Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Marek Nenutil, ostravský umělec je dnes pozoruhodnou stálicí na současné výtvarné scéně. Výtvarný projev je pro něj aspektem vlastního bytí a každodenní existence. V zásadě je lhostejné, zda je jeho dominantním výrazivem malba, plastika, nebo v některých případech instalace určená pro konkrétní prostor. Marku, vítej u nás ve studiu.

Marek Nenutil, umělec, výtvarník: Zdravím Vás a zdravím posluchače.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Marku, myslím si, že není tě úplně třeba nějak hluboce představovat, že už tě lidé znají. Nicméně pojďme se na chviličku vrátit ke tvým street artovým začátkům, kdy tě lidé více vídávali v ulicích.

Marek Nenutil, umělec, výtvarník: Ono to byly začátky. Já jsem vždycky maloval od mládí a byl to můj sen už od první třídy nebo snad ještě dříve. K tomu street artu a grafity se člověk dostal, když to přišlo tady těsně v devadesátém roce v začátcích, tak se k tomu člověk "přichomýtnul" a nadchlo ho to jako malířský nástroj a vůbec jiný způsob fungování v tady té alternativní scéně. Takže to začal člověk malovat a pohltilo ho to. Ale už v té době jsem doma vždycky maloval jiná plátna na sololit, už jsem v té době používal olej, akryl, různé jako "mixed média", tzv. různé média. U toho grafitti vždycky říkám bylo jiné používaní a úplně jiný takový vesmír, než co jsem tvořil doma a potom v začátcích na střední škole atd. Graffiti byla úplně jiná odnož, s tím nesouvisela má jiná tvorba, klasická volná tvorba.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Teď už tvoříš převážně v ateliéru. Je to tak?

Marek Nenutil, umělec, výtvarník: Ano, převážně.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dá se říct, protože znám tvou tvorbu, že velkoformátové malby, můžou být takovým oslím můstek právě k tomu street artu? Kdy nemaluješ nějaký minimalismus, ale vždycky máš obrovský prostor, který musíš vyplnit.

Marek Nenutil, umělec, výtvarník: Já jsem už před pár lety právě začal malovat i malé formáty, protože se mně to strašně zalíbilo. Začal jsem opravdu velkými formáty, abych totiž řekl pravdu, tam člověk může toho více vyjádřit, víc to i působí třeba v galerii na člověka. Ale popravdě řečeno s velkými formáty je trošku problém. Zaprvé uskladnění v ateliéru, manipulace, převozy na výstavy a tak dále. Takže z velkých formátů třeba z dvou na dva a půl metru se to zúžilo spíš třeba na sto sedmdesát na sto padesát centimetrů. Pak jsou samozřejmě menší formáty až na padesát na padesát centimetrů.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme ke tvým výstavám. Dva roky zpátky jsi vystavoval v Novém Mexiku. Jak se stane, že ostravský umělec se dostane se svou tvorbou do Nového Mexika?

Marek Nenutil, umělec, výtvarník: Přestěhoval se tam kamarád, který je původem z Ostravy a bydlel několik let ve Seattlu a už se chtěl dostat mimo civilizaci a spíš někde, kde je hodně příroda. Ačkoli kolem Seattlu je nádherná příroda, ale spíš do úplně do mikro městečka. Přestěhovali se právě do Nového Mexika, kde otevřeli svoji vlastní restauraci. Já se tam chtěl spojit pobyt dvouměsíční, jak s takovou zdravotní rekonvalescencí, ale i to spojit i s nějakým výtvarnem a shodou okolností je tam park a pár malinkých galerií. Nejspíš slovo dalo slovo a pozvali mě tam na takový pobyt u nich a o té galerie, kde se vystavovalo a bylo to fajn.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Před chvilkou jsme se bavili o tvých velkoformátových dílech. Ty jsi říkal trošičku menší, ale i tak 150170 cm, jak je těžké potom tato díla převést do takové vzdálenosti do galerie v Novém Mexiku nebo New Yorku? O kterém také bude řeč.

Marek Nenutil, umělec, výtvarník: Tam se převážely právě ty malé formáty a věci na papíře, kde jsem odbočil. Vrátil jsem se od středních let, kdy jsem to neměl v ruce, ke klasické grafické technice třeba k mědirytu, suché jehle a linorytu. Takže jsem sebou vezl mědiryty jako printy po různých určitých kusech, některé byly malované takovým kvašem. Ještě i nějaké menší plátýnka, které člověk sroloval a tam je potom napnul. Stejné to bylo, když jsem to dovezl i do toho New Yorku, do Atlantic Gallery v Chelsea.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Když si se o té výstavě v Chelsea zmínil, pojďme si něco víc o ní říct. Kdo ji třeba navštěvuje nebo jak ses tam dostal do New Yorku?

