Havířovský expres
- Zpravodajství z Havířova od reportérky Báry Kelnerové a Michala Hulvy
- V Havířově uctili památku 108 zesnulých horníků
7. července roku 1961 v bývalém Dole Dukla zahynulo 108 horníků. Lidé si každoročně tuto tragédii společně připomínají při pietním aktu. K památníku obětem na hřbitově v Havířově-Šumbarku nově přibyla i svatá Barbora.
Rodinní příslušníci, bývalí horníci i široká veřejnost uctila památku 108 horníků, kteří zemřeli při tragédii v bývalém Dole Dukla. Pietní akt se konal na hřbitově v Havířově-Šumbarku, kde byl památník z areálu šachty přestěhován. Nově ho doplnila i socha svaté Barbory.
Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: “Bylo to největší neštěstí v poválečné historii Československa. Myslím si, že je to velmi důležité si tyto události připomínat, aby se na ně nezapomnělo. Svatá Barborka toto pietní místo velmi vkusným způsobem doplnila."
Eduard Heczko (KSČM), zastupitel, předseda Klubu přátel hornického muzea Havířov: "Toto místo je velice pěkné. Zrovna z toho důvodu, že dneska v bývalém areálu Dukla by nebylo vůbec důstojné."
Každým rokem s bolestí v srdci, která nikdy nezmizí, přichází k pietnímu místu i pan František Štidnar, jehož otec zahynul v dole v pouhých nedožitých 29 letech.
František Štidnar, syn zesnulého horníka: "Bylo to těžké. Já jsem měl šest, sestra měla osm. Máma zůstala sama a tak jsme se potom protloukali, jak se dalo. Vzpomínáme pořád dál."
K tragédii došlo, když jeden horník procházel v chodbě kolem pásového dopravníku, náhodou zachytil ramenem o páku zařízení a uvedl do pohybu gumový pás. Nikdo netušil, že v podzemí vznikne požár. Pak následoval sled různých špatných rozhodnutí a pochybení. Nejmladšímu havíři, který přišel o život, bylo pouhých 17 let.
---
7. července roku 1961 v bývalém Dole Dukla zahynulo 108 horníků. Lidé si každoročně tuto tragédii společně připomínají při pietním aktu. K památníku obětem na hřbitově v Havířově-Šumbarku nově přibyla i svatá Barbora.
Rodinní příslušníci, bývalí horníci i široká veřejnost uctila památku 108 horníků, kteří zemřeli při tragédii v bývalém Dole Dukla. Pietní akt se konal na hřbitově v Havířově-Šumbarku, kde byl památník z areálu šachty přestěhován. Nově ho doplnila i socha svaté Barbory.
Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: “Bylo to největší neštěstí v poválečné historii Československa. Myslím si, že je to velmi důležité si tyto události připomínat, aby se na ně nezapomnělo. Svatá Barborka toto pietní místo velmi vkusným způsobem doplnila."
Eduard Heczko (KSČM), zastupitel, předseda Klubu přátel hornického muzea Havířov: "Toto místo je velice pěkné. Zrovna z toho důvodu, že dneska v bývalém areálu Dukla by nebylo vůbec důstojné."
Každým rokem s bolestí v srdci, která nikdy nezmizí, přichází k pietnímu místu i pan František Štidnar, jehož otec zahynul v dole v pouhých nedožitých 29 letech.
František Štidnar, syn zesnulého horníka: "Bylo to těžké. Já jsem měl šest, sestra měla osm. Máma zůstala sama a tak jsme se potom protloukali, jak se dalo. Vzpomínáme pořád dál."
K tragédii došlo, když jeden horník procházel v chodbě kolem pásového dopravníku, náhodou zachytil ramenem o páku zařízení a uvedl do pohybu gumový pás. Nikdo netušil, že v podzemí vznikne požár. Pak následoval sled různých špatných rozhodnutí a pochybení. Nejmladšímu havíři, který přišel o život, bylo pouhých 17 let.
---