Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Po více než roční rekonstrukci se na konci dubna lidem otevřela nová expozice v Národním památníku druhé světové války v Hrabyni. Rekonstrukce za zhruba 40 milionů korun přinesla výraznou proměnu stálé expozice a také modernizace audiovizuálního vybavení. Další podrobnosti se dozvíte už za chvíli od ředitelky Slezského zemského muzea Jany Horákové. Dobrý den, paní ředitelko.

Jana Horáková, ředitelka Slezského zemského muzea: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A také náměstkyně pro odbornou činnost muzea a zároveň vedoucí Národního památníku druhé světové války Kamile Polákové. I Vám hezký den, vítejte ve studiu.

Kamila Poláková, náměstkyně pro odb. činnost SZM a ved. Nár. památníku 2. sv. války: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Na začátek oběma dámám gratuluji k tak velkému počinu, protože je určitě k čemu, a to už se dozví i naši diváci za chvilku, co všechno se v Národním památníku druhé světové války v Hrabyni změnilo. Ale Vás se, paní ředitelko, paní vedoucí Národního památníku, zeptám na začátek proč je ten památník umístěný v Hrabyni?

Kamila Poláková, náměstkyně pro odb. činnost SZM a ved. Nár. památníku 2. sv. války: Hrabyně při ostravsko-opavské operaci patřila k těm nejvíce postiženým obcím. Bojovalo se o ni dlouho, celých sedm dní a ta Hrabyně byla téměř srovnána se zemí. V místech těch bojů, tedy nejtěžších bojů, právě vznikl náš památník.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Paní ředitelko, pojďme se trošku po nové expozici projít.

Jana Horáková, ředitelka Slezského zemského muzea: Uděláme si takový historický exkurz. Kdo tam nebyl, samozřejmě expozice nemůže začít, ta nová expozice, která se jmenuje Těžká léta 1938-45. Záměrně jsme to tak nazvali, protože samozřejmě nemůžeme vstoupit přímo do dění druhé světové války, protože druhé světové válce předcházela řada zásadních a klíčových událostí. Takže my také začínáme rokem 1938, takže když lidé vstoupí do expozice, uvidí maketu řupíku, protože linie československého opevnění hrála takovou, řekla bych velmi významnou roli v mobilizaci i při tom nástupu toho vlasteneckého, takového nadšení, kdy lidé se chtěli po záboru postavit okupantům německým. Takže to je určitě důležitý, takový klíčový prvek. Pak už půjdou kolem vitrín, ve kterých je řada velmi zajímavých, samozřejmě exponátů, protože památník byl rok a půl zavřený, ale my jsme samozřejmě nelenili. Jednak jsme připravovali obsah nové expozice, textové obsahy, grafické, ale také jsme pokračovali v akviziční činnosti, takže se nám podařilo zajistit řadu nádherných sbírkových předmětů. Určitě tady toto je takovým lákadlem pro návštěvníky. Bojová scéna zůstala v tom prostoru, kde byla, ale zase celá expozice je doplněna řadou audiovizuálních prvků, dokumentů, videoprojekcí. V podstatě je postavená tak, aby člověk si ji prošel a kdo nechce číst a není takový nadšenec do válečných dějin, v podstatě si prohlédne jenom sbírkové předměty, dostane základní informace a koho to zajímá, myslím si, že v nové expozici může strávit i celý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Paní Poláková, určitě mi dáte za pravdu, že na jednu návštěvu to není. Těch informací je tam tolik, že kolikrát já jsem tak odhadovala, tak minimálně třikrát, abych pochytila možná část teprve.

Kamila Poláková, náměstkyně pro odb. činnost SZM a ved. Nár. památníku 2. sv. války: Já bych to tak odhadovala na třídenní návštěvu u nás.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Teď už je pár dní nová expozice otevřená lidem, za čím nejčastěji jdou nebo co se jim tam nejvíc líbí? Na co tam nejdéle stojí možná fronta.

