Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Host dne

Host dne

Radek Polách, Muzeum Novojičínska, 150 tisíc zpracovaných artefaktů o Lichtenštejnech

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Putovní výstava, kterou připravilo Muzeum Novojičínska ze sbírek muzejních a památkových institucí vypovídá o působení jednoho z nejvýznamnějších šlechtických rodů Evropy Lichtenštejnů na Moravě a ve Slezsku. Na podrobnosti k tématu se budu ptát Radka Polácha. Dobrý den, vítejte.

Radek Polách, historik, kurátor Muzeum Novojičínska: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Výstava dostala název "Pevně a jasně - Lichtenštejnové ve službách monarchie" a vlastně vychází se slova "pevně a jasně", které Lichtenštejnové měli na knížecím erbu.

Radek Polách, historik, kurátor Muzeum Novojičínska: Je to hlavní takové motto Lichtenštejnů, kterého se drží a které mají až do dneška a tím názvem jsme chtěli s kolegou doktorem Jaroslavem Zezulčíkem kastelánem ze zámku v Kolíně, naší barokní perle Moravy, udělat nějakou menší prezentaci lichtenštejnský fondů, které jsou ve sbírkách právě Muzea Novojičínska.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Proč bychom rodu Lichtenštejnů měli přikládat nějakou vážnost nebo pozornost? Proč jste zpracovali tu putovní výstavu a přitahujete a edukujete lidi k tomu, aby něco o rodu věděli?

Radek Polách, historik, kurátor Muzeum Novojičínska: Je to jeden z nejstarších vůbec šlechtických rodů v Evropě, jehož prvopočátky pocházejí už v jedenáctém století. Už za Přemysla Otakara druhého vstoupili do komunikace s českými zeměmi, samozřejmě následně pak i s Moravou a před zhruba 400 lety přišli na území Slezska do vévodství krnovského, kde získali své statky a samozřejmě do Opavského knížectví jako knížata z Lichtenštejna. Měli velký význam pro země Koruny české, zvláště pro tu Moravu a Slezsko. Nechali renovovat spoustu památek, objektů, vystavěli si své paláce. Ať už to byl Lednicko-valtický areál, který je velmi známý a turisticky lákavý, ale taktéž i známé zámky jako byly Velké Losiny, opavský či krnovské zámek. Nesmím zapomenout taktéž i na ten zámek, který byl v prvopočátcích právě konání té výstavy a to je zámek v Kuníně jehož majitelem byli stavitelé Bědřich Hrabě Harrach a jeho manželka Eleonora kněžna z Lichtenštejna.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak se starají potomci tohoto slavného rodu o odkaz a teď myslím o movitý odkaz svých předků v dnešní době?

Radek Polách, historik, kurátor Muzeum Novojičínska: Jelikož jsou členové Lichtenštejnského knížectví respektive obyvatelé, tak je to trošičku složitější, ale mají zájem podporovat veškeré aktivity, které směřují k novým historickým bádání a novým informacím a poznatkům na téma jejich šlechtického rodu. Samozřejmě jsou zde i restituční nároky, které řeší právníci, které se dotýkají některých jejich statků. Ale myslím si, že kupříkladu Hans Adam II. současná vládnoucí hlava rodu má velký zájem o to, aby byly prozkoumány nejenom ty objekty jako takové, které dříve patřily Lichtenštejnů a je to opravdu několik desítek hradů a zámků, ale taktéž i mobiliární fond. Ať už se jedná o pamětní alba, ať už se jedná o textilie, různé listiny, hradecké záležitosti a spoustu dalších věcí, které jsou uchovávány v paměťových institucích.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já jsem se dočetla, že pro České země nejznámějším členem tohoto rodu je Karel I. Je to pravda?

Radek Polách, historik, kurátor Muzeum Novojičínska: Je jeden z významných. Z mého pohledu i z pohledu přípravy právě té výstavy to byl spíš Josef Václav, který se stal za císařovny Marie Terezie reformátorem tehdejších armád, speciálně dělostřelectva, které se stalo špičkou. Rakouské dělostřelectvo se stal špičkou v tehdejší Evropě. Ale samozřejmě Lichtenštejnové působili i v diplomacii. Jan Josef kupříkladu vyjednával podmínky s císařem Napoleonem I. po bitvě u Slavkova v roce 1805, po té tragické bitvě, kdy spojenecká vojska Rakousko-Ruska byla poražena francouzskou armádou a i spousta dalších indicií, které vedou k poznání tohoto rodu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Bavíme se o právě probíhající výstavě k tomuto tématu, co všechno ta výstava obsahuje?

