Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Mobilní hospic Ondrášek poskytuje komplexní pomoc těžce nemocným pacientům a jejich rodinám v domácím prostředí už bezmála dvacet let. Péče je zajištěna multidisciplinárním týmem, a to nepřetržitě včetně víkendů a svátků. Pojďme společně nakouknout pod pokličku fungování neziskové organizace, která už byla a ještě bude nedílnou součástí mnoha rodin. Ve studiu vítám ředitelku hospice Břetislavu Husovskou, dobrý den, vítejte.

Bronislava Husovská, ředitelka hospice: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A také vrchní sestru Denisu Línkovou, i Vám hezký den.

Bronislava Husovská, ředitelka hospice: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Paní ředitelko, Ondrášek už mnozí nejen v Ostravě znají a to i díky tomu, jak dlouho už pomáháte a chodíte do rodin. Já jsem v úvodu řekla, že je to bezmála dvacet let bez několika málo měsíců, protože příští rok už to bude dvacet let, co jste založili neziskovou organizaci Ondrášek a pomáháte v rodinách, kde mají těžce nemocné nebo umírající své příbuzné. Do kolika takových rodin už jste vstoupili a kolika lidem jste pomohli?

Bronislava Husovská, ředitelka hospice: Když to spočítáme tak, že každým rokem průměrně se postaráme o 200 nemocných a jejich rodiny, tak to vypadá, že to je přes 4000 za tu dobu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Když byste zavzpomínala na Vaše začátky, jak se liší od toho aktuálního fungování Ondráška?

Bronislava Husovská, ředitelka hospice: Určitě v profesionalitě, ve kvalitě taky. I před tím jsme se to snažili taky poskytovat profesionálně a kvalitně, ale teď už se řídíme i standardy i nějakou kvalitou a měříme si tu kvalitu. Určitě se kvalitu snažíme dodržovat. Je to také tím, že vzděláváme svůj personál neustále průběžně, ale také, když nastoupí nová sestra nebo lékař, tak jim poskytujeme vzdělávání a zaučujeme je pořádně. Profesionálně je to už systémové. Je to o tom, že paliativní péče, která je poskytovaná v rodinách, už má i svůj název Mobilní specializovaná paliativní péče. Je to určitá definice, kdy je to zakotveno v zákoně o zdravotních službách a také o tom, že je to financované i ze zdravotních pojišťoven.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Na to jsem se právě chtěla zeptat, protože Mobilní hospic Ondrášek je nezisková organizace. To znamená, že na to své fungování si částečně musíte ty peníze získat od podporovatelů sami.

Bronislava Husovská, ředitelka hospice: Ano, určitě. Mobilní péče, kterou poskytujeme v domovech, obsahuje složku zdravotní, sociální, ale rovněž psychologickou, spirituální. Pečujeme o ty rodiny i po obdobě úmrtí a finance ze zdravotních pojišťoven pořád ještě nejsou úplně dostačující a nepokryjí nám tuto péči. Proto my musíme žádat taky. Podporuje nás město, kraj a ministerstvo, ale také se snažíme najít peníze z jiných zdrojů jako z dárcovství individuálního, firemního nebo nadace. Je to v tom, že třetinu financí máme ze zdravotních pojišťoven, třetinu financí právě z té státní správě a třetinu z těch darů.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jenom abychom si to nějak dokázali představit i my laici. Kolik potřebujete financí třeba pro jednu rodinu, za kterou docházíte? Jestli se to takhle dá určit jako měřítko nebo ukázat jako měřítko té vaší práce a potřebnosti financí.

Bronislava Husovská, ředitelka hospice: My to počítáme. Počítáme to jednak na den péče, kdy na den péče získáváme od pojišťovny určitou částku. Je to necelých 2000, ale příští rok se to rozhodně zvedne. Ale ta péče v těch rodinách stojí 2600. Pak ještě to počítáme, že jeden pacient za rok nás stojí, to můste zprůměrovat, protože oni jsou určitou dobu u nás, někdo déle, někdo krátce, 70 tisíc.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Deniso, Vy jako vrchní sestra se setkáváte s těmi lidmi asi mnohem častěji než paní ředitelka v tuto chvíli, protože ta shání zejména finance. Čeho se lidé v těch rodinách nejvíce obávají? Než zvednou telefon a požádají Vás o pomoc.

Denisa Línková, vrchní sestra hospice: Bojí se, aby tu péči zvládli, aby ty své příbuzné neviděli, jak trpí a mají bolesti. Mají strach, že když se zdravotní stav zhorší, aby tu péči zvládli doma.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak to vlastně funguje, když má někdo v rodině těžce nemocného, pro kterého už teda není žádná lékařská odborná pomoc, prakticky už dožívá a zároveň si přeje on i jeho rodina, aby byl doma. Tak kdy nastává ten okamžik, že Vás lidé osloví a jsou úspěšní, protože určitě máte převis požadavků, než jste schopni zvládnout.

