Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Dnes se podíváme do srdce Ostravy, kde vyrostl obytný blok, Nové Lauby, moderní stavba s respektem k historickému kontextu. Málokdo však ví, jak bohatou minulost toto místo skrývá. Co archeologové objevili při průzkumu této lokality? Jak vypadaly původní Lauby a jaký příběh vyprávějí nalezené artefakty? O tom si budu povídat s archeologem Zbyňkem Moravcem, který nás zavede i na výstavu Lauby "Světla a stíny Ostravy". Dobrý den, vítejte u nás.

Zbyněk Moravec, archeolog: Dobrý den, dobrý den i divákům.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jaké byly nejstarší archeologické nálezy na místě dnešních Nových Laub?

Zbyněk Moravec, archeolog: Nejstarší archeologické nálezy pochází z doby okolo přelomu 12. a 13. století. Souvisí s osadou, která zde patrně byla ještě v době před vznikem města, tzn. předlokační osada. A jsou to dva šperky, náušnice. Ta osada byla původně malá, zřejmě souvisela s brodem přes Ostravici a zaniká ještě v první polovině 13. století.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Dá se z toho, co jste objevili, z toho osídlení nebo z toho místa, odhadnout, jak ty domy vypadaly?

Zbyněk Moravec, archeolog: Víme, že ty domy středověké z Lauby byly dřevo hliněné, z dřev konstruované ze dřeva, z hlíny omazané hlínou, nějakým proutím a patrně nízkopodlažní, přízemní a se střechou spalitelných materiálů šindelovou nebo doškovou.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jaké to místo nebo ty domy plnily úlohu v rámci Ostravy? Středověké a potom novověké?

Zbyněk Moravec, archeolog: Ty domy patřily už od založení města těm nejvýznamnějším měšťanům. Ten prostor souvisel s cestou, která vedla směrem na tu polskou Ostravu, starou cestou. A z toho vycházel i urbanismus města. A právě ty nejvýznamnější domy byly postaveny právě přímo k té cestě a na náměstí. A zrovna u té cesty stály i ty Lauby, takže ty domy patřily lidem, kteří to město, dalo by se říci, rozhodovali o jeho budoucnosti, ovládali ho, dávali mu ráz.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: O tom místě se ale hovoří také, že bylo plné hospůdek, kabaretů a takových míst, kde se pořádalo různé veselí. Je to tak?

Zbyněk Moravec, archeolog: Je to pravda. To místo potom už nemělo příliš dobrou pověst, především na konci 19. století a v první polovině 20. století. A je to právě v souvislosti s tím, že jak jsem mluvil o té cestě, která byla důležitá, tak v roce 1842 došlo k přeložení té cesty směrem jakoby na dnešní ulici 28. října. A to místo se lišilo periferii skupovali to většinou židovští obyvatelé a provozovali tam různé hostince. A jak ta industrializace Ostravy se prostě budovala a to místo se rozšiřovalo, tak to bylo jedno z míst, kam třeba ti dělníci chodili často pít.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Proč se to místo nebo tyto domy ve 20. století zbouraly? Čemu měly ustoupit, protože dlouho tam bylo prázdné místo.

Zbyněk Moravec, archeolog: Respektive už při nacistické okupaci v roce 1938, ty domy byly patřily židovským obyvatelům. Byly takzvaně vyvlastněny a ti obyvatelé bohužel skončili v koncentračních táborech. A už tehdy byl nápad nebo přesvědčení o tom, že by se to mělo zlikvidovat. Tehdy ještě nebyl dostatek bytů a zasáhl i Památkový ústav v Brně a díky tomu, k tomu nedošlo. Ale ten nápad už byl v tom veřejném prostoru byl. A po roce 1948 to komunistické vedení města už s tímhle tím prostorem určitým způsobem nepočítalo, nechávalo ho chátrat, bylo spojeno s tím starým životem a víceméně jim asi víceméně vadilo to, že to opravdu bylo spojeno s tou starou měšťanskou vrstvou a celkově byla nákladná i oprava. To znamená, že nakonec se rozhodli, že to zdemolují.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pojďme k těm nálezům, jak dlouho jste na tom místě pracovali jako archeologové?

Zbyněk Moravec, archeolog: Takže ten archeologický výzkum prováděl Národní památkový ústav v Ostravě. A vedla ho kolegyně Barbara Maretová. Takže tam určitě, když by někdo chtěl mít podrobnější informace, je možné se obrátit přímo na Památkový ústav. A probíhal asi od roku 2017 do roku 2022. Ostravské muzeum tedy spolupracovalo s Památkovým ústavem, a ty výzkumy odhalily spoustu zajímavých situací.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Tak poodkryjte to tajemství, které skrýváte jako archeolog, co všechno jste tam našli? Mě ještě také zajímá, možná i to, jestli se tam míchal středověk, potom s tou novověku Ostravu, jak se v tu chvíli vám pracuje? Protože musíte vyhodnocovat, z které doby asi ty artefakty různé jsou?

