Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Host dne

Host dne

Jana Trdá, specialistka na virtuální realitu, VR Vitalis Pro: Rehabilitační cvičení s virtuální realitou

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Virtuální realita v posledních letech proniká do různých oblastí života. Pracují s ní výrobní firmy, školy i ozdravná zařízení. Jak zefektivňuje jejich práci se dozvíte už za chvíli od ostravské inovátorky a specialistky na virtuální realitu Jany Trdé. Ahoj, Jani, vítej.

Jana Trdá, specialistka na virtuální realitu, VR Vitalis Pro: Ahoj.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jani, nastínila jsem téma. Pojďme se tedy trošičku o tom tématu pobavit a říct divákům to klíčové, jak virtuální realita pomáhá a zůstaňme u těch ozdravných zařízeních, která už dva roky vaši inovativní myšlenku v praxi využívají.

Jana Trdá, specialistka na virtuální realitu, VR Vitalis Pro: Pomáhá to asi ve dvou směrech. Záleží, jestli se bavíme o zdravotnictví jako takovém nebo o sociálních službách. V sociálních službách jako jsou domovy pro seniory, paliativní péče, domácí ošetřovatelství je to spíše aktivizační prostředek, který motivuje lidi k pohybu. Neřeší se nějaký konkrétní zdravotní problém, ale řeší se to, že je potřebujeme udržovat dobře naladěné aspoň co to jde v rámci problémů, které mají, a motivovat je k tomu, aby nějakým způsobem se hýbali, zaměstnávali svůj mozek a své tělo. Tam pomáháme v tom, že aktivizujeme. Pokud jde o zdravotnická zařízení, což jsou zpravidla nemocnice, rehabilitační kliniky nebo rehabilitační centra, jsme součástí klasické rehabilitace. To znamená, když člověk přijde k fyzioterapeutovi, ergoterapeutovi nebo k lékaři třeba ortopedovi a potřebuje nastavit rehabilitační cvičení, tak součástí rehabilitačního cvičení je naše virtuální realita.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Díky ní pak pacienti vnímají daleko lépe svou bolest nebo ji potlačí, protože se soustředí úplně na něco jiného.

Jana Trdá, specialistka na virtuální realitu, VR Vitalis Pro: Ano, to je hlavní výhoda virtuální reality, že ona vtáhne. Říká se tomu imerzivní prostředí. Vtáhne toho pacienta v tu chvíli do prostředí, které my mu nastavíme. Je jedno, jestli je v parku, u moře, na horách a pacient se tolik soustředí na cvičení, že nevnímá strasti, které zůstaly venku za těmi virtuálními brýlemi. Pomáhá to třeba k tomu, že nevnímá tolik tu bolest, která provází jeho třeba onemocnění nebo úraz, nesoustředí se na ni a tím je schopen dělat pohyby, které by bez těch virtuálních realit nebo bez těch brýlí s virtuální realitou třeba neudělal.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já jsem také četla, že na základě toho potom lékaři můžou ihned nastavovat i jinak rehabilitaci, lépe, nebo uzpůsobovat tomu, jak ten pacient reaguje.

Jana Trdá, specialistka na virtuální realitu, VR Vitalis Pro: Máme třeba za sebou už první studie, které dělali odborníci s naší virtuální realitou a zjistili jsme, že progres třeba u pacientů po centrální mozkové příhodě je mnohem rychlejší. Ne že by to byl takový zázrak, že o tři sta procent zlepší stav, ale jde o to, že ten stav zlepší mnohem rychleji. To znamená, ten pacient vidí ze dne na den, jak se zlepšuje a má mnohem větší motivaci cvičit, protože to, že si zapnu knoflíčky, trvá tři měsíce anebo tři týdny, je velký rozdíl pro ty pacienty.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jaké prostředí virtuální reality je těm pacientům je možné nastavit?

