Havířovský expres
- Zpravodajství z Havířova od reportérky Báry Kelnerové a Michala Hulvy
- Havířov otevřel třetí sběrný dvůr
- Základní škola Na Nábřeží uspořádala pro děti historický den
- V letním kině se konal III. folklorní (NE)FEST
Radnice v Havířově otevřela další sběrný dvůr, a to v Selské ulici v centru města. Město věří, že ho budou lidé využívat a tím se zamezí vytváření černých skládek u kontejnerových stanovišť.
Takto to často vypadá u popelnic. Lidé tam odkládají nábytek, elektrospotřebiče a jiné věci, které ale patří do sběrného dvora. V Havířově doposud byly dva. Nyní radnice otevřela v centru města třetí v Selské ulici, kde se kdysi nacházela sběrna.
Ludvík Martinek, ředitel Technických služeb Havířov: “Pro mne je to svátek dnešní den, protože ta doba byla dlouhá. Nejdříve jsme museli koupit nějaký vhodný pozemek. Dneska na zelené louce nic nepostavíte a shodou okolností to byly sběrné suroviny, tak nějaké to projednávání na úřadech bylo jednodušší. Jsem rád, že se nám povedlo, podařilo se nám získat i nějakou dotaci na vnitřní vybavení, ale stejně ta částka s pořízením pozemku se pohybuje kolem 12 milionů korun.”
anketa: “Já jsem ráda, protože mám hodně věcí i elektroniku. Takže jsem ráda, že se to tady otevře, protože lidé to nechávají u popelnic a potom jsou náklady, sbírají to traktorem.
Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: “Bude využívaný, jsme o tom přesvědčeni. Jednak je to třetí sběrný dvůr v našem městě, jednak je v části města, která je velká. Je tady dobrá dostupnost a samozřejmě ty informace jsou i takové, že tady budou dojíždět i občané z těch okrajových oblastí města. Takže si myslím, že to bude hojně využívaný sběrný dvůr. Zatím výhledově teď v té nejkratší době další sběrný dvůr neplánujeme, ale pokud by ta potřebnost byla, tak to budeme řešit. Myslíme si, že teď tři sběrné dvory budou stačit.”
Sběrný dvůr bude ve všední dny otevřený od 10 do 18 hodin. V sobotu pak 7 do 12 hodin.
---
Jak žili Slované, co pěstovali, jedli, do čeho se oblékali. Tak to vše se dozvěděli žáci na Základní škole Na Nábřeží v rámci historického dne. Škola také zavedla společenské dny, kdy žáci chodí do školy ve slavnostním oblečení.
Nevšední vyučovací den prožili žáci na ZŠ Na Nábřeží. Učitelé pro ně připravili historický den, kdy se i s názornými ukázkami dozvěděli, jak žili Slované.
Břetislav Holesz, učitel ZŠ Na Nábřeží: “Díky tomu, že v rámci dějepisného klubu jsme se sedmáky už před dvěma lety začali stavět zemnici a letos jsme ji dokončili, tak jsem pro děti z druhého stupně a šesťáky, sedmáky připravil takový krátký program o Slovanech. Jsme tady a zkoušíme, ochutnáváme a zjišťujeme, co všechno Slované dělali.”
anketa: “V té době se žilo docela těžce a neměli tam hodně jídla.” Jaké měli třeba nádobí? “Z keramiky.”
anketa: “Já jsem viděl meče a sekery.”
anketa: Tomášku řekni mi, jak se kdysi rozdělával oheň? “Tak se bral klacek a kámen a šoupalo se tím kamenem o ten klacek.”
Historický den si užili i starší žáci a to především z deváté třídy. Děti dostaly také za úkol donést si učební pomůcky v čemkoliv jiném, než ve školním batohu.
Břetislav Holesz, učitel ZŠ Na Nábřeží: "Co se týče historického dne, tak děti měly pokyn, aby se oblékly od 90. let dvacátého století až dolů. Takže na škole nám pobíhají athénští bohové, pobíhají nám tady hipísáci, středověcí rytíři. Je to zpestření školy a konce roku.”
anketa: “Za mne je to dobré, protože se můžeme odreagovat. Měli jsme i společenské dny, kdy jsme chodili ve společenském oblečení a máme to vlastně na bodování a ke konci roku se vyhlásí, kdo vyhrál, která třída. My jsme byli první z druhého stupně na společenském dnu.”
anketa: “Bylo to doporučení od pana učitele, tak jsme se inspirovali a jdeme za řecké osobnosti. Julius Caesar a Julius Caesar II. Líbí se mi to a jak říkala Anna, tak se můžeme odreagovat, nemusíme řešit školu. Je to takový lehčí den.”
Škola by chtěla, aby se společenské dny pravidelně konaly i v příštím školním roce.
