Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Mozek a střeva navzájem neustále komunikují. V reakci na stres se může dokonce zpomalit nebo dočasně narušit trávení, ale funguje to i opačně. Problémy v trávicím traktu nám mohou pokazili náladu a mohou vést až k depresi. Podrobnosti od Evy Benek. Ahoj, vítej!

Eva Benek, poradce v péči o střevní mikrobiom: Ahoj, děkuju za pozvání.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Evička, vědci zjistili, že střevní mikroflóra váží dohromady jeden až dva kilogramy, a tak se o ní někdy hovoří jako o zapomenutém orgánu. Jen doplním, že lidský mozek váží asi kilo a půl. Co k tomu řekneš?

Eva Benek, poradce v péči o střevní mikrobiom: To naše střevo úzce komunikuje s naším mozkem. Je spojeno takovým nervem, kterému se říká nervus vagus, a tak jak se cítí naše střeva, tak se cítí i náš mozek. Takže jednoznačně určitě to označení, že střeva jsou naším druhým mozkem, absolutně sedí, protože co dáváme do toho střeva, jaké potraviny jíme, co konzumujeme, to má absolutně vliv na naši psychiku a tak potom se chová i náš mozek.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Měli bychom určitě doplnit informaci, že naše střeva jsou domovem bilionu mikroorganismů včetně bakterií, kvasinek, virů, prvoků a roztočů. Jak to tam dohromady funguje?

Eva Benek, poradce v péči o střevní mikrobiom: Je potřeba nastolit symbiózu v našem organismu. Nesmíme dopustit, aby se nám přemnožili ty patogenní organismy, to znamená kvasinky, plísně a různé jiné typy škodlivých bakterií, protože potom dochází k tomu, že naše tělíčko se blíží spíše k nemoci než ke zdraví a prosperitě. Je důležité ani neudržovat rovnováhu, aby ty poměry patogenů a těch přátelských bakterii byly nějak v rovnováze, ale abychom měli spíše ty přátelské bakterie přemnožené ve větší míře, protože jakmile tohohle dosáhneme, tak v tom našem střevě opravdu dochází k válce na život a na smrt. Ty přátelské bakterie se pustí do těch patogenních. Začnou je tam likvidovat, řezat hlava nehlava. To je imunita v praxi. 70 % imunitního systému nám zajišťuje naše zdravé střevo.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak my sami to můžeme ovlivnit, aby to fungovalo tak, jak to říkáš, aby tu válku vyhrávali ti, které potřebujeme? Ti prospěšnější.

Eva Benek, poradce v péči o střevní mikrobiom: Na prvním místě je určitě zdravá mysl, ale kolikrát lidé se neumí takzvaně přepnout na to pozitivní myšlení a je potřeba to nastartovat fyzicky, a to jednoznačně správným jídlem, správnými stravovacími návyky. Vesměs minimálně alespoň 90-80 % rostlinné stravy, protože přátelské bakterie, které my životně potřebujeme pro to, aby nám tvořily vitamín B12 ve střevě K2, aby nám vytvářely přes 95 % serotoninu v našem bříšku. Opravdu to tvoří ty přátelské bakterie, aby nám ladily hormonální rovnováhu, hormony, které ovlivňuje štítná žláza nebo které tvoří štítná žláza. My potřebujeme tam rozmnožit ty přátelské bakterie a rozložíme je hlavně stravou, protože naše přátelské bakterie milují vlákninu. Pokud je ta naše rostlinná strava pestrá. Máme tam ovoce, zeleninu, všechny bobuloviny, antioxidanty, vitamíny, minerály, ty přátelské bakterie, to řeknu úplně laicky, to sežerou, přežvýkají a vyplivnout určité metabolity, které až tady po tomhle procesu sežrání se dokážou zabudovat do krve a uložit na ta místa v těle, kam to potřebujeme. Když nemáme přátelské bakterie, my můžeme jíst pozlacené všechny možné různé doplňky stravy, ale prochází to námi ven, protože není tam nikdo, kdo to sežere, přežvýkavců a použije teprve do toho těla pro to zabudování

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tomu asi moc nepřispívá, když někdo má celý svůj jídelníček poskládaný z průmyslově zpracovaných potravin?

