ZŠ Sjednocení potrápil koronavirus

Od poloviny října musely uzavřít všechny školy a žáky poslat domů. Výuka je ale nemine. Kantoři jsou připraveni především z jara, kdy se s distanční výukou seznámili.

Milan Stiller, ředitel ZŠ FKT: „Od 14. října naše škola jako všechny ostatní základní školy v České republice. Poskytujeme distanční výuku, poučili jsme se z jarní části, kdy jsme měli zavřené školy, doplnili jsme nějaké věci, získali jsme spoustu poznatků z jarního uzavření, proto teď hodně pracujeme s Google aplikacemi.“

Aranka Horváthová, ředitelka ZŠ Butovická: „V první vlně byla nepovinná a teď, od letošního školního roku, je povinná, uzákoněná. Když se podíváme, tak i v klasické výuce, kterou máme, vyskytují se problémy, natož v distanční výuce, která je nová, nejen pro nás, ale pro všechny školy v celé České republice.“

Ve Studénce jedna byl každému z žáků přidělen Google účet. Žáci jsou povinni plnit zadané úkoly a většinou neměli problém se se známým prohlížečem sžít.

Milan Stiller, ředitel ZŠ FKT: „Co se týče výuky, tak u nás došlo k velké změně a to tím, že všichni žáci mají své Google účty. Znamená to, že se pohybují ve známém prostředí. Druhostupňoví žáci byli seznamováni už od začátku září a trochu jsme se připravovali na možnost distanční výuky. Ti měli oproti prvostupňovým náskok.“

Výuka probíhá také způsobem off-line. Rodiče žáků si mohou vyzvednout také papírové zadání úkolů. Upřednostňován jak ze strany škol, tak rodičů je ale online způsob.

Milan Stiller, ředitel ZŠ FKT: „Máme nějaké online výukové programy pro online výuku a konzultace. Přes Google máme zadávány práce druhostupňovým žákům přes Google učebnu. Na prvním stupni už zkoušíme jiné věci, jiný způsob zadávání, než tomu bylo na jaře.“ 0:50 2:05 „Od září, jsme si nastavili svůj jednoznačný plán, a to ten, že budeme vyučovat, dohánět spoustu věcí, které jsme v loňském roce nestihli dodělat.“

Základní škola Butovická zavedla rovnou několik forem výuky. Online výuka má dvě formy, a to synchronní a asynchronní. Vyučování ale probíhá stejně jako na Základní škole Františka kardinála Tomáška i off-line.

Aranka Horváthová, ředitelka ZŠ Butovická: „Synchronní výuka je taková, že žáci s pedagogy jsou v určitém čase na určitém virtuálním místě, společně pracují a řeší určitý problém. Asynchronní výuka je taková, že učitelé svým žákům zadají úkoly a žáci podle svého pracovního tempa tyto úkoly zpracují a v určitý čas je odevzdávají. My tuto výuku spojujeme.“

Základní škola Butovická situaci zvládá a dlouho se na ni připravovala, během přípravných školení.

Aranka Horváthová, ředitelka ZŠ Butovická: „My jsme se s tím poprali myslím si, že velmi dobře. Náš tým pedagogů se připravoval v přípravném týdnu v srpnu, kdy jsme pravidelně měli různá školení a vzdělávali jsme se ve formě distanční výuky.“

Nejhůře se se situací vyrovnává škola Sjednocení. Tam onemocnělo hned několik pedagogů včetně dětí. Nakonec e potýkali i s hromadnou karanténou.

Jana Mantheeová, ředitelka ZŽ Sjednocení: „V podstatě oproti první vlně je to o hodně jiné, protože první vlna nás zastihla daleko dřív, než se uzavřel školy, protože už 4. října jsme měli prvního pozitivního. Museli jsme zrušit školy v přírodě, bylo to v neděli, museli jsme všechny obtelefonovat. Šlo nám pět kantorů do karantény, pak přibývali další pozitivní.“

Nyní je náročné výuku opět začít. Distanční výuka na této škole byla kvůli zmíněným problémům jen krátce.

Jana Mantheeová, ředitelka ZŽ Sjednocení: „V této chvíli, protože nám především první stupeň postihla karanténa, rozjížděli jsme se pomalu, nechávali jsme děti doma, co se týče nemoci a karantény a distančně jsme vzdělávali pouze jeden týden.

Kdy žáci usednou do školních lavic není vůbec jisté.

---

Ve Studénce je 41 kontejnerů na bioodpad

Odložit biologicky rozložitelný odpad je ve Studénce možné na několika místech. Využít je možné čtyři desítky hnědých kontejnerů. Další možností je také pořízení bio popelnice domů.

Milan Kyjovský, vedoucí odboru MHÚM: „Po městě Studénka je v tuto chvíli rozmístěno 41 kusů kontejnerů na biologicky rozložitelný odpad. Každý kontejner pojme zhruba 770 litrů bioodpadu. Celkem bylo od dubna do září svezeno 182 tun.“

Odpad je také možné pravidelně svážet do velkoobjemových kontejnerů u oplocených stání. Informace, kdy je možné kontejnery na třech místech ve městě navštívit, naleznete také v informačním letáčku o odpadech.

