Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Okrašlovací spolek za krásnou Ostravu slaví 10 let. Na to, co za tu dobu díky aktivitám spolku v Ostravě vzniklo, ale také co se chystá, se budu ptát ředitelky spolku a zároveň i klubu Fiducia, Ilony Rozehnalové. Ahoj, vítej ve studiu televize Polar. Ilonko, Okrašlovací spolek slaví 10 let. Taková rozjezdová otázka, jak jste těch 10 let oslavili?

Ilona Rozehnalová, zakladatelka Okrašlovacího spolku za krásnou Ostravu: Oslavili jsme je prací na náměstí Edvarda Beneše, o které se už 6 let staráme. Které bylo zatíženo soudním sporem, takže ho město nemohlo opravit. Udělali jsme tam pro lidi lavičky a různé naučné cedulky. Dnes je tam i velké broukoviště s edukační cedulí a každý rok na jaře zahajujeme sezónu opravou tohoto náměstí. Letos by to měl být poslední rok, protože příští rok by mělo být toto náměstí opravené na základě architektonické soutěže. Takhle jsme oslavili našich 10 let. Udělali jsme si tam oheň, opékali jsme špekáčky a zkrášlili jsme to náměstí.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tak a vraťme se teď 10 let zpátky. Co bylo hlavním impulzem vzniku tohoto spolku?

Ilona Rozehnalová, zakladatelka Okrašlovacího spolku za krásnou Ostravu: Kdysi jsme měli spolek Za starou Ostravu, ten potom skončil a pár let jsme žádný takový spolek neměli. Když si vzpomenete, jak to bylo před deseti lety, tak v té době bylo dost velkých kauz. Třeba kolem vědecké knihovny, jatek, textilie, všechno bylo rozbité, nebo bylo ve špatném stavu, nebo nebyla velká budoucnost těchto projektů. My se dlouhodobě věnujeme diskuzi s městem a veřejností o těchto projektech, a snažíme se prosazovat opravy nebo vznik institucí. V té době jsme z toho byli umoření, protože se pořád dělaly veřejné diskuze, různé protesty a petice. A tak jsme si řekli, že si chceme dělat něco pro radost, že ve městě vlastnoručně zasáhneme do veřejného prostoru a uděláme opravy, na které máme finance, protože celou dobu financujeme opravy z vlastních zdrojů. Děláme i pamětní desky, protože se teď moc nedělají. Ostrava oproti jiným městům jich má strašně málo, přestože je tady hrozně moc zajímavých rodáků. Ti rodáci nejsou ani pořádně zmapováni, což je taky škoda. No a proto jsme si řekli, že si to uděláme pro radost a díky tomu vznikl Okrašlovací spolek.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Mluvíš v množném čísle, my Okrašlovací spolek, tak jaké lidi spolek sdružuje?

Ilona Rozehnalová, zakladatelka Okrašlovacího spolku za krásnou Ostravu: Tak sdružuje různorodé lidi, dokonce i s různými názory, proto se mnohokrát stane, že se nad některými věcmi ani neshodneme. Hádáme se a proto některé věci ani nemůžeme udělat, protože se neshodneme v základu. Sdružujeme historiky, literární vědce, umělce, spisovatele, učitele, ale i mladou generaci. Taky držíme počet čtyřiceti lidí a ve chvíli kdy přijdeme o člena, většinou když umře, tak se celý spolek musí shodnout na přivítání nového člena. Já jsem oslovila lidi, o kterých jsem si myslela, že něco pro Ostravu dělají, to je hlavní parametr. Druhý je, že nesmí být politik. Udělala jsem si takový soupis lidí, které jsem znala lépe nebo méně, ale všech jsem si vážila pro jejich aktivity, které pro město dělají. A samozřejmě jsem věděla, že na některé věci mají jiný pohled než já. Což je ale pro spolek základní věc, tříbí názory. Čím jsem ale byla mile překvapená bylo, že všichni, koho jsem oslovila, přestože to nebyli moji blízcí kamarádi, souhlasili se členstvím ve spolku a od počátku se nadchli pro ty aktivity.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tak zmiň něco co jste za těch deset let v Ostravě změnili nebo vytáhli ze zapomnění.