Radek Polách, historik, kurátor Muzeum Novojičínska: Výstava je rozdělená svým způsobem do dvou rovin. Jednak je to panelová část, kde se návštěvníci mohou seznámit nejenom s historií rodů. V současné době instalována v Městském muzeu v Krnově již čtyři sta let příchodu Lichtenštejnů do Krnova, takže i s přítomností Lichtenštejnů v Krnově jako takové. Mohou tam se seznámit s unikátní fotografickou dokumentací. My jsme zpracovali zhruba asi dvacet pět tisíc fotografií, které jsou uchovávány v paměťových albech Národního památkového ústavu, který nám v této věci vyšel vstříc, dokonce se k němu udělalo několik vědeckovýzkumných projektů. Je tam prezentována taktéž i knihovna Velké Losiny, za což patří dík mému kolegovi doktoru Petru Maškovi z oddělení zámeckých knihoven Národního muzea, které se na tomto podílelo. Samozřejmě nesmí zapomenout Heraldiku a našeho guru Heraldiky dr. Karla Müllera ředitele Zemského archivu v Opavě, který poskytl taktéž i tyto záležitosti. Co se týče trojrozměrného materiálu, tak jsou to věci, které se dotýkají apriorit naší jedné z nejvýznamnějších sbírek u nás muzeum novojičínské, a to je sbírka klobouků a pokrývek hlavy. V průběhu posledních let děláme na rešerších a znovu identifikaci jednotlivých pokrývek ze šlechtického majetku, které byly k nám do Nového Jičína do tehdy vznikajícího kloboučnického muzea definovány počátkem padesátých let. Je to neskutečné množství, několika set klobouků a pokrývek hlavy a v polovině osmdesátých let jsme měli další velkou akvizici, právě z lichtenštejnského zámku Velké Losiny. Jednalo se o několik desítek, nejenom pokrývat hlavy, různých čapek, klobouků, dokonce ta máme i admirálské čepice, ale taktéž i uniformy, převážně z působení Lichtenštejnů v holandských blocích, obzvláště ten uherský holandský pluk číslo 12, ten byl pro ně takový dá se říct rodový. Takže máme uniformy podplukovnické, ale máme taktéž i unikát právě na této výstavě prezentovaný. A to jsou dětské uniformičky. V České republice se patrně nenajde obdobná paralela, kdy děti tehdejšího rodu Lichtenštejnů nosily a dodneška se dochovaly právě uniformičky právě buď hulánské nebo máme tam i pruské děti, které měly 5, 10 let a chodily tady v tom doprovodu svých rodičů v těch originálních vojenských uniformách. To je taková třešnička na dortu pro tuto výstavu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste do studia donesl také jednu takovou malou ukázku z té výstavy. Co to tady máme?

Radek Polách, historik, kurátor Muzeum Novojičínska: Zde je prezentována hulánská čapka z počátků 20. Je to sice od prvního zeměbraneckého hulánského pluku, ale podobné čapky nosili právě i Lichtenštejnové a na několika právě identifikovaných fotografií jsou právě zpodobněni.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já jsem v úvodu řekla, že výstava je putovní. Byla zahájena v Krnově, proč zrovna tam a kde bude následovat?