Jana Trdá, specialistka na virtuální realitu, VR Vitalis Pro: My jich máme teď aktuálně asi sedm a neustále přibývají další. Největší úspěch u většiny pacientů má prostředí, kde jsou nějaká zvířátka. To je takové, že se jim to líbí, to mají rádi. A jinak klasické přírodní parky nebo i moře. Třeba u techničtěji zaměřených pacientů hodně hraje prim vesmír a prostředí vesmíru, kdy máme i nějaké vesmírné stanice a lítají tam meteority, to se jim taky hodně líbí. Máme ale i pacienty, zvláště neurologické, kteří chtějí nějaké nerušivé klidné prostředí, takže máme třeba savanu, poušť nebo jenom pokoj, kde není nic rušivého a oni se můžou soustředit na to svoje cvičení.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co kdyby to byl film? Film, který by sledovali nebo nebo nějaký příběh zkrátka.

Jana Trdá, specialistka na virtuální realitu, VR Vitalis Pro: My děláme virtuální realitu jako aktivní rehabilitaci. Existují různé firmy, které dělají pasivní virtuální realitu a promítají třeba filmy nebo procházky pro pacienty. Promítá jim procházku po horách nebo parku.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jaký je rozdíl mezi tím?

Jana Trdá, specialistka na virtuální realitu, VR Vitalis Pro: Ti pacienti, když se tam promítá jenom film, oni ho pasivně sledují, ale nedělají nic aktivního. Zatímco my se soustředíme na to, aby byli aktivní, aby buď mozkem nebo rukama, nebo ideálně v kombinaci dělali nějaké cvičení.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak motivujete zdravotnická zařízení nebo sociální zařízení, aby tu vaši virtuální realitu tu vaši využívali?

Jana Trdá, specialistka na virtuální realitu, VR Vitalis Pro: Je fakt, že zdravotnictví někdy je takové, že nepřijímá vždy nové věci s nadšením, pokud nejsou odzkoušené. Což chápu, protože jejich prim hraje blaho těch pacientů a oni mají strach, aby opravdu to, co oni koupí, pacientům pomohlo a nezpůsobilo jim ještě větší problémy než teďka, mají nedostatek personálu apod. To, že s naší virtuální realitou může cvičit více pacientů najednou znamená, že třeba jeden fyzioterapeut najednou necvičí s jedním, ale třeba s třemi pacienty, takže mohou zefektivnit provoz. Zrychlí - teď řeknu škaredé slovo - možná průtok pacientů, protože pokud oni rehabilitují aktivněji, rehabilitují rychleji, to znamená rychleji se uvolní místo pro dalšího pacienta, ať už ambulantně nebo na lůžku. Velké téma je i marketing, zvláště třeba u soukromých zařízení, kdy chtějí pacientům dát něco navíc a přilákat je k nim, že jsou ti praví pro ně, to je taky důležité. A samozřejmě výsledky. Když oni vidí výsledky z těch zařízení, které už to používají, jak to pacientům pomáhá nebo vidí výsledky našich studií, je to taky velká motivace.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kolik takových zařízení, které využívají virtuální realitou v Moravskoslezském kraji, už máme?

Jana Trdá, specialistka na virtuální realitu, VR Vitalis Pro: Deset, ale jenom tipuju. Nemám to úplně v hlavě. Bych musela zavolat příteli na telefonu, kolegyni, která má na starosti obchodní stránku.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A celé Česko?

Jana Trdá, specialistka na virtuální realitu, VR Vitalis Pro: Ono se to pohybuje kolem pětadvaceti zařízení. Někteří mají jenom takovou jako kdyby plovoucí licenci, že fungují, jak bych to řekla, v různých obdobích. Že třeba mají více pacientů, u kterých to používají jenom pár měsíců v roce, takže jakože mají licenci, pak ji utlumí, pak ji zase spustí.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Je možné, aby člověk, který potřebuje rehabilitovat, si zakoupil licenci, nebo měl tu virtuální realitu takovou, kterou mají v nemocničních zařízeních nebo v těch ozdravných zařízeních, také doma a sám takhle rehabilitoval?