Kamila Poláková, náměstkyně pro odb. činnost SZM a ved. Nár. památníku 2. sv. války: Ona fronta například včera stala nejdéle na to, aby vůbec se dostali do památníku a prošli alespoň tou první chodbou, protože včera jsme měli opravdu obrovskou návštěvnost. Jinak určitě lákadlem je, jak říká paní ředitelka, bojová scéna. Tam ten videomapping, to promítání i samotné exponáty v těch vitrínách, protože máme tam opravdu zajímavosti, které jsme tam vystavili nově, které ještě nikdy vystavené nebyly. Takže zatím je zájem úplně o všechno. Lidé ťukají do těch dotykových obrazovek, čtou popisky na vitrínách. Máme tam interaktivní model bunkru, takže i na něj ťukají. Takže zatím se expozice líbí. Zatím máme kladné ohlasy.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Paní ředitelko, Vy jste řekla, že za rok a půl jste nelenili, co se tam pracovalo a že jste sháněli další exponáty dobové, kterých tam je opravdu spousta. O některých si ještě určitě stačíme říct během našeho rozhovoru. Jak je to těžké ještě tolik let po válce něco nového získat?

Jana Horáková, ředitelka Slezského zemského muzea: Jednoduché to už samozřejmě není, protože samozřejmě pamětníků války, těch přímých účastníků odboje, už žije dneska necelá stovka. Dřív ta akviziční činnost byla jednodušší, protože my jsme desítky, stovky těch veteránů války, ať ze západní východní fronty nebo z domácího odboje, jsme samozřejmě znali. Oni, když viděli tu naši snahu prezentovat dějiny druhé světové války a jejich nasazení samozřejmé nám ty sbírkové předměty věnovali. Dneska už je to spíš na jejich rodinách, na jejich potomcích, protože se věnujeme i válečné archeologii. Ta akviziční činnost probíhá i v terénu, protože samozřejmě při záchranných archeologických průzkumech, u investičních akcí na území kraje, samozřejmě se najde spousta věcí, protože dopady války tady pod našima nohama jsou pořád a není jich málo. Takže zajímavé výstrojní, zbrojní součástky se nachází v zemi pořád, takže i toto je zdroj naší činnosti, ale dá se pořád získat třeba hodně dokumentů nebo výstrojních součástek. Horší už je to třeba s vyznamenáními nebo s takovými osobními trojrozměrnými předměty, tam už je to složitější, ale pořád se nám to daří.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme ke konkrétnost. Té nové expozici. Já tady mám, že je k vidění například originál koženého kabátu, příslušníka gestapa, dobové okno židovského domu či protektorátní vlajka, ale zajímavá je i ukázka lékařského náčiní a kořistní lékárnička.

Jana Horáková, ředitelka Slezského zemského muzea: Třeba dobové okno je z Rabínova domu, který se nacházel v Boskovicích, v židovském ghettu. Protože známe majitele a ten se chystal na rekonstrukci, požádali jsme ho, aby to okno, které... On ten dům už byl po rekonstrukci, ale teď probíhala další vnitřní část té rekonstrukce a to okénko tam bylo a já jsem o něm věděla, takže jsem majitele požádala, aby nám ho věnoval do muzea. Takže to je prostě... Musíte i chodit a musíte se dívat. Musíte se dívat po starých domech a musíte navštěvovat i lidi, kteří žijí ve starých chaloupkách, třeba v pohraničí, protože tam se nachází u nich také spousta věcí. Třeba pro nás hodně cenným dokladem jsou i fotografie, protože se věnujeme i změnám, nejen které udělala válka, ale potom i těm poválečným, protože tam potom samozřejmě při osídlování pohraničí docházelo k velkým změnám. Třeba chodíme i já a prosíme, aby nám lidé věnovali třeba i fotografii i neznámí lidé, že zaťukáte na chaloupku, uvidíte tam nějakou babičku nebo dědečka někde v Jeseníkách. Třeba i takhle se dělá akviziční činnost a i to se stává potom samozřejmě součástí toho sbírkového fondu, který pak můžeme prezentovat veřejnosti.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak dlouho některé exponáty mohou být vystaveny? Protože to je také věc, která vás možná omezuje v tom, jak dlouho některé exponáty můžete ukazovat lidem a kdy je musíte schovat, anebo naopak potom volit cestu ne originálů.

