Až třetinu populace trápí porucha dýchání ve spánku. Častěji se pak projevuje u mužů nad 40 let. Nejbližší diagnostická centra se však až doposud nacházela v Ostravě. I proto se havířovská nemocnice rozhodla, že otevře spánkovou laboratoř.
Paní Marie Jánová je první pacientkou, která v havířovské nemocnici na oddělení ORL podstoupí vyšetření ve spánkové laboratoři. Seniorka ví, že hodně chrápe a trpí syndromem spánkové apnoe. Což je porucha dýchání, projevující se zástavou dechu.
Marie Jánová, pacientka: “Ještě když manžel žil, tak mne vždy, když jsem přestala dýchat, tak mne poklepal po hlavě, abych se probrala. Já sama o tom nevím, nikdo mne nenahrával takhle.”
Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov: “Diagnostika spánkových poruch defakto v okrese Karviná prozatím nebyla řešena vůbec. Lidé museli jezdit do Ostravy, kde máme dvě nebo tři centra. Diagnostika spánkových poruch je velmi důležitá, protože je příčinou mnohých kardiovaskulárních onemocnění.”
Pacient, který potřebuje specializované vyšetření, nejdříve navštíví praktického lékaře, následně podstoupí vstupní klinické vyšetření na ORL a pak stráví jednu noc na lůžku, kde mu jsou monitorovány mozkové, srdeční a dechové činnosti. Pacient je pod kamerovým dohledem a nahrává se zvuk.
Eva Mrázková, primářka ORL oddělení: “Spánková apnoe je charakteristická tím, že se opakuje desetkrát za hodinu a po dobu nejméně deseti sekund je ten člověk v bezdeší a na to, jak se rozdýchává, navazuje chrápání, které ale může být i nemusí být. Pokud se spánková apnoe neřeší, může vyústit ve vysoký krevní tlak, v infarkt myokardu, ischemickou chorobu srdeční. Ti pacienti trpí depresemi a únavou. Často jedná o překážky nosu, hltanu, to znamená měkkého patra, kořene jazyka a tady toto dokážeme operačně vyřešit.”
Další metodou je volba použití nosní masky, která zabezpečuje kontinuální přetlak v dýchacích cestách. Součástí léčby jsou i dietní a režimová opatření. Jen do diagnostické přístrojové části nemocnice investovala půl milionů korun.
---
Už potřetí se v Havířově konal pro žáky společně s armádou branný závod, na kterém padla i otázka, zda by se tato výchova měla vrátit zpět do škol vzhledem k současné situaci. Z vyučování branná výchova zmizela v roce 1991.
Manipulace se zbraní, nutná sebeobrana, ochrana proti chemickým zbraním, či poskytnutí první pomoci. S tím vším se mohli seznámit žáci osmých tříd v Havířově. Branný závod O putovní pohár osvobození pro ně opět připravila Československá obec legionářská společně s armádním plukem z Opavy. Stále častěji se i v souvislosti s válkou na Ukrajině mluví o zavedení branné výchovy zpět do škol.
Petr Kaňa, předseda Československé obce legionářské Havířov: “Já bych byl jednoznačně pro zavedení branné výchovy do škol. Problém bude asi v tom, že by na to musel někdo vypracovat směrnici, museli by se sehnat lidi, kteří by to učili a sehnat materiál, který je k tomu potřebný. Ty děti se seznámí s tím, jak si mohou poskytnout tu nejzákladnější ochranu, tu nejzákladnější pomoc v případě nějakého problému.”
anketa: příslušník 53. pluku průzkumu a elektronického boje Opava: “Každý občan by měl mít evakuační zavazadlo s věcmi na sedm dní, nějakou vodu, ochranné pomůcky a tyto věci by se už měly do společnosti vštěpovat i přes ty školy. Je to brána do společenského života, kde ty děti se tvoří, formují pro budoucí společnost.”
Petr Tomas, učitel, ZŠ Ke Studánce Orlová: “Já bych byl pro brannou výchovu, jelikož jsem byl voják na vojenském útvaru 8522 v Chebu a teď jsem byl na školení Pokos v Ostravě, takže bych to rád vyučoval brannou výchovu. Mám k tomu větší vztah než ti mladí učitelé, kteří nebyli na vojně. Myslím si, že vzhledem k mezinárodní situaci jako ucelený předmět by to bylo dobré.”
anketa: “Branná výchova by byla dobrá ve škole, abychom věděli, co máme dělat a jak se máme o sebe starat.”
anketa: “Myslím si, že je to důležité, musíme to prostě vědět. Je to základní věc.”
anketa: “Já si myslím, že by to ve výuce mělo být, když se něco stane, abychom věděli, jak se máme zachovat. Já jsem se tady dozvěděl zajímavého, jak se střílí s lukem a první pomoc, že je stabilizovaná poloha.”
Branná výchova ze škol oficiálně zmizela v roce 1991. Zda a v jaké formě by se mohla vrátit, není jasné. Shoda není prozatím mezi politiky ani odbornou veřejností.