Marek Nenutil, umělec, výtvarník: Ono to vzniklo úplně shodou okolností náhodou. Samozřejmě jsem rád člověk, který jde tomu naproti nějakým způsobem. Co si budeme jako nalhávat, tam to prostě funguje úplně jinak. Vůbec galerijní svět nefunguje to tak, že někomu napíšete mail, podívejte se na můj web. Jakékoliv galerie dostávají měsíčně x desítek různých nabídek od studentů, jestli by chtěli udělat výstavu a tak dále. Oni vám ani neodpoví, tak to prostě nefunguje. Shodou okolností jsem tam šel a viděl jsem tam budovu v Chelsea, kde sídlilo deset galerií, protože oni to tak někteří mají. Ti, kteří nejsou úplně v nějaké top padesáti třeba nebo top sto galerií v New Yorku, i po tom lockdownu někteří, co jsem mluvil s jednou galeristkou, byli donuceni tzv. opustit třeba prostor z ulice, který je o mnohem dražší, právě do takové budovy, kde sídlí více galerií a tím pádem platí určitě menší nájem za prostor. Tam jsem mluvil s jednou galerií i s druhou a spíš jsem to nechal na takové náhodě, jestli nějaký galerista zareaguje třeba odkaď jsem nebo jak se jim to líbí. Až když jsem přijel domů z New Yorku v listopadu, hned za měsíc mi přišel e-mail a nabídli mi tam společnou výstavu na jaře. Teď už mi dokonce nabídli další společnou výstavu za rok a domluvíme tam i samostatnou výstavu v tom Atlantic Gallery. Dokonce jsem měl i schůzku, jmenuje se to Rafael Fuchs Project, je to sám umělec, fotograf a vlastní galerii. Měli jsme schůzku. Předal jsem mu mou monografii, o které bych se mohl tady ještě zmínit. Tam jsme také domluvení, že zatím budeme jednat kdy, popřípadě jaký termín a tak dále.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zmiň se o té své monografii.

Marek Nenutil, umělec, výtvarník: Monografie vyšla asi minulý rok v dubnu. Byla to velká práce, když jsem tři měsíce seděl u počítače a vybíral jsem z deseti tisíci fotek. V té monografii je čtyři a půl tisíce fotek. Takže to bylo, že jsem nejdřív já z různých starých disků cédéček, které byly 20 let staré, fotky, které jsem skenoval a tak dále. Všechno jsem dal nejdřív do počítače a právě z toho množství velkého desetitisíci fotek se potom vybíralo. Které obrazy, dát tam třeba lidi v ateliéru, různé věci, co jsem tam dával i navíc, nejenom tvorbu. Takže zabralo to strašně spoustu času a práce.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme si ještě také říct o Ostravském muzeu, kde ty chystáš svoji výstavu. Jak a co tam budeš vystavovat?

Marek Nenutil, umělec, výtvarník: V Ostravském muzeum už plánujeme rok tu výstavu. Teď už rozsáhlé přípravy jsou tak přes měsíc, kdy budou kromě nejnovějších pláten za poslední dva roky i dvě videa, která se budou týkat těch mých přírodních, florálních a environmentálních motivů, které s tím souvisí. Bude to video z Atlantiku, právě které je tam natočené a sestříhané mnou ne, to stříhá kamarád Lukáš Zavadil, protože zas tak technologicky nejsem zdatný. Bude to v tom druhém patře v Ostravském muzeu navrchu a ještě kromě dvou velkých místností tam bude i na chodbě ta výstava pokračovat. Překvapením pro lidi, pro Ostravany bude taková speciální "site specific" instalace kousíček od morového sloupu. Mezi morovým sloupem a Ostravským muzeem bude instalace jednoho vraku aut a slisovaných kostek vraku. Symbolicky navazuji jak na tu moji ekologii a antropocén. Tady ty motivy, které mě zajímají, ale v podstatě už maluji čistou přírodu, ale souvisí to téma toho vraku, odpadu spojené s ropou a tak dále, souvisí to s tím tématem. Také je tam i takový nádech trošičku, když je to vrak toho auta, chtěl jsem to trošku naznačit, že dokonce to bude spojené i s napadením ruských vojsk Vladimirem Putinem, napadení Ukrajiny, taková symbolika. Souvisí to i zároveň dvojsmyslně k mým plátnům a také k situaci, co se děje vlastně tady kousek.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Marku, náš čas vypršel, byť by se dalo o tvé tvorbě a o tvých zážitcích vyprávět dál, já ti děkuji za rozhovor.

Marek Nenutil, umělec, výtvarník: Já tobě také, děkuji posluchačům a děkuji za pozvání do studia. Pěkný den.

Redakčně upraveno / zkráceno.