Eva Benek, poradce v péči o střevní mikrobiom: Přesně tak. Je to stejné, kdyby ty naše přátelské bakterie se šly nažrat v uvozovkách do současného supermarketu, je to úplně to stejné, jako kdyby my lidé jsme si šli na víkendovou oslavu nakoupit jídlo do prodejny elektrotechniky. Ty přátelské bakterie se nerozmnoží na průmyslově zpracované stravy a dokazují to i výzkumy např. Pana doktora Ryšávky, který má už asi sedmiletý hamburger, který nemá uchovávány v žádných sterilních podmínkách, normálně, běžně to koluje, lidi na to sahají, koukají se a na tom hamburgeru se nezačaly množit ani plísně, ani mouchy na to nesedají, nikdo to nechce. Je to tak průmyslově zpracované, že to není strava pro naše těla.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jaké jsou projevy toho, když to nemáme v těch střevech správně v poměru nastavené?

Eva Benek, poradce v péči o střevní mikrobiom: V prvé řadě to jsou problémy s trávením, ať už nějaké průjmy nebo naopak zácpa, to jednoznačně. Pak jsou to takové procesy, že jsme věčně nadmutí nebo nadýmání, plynatost, necítíme se vůbec komfortně, lidem se může třeba i vracet potrava zpátky. Vlastně celý ten trávicí systém je propojený. Nejsou to jenom střeva. Začíná to od vložením těch potravin do úst skrze jícen žaludek, všechno to má souvislost. Takže jakmile to střevo není v pořádku, opravdu můžeme trpět i třeba propustným střevem, což jsou takové nanotrhlinky ve střevě, kterými toxiny, které mají odejít do toaletní mísy, nám se vracejí zpátky do krve, do krevního řečiště. Jenomže naše tělo je tak moudré, že to v té krvi nechce, takže to vezme a pustí to skrz náš největší detoxikační orgán, což je kůže, ven. A proto všechny dermatitidy, ekzémy, akné, lupénky, všechno tohle souvisí se stavem našeho střeva. A nejen to, ale z různých výzkumů se ukazuje, že i riziko srdečně cévních onemocněních, nějakých mozkových příhod, nějakých epileptických záchvatů, demence, deprese, že to všechno souvisí s tím, jak to vypadá v tom našem střevě.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co tedy s tím? My jako laici, jak si můžeme jednoduše pomoci? Poskládat si správně jídelníček?

Eva Benek, poradce v péči o střevní mikrobiom: Přesně tak. To je alfa omega úplně všeho, zdravého střeva a jíst dostatek vlákniny. Ta vláknina na ta naše střeva působí jako kartáč. Určitě maminky si vzpomenou, jak jsme čistili takové ty lahvičky dětem tím kartáčem, to přesně dělá vláknina v našem střevě. To naše střevo má vevnitř takové prstencovité výběžky, které se pořád takto hýbou a mezi nimi to je potřeba čistit. Ta vláknina to primárně udělá, takže tam nedochází k žádným ucpávkám a ty přátelské bakterie se na té vlákně rozmnoží a samy ty přátelské bakterie nám tam potom dělají tu čistku. A když je dobře nakrmíme ty přátelské bakterie, začnou produkovat butyrát a to je látka, která zase ve spolupráci se střevními buňkami to střevo začne hojit. Takže určitě zaměřit se na ta střeva z hlediska stravy, rostlinné stravy co nejkvalitnější, nejčistší. Druhá varianta je osídlit si střevo přátelskými bakteriemi, užívat probiotika a nejlépe i probiotika, která nám pomáhají ty přátelské bakterie krmit a oni potom dělají to, co po nich potřebujeme, aby dělaly.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak je to s dětmi? Kdy je vzniká správné nastavení toho trávicího traktu tak, aby nám všechno fungovalo v souladu a v symbióze, aby ta střevní mikroflóra byla propojena s mozkem?

