Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Přijímací zkoušky na střední školy, jaké letos byly? Ozývá se kritika k podobě testů a jejich obtížnosti. Jaká byla realita, se dozvíte od náměstka hejtmana Moravskoslezského kraje Stanislava Folwarczneho. Dobrý den, vítejte u nás.

Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tak pane náměstku, v obecné rovině. Jaký je momentální systém přijímacích zkoušek na střední školy?

Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: Možná k tomu úvodu realitu teprve zjistíme, ale jednotná přijímací zkouška už funguje pár let. To znamená, už jsou zkušenosti s jednotnou přijímací zkouškou. A ten systém je podle mě funkční a je třeba nějakou zkoušku, která rozřadí žáky. Ale systém přijímacího řízení v letošním školním roce je úplně jiný, než byl v minulých letech. Pochopitelně existovaly nějaké porodní bolesti u tohoto systému, ale tak, jak vnímám reakce ředitelů škol ze středních škol, tak všichni ten systém hodnotí v této fázi ke dnešnímu dni pozitivně. Přijímací řízení není ukončeno, tak musíme ještě trošku počkat. Ale v této fázi těch pozitivních momentů tam je hodně. Prvním takovým je digitalizace přijímacího řízení. To znamená, přihlášku uchazeči odevzdávají v digitální formě v takzvaném systému DiPSy, což je novinka. My jsme měli velkou obavu, kolik procent těch uchazečů podá přihlášku v té digitální formě a byli jsme překvapeni. Je to něco přes 70%. V některých krajích to dosahuje čísla až 80%. To znamená, výrazná většina uchazečů podala přihlášku na střední školu v té digitální podobě. Další významnou změnou je to, že uchazeči měli možnost podat tři přihlášky. Vždycky to bylo dvě. Proto se mediálně objevuje, že těch přihlášek na střední školy je výrazně více. Ale tím objektivním důvodem je to, že žák si podával tři přihlášky, ne jenom dvě. A tuto možnost zase využilo výrazné procento žáků. Procento dosahující až 80%. Další možnost je to, že žák si musel stanovit priority těch přihlášek, že si stanovil první školu, druhou, třetí až druhou školu, třetí školu. A když je přijatý na tu školu, kterou má jako první, tak tam buď nastoupí, nebo nenastoupí, ale v tom případě už se nedostane na tu druhou školu a nastupuje systém druhého kola přijímacího řízení. Je to trošku složitější, ale princip je jednoduchý. Na prvním místě mám gymnázium, jsem přijat na to gymnázium. Je to místo pro mě rezervováno a nastupuji tam. Pokud teda nerezignuji na to místo. Takže to je další taková výrazná změna. Další výraznou změnou je to, že ředitel školy už nemusí zohlednit v přijímacím řízení výsledky vzdělávání ze základní školy. To bylo kdysi povinné, teď je změna. To znamená, máme tady jednotnou přijímací zkoušku a máme část, kterou si stanoví škola, a tam ředitel školy může mít vlastní přijímací zkoušku. Může uznávat taky výsledky vzdělávání ze základní školy, ale může použít pouze jednotnou přijímací zkoušku. A důležitá změna, která je taky pozitivně vnímána, že už neexistuje systém, zápisový lístků, tak jak to bylo v minulých letech, že žák byl přijat a teď odevzdával zápisový lístek do té školy, do které byl přijat, mohl být přijat na dva obory do dvou škol. Pak žáci ještě měnili své rozhodnutí. Za dva dny si to rozmysleli, stáhli zpět zápisový lístek, dali ho na jinou školu. Toto už neplatí. To znamená, systém zápisových lístků už nefunguje. Žák je přijat na konkrétní školu a nefunguje taky systém, který je v rámci správního řízení o rozhodnutí o přijetí. To znamená, každá škola musela vyhotovit rozhodnutí o přijetí. Teď už ne. Teď se pouze zveřejní výsledky a zveřejní se přijaté žáky. Tak těch změn je hodně. Obecně si myslím, že jdou správným směrem.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Je to i zjednodušení pro školy i žáky?

Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: Pro školy určitě to stoprocentně. Žáci mají možnost podat tři přihlášky a systém je digitalizován. Je zveřejněn na portále, takže každý se může do systému podívat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já se ještě vrátím k tomu, co jste řekl. Jestliže 70% procent uchazečů se přihlásilo digitálně, tak jenom pro diváky, kteří se neorientují nebo nemají třeba ve své blízkosti dítě, které se hlásí na střední školu, tak ti ostatní se mohli přihlásit normálně běžným papírovým způsobem.

Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: Klasickou papírovou formou. Formulář přihlášky odnesli přihlášku do školy. To bylo možné.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Uvedl jste příklad. Když se žák dostane na gymnázium, je to to první, ta první škola, kterou si vybral. Ale on se rozhodne, že přesto nenastoupí. Na to jeho uvolněné místo nastupuje náhradník?

Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: Je stanovené přesné pořadí. Když se ten žák vzdá práva na přijetí, tak to místo se uvolní a celé to pořadí žáků se posouvá o jedno místo nahoru. Takže vždycky těch přijatých je víc, je stanovené pořadí a pokud se uvolní jedno místo, tak ten žák, který byl řekněme pod čarou, řekněme na třicátém prvním místě, pokud tam těch míst bylo třicet, tak se posouvá nahoru. Bohužel to právo vzdání se na přijetí má jedno úskalí že nemůže být přijaty ani na druhou, ani na třetí školu. A musí se zúčastnit druhého kola přijímacího řízení. Které je vyhlášeno teprve až se ukončí první kolo přijímacího řízení. Přihlášky do druhého kola se dávají do 24. května.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A ty přijímací zkoušky, obsahově se liší od těch prvních?

Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: Ne. Tam platí přijímací zkouška z prvního kola. Žák vykonává jednotnou přijímací zkoušku v rámci toho prvního kola přijímacího řízení, má právo vykonat dvě zkoušky, platí ten lepší výsledek a v tom dalším kole, ve druhém kole a v případných dalších kolech, které můžou být, už platí výsledek té přijímací zkoušky z prvního kola.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane náměstku, zajímá mě, kolik zřizuje Moravskoslezský kraj středních škol? Jaká je prakticky nabídka pro ty žáky devátých tříd?

Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: Tak Moravskoslezský kraj zřizuje 89 středních škol. V kraji máme školy ještě jiných zřizovatelů, takže celkem v kraji je 137 středních škol. Kapacita v těch středních školách je něco přes 17 tisíc žáků a těch přihlášek na první místo bylo podáno 15238. To znamená, máme větší kapacitu ve středních školách, než bylo podáno přihlášek na prvním místě. Takže to je šance, že každý si to svoje místo najde. Ještě co je důležité zmínit, že víc jak 93% žáků z našeho kraje se hlásí ke vzdělávání ve středních školách v našem kraji, což je velká odlišnost například od Středočeského kraje. A ten je výjimečný, protože tam skutečně funguje velká migrace ze Středočeského kraje do Prahy, a proto tam jsou ty obrovské problémy, protože ve Středočeském kraji pouze 53% žáků se hlásí na školy ve Středočeském kraji. To znamená 50% žáků se hlásí na střední školy v jiných krajích. A s velkou mírou pravděpodobnosti to jsou v podstatě všichni, kteří se hlásí do Prahy. Proto v té Praze jsou tak obrovské problémy. Ale v ostatních krajích si myslím, že ta kapacita je dostatečná a ta kapacita převyšuje poptávku.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vraťme se tedy do Moravskoslezského kraje. Máte už informaci od některého z ředitelů střední školy, že na jejich škole byl větší přetlak než jinde?

Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: Tak všichni konstatují, že mají více přihlášek. To je první věc. Ale vždycky musíte položit druhou otázku. Kolik přihlášek máte s prvním místem jako vaši školu? Pak to vypadá úplně jinak. Protože tím, že je jedna přihláška navíc, tak mají víc přihlášek, než měli v minulých letech. Obecně platí pořád stejný trend, že největší zájem je o gymnázia, pak to jsou IT obory, pak to jsou například obory zdravotnické a obory předškolní vzdělávání. U oborů, které jsou ukončené výučním listem, to znamená nejsou ukončeny maturitou. Je to automechanik, ten klasický, je to kuchař číšník, je to například kadeřnice, tak ten trend je stejný. Pokud se bavíme o těch oborech ukončených výučním listem, tak tam asi ten přetlak není velký a ti žáci si najdou někde to místo. U těch gymnázií to je složitější, ale obecně lze konstatovat, že v Moravskoslezském kraji v gymnáziích je víc míst, než je podaných přihlášek. Pokud teda počítáme gymnázia všech zřizovatelů, to znamená nejenom gymnázia, které zřizuje Moravskoslezský kraj, ale taky gymnázia ostatních zřizovatelů. Trošku jiná situace, větší přetlak je u těch víceletých gymnázií šestiletých a osmiletých, ale tam tak trošku tušíme, že tím důvodem může být i to, že si někdo chce vyzkoušet jednotnou přijímací zkoušku. Protože je vždycky lepší, když si to párkrát naostro vyzkouším a pak už nejsem možná tak nervózní. Už vím, co mě čeká, takže možná i ten výsledek je lepší. Obecně, i když se mediálně objevuje, že je více přihlášek, ale obecně platí, že ta situace je stabilizovaná. Teď máme ten počet žáků v těch ročnících, které nastupují na střední školu stabilní, ale víme už do budoucna, že ten počet žáků, kteří budou nastupovat ke střednímu vzdělávání, bude klesat. Což je negativní zpráva, protože z toho počtu 13 tisíc žáků, řekněme v těch patnácti letech poklesne na 11 tisíc a pak na 9 tisíc žáků. Takže ten obecný trend, který je v ČR, ten demografický negativní trend, který je v Evropě, tak platí i pro Českou republiku, platí i pro Moravskoslezský kraj.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane náměstku, já vám děkuji za rozhovor a Vám za pozornost. Na viděnou u dalšího tématu.

Redakčně upraveno / zkráceno.