Radek Polách, historik, kurátor Muzeum Novojičínska: Zahájena byla vloni V Kuníně, ne v Krnově. V Kuníně to byl takový první, dá se říct požduch ze strany dr. Zezulčíka, kastelána Kuníského zámku, abychom na advent, vzhledem k tomu, že byla taková ne dobrá coronavirová doba, otevřeli zámek veřejnosti. Po urgencích ze strany mé kolegyně doktorky Ľubice Mezerové z Městského muzea v Krnově se nám podařilo nakonec realizovat výstavu u nich, rozšířenou ještě o další záležitosti, šperky z našich depozitářů, které bohužel v minulosti až do roku 1989 nebyly prakticky vystavovány, vzhledem k té šlechtické sounáležitosti. No a takovým vyvrcholením prezentace toho fondu respektive i věcem, které s tím souvisí, jako je třeba náročné restaurování, čištění, konzervace atd. by měl být následující rok 2023, kdy ve spolupráci s hlavním organizátorem, kterým bude Slezské zemské muzeum v Opavě se bude dělat velká výstava Lichtenštejnů, kterou by měl zaštítil právě kníže Hans Adam II.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co potom bude následovat? Výstava bude ještě někdy dále putovat nebo půjde zase zpět do depozitářů?

Radek Polách, historik, kurátor Muzeum Novojičínska: Předpokládáme, že se stane součástí už několikrát otevřeného projektu právě pokrývají hlavy a textilu, které máme u nás k dispozici. Ten projekt se nazývá "Vzpomínky na monarchii" a je to prezentace šlechtických rodů a jejich různých předmětů, které jsou naštěstí uchovávány u nás v Muzeu Novojičínska. Ona to byla taková tragédie po tom roce 1945 zestátnění jednotlivých šlechtických fondů došlo k dá se říct deportaci všech právě textilních záležitosti, ale i dalších doplňků do zámku v Jemnici v Čechách, kde vznikalo tzv. Muzeum módy. Bohužel tam velmi utrpěly tyto textilní obzvláště záležitosti, ale i knihovní fondy a tak dál byly zničeny a pouze ta část, kterou si stáhly jednotlivá muzea, ať už to bylo kloboučnické muzeum v Novém Jičíně, případně Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze nebo Náprstkovo muzeum, tak pouze tyto fragmenty té obrovské kolekce, která byla stažena z celé České republiky byly zachráněny.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já Vám děkuji za rozhovor a za milou pozvánku na výstavu, která se váže k rodu Lichtenštejnů.

Radek Polách, historik, kurátor Muzeum Novojičínska: Také děkuji za pozvání.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Host dne
Radek Polách, Muzeum Novojičínska, 150 tisíc zpracovaných artefaktů o Lichtenštejnech
09. února 2022, 17:13

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Putovní výstava, kterou připravilo Muzeum Novojičínska ze sbírek muzejních a památkových institucí vypovídá o působení jednoho z nejvýznamnějších šlechtických rodů Evropy Lichtenštejnů na Moravě a ve Slezsku. Na podrobnosti k tématu se budu ptát Radka Polácha. Dobrý den, vítejte.

Radek Polách, historik, kurátor Muzeum Novojičínska: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Výstava dostala název "Pevně a jasně - Lichtenštejnové ve službách monarchie" a vlastně vychází se slova "pevně a jasně", které Lichtenštejnové měli na knížecím erbu.

Radek Polách, historik, kurátor Muzeum Novojičínska: Je to hlavní takové motto Lichtenštejnů, kterého se drží a které mají až do dneška a tím názvem jsme chtěli s kolegou doktorem Jaroslavem Zezulčíkem kastelánem ze zámku v Kolíně, naší barokní perle Moravy, udělat nějakou menší prezentaci lichtenštejnský fondů, které jsou ve sbírkách právě Muzea Novojičínska.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Proč bychom rodu Lichtenštejnů měli přikládat nějakou vážnost nebo pozornost? Proč jste zpracovali tu putovní výstavu a přitahujete a edukujete lidi k tomu, aby něco o rodu věděli?

Radek Polách, historik, kurátor Muzeum Novojičínska: Je to jeden z nejstarších vůbec šlechtických rodů v Evropě, jehož prvopočátky pocházejí už v jedenáctém století. Už za Přemysla Otakara druhého vstoupili do komunikace s českými zeměmi, samozřejmě následně pak i s Moravou a před zhruba 400 lety přišli na území Slezska do vévodství krnovského, kde získali své statky a samozřejmě do Opavského knížectví jako knížata z Lichtenštejna. Měli velký význam pro země Koruny české, zvláště pro tu Moravu a Slezsko. Nechali renovovat spoustu památek, objektů, vystavěli si své paláce. Ať už to byl Lednicko-valtický areál, který je velmi známý a turisticky lákavý, ale taktéž i známé zámky jako byly Velké Losiny, opavský či krnovské zámek. Nesmím zapomenout taktéž i na ten zámek, který byl v prvopočátcích právě konání té výstavy a to je zámek v Kuníně jehož majitelem byli stavitelé Bědřich Hrabě Harrach a jeho manželka Eleonora kněžna z Lichtenštejna.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak se starají potomci tohoto slavného rodu o odkaz a teď myslím o movitý odkaz svých předků v dnešní době?

