Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Ve studiu vítám náměstka ostravského primátora Aleše Boháče. Dobrý den.

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Pěkný den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane náměstku. Jak hodnotíte význam heřmanické haldy, a teď z pohledu ekologického, ekonomického a historického?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Kdybych šel z pohledu ekologického, tak je to zdroj znečištění v Ostravě z bývalé hornické činnosti, který si myslím, že od doby, kdy skončila tato hornická činnost a uteklo bezmála dvacet let, už dávno neměla být. A když chceme mít elektroauta, když chceme být celí zelení z hlediska toho, že nikdo nesmí používat uhlí a nikdo nesmí topit a prodražuje nám to ekonomiku a i třeba některým způsobem život pro to, abychom se tady na té planetě lépe, tak si nemyslím, že by měl jít stát takovým příkladem, že tady má starou ekologickou zátěž, která vykazuje zvýšení benzo(a)pyrenu oproti jiným zdrojům klidně o čtyř až pětinásobek.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Meziresortní komise Ministerstva obchodu a průmyslu, DIAMO odsouhlasila způsob sanace. Ten by se měl rozjet, alespoň podle vyjádření DIAMO někdy na jaře. Měly by se vystavit sarkofág a zároveň by se mělo pokračovat ve stavbě vzdušných stěn.

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Když budu odpovídat i na tu vaši první otázku spojenou s tou druhou, to znamená tu ekonomickou a historickou, tak si nedovolím nezačít jinými slovy, než že se stydím za státní podnik, který dvacet let má řešit ekologickou katastrofu, má ji sanovat a po dvaceti letech zjistí, že neví, jak má pokračovat. Musí si na to udělat názor a musí získat nová povolení na to, co měl dvacet let dělat. To mi připadá, že kdybych to nazval "Kocourkovem", tak jsem na Ostravsko hodně slušný. Z hlediska ekonomického, když uděláme tu tlustou čáru a musíme něco začít dělat, tak já ze sarkofágem dokážu souhlasit, protože se už v dnešní době ukazuje, že by to bylo nesmírně drahé to někam odvážet. Navíc to je neskutečně zatěžující pro ty obyvatele, kteří v té blízkosti bydlí, jsou, chodí, rybaří, žijí tam celou dobu. Do toho je ale nezbytné oddělit tu termicky aktivní část od té termicky neaktivní. To znamená vytvořit jakousi rýhu, vytvořit jakousi bariéru. Ať už tomu říkají vzdušná stěna v jejich povedení zavezená stěna, tak je třeba ji vybudovat pro to, aby jsme čekali, než to dohoří jenom na to území, které nezbytně hořet musí a které hoří, když už to neumí za dvacet let uhasit. Ale abychom zabránili tomu rozšíření. Sarkofág oddělený vzdušnou stěnou, určitě souhlasíme. A vždycky, když se bavím na téma DIAMO, tak opravdu se jako český občan musím stydět za to, jak můžou fungovat naše instituce a kolik můžou způsobit chyb. A nikdo si toho v podstatě nevšimne. Nikdo za to není potrestán, nikdo za to nepyká a výsledkem je, že samotný ředitel instituce musí podat trestní oznámení na své vlastní zaměstnance, aby dokázali najít nějakého viníka. Tohle mi připadá už jakoby k pláči, ale jsem rád, že za nového vedení města Ostravy se zastavilo jakékoliv navážení, rabování, jezdění těch aut a vůbec v podstatě oni z té haldy za těch 20 let vytvořili ementál, kde si každý něco bral a každý tam něco ještě přisypal. A to vím, že lidé vnímají velice pozitivně, protože už dneska i když hoří, tak vzhledem k tomu se tam nikdo nepohybuje, nikdo tam nic netěží, nikdo tam nevozí, tak se to v tom okolí snížilo ta znečištění.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Další problém, který se váže k heřmanické haldě je množství vlastníků těch pozemků. Začíná se nahlas hovořit o vyvlastnění. Padlo to i v předchozím příspěvku a magistrát je součinný v tom řízení. Je to tak?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Já nevím, jak je možné, že státní podnik DIAMO, který měl na starosti 20 let se o to území starat, si nechalo ty pozemky prodat, nemělo o ně zájem, nekoupilo je a koupila je jedna firma za 49 milionů korun. A dneska v podstatě DIAMO nemůže pokračovat dále k sanaci anebo vybudování těch oddělovacích stěn, protože se dostává na cizí pozemky. Zde jsou dvě řešení. Za prvé se roky nedohodly, takže jsem navrhnul na změnu územního plánu to, aby celá heřmanická halda a její sanaci bylo veřejně prospěšnou stavbou, nebo jednotlivé díle, které zabezpečí to, aby bylo sníženo to environmentální riziko. Pokud dojde ke změně územního plánu, budou moci lépe vyvlastňovat. Nicméně nikdy o to DIAMO před námi nepožádalo a roky v podstatě si s tím problémem nevědělo, a pokud mám dobré informace, ani jeden druhému ještě nedali nabídku o tom, jak by to mohli a za kolik by to mohli koupit. Takže mi vždycky připadá, že spíš hledají důvody, jak to nedělat, než jak to realizovat. A potom, když se dostaneme do toho druhého aspektu, kdyby ta halda byla více odtěžená, kdyby těch dvacet let dělali svoji práci, tak dneska by v podstatě tu vzdušnou stěnu dělali klidně o dvacet metrů vedle na svých pozemcích ministerstva.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Nicméně je rozjetý proces vyvlastňování?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Námi je rozjetá změna územního plánu tak, aby když to bude veřejná stavba, mohli využít některých zákonů k vyvlastnění. Ale jestli tak učiní nebo ne, zůstane jen na DIAMO.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jaký je potenciál využití heřmanické haldy poté, co proběhne sanace, což bude asi proces několikaletý.

