Bruzovská ulice ve Frýdku-Místku je často místem dopravních nehod, někdy i s tragickými následky. Město na to proto reaguje: začaly přípravné práce na rekonstrukci světelného signalizačního zařízení křižovatky ulic Revoluční a Bruzovské.
Ve Frýdku-Místku se nachází několik míst, která jsou nebezpečná pro chodce. Patří k nim i Bruzovská ulice.
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Můj pohled z hlediska bezpečnosti je ten, že tady chodí hodně rodičů s dětmi nebo dětí samostatně. Je tady několik mateřských škol, základních škol. Je tady také střední škola a nedaleko je nemocnice ve Frýdku-Místku. To znamená, že tady chodí spousta lidí na ošetření, starších lidí, imobilních lidí, a proto to vnímám jako velmi kritické místo. V několika posledních týdnech zde proběhlo několik dopravních nehod, jak na tomto přechodu, tak na přechodu pro chodce o 100 metrů výše, kde byla sražena také mladá holčička. Jde o to, že chceme tu dopravu ve městě zklidnit a jsou na to různé možné způsoby."
Prvním krokem je rekonstrukce semaforů na křižovatce ulic Gruzínské a Revoluční. Další kroky budou následovat.
Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "My na těch místech obecně hledáme bezpečnostní opatření, na které musí odpovědět dopravní inženýři a musí je schválit dopravní policie tady na Bruozvské. Už delší dobu řešíme zřízení dalšího ostrůvku na tom spodním přechodu. Plus jsme samozřejmě se ptali i na další opatření. Řešili jsme poměrně dlouho majetkoprávní vztahy, protože ta cesta není městská. Nicméně to už máme vyřešeno. Financujeme projekt a první bezpečnostní opatření, které kde vznikne, je ten středový ostrůvek, který bude dostatečně označený a umožní to, aby se chodec mohl v polovině toho přechodu zastavit, znovu se rozhlédnout a bude to zcela jistě bezpečnější."
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Těch způsobů je několik. Já bych to nechal asi na nějakých dopravních inženýrech a dopravních expertech. Jestli to bude radar, nebo to bude ostrůvek, nebo nějaká zpomalovací zařízení, těžko říct, ale důležité je tu situaci zklidnit. Vidíte za námi, že to je fakt velice frekventovaná silnice a je potřeba tu dopravu ve městě zklidnit ."
Dalším možným řešením je radar.
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Aby radar působil preventivně, musí být viditelně označen , a to už na začátku nějakého měření, tak i samotný radar by měl být označen takovým způsobem, aby každý řidič si toho všiml zavčasu a tu rychlost snížil."
Náklady na rekonstrukci činí 14,5 milionu korun a město na ni obdrželo dotaci. Město také zmodernizovalo signalizační zařízení na dalších velkých řízených křižovatkách ulic Opletala a Hálkově a Beskydské a Pod Puklí.
---
Od 1. ledna letošního roku došlo k zásadní změně, kdy financování nepedagogických pracovníků přechází ze státu na zřizovatele, tedy obce a kraje. My jsme zjišťovali, jak se s tím popasoval Frýdek-Místek.
Novela školského zákona zcela zásadně změnila financování nepedagogických pracovníků.
Tomáš Pyško (Naše Město F-M), náměstek primátora: "Původně to financoval stát, všechny tzv. nepedagogické pracovníky, uklízečky atd. Od 1. ledna je povinnost financovat ze strany obcí, obecně zřizovatelů. Tudíž v takzvaném rozpočtovém určení daní dostala přidělená obec určité prostředky, které jsou limitovány počtem žáků či studentů, a ty následně může použít k financování svých nepedagogických pracovníků. To je obrovská změna oproti minulému období."
A co ta změna přinesla těm obcím? Nebo těm zřizovatelům? A co těm školám?
Tomáš Pyško (Naše Město F-M), náměstek primátora: "Já pevně věřím, že školám nic. Školy dostaly přiděleny prostředky podle inventur k září roku 2005 a pro obce to akorát znamenalo vyšší administrativní náročnost kroků, kdy rozdělovaly prostředky. Původně ty prostředky byly určeny státem pro celý objem prostředků, čili pro kantory i pro ty nepedy. Ale nyní stát financuje mzdové prostředky pedagogických pracovníků a obce financují prostředky nepedagogických pracovníků. To je takové hlavní a řekl bych hlavně administrativní zajištění celé akce."
Školy budou dopad změny vyhodnocovat až na konci tohoto školního roku.
