Havířov se snaží zachránit alej metasekvojí čínských
Havířov se snaží vyřešit problém s alejí metasekvojí čínských v centru města. Kvůli kořenům už radnice musela uzavřít chodník. Nakonec ho odstraní úplně tak, aby měl kořenový systém více prostoru.
Alej metasekvojí čínských v centru Havířova je jedinou v České republice. Postupem času ale kořenový systém úplně zvlnil dlažbu. Město nechce jít cestou vykácení aleje, a proto hledá řešení.
Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), náměstek primátora: “Aktuálně jsme přišli s provizorním řešením, kdy vlastně vytvoříme prostor pro růst kořenů směrem od tohoto domu, který je tady tak, aby kořeny měly volný prostor směrem k Elanu. Rozčleníme tady ten chodník na jednotlivé segmenty a jak vidíte za námi, zatravníme ten prostor kolem metasekvojí tak, aby kořeny mohly růst. Je to provizorní řešení. Do budoucna připravujeme rekonstrukci celého prostranství, které věřím, že by mělo přinést finální řešení. Teď budeme sledovat, jakým způsobem se to řešení projeví, co se týká toho kořenového systému. Dendrologové říkali, že by ty kořeny měly růst směrem, kde je nejmenší odpor. Metasekvoje mají zvláštní kořenový systém, který jde hodně po povrchu a díky tomu zvedá tu dlažbu, ale kořenový systém hledá cestu nejmenšího odporu.”
anketa: “Chválabohu, ty stromy jsou nádhera. Není to škoda vysekat jen kvůli chodníku? Tak ať se to zatravní a hotovo.”
anketa: “Byly tam takové velké hrboly, špatně se chodilo, ale stromy by se měly zachovat.”
anketa: “Už to měli dávno udělat, to vypadá hrozně, nejsem spokojená s tím. Hodně zeleně ať je, hodně.”
Alej metasekvojí byla vysázena v roce 1967. Ve své domovské zemi, tedy v Číně dorůstají stromy až do výšky 35 metrů.
---
ADRA získala půl milionu korun na potraviny pro běžence
Byl to dar shůry a na poslední chvíli. Tak komentuje pomoc humanitární organizace ADRA, která získala půl milionu korun na nákup trvanlivých potravin pro ukrajinské rodiny. Tašky si mohou běženci vyzvedávat v Havířově a Karviné.
ADRA od počátku války na Ukrajině pomáhá běžencům. Přitom spoléhá na solidaritu lidí. Dárců ale ubývá a už před měsícem hrozilo, že ukrajinským rodinám organizace nebude moci poskytnou to, co nejvíce potřebují - trvanlivé potraviny. Pomocnou ruku nabídla ADŘE automobilka.
Marcela Holková, vedoucí charitativních obchodů ADRA: “Dostali jsme půl milionu na to, aby se mohlo nakoupit v Makru tady tyto potraviny. Byli jsme trochu na vážkách, co dělat dál, protože už to všechno docházelo. Zájem velký, ukrajinských občanů hodně, jíst se musí samozřejmě, takže jsme nevěděli co dál a byl to dar shůry. Společnost Hyundai tohle udělala a za to jim děkujeme.”
Organizace přesně eviduje, jak často si lidé pro pomoc chodí.
Zdeněk Soviš, dobrovolník ADRY: “Zjistili jsme, jakou mají potřebu a nastavili jsme rozdávání potravinové tašky jednou za na 14 dní. Přičemž pokud je rodina početnější od pěti a více lidí, mají nárok na dvě tašky.”
Jiný dárce ADRU zásobuje zeleninou.
Zdeněk Soviš, dobrovolník ADRA: “Těch brambor jsme dostali několik palet jako dar od anonymního dárce a ti lidé si mohou brát kolik potřebují, aby si mohli uvařit. Protože řepa, mrkev a brambory mohou využít na ten svůj oblíbený boršč, ať si mohou uvařit to, co potřebují.”
anketa: “My jsme hodně vděční České republice jak nám pomáháte v té naši těžké situaci. Děkujeme hodně za pomoc. Veškeré produkty, které nám dávají jsou dobré a ohromné díky.”
anketa: “Já bych vám chtěla říct, že hodně děkujeme všem českým lidem za to, že nám pomáhají. Je krásné vidět, že pro nás dělají možné i nemožné. Děkuji vám.”