Zbyněk Moravec, archeolog: To určitě ano. Víceméně ta metodika toho archeologického výzkumu si s tím nějakým způsobem dokáže poradit, protože nejdřív zkoumá po vrstvách od nejmladších po nejstarší. Takže postupně se to vyselektuje až k těm nejstarším vrstvám. A při precizní dokumentaci a ukládání těch nálezů tam, kam patří, což kolegové z památkového ústavu udělali, tak potom se to prostě nepromíchá. Každopádně všechna ta zjištění, která kolegové objevili také hlavně tak jsou prezentovány na výstavě, která je teď v tuto chvíli v ostravském muzeu. A je třeba hned na úvod říct, že to je běh na dlouhou trať, takový velký výzkum. To byl opravdu rozsáhlý výzkum to se bude vyhodnocovat ještě mnoho let.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Znamená to, že ty artefakty, které se dají přenést a přemístit, zkoumáte někde jako archeologové dále?

Zbyněk Moravec, archeolog: Ano, ten terénní výzkum, je jen taková prvotní fáze. Ty další fáze potom jsou často ještě časově náročnější. Často i neméně nákladné. To znamená, že se musí ty předměty ošetřit, konzervovat, uchovávat a dále vyhodnocovat tak, aby poskytovaly další informace i pro další generace. Teď mě napadá, jsou různé analýzy, které se k tomu dají provádět. Nejsou to jenom ty jednotlivé nálezy. třeba když si představíme rozbitou nádobu. Netýká se to jenom toho, ale i třeba paleobotanických nálezů, makrozbytků rostlinných, které se nacházejí v odpadních jamkách, kosterní ostatky zvířat a podobně, které se dál ještě analyzují a dál vyhodnocují.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Co tedy všechno jste zachránili z pohledu toho archeologického, co jste všechno zachránili nebo našli? Kromě už zmíněných šperků anebo obvodových zdí nebo té budovy, která potom se dala v uvozovkách asi vizuálně vystavět.

Zbyněk Moravec, archeolog: Na výstavě, pokud se budeme bavit o tom, je možné si prohlédnout širokou škálu nálezů. Ostrava má jednu výhodu. Dalo by se říci, že umožňuje dochování předmětů z organických materiálů. Takže to jsou kožené boty, dětská botička, hračky dětské už opravdu v tom středověku. Takže ta paleta byla široká, i ty dřevěné předměty, artefakty káče, když řeknu z těch hraček.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A vy jste teď řekl, že Ostrava je tím specifická, že se to dá uchovat jinde ne? Nebo čím to je?

Zbyněk Moravec, archeolog: Ty středověké nálezy byly uloženy v takových humusovitých vrstvách bez přístupu vzduchu a díky tomu se dochovaly, nálezy nejen ze dřeva, nejen z té kůže, ale třeba máme i textilní nálezy jako útržky třeba.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A co tedy lidé, kteří navštíví výstavu v ostravském muzeu, všechno můžou vidět? Jak ta prohlídka vypadá? Jenom připomenu, že výstava už trvá od loňského roku a končí v září letošního roku. Tak pořád je ještě dost času zavítat na výstavu do ostravského muzea a vidět něco z původních Laub.

Zbyněk Moravec, archeolog: Ano, je to tak. Na výstavě je možné se seznámit jinak s poznatky toho archeologického výzkumu se všemi těmi významnými nálezy, které se tam podařilo objevit z různých materiálů, tedy většinou reflektující ten středověký ráz toho místa, ale i z těch novověkých částí, i z té třeba třicetileté války. Je tam mincovní poklad, který tam byl objeven v roce 1965 přímo na těch Laubech. Souvisí s událostí, která tu Ostravu v roce 1623 postihla. A potom i z těch nejnovějších částí, nebo spíš z toho, jak jste zmiňovala, takové ty kabarety, ty hostince a podobně, i tam se podařilo najít nějaké artefakty z toho prostoru archeologického. Kromě toho je tam uděláno i dioráma hostince, podle pozůstalostního spisu z roku 1884. Takže tady si návštěvníci můžou posedávat, posedávat a vyzkoušet si různé činnosti.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Podle vás, co je nejcennější kromě již zmíněného šperku.

Zbyněk Moravec, archeolog: Ty nálezy představují určitý průřez toho, s čím ti lidé žili, co měli, co používali. Pro mě osobně jsou velice pěkné doklady o topných zařízeních. To jsou kachlová kamna, která jsou zdobená velice pěknými motivy figurálními, případně i ty kožené předměty, ty boty, pouzdro na jehly. Samozřejmě se našly nějaké drobnější mince. Ten mincovní poklad, třeba těch 220 nominálů. Takže ta škála je hodně široká, těžko vybírat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Já vám děkuji za rozhovor i za zajímavosti ohledně ostravského místa, kterému se nyní říká Nové Lauby.

Redakčně upraveno / zkráceno.