Kamila Poláková, náměstkyně pro odb. činnost SZM a ved. Nár. památníku 2. sv. války: Ono je to různé, záleží to na materiálu, ze kterého ten sbírkový předmět je. Pokud je to papír, neměl by být vystaven více než tu jednu sezónu. Proto my některé dokumenty jsme buď tam vystavili v kopiích anebo jsme je spíše dali na ty textové panely, aby je ti návštěvníci viděli. Jiné je to třeba u textilu, který je hned potom druhý nejnáročnější na tu preventivní konzervaci, ale potom například ty zbraně nebo ty kovové předměty, u těch už to tak náchylné není. Musíme samozřejmě monitorovat relativní vlhkost, teplotu v památníku. I ten počet návštěvníků je důležitý, protože i ti návštěvníci dýchají. Takže i toto všechno je důležité. Takže nejnáchylnější, teda když to zkrátím, je asi ten papír.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A jaká teplota teda musí být udržována?

Kamila Poláková, náměstkyně pro odb. činnost SZM a ved. Nár. památníku 2. sv. války: Ideální teplota mezi patnácti osmnácti stupni, což se nám daří v zimě nebo daří a nedaří, protože pokud památník je energeticky značně náročný, proto také samotná ta rekonstrukce probíhala, protože opravdu ty technologie byly náročné. Takže v zimě jsme to udržovali kolem těch patnácti stupňů, což bylo pro exponáty fajn a měli jsme zhasnuto, nesvítili jsme na ně, což světlo je také další element, který předmětům škodí. V té výstavní sezoně máme v památníku i klimatizaci, takže pokud by tam už opravdu byly vysoké teploty, pustíme ji, trošku to tam odvětráme a je to fajn. Ale tím, že památník je betonový objekt, který nemá žádná okna, ty parametry toho vystavování opravdu musíme hlídat. Proto také máme třeba i ty nové vitríny, nová světla a řada těch věcí v tom památníku byla dělaná z důvodu té preventivní ochrany předmětů.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Paní ředitelko, z těch skvostů, které jsou v nové expozici vystaveny, kdyby se některé z muzeí ozvalo, že chtějí zapůjčit, co byste odpověděla?

Jana Horáková, ředitelka Slezského zemského muzea: Samozřejmě, my s kolegy z jiných muzeí rádi spolupracujeme, my si také od nich půjčujeme, takže samozřejmě kdyby je chtěli teď, tak jim je nepůjčím, ale když je budou chtít v dalších sezónách, samozřejmě je zapůjčíme. I když trošku já nerada půjčuji, protože já mám nejradši, když svoje sbírkové předměty, protože já nejsem jenom ředitelka, jsem i kurátor fondu military, když je mám doma a mám je pod kontrolou, ale samozřejmě je půjčíme, protože expozice sice se otevřela, je to 10 dní, ale ona nezůstane samozřejmě pořád stejná, protože k nám se lidé hodně vracejí do památníku, takže určitě jí budeme průběžně i v průběhu sezony i dalších sezon obměňovat. Takže když kolegové požádají třeba příští rok, už některé předměty jim určitě můžeme půjčit.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dámy, já vám oběma děkuji za rozhovor a držím vám palce, ať se stále ta expozice líbí tak, jak máte teď už na začátku zpětné kladné ohlasy.

Kamila Poláková, náměstkyně pro odb. činnost SZM a ved. Nár. památníku 2. sv. války: Děkujeme.

Jana Horáková, ředitelka Slezského zemského muzea: Děkujeme.

Redakčně upraveno / zkráceno.