Ilona Rozehnalová, zakladatelka Okrašlovacího spolku za krásnou Ostravu: Jako Okrašlovací spolek ve spolupráci s Fiducií, to je taková matka a dcera vztahově, jsme udělali několik pamětních desek. Udělali jsme i jednu sochu jako památku na sochaře Augustina Hanzela, takové náhrobní dílo. Pak jsme opravili různá místa a vytvořili jsme řadu naučných cedulí. To už jsou desítky míst, která jsme nějak okrášlili a o která se staráme. Staráme se třeba i o podchod který se nachází u Komenského sadů, kde je velká výstava o Komenském sadu a Nové radnici. Kromě toho, že jsme ji vytvořili, tak se o ni i staráme, když to tam někdo posprejuje, což se občas stane, tak to chodíme pravidelně čistit. Takových míst máme víc, o která se staráme. Kolikrát to už lidi ani nevnímají, že se o to někdo stará, berou to, že to tam takhle je, ale ta údržba je časově náročná. Co je pro mě docela důležité je, že se podařilo změnit pohled města na architektonické soutěže. Což jsme prosazovali jako Fiducia, ale i jako Okrašlovací spolek. Jako Okrašlovací spolek jsme vypsali soutěž na vznik uměleckého díla, kdy se sochy moc nesoutěžili. Město nebylo zvyklé soutěžit o architektonické věci, ale ani o umělecká díla ve veřejném prostoru. A měli jsme štěstí, že se nám ta první soutěž povedla, protože jsme samozřejmě měli strach, aby se nám přihlásila dobrá díla a abychom to zvládli procesovat správně, tak díky tomu, že se to povedlo, jsme se mohli ukázat, podívejte, my jako spolek jsme schopní udělat dobrou soutěž a výsledek je dobrá odezva veřejnosti, protože je to výrazné dílo, tak přece vy, jako město, musíte být taky schopni administrovat soutěž, vypsat ji a mít dobrý výsledek. To si myslím, že je jedna z nejdůležitějších věcí, že se podařilo přesvědčit lidi na městě a byla dobrá konstelace, že tam zrovna byli lidé, kteří uměli naslouchat argumentům a přemýšlet o nich. Tak se podařilo pootočit kormidlem směrem dopředu, tam, kde si přejeme, aby to jelo.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Taky si zmínila, že financujete všechny své aktivity z vlastních prostředků. Jak to teda funguje? Znamená to, že si řeknete, že na nějaké dílo potřebujete tolik a tolik peněz, a 40 lidí přispěje?

Ilona Rozehnalová, zakladatelka Okrašlovacího spolku za krásnou Ostravu: Ano, takhle to je. Jedinou výjimkou je socha Augustina Hanzela, ten památník byl nesmírně drahý. Takže jsme žádali dotaci Statutárního města Ostravy. Ale co se týče pamětních desek, tak všechny jsou financované členy spolku. Takže buď je to tak, že se složíme, anebo jsme třeba získali finance tím způsobem, že Blaženka Přibylová, členka spolku, která tragicky zemřela, dostala cenu města Ostravy in memoriam a její rodina, kteří jsou také členové našeho spolku, věnovali tyto peníze spolku a my jsme z toho udělali dvě pamětní desky. Potom jsem já dostala tu stejnou cenu, z těch sto tisíc jsme padesát tisíc dali na jednu pamětní desku a teď budeme dávat padesát tisíc na druhou pamětní desku. Takže i takhle z darů členů spolku se financuje celou dobu. Všechny pamětní desky jsou financované spolkem.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: To je nebývalé. Alespoň já to tak vnímám. Je to krásný počin, děkujeme za něj.