Zbyněk Šostý, ředitel 1. ZŠ Frýdek-Místek: "Přechod na změnu financování se už připravoval před rokem, čili nečekali jsme až na 1. ledna 2026. Protože stát nám dal nižší počet výkonů s menším počtem peněz a hledáme varianty, a to i úsporné. Úsporná varianta je třeba to, že daný rajón ta paní uklízečka bude mít větší, popřípadě bude méně kuchařek ve školní jídelně. Jak to skončí doopravdy? Budeme to vyhodnocovat na konci června, protože ten balíček, který je na ty pedagogy, aby měli nějaké nenárokové složky, je malý. Takže budu hledat jiné zdroje pro motivaci těch lidí. Čili buď bude výměna, jak jsem říkal, těch rajónů, nebo si budu hledat jiné cesty, cizí strávníky. Ale ten stav, kdyby byl tak, jak je to nastolené, tak mám trošku obavu, že to ty školy neufinancují ."
Mnohdy není lehké tyto pedagogické pracovníky do škol zajistit.
Tomáš Pyško (Naše Město F-M), náměstek primátora: "Vzhledem k tomu, v jakých platových tabulkách se pohybujete, tak ti lidé mnohdy, což je bohužel smutné, ale já se jim vůbec nedivím vzhledem k těm prostředkům, které mají, prostě odchází z tohoto sektoru, protože tabulky jsou dány. Jsou to limitní prostředky, které zde jsou. A ti lidé ve věku padesáti let mají prostředky, které jsou opravdu velmi nízké. Čili sehnat dalšího takového člověka není úplně lehké, protože lidé jdou raději pracovat do sektoru, který jim nabídne možná větší flexibilitu a větší finanční prostředky. A člověk, který zde přijde, musí počítat s tím, že je nastaven podle nějakého platového tarifu a v něm se bude pohybovat, a maximálně co tedy může jeho zaměstnavatel udělat, čili škola, že jej může ohodnotit v tzv. nenárokových složkách platu, čili v osobním hodnocení a v případných odměnách."
---
Nejlepší akce roku, tak hodnotí postižené děti i dospělí slavnostní ples v Lidovém domě ve Frýdku-Místku. A dá se tomu věřit: rozzářené tváře všech účastníků potvrdily, že to byl pro zúčastněné opravdu skvělý zážitek.
Karnevalový ples pro zdravotně postižené už má ve Frýdku-Místku svou historii.
Jana Kohutová, vedoucí Lidového domu Fýdek-Místek: "Je to akce, která je určená pro všechny lidi z Moravskoslezského kraje, aby k nám přišli, byli spolu, protože se znají. Ale je těžké najít místa, kde by mohli být takhle všichni pohromadě."
Odkud tedy přijeli?
Jana Kohutová, vedoucí Lidového domu Fýdek-Místek: "Z Nového Jičína, z Ostravy, z Pržna, z Frýdku. Takže opravdu je tady záběr toho Moravskoslezského kraje. Ale jak jsem se dozvěděla, je to taková unikátní akce v rámci České republiky, že možná máme i prvenství v České republice."
Tak co jste pro ně připravili, aby je to bavilo?
Jana Kohutová, vedoucí Lidového domu Fýdek-Místek: "Připravili jsme pro ně DJ, který jim hraje na přání. Pak budeme mít tombolu, na kterou se všichni těší. My máme takovou speciální tombolu, kdy u nás každý vyhrává. Není možné, že by odešel někdo bez dárečku. A máme pro ně připravený perfektní oběd."
Město tento karneval pravidelně podporuje.
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "My tuto akci spolu s Lidovým domem a konkrétně s paní Janou Kohutovou pořádáme už několik let. Vždycky na jaře je to karneval, na podzim je to havajský ples, kde se sejdou organizace, které tady působí ve Frýdku-Místku a které se věnují osobám se zdravotním postižením. A myslím si, že to je opravdu skvělá akce, kdy se tady zhruba stovka lidí, stovka klientů těchto organizací potkají, tancují si, popovídají, navážou nová přátelství. A takhle si myslím, že to má fungovat, aby se i lidé se zdravotním postižením potkávali a mohli se nějakým způsobem sdružovat."
Vy jste si některé tanečky vyzkoušel, viděli jsme, že vám to jde. Jak jsou spokojeni klienti? Bavil jste se s nimi?
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Klienti jsou vždycky tady úplně nadšeni z této akce. Já jsem rád, že se tady opravdu vždycky poznáváme a zatancujeme si spolu. A jde na nich vidět opravdu ta radost z této akce, že se na ni vždycky každoročně těší."
Pro postižené z Moravskoslezského kraje je tento karneval událostí roku.
Jak to zatím probíhá?
anketa: účastníci karnevalu: "Dobře. Skvěle."
Co vás baví nejvíce?
anketa: účastníci karnevalu: : "Tančení, kofola, občerstvení. "
anketa: účastníci karnevalu: "Je to velké mecheche."