---
V pátek odpoledne se konal na náměstí Republiky v Havířově a jeho okolí Den Země, který se váže k ochraně životního prostředí. Akce byla určena zejména pro žáky škol se zaměřením na recyklaci papíru.
Den Země je celosvětová událost, která je zaměřená na propagaci a podporu ochrany země. Smyslem je, aby si důležitost zdravé planety uvědomovaly zejména děti. Edukační program je zvolen vždy zábavnou formou.
Marek Slonina, moderátor Dne Země: “Hlavní motto letošního ročníku není celosvětově zveřejněno. Proto jsme se obrátili zejména k recyklaci papíru. Vyrábíme velkou sochu našeho havířovského kyvadla, které bude zdobit Magistrát města Havířova. Vyrábíme velké sochy, máme tady grafické výtvarné dílny. Opravdu jsme chtěli, aby děti pochopily, že papír je třeba vracet zpět do přírody, to znamená recyklovat. Nicméně každý rok tady máme hodně stánků, stanovišť a řekl bych, že nejen zábavných, ale hlavně vzdělávacích, ať už jde o recyklaci olejů, výrobu elektrické energie jinak, než z klasických zdrojů. Zúčastnilo se hodně škol, mně se líbí, že školy přišly, že se účastní v těch dílnách, pomáhají nám s tou velkou sochou.”
anketa: “Oslavujeme to, že tady můžeme být na planetě a že se o ni musíme starat, aby se vzduch nezničil.”
anketa: “Den Země je, abychom se zamysleli nad zemí, že by se mělo ji přestat ničit odpadky a vážit si jí.”
anketa: “Já myslím, že to je hodně dobře, protože se teď k planetě chováme hodně špatně.”
Během Dne Země se na náměstí Republiky prezentovaly školy například s modelem větrné elektrárny, odbor komunálních služeb a jeho program na třídění odpadu, Útulek Max, městská policie, Lesy ČR a originální stánek měla opět i Základní škola Moravská.
Jaroslav Drlík, učitel ZŠ Moravská: “Chceme hlavně ukázat, jak se dá využít lepenka. Dá se krásně obarvit, dá se s ní vytvarovat cokoliv. Děti lepenku milují, není nebezpečná. Dají se z ní udělat skrýše. Z lepenky domečky, z lepenky ponorky i malé drobné hračky, které si děti mohou obarvit a když se to zničí, tak to nevadí, udělá se nová. Dají se udělat i výtvory edukační. Tady máme třeba proměnu motýla, tady máme tulipán. Dá se udělat spousta věcí.”
Poprvé byl Den Země slaven v roce 1970. Do kampaně je zapojeno téměř 200 zemí světa.
---
Až třetinu populace trápí porucha dýchání ve spánku. Častěji se pak projevuje u mužů nad 40 let. Nejbližší diagnostická centra se však až doposud nacházela v Ostravě. I proto se havířovská nemocnice rozhodla, že otevře spánkovou laboratoř.
Paní Marie Jánová je první pacientkou, která v havířovské nemocnici na oddělení ORL podstoupí vyšetření ve spánkové laboratoři. Seniorka ví, že hodně chrápe a trpí syndromem spánkové apnoe. Což je porucha dýchání, projevující se zástavou dechu.
Marie Jánová, pacientka: “Ještě když manžel žil, tak mne vždy, když jsem přestala dýchat, tak mne poklepal po hlavě, abych se probrala. Já sama o tom nevím, nikdo mne nenahrával takhle.”
Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov: “Diagnostika spánkových poruch defakto v okrese Karviná prozatím nebyla řešena vůbec. Lidé museli jezdit do Ostravy, kde máme dvě nebo tři centra. Diagnostika spánkových poruch je velmi důležitá, protože je příčinou mnohých kardiovaskulárních onemocnění.”
Pacient, který potřebuje specializované vyšetření, nejdříve navštíví praktického lékaře, následně podstoupí vstupní klinické vyšetření na ORL a pak stráví jednu noc na lůžku, kde mu jsou monitorovány mozkové, srdeční a dechové činnosti. Pacient je pod kamerovým dohledem a nahrává se zvuk.
Eva Mrázková, primářka ORL oddělení: “Spánková apnoe je charakteristická tím, že se opakuje desetkrát za hodinu a po dobu nejméně deseti sekund je ten člověk v bezdeší a na to, jak se rozdýchává, navazuje chrápání, které ale může být i nemusí být. Pokud se spánková apnoe neřeší, může vyústit ve vysoký krevní tlak, v infarkt myokardu, ischemickou chorobu srdeční. Ti pacienti trpí depresemi a únavou. Často jedná o překážky nosu, hltanu, to znamená měkkého patra, kořene jazyka a tady toto dokážeme operačně vyřešit.”
Další metodou je volba použití nosní masky, která zabezpečuje kontinuální přetlak v dýchacích cestách. Součástí léčby jsou i dietní a režimová opatření. Jen do diagnostické přístrojové části nemocnice investovala půl milionů korun.
---
Už potřetí se v Havířově konal pro žáky společně s armádou branný závod, na kterém padla i otázka, zda by se tato výchova měla vrátit zpět do škol vzhledem k současné situaci. Z vyučování branná výchova zmizela v roce 1991.