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Tak bohužel asi zase další zklamání pro obyvatele Ostravy. Kdyby sanaci někdo dělal formou tak, jak byla prvotně plánovaná, to znamená odvozem, tříděním a zůstalo by tam území, které by bylo v podstatě už sanováno a mohlo by se na něm něco realizovat. Mohl to být brownfield, mohly tam být další pracovní příležitosti. Dokonce územní plán města ještě roky počítá s tím, že tam dojde k propojení dálniční sítě, tzn. Orlovské s Vrbickou stranou a tak dál. Tohle všechno mohlo být vzhledem k tomu, že dneska je plán to sanovat sarkofágem, levnější variantou a oddělení toho řešení. A jak říkám, asi se s tím dokážu ztotožnit z důvodu toho, aby už jsme dále netrápili lidi, kteří v tom okolí bydlí. No tak v tom případě tam ještě desítky let zůstane tato nesanovaná, byť nějakým způsobem zapouzdřené halda a s velkou pravděpodobností už na ni nebude nic jiného než v podstatě nějaký lesík, křoviny, těžko se tam na ní bude něco stavět, už to zůstane možná do budoucna jako jenom vzpomínka nebo rekreační místo, jako je Ema. To nikdy nebude tak pod kontrolou a tak staticky pevné, aby se na to mohly umisťovat stavby. Už jenom proto, že se bavíme, že to je o 20, 30 metrů výš, než je okolní terén. Takže to těžko může sloužit nějaké výstavbě.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pojďme se ještě zmínit o kalových nádržích, které jsou také na tom území. Česká inspekce životního prostředí nám odpověděla, že nepředstavují bezprostřední ekologické riziko. Přesto ale kalové nádrže jsou součástí širšího problému. Jak to vidíte vy? Protože i vy jste zmínil, že i ty kalové nádrže jsou problémem.

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Tak možná zase trochu té historie. DIAMO dostalo za úkol sanovat tyto kalové nádrže. DIAMO před několika lety řeklo, že svůj úkol splnilo. DIAMO nechalo smazat z map a z dokumentů a krajský úřad převzal hotové dílo, že tam žádné kalové nádrže nejsou. Až po našem nástupu a po několika různých intervencích i majitelé pozemků v podstatě poukázali na to, že tam ty kalové nádrže jsou po kontrole a musíme říct, že tam se teďka dva roky nedělá skoro nic ze strany DIAMO a další rok ještě budeme něco povolovat. Takže po dvaceti letech zase tři roky stojíme. Tak Česká inspekce životního prostředí řekla, že tam ty kalové nádrže opravdu jsou. Na základě toho se zjistilo, že DIAMO o jejich likvidaci lhalo. Poté DIAMO začalo s příběhem, že nejsou ani jeho. Že to nikdy nemělo dělat, že patří někomu jinému, že jsou bývalou hornickou činností OKD, poté PKP CARGO a jmenovalo několik subjektů. Do dnešního dne, a uteklo už od té doby skoro rok a půl, nedali určovací žalobu, neřekli přesně, komu patří. Nicméně celou dobu s nimi nakládali a vlastně DIAMO požádalo kraj o to, aby je smazalo, že je sanovalo. Česká inspekce životního prostředí jako první řekla, že to není pravda. Na základě toho kraj na materiální nepravdě DIAMU zrušil to rozhodnutí a řekl, že jsou platná ta původní, že je mají sanovat. Takže kalové nádrže se najednou objevily. A pan ředitel DIAMU na to řekl, že to vlastně nikdy zatajeno nebylo, že to byla jenom někde administrativní chyba a že se to jenom popsalo a že jenom na chvilku jako odešli a teď tam zase zase zpátky jsou. A teď se najednou dozvídáme, že nejsou ani nebezpečné, že jsou v pořádku. Já se s tím moc neztotožňuji, protože v opačném případě si zase kladu otázku: "proč je tady vlastně státní podnik celou dobu sanoval?". Do toho hraje i ten čas nějakou roli, protože se mění jednotlivá legislativa a vlastně si s tím už ta příroda tak trošičku i někdy poradila. A rychleji než státní podnik si s tím poradila samotná příroda, protože už v podstatě to znečištění spadlo pod určité hodnoty. Takže takhle asi jakoby ve zkrácení. Pro mě největším překvapením je, že kalové nádrže tady byly, pak zmizely a najednou se zase objevily.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Hodně otazníků přináší toto téma, jak už tady padlo. Já vám děkuji za rozhovor, náš čas bohužel vypršel. Vám děkuji za pozornost.

Redakčně upraveno / zkráceno.