---
Bruzovská ulice ve Frýdku-Místku je často místem dopravních nehod, někdy i s tragickými následky. Město na to proto reaguje: začaly přípravné práce na rekonstrukci světelného signalizačního zařízení křižovatky ulic Revoluční a Bruzovské.
Ve Frýdku-Místku se nachází několik míst, která jsou nebezpečná pro chodce. Patří k nim i Bruzovská ulice.
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Můj pohled z hlediska bezpečnosti je ten, že tady chodí hodně rodičů s dětmi nebo dětí samostatně. Je tady několik mateřských škol, základních škol. Je tady také střední škola a nedaleko je nemocnice ve Frýdku-Místku. To znamená, že tady chodí spousta lidí na ošetření, starších lidí, imobilních lidí, a proto to vnímám jako velmi kritické místo. V několika posledních týdnech zde proběhlo několik dopravních nehod, jak na tomto přechodu, tak na přechodu pro chodce o 100 metrů výše, kde byla sražena také mladá holčička. Jde o to, že chceme tu dopravu ve městě zklidnit a jsou na to různé možné způsoby."
Prvním krokem je rekonstrukce semaforů na křižovatce ulic Gruzínské a Revoluční. Další kroky budou následovat.
Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "My na těch místech obecně hledáme bezpečnostní opatření, na které musí odpovědět dopravní inženýři a musí je schválit dopravní policie tady na Bruozvské. Už delší dobu řešíme zřízení dalšího ostrůvku na tom spodním přechodu. Plus jsme samozřejmě se ptali i na další opatření. Řešili jsme poměrně dlouho majetkoprávní vztahy, protože ta cesta není městská. Nicméně to už máme vyřešeno. Financujeme projekt a první bezpečnostní opatření, které kde vznikne, je ten středový ostrůvek, který bude dostatečně označený a umožní to, aby se chodec mohl v polovině toho přechodu zastavit, znovu se rozhlédnout a bude to zcela jistě bezpečnější."
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Těch způsobů je několik. Já bych to nechal asi na nějakých dopravních inženýrech a dopravních expertech. Jestli to bude radar, nebo to bude ostrůvek, nebo nějaká zpomalovací zařízení, těžko říct, ale důležité je tu situaci zklidnit. Vidíte za námi, že to je fakt velice frekventovaná silnice a je potřeba tu dopravu ve městě zklidnit ."
Dalším možným řešením je radar.
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Aby radar působil preventivně, musí být viditelně označen , a to už na začátku nějakého měření, tak i samotný radar by měl být označen takovým způsobem, aby každý řidič si toho všiml zavčasu a tu rychlost snížil."
Náklady na rekonstrukci činí 14,5 milionu korun a město na ni obdrželo dotaci. Město také zmodernizovalo signalizační zařízení na dalších velkých řízených křižovatkách ulic Opletala a Hálkově a Beskydské a Pod Puklí.
---
Od 1. ledna letošního roku došlo k zásadní změně, kdy financování nepedagogických pracovníků přechází ze státu na zřizovatele, tedy obce a kraje. My jsme zjišťovali, jak se s tím popasoval Frýdek-Místek.
Novela školského zákona zcela zásadně změnila financování nepedagogických pracovníků.
Tomáš Pyško (Naše Město F-M), náměstek primátora: "Původně to financoval stát, všechny tzv. nepedagogické pracovníky, uklízečky atd. Od 1. ledna je povinnost financovat ze strany obcí, obecně zřizovatelů. Tudíž v takzvaném rozpočtovém určení daní dostala přidělená obec určité prostředky, které jsou limitovány počtem žáků či studentů, a ty následně může použít k financování svých nepedagogických pracovníků. To je obrovská změna oproti minulému období."
A co ta změna přinesla těm obcím? Nebo těm zřizovatelům? A co těm školám?
Tomáš Pyško (Naše Město F-M), náměstek primátora: "Já pevně věřím, že školám nic. Školy dostaly přiděleny prostředky podle inventur k září roku 2005 a pro obce to akorát znamenalo vyšší administrativní náročnost kroků, kdy rozdělovaly prostředky. Původně ty prostředky byly určeny státem pro celý objem prostředků, čili pro kantory i pro ty nepedy. Ale nyní stát financuje mzdové prostředky pedagogických pracovníků a obce financují prostředky nepedagogických pracovníků. To je takové hlavní a řekl bych hlavně administrativní zajištění celé akce."
Školy budou dopad změny vyhodnocovat až na konci tohoto školního roku.