Některé ukrajinské ženy se staly samy dobrovolnicemi ADRY.
anketa: “Lidé kolem mě mi pomáhali a já jsem chtěla i jim pomáhat. Pomáhat bezplatně. Není mi příjemné, co se děje našim lidem. Jsem vděčná českým lidem, za jídlo, veškeré věci.”
Potravinové tašky ADRA rozdává ve výdejně v Havířově a také v Karviné.
---
Hlasujete pro návrhy v rámci participativního rozpočtu
I v letošním roce mohou lidé v Havířově vybírat nejzajímavější návrhy v rámci participativního rozpočtu. Hlasování probíhá na webových stránkách města v sekci finance a dokumenty. Každý kdo se zapojí, má dva kladné hlasy a jeden záporný.
Mezi projekty, které si sami obyvatelé jednotlivých městských částí navrhli, se objevil například labyrint, workautová hřiště, či herní stoly s posezením.
Ondřej Baránek (ANO), náměstek primátora: “Ty návrhy jsou tam krásně popsány a musím říct, že některé mě mile překvapily. Občané zvolí a ten vítězný návrh, který získá nejvíce hlasů kladných, bude realizován. Ten projekt bude realizován jenom v tom případě, pokud jeho cena nepřesáhne v době realizace více než 25% od původního návrhu. To je v podmínkách participativního rozpočtu. To je jediná hranice, kterou musíme dodržet. Zastupitelstvo vyčlenilo pro rok 2022 pět milionů korun, které byly rozděleny do různých částí města podle počtu obyvatel a bylo to stejně, jako v minulém roce. Myslím si, že ten systém hlasování je poměrně přehledný a nezabere více než minutu.”
Hlasovat mohou lidé do konce června a to i přes facebookovou stránku města. V letošním roce se jedná již o čtvrtý ročník participativního rozpočtu.
---
V areálu haly Slavie se konal festival Energie pro kulturu
V areálu sportovní haly Slavie se konal festival Energie pro kulturu. Součástí bylo i speciální oranžové kolo, kdy vysportovaná energie podpořila základní umělecké školy. Bohužel akci nepřálo počasí.
Tohle speciální kolo posloužilo dobré věci a to v rámci festivalu Energie pro kulturu, který uspořádala společnost ENVEZ, což je společný podnik města a ČEZ ESCO. Veškerá ručně vyšlapaná energie se přeměnila na peníze na podporu obou základních uměleckých škol.
Filip Novotný, moderátor: “Oranžová kola Nadace ČEZ jsou o tom, že se tady smazávají docela rozdíly mezi těmi, jestli někdo umí, nebo neumí jezdit na kole, protože tohle jsou speciály pro vozíčkáře, jsou to handbiky. Jede se jedna minuta a samozřejmě záleží na tom, kolik jízd dneska zvládneme. Někdo dokáže třeba vyjet 500 korun za jednu jízdu za jednu minutu. Během té minuty, kdy někdo jede, tak se to převádí na naši obrazovku a ta naše energie, kterou vydáme, tak se převede na peníze.”
Velkými dříči a se ukázali mladí fotbalisté a do šlapání se zapojily i děti ze ZUŠ.
Mirek Matušovič, MFK Havířov: “Tak my jsme věděli, že to je na dobrou věc, proto jsme sem přišli. Takhle nás to napadlo, že bychom jako fotbalový klub mohli tady zavítat a udělat něco dobrého pro veřejnost.”
anketa: “Teď si nejsem jistá, kolik jsme vyšlapala, ale něco kolem tři sta. Dneska není ideální počasí, ale zvládli jsme to a někteří lidé i přišli, tak dobrý.”
Anna Mikulová, ředitelka ZUŠ L. Janáčka: “Samozřejmě vítáme jakékoliv finanční příspěvky. Za částku, kterou nám tady dnes havířovští občané vyšlapou, koupíme několik hudebních nástrojů. Uvažovali jsme o houslích, klarinetu a příčné flétně.”
Terezie Krainová, ředitelka ZUŠ B. Martinů: “Já bych také chtěla poděkovat Nadaci ČEZ za uspořádání této perfektní akce. I když nám počasí nevyšlo, tak si myslím, že si to žáci užili a my za peníze, které vyšlapou občané Havířova, tak použijeme na nákup hudebních přístrojů a jsme za to velice rádi.”
Po oba dny byl připravený bohatý program. Všechny však mrzelo, že zejména ve čtvrtek zábavu narušily silné bouřky. I tak se podařilo vyšlapat pro ZUŠ přes sto tisíc korun.
---