Jana Trdá, specialistka na virtuální realitu, VR Vitalis Pro: My připravujeme produkt pro domácnosti. Aktuálně to tak není a to je z toho důvodu, že my pořád potřebujeme spolupráci odborníka, ať už je to lékař nebo fyzioterapeut, nebo kdokoliv další, který pacienta vede a říká mu, který program v té naší aplikaci je pro něho nejvhodnější. Protože my neděláme přímo aplikaci, kde máme "pro pacienty po operaci ramene" nebo "pro pacienty po centrální mozkové příhodě". Máme univerzální cvičení a lékař je ten, který rozhodne, které z těch cvičení je právě pro toho daného pacienta vhodné a v jaké obtížnosti, protože oni jsou ještě v různých obtížnostech. To znamená, že my potřebujeme, aby tam byl někdo, nějaký odborník, který tomu pacientovi nebo klientovi sociálního zařízení poradí nebo řekne cvičební plán, který má cvičit. To, co připravujeme do domácnosti, bude spíše opravdu aktivizační, nebo jak bych to řekla, preventivní cvičení, ale rozhodně si neděláme iluze, že to bude léčit, že sami zdiagnostikujeme, jaký má pacient problém, to rozhodně ne.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jani, ty si řekla, že odborníci mají tam několik benefitů, když používají tuto virtuální realitu. Jakou máte zpětnou vazbu od samotných pacientů?

Jana Trdá, specialistka na virtuální realitu, VR Vitalis Pro: To je úplně nejlepší. Pacienti s tím vůbec nemají problém. My jsme v podstatě nenarazili na negativní zpětnou vazbu od pacientů. Nejmladší pacient tři roky, nejstarší devadesát osm, jestli mám poslední údaje. Ať už to je senior, mladý člověk, střední věk různého pohlaví, nemají problém s tou naší virtuální realitou a v nich cvičit. Oni to vnímají opravdu jako motivační a zábavné. Je to prostě lepší, než když jenom sedíte na tom pokoji v nemocnici a máte si procvičovat ruku a úplně na to nemáte náladu, protože vám není dobře. Zatímco ta virtuální realita vás přenese do jiného světa, dává vám to gamifikaci: "když zrychlíš ještě o kousek", "byl jsi nejrychlejší v tomhletom cvičení" a "zvládl jsi to za tolik a za tolik a minule to zvládl jenom za polovinu". Jo, tak opravdu se snažíme dělat takovou komunikaci těm pacientům, aby ta motivace byla vyšší, aby je to bavilo. A pacienti sami chodí s tím, že nám třeba posílají tipy, jak to máme ještě zlepšit pro ně, aby to bylo ještě zábavnější.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jani, máme ještě pár sekund času. Řekni našim divákům, co připravujete teď s ostravskými neurochirurgy a co testujete?

Jana Trdá, specialistka na virtuální realitu, VR Vitalis Pro: Teď testujeme aplikaci, která bude sloužit u operací tzv. awake operací. To znamená operaci, kdy se pacient musí probudit ve chvíli, kdy se odstraňuje třeba nádor z mozku, který může zasahovat do řečového centra nebo kognitivního centra toho pacienta. Když je teď pacient probuzen na sále, je samozřejmě ve stresu, ukazují mu logopedi obrázky, on musí pojmenovávat to, co vidí a kolem sebe vidí to prostředí operačního sálu, které není úplně příjemné a ví, že se mu někdo rýpe v mozku. Což taky nevzbuzuje úplně, že by člověk měl tepovku někde na šedesátce. My jsme se dohodli s neurochirurgií, že vyzkoušíme, že pacient bude mít na hlavě virtuální brýle, bude mít zapnuté příjemné prostředí, ve kterém se mu ty obrázky budou promítat ve 3D, to znamená lépe rozpoznatelné a očekáváme od toho, že to bude méně stresující pro pacienta a tím samozřejmě se můžeme vyhnout některým komplikacím, které mohou u operace nastat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jani, já ti děkuji za rozhovor a vám za pozornost. Mějte se moc hezky.