Radek Polách, historik, kurátor Muzeum Novojičínska: Jelikož jsou členové Lichtenštejnského knížectví respektive obyvatelé, tak je to trošičku složitější, ale mají zájem podporovat veškeré aktivity, které směřují k novým historickým bádání a novým informacím a poznatkům na téma jejich šlechtického rodu. Samozřejmě jsou zde i restituční nároky, které řeší právníci, které se dotýkají některých jejich statků. Ale myslím si, že kupříkladu Hans Adam II. současná vládnoucí hlava rodu má velký zájem o to, aby byly prozkoumány nejenom ty objekty jako takové, které dříve patřily Lichtenštejnů a je to opravdu několik desítek hradů a zámků, ale taktéž i mobiliární fond. Ať už se jedná o pamětní alba, ať už se jedná o textilie, různé listiny, hradecké záležitosti a spoustu dalších věcí, které jsou uchovávány v paměťových institucích.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já jsem se dočetla, že pro České země nejznámějším členem tohoto rodu je Karel I. Je to pravda?

Radek Polách, historik, kurátor Muzeum Novojičínska: Je jeden z významných. Z mého pohledu i z pohledu přípravy právě té výstavy to byl spíš Josef Václav, který se stal za císařovny Marie Terezie reformátorem tehdejších armád, speciálně dělostřelectva, které se stalo špičkou. Rakouské dělostřelectvo se stal špičkou v tehdejší Evropě. Ale samozřejmě Lichtenštejnové působili i v diplomacii. Jan Josef kupříkladu vyjednával podmínky s císařem Napoleonem I. po bitvě u Slavkova v roce 1805, po té tragické bitvě, kdy spojenecká vojska Rakousko-Ruska byla poražena francouzskou armádou a i spousta dalších indicií, které vedou k poznání tohoto rodu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Bavíme se o právě probíhající výstavě k tomuto tématu, co všechno ta výstava obsahuje?

Radek Polách, historik, kurátor Muzeum Novojičínska: Výstava je rozdělená svým způsobem do dvou rovin. Jednak je to panelová část, kde se návštěvníci mohou seznámit nejenom s historií rodů. V současné době instalována v Městském muzeu v Krnově již čtyři sta let příchodu Lichtenštejnů do Krnova, takže i s přítomností Lichtenštejnů v Krnově jako takové. Mohou tam se seznámit s unikátní fotografickou dokumentací. My jsme zpracovali zhruba asi dvacet pět tisíc fotografií, které jsou uchovávány v paměťových albech Národního památkového ústavu, který nám v této věci vyšel vstříc, dokonce se k němu udělalo několik vědeckovýzkumných projektů. Je tam prezentována taktéž i knihovna Velké Losiny, za což patří dík mému kolegovi doktoru Petru Maškovi z oddělení zámeckých knihoven Národního muzea, které se na tomto podílelo. Samozřejmě nesmí zapomenout Heraldiku a našeho guru Heraldiky dr. Karla Müllera ředitele Zemského archivu v Opavě, který poskytl taktéž i tyto záležitosti. Co se týče trojrozměrného materiálu, tak jsou to věci, které se dotýkají apriorit naší jedné z nejvýznamnějších sbírek u nás muzeum novojičínské, a to je sbírka klobouků a pokrývek hlavy. V průběhu posledních let děláme na rešerších a znovu identifikaci jednotlivých pokrývek ze šlechtického majetku, které byly k nám do Nového Jičína do tehdy vznikajícího kloboučnického muzea definovány počátkem padesátých let. Je to neskutečné množství, několika set klobouků a pokrývek hlavy a v polovině osmdesátých let jsme měli další velkou akvizici, právě z lichtenštejnského zámku Velké Losiny. Jednalo se o několik desítek, nejenom pokrývat hlavy, různých čapek, klobouků, dokonce ta máme i admirálské čepice, ale taktéž i uniformy, převážně z působení Lichtenštejnů v holandských blocích, obzvláště ten uherský holandský pluk číslo 12, ten byl pro ně takový dá se říct rodový. Takže máme uniformy podplukovnické, ale máme taktéž i unikát právě na této výstavě prezentovaný. A to jsou dětské uniformičky. V České republice se patrně nenajde obdobná paralela, kdy děti tehdejšího rodu Lichtenštejnů nosily a dodneška se dochovaly právě uniformičky právě buď hulánské nebo máme tam i pruské děti, které měly 5, 10 let a chodily tady v tom doprovodu svých rodičů v těch originálních vojenských uniformách. To je taková třešnička na dortu pro tuto výstavu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste do studia donesl také jednu takovou malou ukázku z té výstavy. Co to tady máme?

