidíme, jak se bude dařit.”

---