Jana Trdá, specialistka na virtuální realitu, VR Vitalis Pro: Pěkný den.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Host dne
Jana Trdá, specialistka na virtuální realitu, VR Vitalis Pro: Rehabilitační cvičení s virtuální realitou
03. října 2023, 17:14

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Virtuální realita v posledních letech proniká do různých oblastí života. Pracují s ní výrobní firmy, školy i ozdravná zařízení. Jak zefektivňuje jejich práci se dozvíte už za chvíli od ostravské inovátorky a specialistky na virtuální realitu Jany Trdé. Ahoj, Jani, vítej.

Jana Trdá, specialistka na virtuální realitu, VR Vitalis Pro: Ahoj.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jani, nastínila jsem téma. Pojďme se tedy trošičku o tom tématu pobavit a říct divákům to klíčové, jak virtuální realita pomáhá a zůstaňme u těch ozdravných zařízeních, která už dva roky vaši inovativní myšlenku v praxi využívají.

Jana Trdá, specialistka na virtuální realitu, VR Vitalis Pro: Pomáhá to asi ve dvou směrech. Záleží, jestli se bavíme o zdravotnictví jako takovém nebo o sociálních službách. V sociálních službách jako jsou domovy pro seniory, paliativní péče, domácí ošetřovatelství je to spíše aktivizační prostředek, který motivuje lidi k pohybu. Neřeší se nějaký konkrétní zdravotní problém, ale řeší se to, že je potřebujeme udržovat dobře naladěné aspoň co to jde v rámci problémů, které mají, a motivovat je k tomu, aby nějakým způsobem se hýbali, zaměstnávali svůj mozek a své tělo. Tam pomáháme v tom, že aktivizujeme. Pokud jde o zdravotnická zařízení, což jsou zpravidla nemocnice, rehabilitační kliniky nebo rehabilitační centra, jsme součástí klasické rehabilitace. To znamená, když člověk přijde k fyzioterapeutovi, ergoterapeutovi nebo k lékaři třeba ortopedovi a potřebuje nastavit rehabilitační cvičení, tak součástí rehabilitačního cvičení je naše virtuální realita.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Díky ní pak pacienti vnímají daleko lépe svou bolest nebo ji potlačí, protože se soustředí úplně na něco jiného.

Jana Trdá, specialistka na virtuální realitu, VR Vitalis Pro: Ano, to je hlavní výhoda virtuální reality, že ona vtáhne. Říká se tomu imerzivní prostředí. Vtáhne toho pacienta v tu chvíli do prostředí, které my mu nastavíme. Je jedno, jestli je v parku, u moře, na horách a pacient se tolik soustředí na cvičení, že nevnímá strasti, které zůstaly venku za těmi virtuálními brýlemi. Pomáhá to třeba k tomu, že nevnímá tolik tu bolest, která provází jeho třeba onemocnění nebo úraz, nesoustředí se na ni a tím je schopen dělat pohyby, které by bez těch virtuálních realit nebo bez těch brýlí s virtuální realitou třeba neudělal.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já jsem také četla, že na základě toho potom lékaři můžou ihned nastavovat i jinak rehabilitaci, lépe, nebo uzpůsobovat tomu, jak ten pacient reaguje.

Jana Trdá, specialistka na virtuální realitu, VR Vitalis Pro: Máme třeba za sebou už první studie, které dělali odborníci s naší virtuální realitou a zjistili jsme, že progres třeba u pacientů po centrální mozkové příhodě je mnohem rychlejší. Ne že by to byl takový zázrak, že o tři sta procent zlepší stav, ale jde o to, že ten stav zlepší mnohem rychleji. To znamená, ten pacient vidí ze dne na den, jak se zlepšuje a má mnohem větší motivaci cvičit, protože to, že si zapnu knoflíčky, trvá tři měsíce anebo tři týdny, je velký rozdíl pro ty pacienty.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jaké prostředí virtuální reality je těm pacientům je možné nastavit?