Radek Polách, historik, kurátor Muzeum Novojičínska: Zde je prezentována hulánská čapka z počátků 20. Je to sice od prvního zeměbraneckého hulánského pluku, ale podobné čapky nosili právě i Lichtenštejnové a na několika právě identifikovaných fotografií jsou právě zpodobněni.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já jsem v úvodu řekla, že výstava je putovní. Byla zahájena v Krnově, proč zrovna tam a kde bude následovat?

Radek Polách, historik, kurátor Muzeum Novojičínska: Zahájena byla vloni V Kuníně, ne v Krnově. V Kuníně to byl takový první, dá se říct požduch ze strany dr. Zezulčíka, kastelána Kuníského zámku, abychom na advent, vzhledem k tomu, že byla taková ne dobrá coronavirová doba, otevřeli zámek veřejnosti. Po urgencích ze strany mé kolegyně doktorky Ľubice Mezerové z Městského muzea v Krnově se nám podařilo nakonec realizovat výstavu u nich, rozšířenou ještě o další záležitosti, šperky z našich depozitářů, které bohužel v minulosti až do roku 1989 nebyly prakticky vystavovány, vzhledem k té šlechtické sounáležitosti. No a takovým vyvrcholením prezentace toho fondu respektive i věcem, které s tím souvisí, jako je třeba náročné restaurování, čištění, konzervace atd. by měl být následující rok 2023, kdy ve spolupráci s hlavním organizátorem, kterým bude Slezské zemské muzeum v Opavě se bude dělat velká výstava Lichtenštejnů, kterou by měl zaštítil právě kníže Hans Adam II.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co potom bude následovat? Výstava bude ještě někdy dále putovat nebo půjde zase zpět do depozitářů?

Radek Polách, historik, kurátor Muzeum Novojičínska: Předpokládáme, že se stane součástí už několikrát otevřeného projektu právě pokrývají hlavy a textilu, které máme u nás k dispozici. Ten projekt se nazývá "Vzpomínky na monarchii" a je to prezentace šlechtických rodů a jejich různých předmětů, které jsou naštěstí uchovávány u nás v Muzeu Novojičínska. Ona to byla taková tragédie po tom roce 1945 zestátnění jednotlivých šlechtických fondů došlo k dá se říct deportaci všech právě textilních záležitosti, ale i dalších doplňků do zámku v Jemnici v Čechách, kde vznikalo tzv. Muzeum módy. Bohužel tam velmi utrpěly tyto textilní obzvláště záležitosti, ale i knihovní fondy a tak dál byly zničeny a pouze ta část, kterou si stáhly jednotlivá muzea, ať už to bylo kloboučnické muzeum v Novém Jičíně, případně Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze nebo Náprstkovo muzeum, tak pouze tyto fragmenty té obrovské kolekce, která byla stažena z celé České republiky byly zachráněny.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já Vám děkuji za rozhovor a za milou pozvánku na výstavu, která se váže k rodu Lichtenštejnů.

Radek Polách, historik, kurátor Muzeum Novojičínska: Také děkuji za pozvání.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Zdroj: https://polar.cz/index.php/porady/host-dne/host-dne-09-02-2022-17-13