---
V sobotu se v areálu letního kina konal třetí ročník folklorního festivalu (Ne)Fest. Celkem se na pódiu prezentovalo devět souborů. Kromě lokálních uskupení přijel do Havířova také soubor ze Slovenska či Jižní Moravy.
Folklorní festivaly v Moravskoslezském kraji nemají tak velkou tradici, jako třeba na Jižní Moravě. A právě to se snaží změnit havířovský soubor Jagár, který v letním kině uspořádal další ročník (Ne)Festu.
Jiří Pospěch, soubor Jagár: “My jsme rádi, že jsme to mohli uspořádat i díky podpoře města, kraje. Tak jsme zvolili také strategii trochu jinou než v loňském roce, protože jsme nemohli zvát třeba dětské soubory, nebo velké soubory. Těsně po covidu to nebylo možné. Nikdo nezkoušel, nikdo nic neuměl a nikdo vystupovat nechtě a nemohl hlavně. Takže letos tady máme zástupce jak lokálních, to znamená Voničku, Paskovjánek, ze Suché Suszanie, ale stejně tak tady máme soubor ze Slovenska až z Popradu, nebo soubory a kapely z Jižní Moravy.”
Všechny soubory se na svá vystoupení těšily a hlavně na diváky.
Barbara Mračnová, vedoucí souboru Suszanie: “Určitě je velice dobře, že v Havířově se něco podobného organizuje. Mně tu takový typ akce chyběl v minulosti. Takže určitě to je velice prospěšné. Je to velice těžké, co se týče publika, protože ono je známo, že než si publikum najde tady cestu, tak to bude trvat. Teď ještě tomu nepřispěly ty dva minulé covidové roky. Takže dneska je takový ten první v normálním čase, takže si myslím, že ode dneška se odpíchnou a už to bude jen lepší a lepší. Za náš soubor, my jsme velice rádi, že tady můžeme účinkovat a že přispějeme k nějaké dobré atmosféře.”
Eliška Řezníčková, dětský soubor Paskovjánek: “My jsme přijeli z Paskova, jsme dětský folklorní soubor Paskovjánek. Už jsem byla na hodně festivalech. Už jsme byli i v Praze v Senátu tancovat, byli jsme v Polsku. Už tančím dlouho v Paskovjánku. Čtyři roky. Já to mám celkem ráda, těším se vždy.”
Doprovodný program si mohli lidé užívat i v areálu pod letním kinem, kde se konal například řemeslný jarmark a dětem se moc líbila Valašská pohádka.
---
Radnice v Havířově otevřela další sběrný dvůr, a to v Selské ulici v centru města. Město věří, že ho budou lidé využívat a tím se zamezí vytváření černých skládek u kontejnerových stanovišť.
Takto to často vypadá u popelnic. Lidé tam odkládají nábytek, elektrospotřebiče a jiné věci, které ale patří do sběrného dvora. V Havířově doposud byly dva. Nyní radnice otevřela v centru města třetí v Selské ulici, kde se kdysi nacházela sběrna.
Ludvík Martinek, ředitel Technických služeb Havířov: “Pro mne je to svátek dnešní den, protože ta doba byla dlouhá. Nejdříve jsme museli koupit nějaký vhodný pozemek. Dneska na zelené louce nic nepostavíte a shodou okolností to byly sběrné suroviny, tak nějaké to projednávání na úřadech bylo jednodušší. Jsem rád, že se nám povedlo, podařilo se nám získat i nějakou dotaci na vnitřní vybavení, ale stejně ta částka s pořízením pozemku se pohybuje kolem 12 milionů korun.”
anketa: “Já jsem ráda, protože mám hodně věcí i elektroniku. Takže jsem ráda, že se to tady otevře, protože lidé to nechávají u popelnic a potom jsou náklady, sbírají to traktorem.
Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: “Bude využívaný, jsme o tom přesvědčeni. Jednak je to třetí sběrný dvůr v našem městě, jednak je v části města, která je velká. Je tady dobrá dostupnost a samozřejmě ty informace jsou i takové, že tady budou dojíždět i občané z těch okrajových oblastí města. Takže si myslím, že to bude hojně využívaný sběrný dvůr. Zatím výhledově teď v té nejkratší době další sběrný dvůr neplánujeme, ale pokud by ta potřebnost byla, tak to budeme řešit. Myslíme si, že teď tři sběrné dvory budou stačit.”
Sběrný dvůr bude ve všední dny otevřený od 10 do 18 hodin. V sobotu pak 7 do 12 hodin.
---
Jak žili Slované, co pěstovali, jedli, do čeho se oblékali. Tak to vše se dozvěděli žáci na Základní škole Na Nábřeží v rámci historického dne. Škola také zavedla společenské dny, kdy žáci chodí do školy ve slavnostním oblečení.