Jana Trdá, specialistka na virtuální realitu, VR Vitalis Pro: My jich máme teď aktuálně asi sedm a neustále přibývají další. Největší úspěch u většiny pacientů má prostředí, kde jsou nějaká zvířátka. To je takové, že se jim to líbí, to mají rádi. A jinak klasické přírodní parky nebo i moře. Třeba u techničtěji zaměřených pacientů hodně hraje prim vesmír a prostředí vesmíru, kdy máme i nějaké vesmírné stanice a lítají tam meteority, to se jim taky hodně líbí. Máme ale i pacienty, zvláště neurologické, kteří chtějí nějaké nerušivé klidné prostředí, takže máme třeba savanu, poušť nebo jenom pokoj, kde není nic rušivého a oni se můžou soustředit na to svoje cvičení.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co kdyby to byl film? Film, který by sledovali nebo nebo nějaký příběh zkrátka.

Jana Trdá, specialistka na virtuální realitu, VR Vitalis Pro: My děláme virtuální realitu jako aktivní rehabilitaci. Existují různé firmy, které dělají pasivní virtuální realitu a promítají třeba filmy nebo procházky pro pacienty. Promítá jim procházku po horách nebo parku.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jaký je rozdíl mezi tím?

Jana Trdá, specialistka na virtuální realitu, VR Vitalis Pro: Ti pacienti, když se tam promítá jenom film, oni ho pasivně sledují, ale nedělají nic aktivního. Zatímco my se soustředíme na to, aby byli aktivní, aby buď mozkem nebo rukama, nebo ideálně v kombinaci dělali nějaké cvičení.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak motivujete zdravotnická zařízení nebo sociální zařízení, aby tu vaši virtuální realitu tu vaši využívali?

Jana Trdá, specialistka na virtuální realitu, VR Vitalis Pro: Je fakt, že zdravotnictví někdy je takové, že nepřijímá vždy nové věci s nadšením, pokud nejsou odzkoušené. Což chápu, protože jejich prim hraje blaho těch pacientů a oni mají strach, aby opravdu to, co oni koupí, pacientům pomohlo a nezpůsobilo jim ještě větší problémy než teďka, mají nedostatek personálu apod. To, že s naší virtuální realitou může cvičit více pacientů najednou znamená, že třeba jeden fyzioterapeut najednou necvičí s jedním, ale třeba s třemi pacienty, takže mohou zefektivnit provoz. Zrychlí - teď řeknu škaredé slovo - možná průtok pacientů, protože pokud oni rehabilitují aktivněji, rehabilitují rychleji, to znamená rychleji se uvolní místo pro dalšího pacienta, ať už ambulantně nebo na lůžku. Velké téma je i marketing, zvláště třeba u soukromých zařízení, kdy chtějí pacientům dát něco navíc a přilákat je k nim, že jsou ti praví pro ně, to je taky důležité. A samozřejmě výsledky. Když oni vidí výsledky z těch zařízení, které už to používají, jak to pacientům pomáhá nebo vidí výsledky našich studií, je to taky velká motivace.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kolik takových zařízení, které využívají virtuální realitou v Moravskoslezském kraji, už máme?

Jana Trdá, specialistka na virtuální realitu, VR Vitalis Pro: Deset, ale jenom tipuju. Nemám to úplně v hlavě. Bych musela zavolat příteli na telefonu, kolegyni, která má na starosti obchodní stránku.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A celé Česko?

Jana Trdá, specialistka na virtuální realitu, VR Vitalis Pro: Ono se to pohybuje kolem pětadvaceti zařízení. Někteří mají jenom takovou jako kdyby plovoucí licenci, že fungují, jak bych to řekla, v různých obdobích. Že třeba mají více pacientů, u kterých to používají jenom pár měsíců v roce, takže jakože mají licenci, pak ji utlumí, pak ji zase spustí.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Je možné, aby člověk, který potřebuje rehabilitovat, si zakoupil licenci, nebo měl tu virtuální realitu takovou, kterou mají v nemocničních zařízeních nebo v těch ozdravných zařízeních, také doma a sám takhle rehabilitoval?