Zbyněk Šostý, ředitel 1. ZŠ Frýdek-Místek: "Přechod na změnu financování se už připravoval před rokem, čili nečekali jsme až na 1. ledna 2026. Protože stát nám dal nižší počet výkonů s menším počtem peněz a hledáme varianty, a to i úsporné. Úsporná varianta je třeba to, že daný rajón ta paní uklízečka bude mít větší, popřípadě bude méně kuchařek ve školní jídelně. Jak to skončí doopravdy? Budeme to vyhodnocovat na konci června, protože ten balíček, který je na ty pedagogy, aby měli nějaké nenárokové složky, je malý. Takže budu hledat jiné zdroje pro motivaci těch lidí. Čili buď bude výměna, jak jsem říkal, těch rajónů, nebo si budu hledat jiné cesty, cizí strávníky. Ale ten stav, kdyby byl tak, jak je to nastolené, tak mám trošku obavu, že to ty školy neufinancují ."
Mnohdy není lehké tyto pedagogické pracovníky do škol zajistit.
Tomáš Pyško (Naše Město F-M), náměstek primátora: "Vzhledem k tomu, v jakých platových tabulkách se pohybujete, tak ti lidé mnohdy, což je bohužel smutné, ale já se jim vůbec nedivím vzhledem k těm prostředkům, které mají, prostě odchází z tohoto sektoru, protože tabulky jsou dány. Jsou to limitní prostředky, které zde jsou. A ti lidé ve věku padesáti let mají prostředky, které jsou opravdu velmi nízké. Čili sehnat dalšího takového člověka není úplně lehké, protože lidé jdou raději pracovat do sektoru, který jim nabídne možná větší flexibilitu a větší finanční prostředky. A člověk, který zde přijde, musí počítat s tím, že je nastaven podle nějakého platového tarifu a v něm se bude pohybovat, a maximálně co tedy může jeho zaměstnavatel udělat, čili škola, že jej může ohodnotit v tzv. nenárokových složkách platu, čili v osobním hodnocení a v případných odměnách."
---
Nejlepší akce roku, tak hodnotí postižené děti i dospělí slavnostní ples v Lidovém domě ve Frýdku-Místku. A dá se tomu věřit: rozzářené tváře všech účastníků potvrdily, že to byl pro zúčastněné opravdu skvělý zážitek.
Karnevalový ples pro zdravotně postižené už má ve Frýdku-Místku svou historii.
Jana Kohutová, vedoucí Lidového domu Fýdek-Místek: "Je to akce, která je určená pro všechny lidi z Moravskoslezského kraje, aby k nám přišli, byli spolu, protože se znají. Ale je těžké najít místa, kde by mohli být takhle všichni pohromadě."
Odkud tedy přijeli?
Jana Kohutová, vedoucí Lidového domu Fýdek-Místek: "Z Nového Jičína, z Ostravy, z Pržna, z Frýdku. Takže opravdu je tady záběr toho Moravskoslezského kraje. Ale jak jsem se dozvěděla, je to taková unikátní akce v rámci České republiky, že možná máme i prvenství v České republice."
Tak co jste pro ně připravili, aby je to bavilo?
Jana Kohutová, vedoucí Lidového domu Fýdek-Místek: "Připravili jsme pro ně DJ, který jim hraje na přání. Pak budeme mít tombolu, na kterou se všichni těší. My máme takovou speciální tombolu, kdy u nás každý vyhrává. Není možné, že by odešel někdo bez dárečku. A máme pro ně připravený perfektní oběd."
Město tento karneval pravidelně podporuje.
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "My tuto akci spolu s Lidovým domem a konkrétně s paní Janou Kohutovou pořádáme už několik let. Vždycky na jaře je to karneval, na podzim je to havajský ples, kde se sejdou organizace, které tady působí ve Frýdku-Místku a které se věnují osobám se zdravotním postižením. A myslím si, že to je opravdu skvělá akce, kdy se tady zhruba stovka lidí, stovka klientů těchto organizací potkají, tancují si, popovídají, navážou nová přátelství. A takhle si myslím, že to má fungovat, aby se i lidé se zdravotním postižením potkávali a mohli se nějakým způsobem sdružovat."
Vy jste si některé tanečky vyzkoušel, viděli jsme, že vám to jde. Jak jsou spokojeni klienti? Bavil jste se s nimi?
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Klienti jsou vždycky tady úplně nadšeni z této akce. Já jsem rád, že se tady opravdu vždycky poznáváme a zatancujeme si spolu. A jde na nich vidět opravdu ta radost z této akce, že se na ni vždycky každoročně těší."
Pro postižené z Moravskoslezského kraje je tento karneval událostí roku.
Jak to zatím probíhá?
anketa: účastníci karnevalu: "Dobře. Skvěle."
Co vás baví nejvíce?
anketa: účastníci karnevalu: : "Tančení, kofola, občerstvení. "
anketa: účastníci karnevalu: "Je to velké mecheche."
---