Denisa Línková, vrchní sestra hospice: My vždycky říkáme, ať volají co nejdřív, když už opravdu je ukončena léčba. Mají symptomatický postup, aby se nám ozvali co nejdříve, protože se potom třeba stane, že ten stav se opravdu zhorší a oni se té naší péči nedočkají.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zavolají Vám a jaký je další postup, kdy jdete do té rodiny, za jakých podmínek?

Denisa Línková, vrchní sestra hospice: Podmínky přijetí je ukončena léčba, mají symptomatický postup, bydliště na území města Ostravy nebo do třiceti kilometru od sídla hospice a musí být tam ta pečující osoba, která pečuje o toho nemocného 24 hodin 7 dní v týdnu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Paní ředitelko, když máte takového klienta, rodinu, se kterou teda navážete kontakt, kterou jste schopni v rámci svých sil a možností uspokojit a věnovat jim péči, koho tam posíláte do té rodiny jako prvního?

Bronislava Husovská, ředitelka hospice: Je to o tom, jestli ten pacient je pro hospicovou péči a vyžaduje indikaci lékaře. Takže máme lékaře, vedoucího, primářku, která jednak je zodpovědná za tu indikaci, ale rozhoduje tam vlastně lékař, buď ona, nebo její kolegové, kteří vyjíždějí na první návštěvu vždycky se zdravotní sestrou. Ale ten lékař se ještě podívá a zhodnotí, jestli ten pacient je opravdu pro tu naši péči.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Když zdravotní sestra už pečuje o nějakého pacienta v rodině, v jakém denním režimu to je? Je to jednou za den a kolik hodin třeba? Protože dovedu si představit, když to je rodina, ve které je takový nemocný člověk, všichni pracují, že asi by bylo žádoucí nebo si přáli, ať je vyplněna ta doba, kdy je ten člověk sám. Ale to asi nejde.

Denisa Línková, vrchní sestra hospice: To takhle nejde. Opravdu to musí být ta pečující osoba v té rodině, která tam je s tím nemocným a sestry tam jezdí na pravidelné návštěvy dle stavu toho pacienta. U někoho to je každý den, u někoho třeba jednou týdně.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jaké formy péče jste schopni poskytovat? Jak můžete odlehčit té pečující osobě?

Denisa Línková, vrchní sestra hospice: Snažíme se řešit jejich symptomy. Pokud mají bolesti, dušnost, nějaký neklid, zmatenost. Tohle všechno se snažíme řešit samozřejmě s paní doktorkou. Sestry dokážou zvládnout převazy, cévkování, takové ty úkony.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Paní ředitelko, tento týden vrcholí akce Den otevřených dveří, kdy se snažíte lidem ukázat, co všechno umíte, jak jim můžete pomoci. Co všechno v rámci této akce už proběhlo a co ještě hospic čeká?

Bronislava Husovská, ředitelka hospice: Ano, máme. Je taková kampaň Dožít doma, do které jsme se přihlásili a v rámci toho právě celý den máme ty aktivity. Jednak to bude beseda v útery večer a pak je to Den otevřených dveří ve středu 11.10., kdy je taky dnem papučovým, kdy každý se může připojit. Každý člověk k podpoří mobilní hospic tím, že si vezme papuče na sebe třeba v práci nebo doma, odvážní mohou klidně do ulice a tím podpoří hospicovou péči a tak se připojí do takového vyvrcholení kampaně.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já jsem na sociálních sítích zaznamenala, že děkujete lidem, že už díky nim mohlo několik rodin mít zase ten svůj den, protože díky nim jste získali přes 90 tisíc korun. O co tam šlo v tuto chvíli?

Bronislava Husovská, ředitelka hospice: V rámci právě té kampaně, vždy máme takovou fundraisingovou výzvu. Výzvu proto, aby i lidi přispěli na tuto péči. Když se podívají na stránky www.mhondrasek.cz, uvidí tam jednak tuto výzvu, můžou se připojit a podpořit nás a jednak ty informace během té kampaně, co nás ještě čeká, co ještě u nás bude probíhat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Teď jste zveřejnila, že to je přes 94 tisíc korun, v uvozovkách. Jste s tím spokojeni? Nebo jak to srovnáváte v čase třeba, protože to není poprvé.

Bronislava Husovská, ředitelka hospice: My to děláme každým rokem. Samozřejmě máme vždy velké ambice a dáme tam tu částku. Kolegyně, a teď vám to asi přesně neřeknu, ony to vždy nějak vypočítají z toho dne péče, ale dají si tam takovou ambiciózní částku a snaží se jí dosáhnout. Nikdy nedosáhneme v plné výši.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jaká byla ta horní hranice nebo ta meta vaše, kterou jste chtěli dosáhnout letos?

Bronislava Husovská, ředitelka hospice: Je to něco přes 600 tisíc do konce měsíce října.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tak já Vám budu držet palce. Ať se k té částce co nejvíce přiblížíte. Dámy, oběma Vám děkuji za to, co děláte a přeji Vám hodně štěstí.

Denisa Línková, vrchní sestra hospice: Děkuji.

Bronislava Husovská, ředitelka hospice: Děkujeme.

Redakčně upraveno / zkráceno.