Jana Trdá, specialistka na virtuální realitu, VR Vitalis Pro: My připravujeme produkt pro domácnosti. Aktuálně to tak není a to je z toho důvodu, že my pořád potřebujeme spolupráci odborníka, ať už je to lékař nebo fyzioterapeut, nebo kdokoliv další, který pacienta vede a říká mu, který program v té naší aplikaci je pro něho nejvhodnější. Protože my neděláme přímo aplikaci, kde máme "pro pacienty po operaci ramene" nebo "pro pacienty po centrální mozkové příhodě". Máme univerzální cvičení a lékař je ten, který rozhodne, které z těch cvičení je právě pro toho daného pacienta vhodné a v jaké obtížnosti, protože oni jsou ještě v různých obtížnostech. To znamená, že my potřebujeme, aby tam byl někdo, nějaký odborník, který tomu pacientovi nebo klientovi sociálního zařízení poradí nebo řekne cvičební plán, který má cvičit. To, co připravujeme do domácnosti, bude spíše opravdu aktivizační, nebo jak bych to řekla, preventivní cvičení, ale rozhodně si neděláme iluze, že to bude léčit, že sami zdiagnostikujeme, jaký má pacient problém, to rozhodně ne.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jani, ty si řekla, že odborníci mají tam několik benefitů, když používají tuto virtuální realitu. Jakou máte zpětnou vazbu od samotných pacientů?

Jana Trdá, specialistka na virtuální realitu, VR Vitalis Pro: To je úplně nejlepší. Pacienti s tím vůbec nemají problém. My jsme v podstatě nenarazili na negativní zpětnou vazbu od pacientů. Nejmladší pacient tři roky, nejstarší devadesát osm, jestli mám poslední údaje. Ať už to je senior, mladý člověk, střední věk různého pohlaví, nemají problém s tou naší virtuální realitou a v nich cvičit. Oni to vnímají opravdu jako motivační a zábavné. Je to prostě lepší, než když jenom sedíte na tom pokoji v nemocnici a máte si procvičovat ruku a úplně na to nemáte náladu, protože vám není dobře. Zatímco ta virtuální realita vás přenese do jiného světa, dává vám to gamifikaci: "když zrychlíš ještě o kousek", "byl jsi nejrychlejší v tomhletom cvičení" a "zvládl jsi to za tolik a za tolik a minule to zvládl jenom za polovinu". Jo, tak opravdu se snažíme dělat takovou komunikaci těm pacientům, aby ta motivace byla vyšší, aby je to bavilo. A pacienti sami chodí s tím, že nám třeba posílají tipy, jak to máme ještě zlepšit pro ně, aby to bylo ještě zábavnější.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jani, máme ještě pár sekund času. Řekni našim divákům, co připravujete teď s ostravskými neurochirurgy a co testujete?

Jana Trdá, specialistka na virtuální realitu, VR Vitalis Pro: Teď testujeme aplikaci, která bude sloužit u operací tzv. awake operací. To znamená operaci, kdy se pacient musí probudit ve chvíli, kdy se odstraňuje třeba nádor z mozku, který může zasahovat do řečového centra nebo kognitivního centra toho pacienta. Když je teď pacient probuzen na sále, je samozřejmě ve stresu, ukazují mu logopedi obrázky, on musí pojmenovávat to, co vidí a kolem sebe vidí to prostředí operačního sálu, které není úplně příjemné a ví, že se mu někdo rýpe v mozku. Což taky nevzbuzuje úplně, že by člověk měl tepovku někde na šedesátce. My jsme se dohodli s neurochirurgií, že vyzkoušíme, že pacient bude mít na hlavě virtuální brýle, bude mít zapnuté příjemné prostředí, ve kterém se mu ty obrázky budou promítat ve 3D, to znamená lépe rozpoznatelné a očekáváme od toho, že to bude méně stresující pro pacienta a tím samozřejmě se můžeme vyhnout některým komplikacím, které mohou u operace nastat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jani, já ti děkuji za rozhovor a vám za pozornost. Mějte se moc hezky.

Jana Trdá, specialistka na virtuální realitu, VR Vitalis Pro: Pěkný den.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Zdroj: https://polar.cz/index.php/porady/host-dne/host-dne-03-10-2023-17-14