Na koupališti se začne stavět fotovoltaická elektrárna
Zhruba 150 fotovoltaických panelů bude v letošním roce nainstalováno na střechách v areálu havířovského letního koupaliště Jindřich. Provoz fotovoltaické elektrárny by měl být pak spuštěn v roce 2024.
Ondřej Baránek (ANO), náměstek primátora: "My jsme rádi, že můžeme ohlásit, že SSRZ vysoutěžilo dodávku elektřiny, která se bude na naše koupaliště dodávat prostřednictvím fotovoltaické elektrárny, která bude instalována v tomto roce a která v podstatě bude dodávat do poměrně energetického náročného provozu, kterým čerpadla bezesporu jsou. Ty fotovoltaiky budou umístěny na obou budovách, které předtím musí projít revitalizací, protože ty budovy jsou z roku 1961 a bude nutno vyměnit střešní krytiny a opravit stropy tak, aby vyhovovaly parametrům k výstavbě fotovoltaické elektrárny.”
Město do areálu investuje dlouhodobě. V loňském roce byl dokončen beachvolejbalový areál včetně zázemí. Peníze šly i na výměnu oběhových čerpadel v hlavní strojovně.
Daniel Vachtarčík (HPH), náměstek primátora: "Na to letos navazuje pořízení tří frekvenčních měničů pro ta oběhová čerpadla a také budeme soutěžit stávající technologii dávkování plynného chloru. Co se týče těch viditelných věcí, na které se těší návštěvníci nejvíce, tak v současné době probíhá zpracování technicko-ekonomické studie jak na rekonstrukci skokanské věže, tak na rekonstrukci tobogánu. Podle studii se rozhodneme, jakým způsobem budeme obě zařízení provozovat a velkou změnu by měli návštěvníci zaznamenat také v rozšíření areálu, kdy budeme revitalizovat a rozšiřovat prostor, kde jsou stromy tak, aby vznikla nějaká plocha se stínem i v těch největších vedrech. Je to hlavně prostor pro maminky s dětmi.”
Zpět ale ještě k energetice. Fotovoltaiku bude chtít město využít i jinde než na koupališti.
Ondřej Baránek (ANO), náměstek primátora: "My se do budoucna chceme zaměřit na další záležitosti komunitní energetiky, protože v současné době čekáme na legislativní rámec. My bychom rádi výrobu energie z fotovoltaických elektráren mohli překupovat do dalších energeticky náročných provozů, jako jsou třeba víceúčelové haly a rádi bychom tuto energii vyrobili na školách v létě, kde ten provoz je snížený a dodali ji do haly zimní, kde chlazení ledu potřebuje velké množství energie.”
---
Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov: Nemocnice Havířov bude usilovat o screeningové mamocentrum
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Havířovská nemocnice má nově v provozu špičkový mamograf. Jedna z výhod přístroje je nižší dávka záření pro pacienty. Nemocnice bude nyní zabezpečovat diagnostickou a do budoucna i screeningovou péči. Téma pro ředitele Norberta Schellonga. Dobrý den, vítejte u nás.
Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov: Dobrý den.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane řediteli, padlo tady, že nemocnice v Havířově uvedla do provozu nový mamograf, nový špičkový mamograf, evoluční možná, nevím už, jestli až takto to přehánět. Řekněte o co jde.
Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov: Určitě se můžeme bavit o tom, že je špičkový, že to je vlastně high-tech posledního vývoje inženýrů z Německa. Nebudeme jmenovat firmu. Ten mamograf samozřejmě v tuto chvíli my jsme asi třetím pracovištěm v ČR, které ho má. Myslím Masarykův onkologický ústav a pak ještě jedna fakultní nemocnice a splňuje ty nejvyšší nároky právě jak akutní diagnostiku, tak i preventivní screening. Je to přístroj, který řekněme dokáže samozřejmě velmi bezpečně vyšetřit pacientku, ať už co se týče vůbec bolesti, protože to vyšetření bývá často stigmatizováno, dáno, že není příjemné, že bolí a tak dále. Takže to jsou všecko nové metody, které ten mamograf přináší, včetně menšího záření, což je velké téma mezi ženami a zbytečně zase stigmatizováno. Místy až fake news vznikají o škodlivosti a efektivitě toho vyšetření. V neposlední řadě samozřejmě rychlost toho vyšetření a ta komplexnost nemocnice, která může zabezpečit té pacientce, ať už v případě toho pozitivního třeba nálezu, další kontinuální kontinuální péči.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kolik takových podobných mamografů v rámci Moravskoslezského kraje nebo Česka máme?
Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov: Ty nejlepší mamografy samozřejmě mají tzv. screeningové centra, které mají statut od Komise mamární diagnostiky a ministerstva zdravotnictví v Moravskoslezském kraji máme myslím víc jak deset mamografických screeningových center a troufnu si říct, že v tuto chvíli tak špičkový přístroj jako my možná mají dvě.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Očekáváte tím pádem, že u vás bude větší nával a toto vyšetření?
Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov: Očekáváme zvýšenou poptávku. My se samozřejmě akorát musíme popasovat s tím, že nejsme tím screeningových centrem, ale chtěli bychom být. Takže my v tuto chvíli, po roce odmlky, kdy se nám pokazil starý přístroj, budeme dělat tzv. diagnostickou mamografii. Čili opravdu všude tam, kde si žena sama sebe vyšetřením nahmatá například nějaký nestandardní útvar v prsu. Je indikovaná samozřejmě tím pádem praktikem nebo gynekologem, nebo může k nám přijít v případě tady toho podezřelého útvaru do mamární poradny a my budeme tu ženu indikovat na tzv. diagnostické, dá se říct akutní vyšetření tím mamografem, protože ten včasný záchyt je obrovský, důležitý a ty čísla je jednoznačně za posledních dvacet let prokazují. V ČR máme zhruba za poslední roky sedm tisíc dvě stě incidencí, to znamená výskytu tohoto nádoru a z nich je pouze 20 procent mortalita, což je řekněme takové průměrné evropské číslo těch vyspělých zdravotnických systémů.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste tedy na začátku provozu tohoto špičkového přístroje. Říkáte, že zatím to bude diagnostika, do budoucna screening. Jak daleká budoucnost to je?
Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov: To záleží opravdu na Komisi pro mamární diagnostiku a ministerstvu. My chceme poukázat na to, že přesto, že ČR se za posledních dvacet třicet let v téhle oblasti velmi zlepšila a jak již jsem říkal, je v průměru evropských zemí, tak existují. Já vidím opravdu regionální problémy a například v té naší spádové oblasti, která má zhruba přes třicet tisíc žen ve věku 40+, chodí v podstatě nějakých dvacet procent k pravidelné kontrole. To je strašně málo a je to dokonce méně než nejenom ostatní regiony v celé ČR, ale daleko méně, než je ten evropský a ten zdravý evropský průměr, když myslím třeba skandinávské země nebo Francii, Španělsko apod. Takže my na to chceme upozornit, protože u pacientů všech, včetně žen, hraje ta místní a časová dostupnost nějakou roli. Jestliže je mi více a více na 65 až 60, 70 let, právě tam je největší incidence rakoviny prsu. Ty ženy samozřejmě mají-li jezdit 20-30 km, těžko si hledáme čas na tu prevenci. Jsme nedisciplinovaní a proto v místě bydliště určitě by to přispělo k lepšímu záchytu a k větším statistickým preventivním.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co všechno musíte udělat, abyste byli zařazeni mezi ta screeningová centra?
Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov: Ta vyhláška, kterou ministerstvo vydává, určuje hromadu parametrů a kritérií. Já nebudu podrobně vyjmenovávat takové ty administrativní, které musí toho screeningové centrum splnit, jako vykazovat statistiky a posílat samozřejmě ty údaje z jednotlivých vyšetření k tomu určený registr. Ale zejména, když se budeme bavit, jsou dvě a to je špičkový mamograf, který musí splňovat právě ty nejpřísnější nároky na moderní mamografii, včetně stereotaktická jednotky. To znamená možnosti odebrat vakuově dioptricky přímo tu tkáň z prsa ženy a okamžitě ji vyšetřit. To okamžitě vyšetřit, my máme asi jednu z největších patologií vůbec v Moravskoslezském kraji a velmi šikovné patology. Samozřejmě poskytnout nějakou návaznost té péče v případě pozitivního nálezu v případě toho záchytu. Velkým kritériem samozřejmě je počet těch čtení tím radiologem, tím mamárním radiologem a my v tomhle ohledu máme lidi, kteří samozřejmě mají za sebou mamografické diagnostiky, ale musíme v tomhle ohledu posílit a máme v podstatě na cestě k nám do nemocnice jakési posily, které splní ty kritéria dané odbornou společností, což je například minimálně myslím čtyři tisíce čtení ročně tzv.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme k dalšímu tématu, tolik k mamografu a pojďme k dalšímu tématu. Jaké investice v letošním roce čekají nemocnici?
Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov: V nemocnici se pořád vrtá, buší tam kladiva, až mi mnozí nadávají, co to zase děláme. Ale my jsme tu nemocnici chtěli opravdu posunout té spádové oblasti blíže a nabídnout těm pacientům, kterých je tam přes devadesát tisíc, péči, kteří si ji zaslouží. To statutární město je největší v okrese Karviná, takže to je všechno třeba. Já budu stručný už v tuto chvíli, nejvíce letošní úkol pro letošek je otevření ortopedie, kdy jsme získali souhlas komise ministerstva zdravotnictví, otevřít tu klasickou endoprotetickou ortopedii, to znamená operace velkých kloubů, kyčlí, kolen, která velmi trápí českou populaci, pohybové ústrojí a čekáme na operace dneska dva, tři roky někde. Takže my právě pro havířovské pacienty chceme přinést tuto novinku letos, počítám někdy od pololetí. Velkou výzvou pro nás je, že havířovská nemocnice získala opět povolení Ministerstva zdravotnictví k implementaci tzv. operačního robota, kterého v současné době má v Česku zhruba dvanáct pracovišť, většinou fakultní nemocnice. My tady myslím, že z jihlavskou nemocnicí budeme první krajskou nemocnicí tohoto typu. Proč? Protože naše nemocnice má veškeré obory, které toho robota vytěží, což je například urologie a většinou se jedná teda o onkoresekce v urologii, chirurgii, karcinomu kolorektal, plus samozřejmě gynekologie a začínají se výkony dostávat i do oblasti otorinolaryngologie a ty obory všechny máme.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Z vás se stává obrovské postupně pracoviště, do kterého budou zajíždět pacienti se vším možným. Zmiňme ještě dětskou JIPku, kterou stavíte.
Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov: Pediatr je v Česku zase velké téma, protože je málo pediatrů. Nemnohé kraje, nemnohé nemocnice mají problém postavit pohotovostní služby, postavit vůbec ústavní pohotovostní služby, to znamená práci na těch odděleních. Do toho oboru se za poslední desetiletí hlásilo zřejmě málo mediků a máme málo absolventů, takže je to bída. My v Havířově jsme na takovém pomezí karvinsko-frýdecko-místeckého okresu a ty děti čili léčíme z obou okresů a ten spád náš může být třeba až půl milionu obyvatel. Dětská JIPka u nás ta intenzivní péče byla opravdu staršího data z výstavby nemocnice z šedesátého devátého roku a zasloužila si tzv. upgrade, rekonstrukci a otevřeme ji moderní právě pro tyto oba okresy, kdy dneska cítíme ty nemocnice, které jsme kousek od sebe, že se o tu péči musíme trošku podělit. Ne všichni tu intenzivní péči do budoucna právě kvůli nedostatku personálu budou moci dělat, takže dáváme zde možnost vzniknout v podstatě jakéhosi multioborového pracoviště dětské intenzivní péče, které ale pořád se bude opírat o tu vyšší, což je pro nás Fakultní nemocnice Ostrava.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane řediteli, závěrečná otázka. Vyjmenoval jste, co všechno chystáte, co všechno už nemocnice nabízí, jak velkou nemocnicí havířovská nemocnice je a kolik má zaměstnanců?
Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov: Havířovská nemocnice je středně velkou krajskou nemocnicí, má na tisíc sto zaměstnanců a dnes čtyři sta padesát lůžek pro rozšíření psychiatrického oddělení.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já Vám děkuji za rozhovor a přeji Vám i nemocnici super pacienty a krásný rozvoj.
Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov: Děkuji za pozvání.
Redakčně upraveno / zkráceno.