Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jsme na prahu nového školního roku, který přináší legislativní změny v souvislosti s válkou na Ukrajině. V kraji vznikla nová školská zařízení a spolu s náměstkem hejtmana Moravskoslezského kraje Stanislavem Folwarczným se pobavíme také o krajských stipendií. Dobrý den, vítejte u nás ve studiu.
Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: Dobrý den.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane náměstku, pojďme se nejdříve zmínit o legislativních změnách v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině. Jedná se o zapojení ukrajinských dětí do vzdělávání v Česku.
Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: Určitě, byly to ty dva zákony, které zjednodušeně se nazývají Lex Ukrajina I., Lex Ukrajina II. Tyto zákony, pokud se týkají školství, umožňovaly začlenit ukrajinské děti do školní docházky, což je velmi důležité. Umožnily vzniku adaptačních skupin, umožnily výuku češtiny ukrajinským dětem a nejenom jim, ale také dospělým. Takže veškeré tyto zákony se vztahovaly právě k Ukrajincům, kteří k nám přišli v důsledku válečného konfliktu tak, aby se mohli co nejrychleji zapojit do vzdělávání a nebo do pracovního procesu. Teď tou novinkou, úplnou novinkou, která je ve školství, je schválena vyhláška, která umožňuje ve školách, kde těch Ukrajinců je více, zavést ukrajinského asistenta. To jsou řekněme pedagogové z Ukrajiny, kteří ovládají ukrajinštinu a částečně znají češtinu a ti mají pomáhat ukrajinským dětem, ale nejenom ukrajinským dětem, také rodičům těch ukrajinských dětí a eventuálně i učitelům ve školách. Takže myslím si, že se vytvářejí podmínky tak, aby se ukrajinské děti začlenily a taky aby se dospělí začlenili, aby si mohli najít práci a žít tady normální život.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Znamená to, že školy dostanou na ty asistenty nějaké peníze z ministerstva školství?
Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: Určitě ano. Už se to objevilo ve věstníku ministerstva školství. Tam je přesně stanovený počet jaký úvazek, na kolik dětí a pochopitelně zatím půjdou i finance.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Školy, na kterých už ukrajinští asistenti fungují, si ho hradí sami ze svých peněz?
Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: To je různé. Dneska těch forem pomoci je spousta. Školy si žádají peníze z nadačních fondů a z ostatních zdrojů. Momentálně tito asistenti nebyli hrazení z přímých nákladů na vzdělávání, to znamená z peněžních prostředků poskytnutých ministerstvem školství. Moment od toho 1. září to bude možné.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Můžeme říct alespoň přibližné číslo, kolik ukrajinských dětí navštěvovaly české školy v loňském školním roce a teď, které by měly nastoupit? Říkám by měly, protože ty počty nejsou známy.
Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: My máme tu statistiku, hovoříme s řediteli škol. Víme, že to číslo není přesné, že spousta rodičů a dětí se rozhodlo, že se vrátí na Ukrajinu. Někteří sem ještě možná přijíždějí a přijedou, takže to číslo se neustále mění. Pokud se jedná o základní školy, ten celkový počet dětí, který docházel do základních škol v Moravskoslezském kraji, to bylo číslo 1 996 a nově přijato bude ve školním roce 2023 504 žáků. To znamená, se pohybujeme někde na číslu dva a půl tisíce, ale bude to menší číslo, protože všichni nenastoupí a u těch středních škol těch žáků bylo 177 a v tom bylo asi 115 maturitních oborů.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme k dalšímu tématu. Od 1. září jsou v Moravskoslezském kraji zřízena nová školská zařízení. O jaké typy zařízení jde a proč vlastně přibývají?
Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: Jedná se o alternativní školy. Jednak mateřské školy, jednak základní školy prvního stupně. Jsou to velmi malé zařízení nebo velmi malé školy. Do toho patří řekněme lesní mateřské školy, lesní základní školy, takže jedná se o alternativu. Rodiče tuto alternativu vyhledávají, vidí v tom nějaké plus. Možná v těch lesních mateřských školách ten největší bonus je to, že dítě je v přírodě, že se neustále otužuje, možná tímto si zlepšuje svůj zdravotní stav. Těch dětí tam je méně, možná tím, že těch dětí je méně a že jsou neustále v přírodě, je tam menší tlak na ty dětí a to je to, co těm rodičům vyhovuje. Ale říkám, těch zařízení přibývá, je o ně zájem, ale jedna se o velmi maličká zařízení.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já se zeptám možná na Scioškolu v Opavě. O jaký typ školy nebo školském zařízení se jedná?
Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: Je to základní škola, která působí na území celé ČR. Jedna odnož už byla založena ve Frýdku-Místku, teď vznikne v Opavě. Je to alternativa, jak jsem říkal, to znamená, rodiče si platí za to vzdělávání, takže je tam menší počet dětí ve třídě a je tam trochu jiny způsob výuky.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zmiňme ještě také nové obory, které vznikají na školách.
Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: Ano, my se snažíme nějak aktualizovat učební obory a přizpůsobovat se trhu práce. Ve Střední škole technická dopravní v Ostravě byl otevřen obor mechanik elektrotechnik. Ten obor byl otevřen na základě požadavku Dopravního podniku města Ostravy. To, jak se vyvíjejí dopravní prostředky a směřujeme k elektromobilitě, takže tam byl velký požadavek, abychom připravili budoucí mechaniky na to, aby uměli pracovat s elektromobily a podobně. Pak velmi důležitý obor chemik, který se otevřel ve střední škole v Opavě, pak u některých soukromých středních škol se otevírají obory jak logistik nebo veterinářství.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jakým způsobem má kraj připravenou pomoc pro školská zařízení? A Teď v souvislosti s energetickou krizí.
Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: Kraj nemá připravenou pomoc. Kraj musí zajistit vzdělávání ve svých školách, ve svých školských zařízeních. To znamená, my v podstatě jsme povinni poskytnout školám rozpočet tak, aby mohla probíhat výuka. Na to jsme připraveni. Takto sestavujeme rozpočet. Pochopitelně máme spoustu neznámých. Nevíme, kolik nás budou stát energie v příštím roce, ale nemáme jinou možnost, jak školy zajistit tak, aby fungovaly a školy dostanou prostředky na energie. Pochopitelně, když budeme potřebovat významně více prostředků na energie, a to už víme, protože jsme vysoutěžili cenu elektrické energie na první pololetí, někde budeme muset šetřit. Takže to šetření budeme hledat. Můžeme šetřit částečně na investicích, což asi není dobře z hlediska vývoje, ale jsou jiné oblasti, kde můžeme šetřit. Posledních deset let bylo velmi bohatých. Některé úspory se dají najít, ale zásadně školy musí fungovat a zřizovatel musí zajistit, aby školy fungovaly.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Bude kraj jako zřizovatel alespoň svých škol dávat ředitelům nějaká doporučení, jak šetřit nebo kde ušetřit?
Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: Na kraji je obrovská korporace jenom samotných škol a školských zařízeních je 180 těch budov, které jsou v rámci těch školských organizací asi 500. K tomu patří nemocnice, muzea, divadla a spoustu dalších informací. My máme proto zřízené Moravskoslezské energetické centrum, které řeší energetiku a úspory v těch budovách. Tam dlouhodobě jednáme a právě Moravskoslezské energetické centrum vypracovalo desatero, kde se dá šetřit. Tady bych to nechtěl rozvíjet dopodrobna do jednotlivých bodů, protože se nechci zmiňovat o tom, že by se nemělo svítit apod. Takže jsou to jednak krátkodobé úspory okamžité, je to využití těch prostor. Možná v některých prostorách se dají snížit teplota. Ale pak jsou to dlouhodobé úspory, které mají vztah k energetickým úsporám samotných budov, to znamená výměna oken, zateplení, případná fotovoltaika. To se skutečně řeší. Průběžně jsou vytipovány školské budovy, kde se bude instalovat fotovoltaika. Průběžně každý rok probíhá zateplování, výměna oken, zateplování střech, takže to jsou ty největší úspory, kterých můžeme dosáhnout, ale ty nemají přímou návaznost na to, co se děje, ale to je nějaký dlouhodobý proces, o který se snažíme.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já jsem v úvodu řekla, že jsme na prahu nového školního roku. Umíte říct počty žáků, kteří nastoupí do škol v rámci našeho kraje?
Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: Demografie těch patnáctiletých, to je ta kategorie, která nás nejvíc zajímá, tu známe dobře, protože nám už žijí patnáct let, že to sledujeme patnáct let po velkém poklesu počtů žáků ve středních školách. Momentálně jsme se odrazili od dna, počet žáků ve středních školách nám roste, což je pozitivní trend, protože střední škola v Moravskoslezském kraji máme dostatečné kapacity jak škol, tak jednotlivých oborů. Takže to je pozitivní trend, že se nám postupně naplňují obory, které řekněme nebyly naplněny. Takže to vnímám pozitivně. Pokud se jedná o kategorii mateřských škol a základních škol, tam nám ten počet už přestal růst a mírně nám klesá. Takže je to nějaký demografický vývoj, který je patrný v celé Evropě. Ten trend asi nezměníme, takže za mě musíme pracovat s tím, co máme, s tím, že momentálně ten vývoj je pozitivní, že nemáme nějaké velké extrémy meziroční.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vaším závěrečným tématem jsou krajská stipendia. Koho pomocí těch stipendií v kraji podporujete?
Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: Jednou z priorit současné krajské vlády je podpora odborného vzdělávání, protože ta potřeba kvalitně připravených zaměstnanců do do moderního automatizovaného IT průmyslu je velká. Takže ta podpora odborného vzdělávání je pro nás velmi důležitá. Snažíme se podporovat obory, které mají perspektivu a o které není velký zájem. Nejedná se o nějaké obrovské počty těch žáků, ale ta stipendijní podpora trvá šest let a máme jenom pozitivní ohlasy, pozitivní ohlasy ze škol, pozitivní ohlasy i z vývoje počtu žáků v těchto oborech. Žák, který dosáhne na to nejvyšší stipendium za rok, si přijde až na 17 tisíc korun. Moravskoslezský kraj na tu stipendijní podporu už z rozpočtu kraje určuje částku až 16 milionů korun. Za mě, jak mám tu šestiletou zkušenost a tak, jak stipendia probíhají, nesetkal jsem se s nějakou výraznou negativní reakcí. Až na reakce, že za to, že chodí někdo do školy, bychom mu neměli platit. Ale taková je doba. Já si myslím, že stipendia fungují tak, jak jsme si přáli, aby fungovaly.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane náměstku, já Vám děkuji za rozhovor.
Redakčně upraveno / zkráceno.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jsme na prahu nového školního roku, který přináší legislativní změny v souvislosti s válkou na Ukrajině. V kraji vznikla nová školská zařízení a spolu s náměstkem hejtmana Moravskoslezského kraje Stanislavem Folwarczným se pobavíme také o krajských stipendií. Dobrý den, vítejte u nás ve studiu.
Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: Dobrý den.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane náměstku, pojďme se nejdříve zmínit o legislativních změnách v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině. Jedná se o zapojení ukrajinských dětí do vzdělávání v Česku.
Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: Určitě, byly to ty dva zákony, které zjednodušeně se nazývají Lex Ukrajina I., Lex Ukrajina II. Tyto zákony, pokud se týkají školství, umožňovaly začlenit ukrajinské děti do školní docházky, což je velmi důležité. Umožnily vzniku adaptačních skupin, umožnily výuku češtiny ukrajinským dětem a nejenom jim, ale také dospělým. Takže veškeré tyto zákony se vztahovaly právě k Ukrajincům, kteří k nám přišli v důsledku válečného konfliktu tak, aby se mohli co nejrychleji zapojit do vzdělávání a nebo do pracovního procesu. Teď tou novinkou, úplnou novinkou, která je ve školství, je schválena vyhláška, která umožňuje ve školách, kde těch Ukrajinců je více, zavést ukrajinského asistenta. To jsou řekněme pedagogové z Ukrajiny, kteří ovládají ukrajinštinu a částečně znají češtinu a ti mají pomáhat ukrajinským dětem, ale nejenom ukrajinským dětem, také rodičům těch ukrajinských dětí a eventuálně i učitelům ve školách. Takže myslím si, že se vytvářejí podmínky tak, aby se ukrajinské děti začlenily a taky aby se dospělí začlenili, aby si mohli najít práci a žít tady normální život.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Znamená to, že školy dostanou na ty asistenty nějaké peníze z ministerstva školství?
Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: Určitě ano. Už se to objevilo ve věstníku ministerstva školství. Tam je přesně stanovený počet jaký úvazek, na kolik dětí a pochopitelně zatím půjdou i finance.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Školy, na kterých už ukrajinští asistenti fungují, si ho hradí sami ze svých peněz?
Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: To je různé. Dneska těch forem pomoci je spousta. Školy si žádají peníze z nadačních fondů a z ostatních zdrojů. Momentálně tito asistenti nebyli hrazení z přímých nákladů na vzdělávání, to znamená z peněžních prostředků poskytnutých ministerstvem školství. Moment od toho 1. září to bude možné.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Můžeme říct alespoň přibližné číslo, kolik ukrajinských dětí navštěvovaly české školy v loňském školním roce a teď, které by měly nastoupit? Říkám by měly, protože ty počty nejsou známy.
Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: My máme tu statistiku, hovoříme s řediteli škol. Víme, že to číslo není přesné, že spousta rodičů a dětí se rozhodlo, že se vrátí na Ukrajinu. Někteří sem ještě možná přijíždějí a přijedou, takže to číslo se neustále mění. Pokud se jedná o základní školy, ten celkový počet dětí, který docházel do základních škol v Moravskoslezském kraji, to bylo číslo 1 996 a nově přijato bude ve školním roce 2023 504 žáků. To znamená, se pohybujeme někde na číslu dva a půl tisíce, ale bude to menší číslo, protože všichni nenastoupí a u těch středních škol těch žáků bylo 177 a v tom bylo asi 115 maturitních oborů.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme k dalšímu tématu. Od 1. září jsou v Moravskoslezském kraji zřízena nová školská zařízení. O jaké typy zařízení jde a proč vlastně přibývají?
Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: Jedná se o alternativní školy. Jednak mateřské školy, jednak základní školy prvního stupně. Jsou to velmi malé zařízení nebo velmi malé školy. Do toho patří řekněme lesní mateřské školy, lesní základní školy, takže jedná se o alternativu. Rodiče tuto alternativu vyhledávají, vidí v tom nějaké plus. Možná v těch lesních mateřských školách ten největší bonus je to, že dítě je v přírodě, že se neustále otužuje, možná tímto si zlepšuje svůj zdravotní stav. Těch dětí tam je méně, možná tím, že těch dětí je méně a že jsou neustále v přírodě, je tam menší tlak na ty dětí a to je to, co těm rodičům vyhovuje. Ale říkám, těch zařízení přibývá, je o ně zájem, ale jedna se o velmi maličká zařízení.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já se zeptám možná na Scioškolu v Opavě. O jaký typ školy nebo školském zařízení se jedná?
Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: Je to základní škola, která působí na území celé ČR. Jedna odnož už byla založena ve Frýdku-Místku, teď vznikne v Opavě. Je to alternativa, jak jsem říkal, to znamená, rodiče si platí za to vzdělávání, takže je tam menší počet dětí ve třídě a je tam trochu jiny způsob výuky.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zmiňme ještě také nové obory, které vznikají na školách.
Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: Ano, my se snažíme nějak aktualizovat učební obory a přizpůsobovat se trhu práce. Ve Střední škole technická dopravní v Ostravě byl otevřen obor mechanik elektrotechnik. Ten obor byl otevřen na základě požadavku Dopravního podniku města Ostravy. To, jak se vyvíjejí dopravní prostředky a směřujeme k elektromobilitě, takže tam byl velký požadavek, abychom připravili budoucí mechaniky na to, aby uměli pracovat s elektromobily a podobně. Pak velmi důležitý obor chemik, který se otevřel ve střední škole v Opavě, pak u některých soukromých středních škol se otevírají obory jak logistik nebo veterinářství.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jakým způsobem má kraj připravenou pomoc pro školská zařízení? A Teď v souvislosti s energetickou krizí.
Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: Kraj nemá připravenou pomoc. Kraj musí zajistit vzdělávání ve svých školách, ve svých školských zařízeních. To znamená, my v podstatě jsme povinni poskytnout školám rozpočet tak, aby mohla probíhat výuka. Na to jsme připraveni. Takto sestavujeme rozpočet. Pochopitelně máme spoustu neznámých. Nevíme, kolik nás budou stát energie v příštím roce, ale nemáme jinou možnost, jak školy zajistit tak, aby fungovaly a školy dostanou prostředky na energie. Pochopitelně, když budeme potřebovat významně více prostředků na energie, a to už víme, protože jsme vysoutěžili cenu elektrické energie na první pololetí, někde budeme muset šetřit. Takže to šetření budeme hledat. Můžeme šetřit částečně na investicích, což asi není dobře z hlediska vývoje, ale jsou jiné oblasti, kde můžeme šetřit. Posledních deset let bylo velmi bohatých. Některé úspory se dají najít, ale zásadně školy musí fungovat a zřizovatel musí zajistit, aby školy fungovaly.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Bude kraj jako zřizovatel alespoň svých škol dávat ředitelům nějaká doporučení, jak šetřit nebo kde ušetřit?
Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: Na kraji je obrovská korporace jenom samotných škol a školských zařízeních je 180 těch budov, které jsou v rámci těch školských organizací asi 500. K tomu patří nemocnice, muzea, divadla a spoustu dalších informací. My máme proto zřízené Moravskoslezské energetické centrum, které řeší energetiku a úspory v těch budovách. Tam dlouhodobě jednáme a právě Moravskoslezské energetické centrum vypracovalo desatero, kde se dá šetřit. Tady bych to nechtěl rozvíjet dopodrobna do jednotlivých bodů, protože se nechci zmiňovat o tom, že by se nemělo svítit apod. Takže jsou to jednak krátkodobé úspory okamžité, je to využití těch prostor. Možná v některých prostorách se dají snížit teplota. Ale pak jsou to dlouhodobé úspory, které mají vztah k energetickým úsporám samotných budov, to znamená výměna oken, zateplení, případná fotovoltaika. To se skutečně řeší. Průběžně jsou vytipovány školské budovy, kde se bude instalovat fotovoltaika. Průběžně každý rok probíhá zateplování, výměna oken, zateplování střech, takže to jsou ty největší úspory, kterých můžeme dosáhnout, ale ty nemají přímou návaznost na to, co se děje, ale to je nějaký dlouhodobý proces, o který se snažíme.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já jsem v úvodu řekla, že jsme na prahu nového školního roku. Umíte říct počty žáků, kteří nastoupí do škol v rámci našeho kraje?
Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: Demografie těch patnáctiletých, to je ta kategorie, která nás nejvíc zajímá, tu známe dobře, protože nám už žijí patnáct let, že to sledujeme patnáct let po velkém poklesu počtů žáků ve středních školách. Momentálně jsme se odrazili od dna, počet žáků ve středních školách nám roste, což je pozitivní trend, protože střední škola v Moravskoslezském kraji máme dostatečné kapacity jak škol, tak jednotlivých oborů. Takže to je pozitivní trend, že se nám postupně naplňují obory, které řekněme nebyly naplněny. Takže to vnímám pozitivně. Pokud se jedná o kategorii mateřských škol a základních škol, tam nám ten počet už přestal růst a mírně nám klesá. Takže je to nějaký demografický vývoj, který je patrný v celé Evropě. Ten trend asi nezměníme, takže za mě musíme pracovat s tím, co máme, s tím, že momentálně ten vývoj je pozitivní, že nemáme nějaké velké extrémy meziroční.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vaším závěrečným tématem jsou krajská stipendia. Koho pomocí těch stipendií v kraji podporujete?
Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: Jednou z priorit současné krajské vlády je podpora odborného vzdělávání, protože ta potřeba kvalitně připravených zaměstnanců do do moderního automatizovaného IT průmyslu je velká. Takže ta podpora odborného vzdělávání je pro nás velmi důležitá. Snažíme se podporovat obory, které mají perspektivu a o které není velký zájem. Nejedná se o nějaké obrovské počty těch žáků, ale ta stipendijní podpora trvá šest let a máme jenom pozitivní ohlasy, pozitivní ohlasy ze škol, pozitivní ohlasy i z vývoje počtu žáků v těchto oborech. Žák, který dosáhne na to nejvyšší stipendium za rok, si přijde až na 17 tisíc korun. Moravskoslezský kraj na tu stipendijní podporu už z rozpočtu kraje určuje částku až 16 milionů korun. Za mě, jak mám tu šestiletou zkušenost a tak, jak stipendia probíhají, nesetkal jsem se s nějakou výraznou negativní reakcí. Až na reakce, že za to, že chodí někdo do školy, bychom mu neměli platit. Ale taková je doba. Já si myslím, že stipendia fungují tak, jak jsme si přáli, aby fungovaly.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane náměstku, já Vám děkuji za rozhovor.
Redakčně upraveno / zkráceno.