Manipulace se zbraní, nutná sebeobrana, ochrana proti chemickým zbraním, či poskytnutí první pomoci. S tím vším se mohli seznámit žáci osmých tříd v Havířově. Branný závod O putovní pohár osvobození pro ně opět připravila Československá obec legionářská společně s armádním plukem z Opavy. Stále častěji se i v souvislosti s válkou na Ukrajině mluví o zavedení branné výchovy zpět do škol.
Petr Kaňa, předseda Československé obce legionářské Havířov: “Já bych byl jednoznačně pro zavedení branné výchovy do škol. Problém bude asi v tom, že by na to musel někdo vypracovat směrnici, museli by se sehnat lidi, kteří by to učili a sehnat materiál, který je k tomu potřebný. Ty děti se seznámí s tím, jak si mohou poskytnout tu nejzákladnější ochranu, tu nejzákladnější pomoc v případě nějakého problému.”
anketa: příslušník 53. pluku průzkumu a elektronického boje Opava: “Každý občan by měl mít evakuační zavazadlo s věcmi na sedm dní, nějakou vodu, ochranné pomůcky a tyto věci by se už měly do společnosti vštěpovat i přes ty školy. Je to brána do společenského života, kde ty děti se tvoří, formují pro budoucí společnost.”
Petr Tomas, učitel, ZŠ Ke Studánce Orlová: “Já bych byl pro brannou výchovu, jelikož jsem byl voják na vojenském útvaru 8522 v Chebu a teď jsem byl na školení Pokos v Ostravě, takže bych to rád vyučoval brannou výchovu. Mám k tomu větší vztah než ti mladí učitelé, kteří nebyli na vojně. Myslím si, že vzhledem k mezinárodní situaci jako ucelený předmět by to bylo dobré.”
anketa: “Branná výchova by byla dobrá ve škole, abychom věděli, co máme dělat a jak se máme o sebe starat.”
anketa: “Myslím si, že je to důležité, musíme to prostě vědět. Je to základní věc.”
anketa: “Já si myslím, že by to ve výuce mělo být, když se něco stane, abychom věděli, jak se máme zachovat. Já jsem se tady dozvěděl zajímavého, jak se střílí s lukem a první pomoc, že je stabilizovaná poloha.”
Branná výchova ze škol oficiálně zmizela v roce 1991. Zda a v jaké formě by se mohla vrátit, není jasné. Shoda není prozatím mezi politiky ani odbornou veřejností.
---
V pátek odpoledne se konal na náměstí Republiky v Havířově a jeho okolí Den Země, který se váže k ochraně životního prostředí. Akce byla určena zejména pro žáky škol se zaměřením na recyklaci papíru.
Den Země je celosvětová událost, která je zaměřená na propagaci a podporu ochrany země. Smyslem je, aby si důležitost zdravé planety uvědomovaly zejména děti. Edukační program je zvolen vždy zábavnou formou.
Marek Slonina, moderátor Dne Země: “Hlavní motto letošního ročníku není celosvětově zveřejněno. Proto jsme se obrátili zejména k recyklaci papíru. Vyrábíme velkou sochu našeho havířovského kyvadla, které bude zdobit Magistrát města Havířova. Vyrábíme velké sochy, máme tady grafické výtvarné dílny. Opravdu jsme chtěli, aby děti pochopily, že papír je třeba vracet zpět do přírody, to znamená recyklovat. Nicméně každý rok tady máme hodně stánků, stanovišť a řekl bych, že nejen zábavných, ale hlavně vzdělávacích, ať už jde o recyklaci olejů, výrobu elektrické energie jinak, než z klasických zdrojů. Zúčastnilo se hodně škol, mně se líbí, že školy přišly, že se účastní v těch dílnách, pomáhají nám s tou velkou sochou.”
anketa: “Oslavujeme to, že tady můžeme být na planetě a že se o ni musíme starat, aby se vzduch nezničil.”
anketa: “Den Země je, abychom se zamysleli nad zemí, že by se mělo ji přestat ničit odpadky a vážit si jí.”
anketa: “Já myslím, že to je hodně dobře, protože se teď k planetě chováme hodně špatně.”
Během Dne Země se na náměstí Republiky prezentovaly školy například s modelem větrné elektrárny, odbor komunálních služeb a jeho program na třídění odpadu, Útulek Max, městská policie, Lesy ČR a originální stánek měla opět i Základní škola Moravská.
Jaroslav Drlík, učitel ZŠ Moravská: “Chceme hlavně ukázat, jak se dá využít lepenka. Dá se krásně obarvit, dá se s ní vytvarovat cokoliv. Děti lepenku milují, není nebezpečná. Dají se z ní udělat skrýše. Z lepenky domečky, z lepenky ponorky i malé drobné hračky, které si děti mohou obarvit a když se to zničí, tak to nevadí, udělá se nová. Dají se udělat i výtvory edukační. Tady máme třeba proměnu motýla, tady máme tulipán. Dá se udělat spousta věcí.”
Poprvé byl Den Země slaven v roce 1970. Do kampaně je zapojeno téměř 200 zemí světa.
---