Eva Benek, poradce v péči o střevní mikrobiom: Já osobně si myslím, že už to je před otěhotněním maminky, protože ten správný mikrobiom a nejen střevní, ale i poševní, ústní. Máme spoustu mikrobiomů ovlivňuje i třeba to, jestli se to těhotenství podaří nebo nepodaří. Jsou na to krásné studie a výzkumy. Zároveň už přitom porodu, když děti procházejí porodními cestami, vlastně se osidluje to jejich tělíčko poševním mikrobiomem. Zase u dětí, které se rodí císařským řezem, k tomu osídlení nedojde a ze studií se ukazuje, že tyto děti třeba trpí více ekzémy, mají třeba slabší imunitu. Ale zase už se dneska řeší v porodnicích, že i děti porozené, pardon, císařským řezem se třeba potírají štětičkami s tím poševním mikrobiomem od těch maminek, takže i tak se to dá jako doladit. Samozřejmě je to všechno individuální, ale je potřeba zapracovat. Potom to kojení velmi ovlivňuje střevní mikrobim u dětí. Každá dávka kojení je pro to děťátko dávka probiotických baktérií přátelských.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Možná bychom také měli zmínit, že více než 90 % serotoninu vzniká právě ve střevních buňkách.

Eva Benek, poradce v péči o střevní mikrobiom: Přesně tak. Když máme dostatek serotoninu v těch střevech, tak se cítíme fajn. Jen deset nebo pět procent nám vyrobí hlava, když si jdeme zacvičit, ale jinak to vyrobí ta střeva, ty přátelské bakterie. Když potom máme dostatek serotoninu a v noci dobře spíme, kvalitně, minimálně teda v deset večer už alespoň a ve tmě, tak díky tomu serotoninu se nám tvoří melatonin a to je zase hormon, který nám absolutně nakopávat imunitní systém. Takže je to opravdu všechno provázané se vším.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Možná jsme teď některé z našich diváků trošku vyděsili a říkají si: "Tak je mi třeba padesát šedesát." Mužou i teď začít nějaké změny tak, aby ještě dožil, nebo těch dalších pár let měl v takovém souladu a fungovalo všechno dobře a měl i dobrou náladu i dobré zažívání?

Eva Benek, poradce v péči o střevní mikrobiom: Já si dovolím tvrdit, že na těch střevech, že to je opravdu základ našeho zdraví. Je jedno kolik je vám let, ale vy můžete v podstatě být vitální až do té doby, kdy se člověk, když to tak řeknu, rozhodne odejít. Protože existuje nebo žil lékař doktor Norman Walker, který se dožil sto šestnácti let v plné síle a vitalitě, jezdil na kole, psal knihu. Jenom na základě toho, že si svoje střevo udržoval zdravé, čisté a dobře osídlené. Takže rozhodně změnit stravovací styl, dělat si doma kvašenou zeleninu, to stoprocentně, kvašené zelí, nejlépe opravdu domácí a potom třeba použít nějaká kvalitní probiotika a probiotika. Rozhodně to stojí za to a pořádně si ta střeva opravdu přesídlit těmi přátelskými bakteriemi a pak je dobře krmit, pořádně.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak se nám vlastně do organismu nebo do střev ty špatné bakterie dostanou?

Eva Benek, poradce v péči o střevní mikrobiom: V podstatě je to život. Jsou tady všude kolem nás, všude máme plísně, toxiny, patogenní bakterie, sníme něco ze zahrádky špatně umytého, tak se to nějakým způsobem do nás dostane i při tom při polibku s partnerem si předáme obrovské množství bakterií, ale nezáleží na tom, až co si předáme, ale jak se k tomu postavíme. Jestli budeme žít kvalitní život, veselý, radovat se, zakládat si, opravdu si vážit sám sebe a tu stravu si ladit, protože vesměs lidé, když jsou v těch depresích a nedopřejí si pro sebe čas, tak se odbydou i v tom jídle. Takže opravdu se, já to vždycky tak říkám velmi ráda, zamilovat se znovu sám do sebe a začít se o sebe starat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Evičko, děkuji za rozhovor i za užitečné informace pro diváky televize Polar.

Eva Benek, poradce v péči o střevní mikrobiom: Děkuji za pozvání Renatko, bylo mi ctí.

Redakčně upraveno / zkráceno.