Milan Kyjovský vedoucí odboru MHÚM: „Poslední svoz v letošním roce je naplánován na 27.11. Poté budeme tyto hnědé kontejnery na biologicky rozložitelný odpad stahovat. Do konce listopadu mohou lidé tři oplocená stanoviště velkoobjemových kontejnerů, které jsou na ulici Panská, Budovatelská a Družstevní standartně dle kalendáře, který máme uvedený na webových stránkách.“

Třetí možností, jak s bio odpadem nakládat, je odvést jej do komunitní kompostárny. Její otevírací dobu naleznete rovněž na stránkách města. Je dobré je před návštěvou sledovat. Stává se, že je z důvodu špatného počasí uzavřena.

Milan Kyjovský vedoucí odboru MHÚM: „Od prosince do dubna mohou občané vozit bioodpad na komunitní kompostárnu, tam je opět důležité podívat se na webové stránky, aby přijeli v době, kdy je kompostárna otevřena.“

Poslední možnost odvést odpad do velkoobjemových kontejnerů bude 14. listopadu na ulici Budovatelská. Ve Studénce jedna pak 9. na ulici Panskou.

---

Budova střední školy dostává nová okna

Zastaralá okna budovy střední školy a celého komplexu, kde se vzdělávací zařízení nachází, se v současné době mění za nová. Kvůli počtu oken a dveří bude na dvě etapy, z níž první už probíhá.

Milan Kyjovský, vedoucí odboru MHÚM: „V současné době realizuje odbor MHÚM výměnu oken a dveří na Střední ekonomicko – podnikatelské škole v centru našeho města. Tato akce se pohybuje v objemu zhruba tři a půl milionu korun. Je rozdělena do dvou etap, při níž dojde k výměně všech oken a dveří. Jedná se zhruba o 180 kusů.“

Pokračovat ve výměně se bude příští rok v jeho prvním pololetí. Celá budova je rozdělena do několika komplexů. Hotovo bude do konce října.

Milan Kyjovský, vedoucí odboru MHÚM: „Výměna probíhá v budově C, což je strana od nově vybudovaného parkoviště. A druhá etapa bude dle smlouvy probíhat v podstatě od poloviny ledna do 30. července a zahrnuje zbylé části budovy. To znamená A, B a D. Knihovna, baletní sál a malá spojovací budova.“

Nových oken se dočká i část místí knihovny. Ta jsou v ne zrovna dobrém stavu a problémy s nimi mají i zaměstnanci. Největší problém nastává, když se mají umýt.

Ludmila Nováková, vedoucí knihoven: „Stav oken v knihovně není zrovna žádoucí. Některá nejdou otevřít a nelze větrat. V zimě tady profukuje a musíme o to více topit.“

Zahájení výměny jako první, právě ve střední škole, je umocněno i nepřítomností žáků.

Milan Kyjovský, vedoucí odboru MHÚM: „Vzhledem k uzavření škol za současné situace, jsme prověřovali i možnost kompletní realizace po dobu nepřítomnosti žáků, ale bohužel, realizační firma je tak vytížená, že tohle nebylo možné. Jsou schopni opravdu zrealizovat jen to, co bylo ve smlouvě.“

Vzhled oken, kdy se jedná o jeden kus přes téměř celou budovu, se budou některé části muset dozdít. V loňském roce už musela být část oken z havarijních důvodů Vyměněna. Cena nynější realizace činní zhruba 900 tisíc korun.

---

Technické výkresy z muzea využívají i modeláři

Pracovníci Vagonářského muzea začátkem roku přesunovali depozitář do nových prostor. Tehdy byla převezena veškerá technická dokumentace, nyní čekají na přesun i další materiály.

Bronislav Novosad, vedoucí Vagonářského muzea: „Důvod proč to chceme přesunout je ten, že prostory v ulici Tovární jsou podstatně vhodnější z hlediska uskladnění. Jsou tam lepší klimatické podmínky, není tam takové střídání teplot a je tam lepší zabezpečení. Samozřejmě nám to umožňuje s materiálem lépe pracovat, což znamená, oskenovat, nafotit, popsat a zdokumentovat a vytvořit databázi, která by byla poskytnuta pro badatelskou činnost.“

Veškeré zdokumentované dokumenty pak návštěvníci budou moci vidět v nové interaktivní tabuli.

Bronislav Novosad, vedoucí Vagonářského muzea: „Ti, kteří už navštívili novou expozici, viděli, že naše obrazovka umožňuje přepnutí do takzvaného informačního režimu, kdy kdokoliv bude moci procházet materiálem, který už je zpracován. Máme tam velkou databázi fotografií, které dokumentují přehled výroby a další materiály, které mapují historii Vagónky.“

Mimo badatele, které depozitář muzea může zajímat, využívají technických dokumentací například také modeláři.

Bronislav Novosad, vedoucí Vagonářského muzea: „Je hodně vytěžován i modeláři, kteří se nejsou schopni dostat k technickým věcem, které pro své modely potřebují“

Samotné zdokumentování všech materiálů, které se ve Vagonářském muzeu nacházejí, může zabrat i stovky hodin. Zaměstnanci proto využívají hlavně zimní čas, kdy je muzeum zavřeno. Nyní však dokumentují i teď, kdy se muzeum zavřelo kvůli epidemii předčasně.

---