Nevšední vyučovací den prožili žáci na ZŠ Na Nábřeží. Učitelé pro ně připravili historický den, kdy se i s názornými ukázkami dozvěděli, jak žili Slované.
Břetislav Holesz, učitel ZŠ Na Nábřeží: “Díky tomu, že v rámci dějepisného klubu jsme se sedmáky už před dvěma lety začali stavět zemnici a letos jsme ji dokončili, tak jsem pro děti z druhého stupně a šesťáky, sedmáky připravil takový krátký program o Slovanech. Jsme tady a zkoušíme, ochutnáváme a zjišťujeme, co všechno Slované dělali.”
anketa: “V té době se žilo docela těžce a neměli tam hodně jídla.” Jaké měli třeba nádobí? “Z keramiky.”
anketa: “Já jsem viděl meče a sekery.”
anketa: Tomášku řekni mi, jak se kdysi rozdělával oheň? “Tak se bral klacek a kámen a šoupalo se tím kamenem o ten klacek.”
Historický den si užili i starší žáci a to především z deváté třídy. Děti dostaly také za úkol donést si učební pomůcky v čemkoliv jiném, než ve školním batohu.
Břetislav Holesz, učitel ZŠ Na Nábřeží: "Co se týče historického dne, tak děti měly pokyn, aby se oblékly od 90. let dvacátého století až dolů. Takže na škole nám pobíhají athénští bohové, pobíhají nám tady hipísáci, středověcí rytíři. Je to zpestření školy a konce roku.”
anketa: “Za mne je to dobré, protože se můžeme odreagovat. Měli jsme i společenské dny, kdy jsme chodili ve společenském oblečení a máme to vlastně na bodování a ke konci roku se vyhlásí, kdo vyhrál, která třída. My jsme byli první z druhého stupně na společenském dnu.”
anketa: “Bylo to doporučení od pana učitele, tak jsme se inspirovali a jdeme za řecké osobnosti. Julius Caesar a Julius Caesar II. Líbí se mi to a jak říkala Anna, tak se můžeme odreagovat, nemusíme řešit školu. Je to takový lehčí den.”
Škola by chtěla, aby se společenské dny pravidelně konaly i v příštím školním roce.
---
V sobotu se v areálu letního kina konal třetí ročník folklorního festivalu (Ne)Fest. Celkem se na pódiu prezentovalo devět souborů. Kromě lokálních uskupení přijel do Havířova také soubor ze Slovenska či Jižní Moravy.
Folklorní festivaly v Moravskoslezském kraji nemají tak velkou tradici, jako třeba na Jižní Moravě. A právě to se snaží změnit havířovský soubor Jagár, který v letním kině uspořádal další ročník (Ne)Festu.
Jiří Pospěch, soubor Jagár: “My jsme rádi, že jsme to mohli uspořádat i díky podpoře města, kraje. Tak jsme zvolili také strategii trochu jinou než v loňském roce, protože jsme nemohli zvát třeba dětské soubory, nebo velké soubory. Těsně po covidu to nebylo možné. Nikdo nezkoušel, nikdo nic neuměl a nikdo vystupovat nechtě a nemohl hlavně. Takže letos tady máme zástupce jak lokálních, to znamená Voničku, Paskovjánek, ze Suché Suszanie, ale stejně tak tady máme soubor ze Slovenska až z Popradu, nebo soubory a kapely z Jižní Moravy.”
Všechny soubory se na svá vystoupení těšily a hlavně na diváky.
Barbara Mračnová, vedoucí souboru Suszanie: “Určitě je velice dobře, že v Havířově se něco podobného organizuje. Mně tu takový typ akce chyběl v minulosti. Takže určitě to je velice prospěšné. Je to velice těžké, co se týče publika, protože ono je známo, že než si publikum najde tady cestu, tak to bude trvat. Teď ještě tomu nepřispěly ty dva minulé covidové roky. Takže dneska je takový ten první v normálním čase, takže si myslím, že ode dneška se odpíchnou a už to bude jen lepší a lepší. Za náš soubor, my jsme velice rádi, že tady můžeme účinkovat a že přispějeme k nějaké dobré atmosféře.”
Eliška Řezníčková, dětský soubor Paskovjánek: “My jsme přijeli z Paskova, jsme dětský folklorní soubor Paskovjánek. Už jsem byla na hodně festivalech. Už jsme byli i v Praze v Senátu tancovat, byli jsme v Polsku. Už tančím dlouho v Paskovjánku. Čtyři roky. Já to mám celkem ráda, těším se vždy.”
Doprovodný program si mohli lidé užívat i v areálu pod letním kinem, kde se konal například řemeslný jarmark a dětem se moc líbila Valašská pohádka.
---