Ilona Rozehnalová, zakladatelka Okrašlovacího spolku za krásnou Ostravu: Vlastně tak stejně financujeme i bulletin Krásná Ostrava. Deset let jako spolek vydáváme časopis čtyřikrát ročně, od letošního roku dvakrát ročně s větším rozsahem, kde se věnujeme minulosti a současnosti Ostravy. Ten se taky celou dobu financuje z darů členů spolku. Ale samozřejmě se dělá i sbírka na Darujme.cz, kam mohou lide přispívat. Tam nám také přispívají i na ty pamětní desky, lidé prostě přijdou a přispějí, jsme rádi, že to takhle funguje. Snažíme se to oddělit od dotací, protože spolek Fiducia musí žádat o dotace a to je velká procesní zátěž. A tady jsme si říkali, že to chceme mít pro radost, ale chceme to mít jenom dokud to má pro všechny smysl.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ty jsi zmínila ten Bulletin. Ještě bych chtěla, abys okomentovala Ostravské kulturní stezky, které také vydáváte a jsou na informačních centrech po celé Ostravě.

Ilona Rozehnalová, zakladatelka Okrašlovacího spolku za krásnou Ostravu: Ano, tam je rozdíl v tom, že ty Ostravské kulturní stezky vydáváme s podporou města Ostravy, ministerstva kultury a české architektury. To už je společný projekt Fiducie a Okrašlovacího spolku. Některé projekty máme spojené dohromady a děláme je společně. Tady jsme chtěli, aby lidé, kteří přijedou do Ostravy, nebo i Ostraváci, kteří si nechtějí kupovat publikace nebo číst sáhodlouhé studie o Ostravě nebo si kupovat hrubé průvodce, tak když přijdou do informačního centra, tak najdou na stolku zdarma tyhle skládačky. Naší inspirací byly Hranice na Moravě, kde když přijedete do informačního centra, tak tam mají několik tématických skládaček. Můžete si je všechny vzít do kapsy a jít s nimi po městě. Hrozně jsme se s nimi bavili, protože byly skvěle udělané. Takže jsme chtěli naše skládačky udělat podobně. První se věnuje Camillo Sitte, což je světoznámý urbanista a v Ostravě má světově slavnou realizaci náměstí v Přívoze, která se málo propaguje v rámci Ostravy. Ta propagace by měla být větší a toto je jedna z věcí, která by ji měla propagovat u laické veřejnosti. Lidé můžou na náměstí přijít a zjistit, v čem je to náměstí unikátní. Budeme pokračovat i v dalších tématech. Třeba bychom chtěli téma ostravských sopek, ty nejzajímavější ostravské haldy, kde jsou a kam se mohou lidé dostat. Nebo třeba o ostravských stromech. Jednu tu skládačku bychom chtěli věnovat Mohykánům, nejstarším stromům v Ostravě. Lidé třeba některé ani neznají a neví, jak jsou strašně cenné. Takže bychom chtěli i tato témata, kromě architektury a historie.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já ti děkuji za rozhovor. Možná na závěr ještě dodám, že jsi byla oceněná za své aktivity. Dostala jsi od Ostravy cenu za přínos v oblasti občanského a komunitního života města. Byla to cena města Ostravy. Já přeji tobě, ať máš hodně nápadů. I všem členům Okrašlovacího spolku, který slaví 10 let v letošním roce. Tak ať vám to jde a ať najdete i další přispěvatele, ať to nejde pořád jenom z vašich kapes.

Ilona Rozehnalová, zakladatelka Okrašlovacího spolku za krásnou Ostravu: Děkuju všem, které ty naše aktivity baví. Za všechny podněty jsme vděční, i za kritické, takže sem s nimi. Budeme za ně rádi.¨

Redakčně upraveno / zkráceno.