Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: 120 let od narození legendárního ilustrátora Zdeňka Buriana. Jeho tvorba ovlivnila generace umělců i vědců. Jeho realistické rekonstrukce prehistorického světa i dobrodružných příběhů zanechaly nesmazatelnou stopu v české i světové ilustraci. Jaký je jeho největší odkaz? Jak ho vnímá jeho rodná Kopřivnice, a jaký vliv má jeho tvorba na současné umělce? O tom si dnes budeme povídat s Rostislavem Walicou. Dobrý den, vítejte.

Rostislav Walica, badatel v díle Zdeňka Buriana: Dobrý den. Děkuji za pozvání.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jak už zde zaznělo, letos si připomínáme 120 let od narození Zdeňka Buriana. Pane Walico, jaký podle vás zanechal největší odkaz pro českou i světovou ilustraci?

Rostislav Walica, badatel v díle Zdeňka Buriana: Burian bezpochyby patří do zlatého fondu nejenom české, ale i světové ilustrace. Ten jeho jedinečný přínos spočíval v tom, že zvláštním způsobem uměl v ilustraci spojit různé protiklady. Já bych vyzdvihnul dva, a to, jak Burian spojil vysoké umění akademické zdatnosti. On byl vynikající portrétysta, figurealista, krajinář a tyhle věci on vložil do služeb, řekněme ilustrování relativně takzvaně nízkých žánrů, jako třeba dobrodružná ilustrace. A ten druhý zajímavý protiklad, který on dokázal spojit oheň a vodu, jak zajímavým způsobem propojil exaktní vědu s dobrodružnou romantikou. V tomhle si myslím, že navždy bude Burianův jedinečný přínos do ilustrace. A jak jsem říkal, nejenom české, ale i světové.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jaký byl vztah Zdeňka Buriana k jeho rodnému městu? Má Kopřivnice plány, jak si toto významné výročí připomenout?

Rostislav Walica, badatel v díle Zdeňka Buriana: Vztah k rodnému městu měl zvláštní. Burian prožil v dětství v Kopřivnici relativně nesnadné mládí, protože jeho rodiče spolu vůbec nefungovali. Vztah mezi jeho otcem a matkou byl velmi špatný. Narodil se v Kopřivnici, ale formativní léta prožil v nedalekém Štramberku, kde strávil prvních pět let života. Poté se vrátil do Kopřivnice, avšak ve čtrnácti letech ji opustil navždy. Přesto měl k Pobeskydí velmi silný vztah – právě Štramberk, hora Kotouč a jeskyně Šipka na něj měly zásadní vliv. Města Štramberk i Kopřivnice si letos jeho výročí připomínají. V Kopřivnici připravili výstavu čtyř výtvarníků, jejichž tvorba má určitou souvislost s dílem Buriana. Rád bych vyzdvihl dva z nich – Libora Baláka a Zdeňka Daňka. Oba svým způsobem navazují na Burianovu tvorbu, avšak originálním a osobitým způsobem. Ve Štramberku pak Muzeum Zdeňka Buriana pod vedením Aleše Durčáka připravuje velké množství přednášek. Ty budou součástí tradičních setkání, která se konají pravidelně šestkrát ročně. Letos proběhnou v dubnu, červnu, na podzim a před Vánoci, přičemž v rámci těchto setkání vystoupí minimálně dvacet různých přednášejících.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Mnozí Buriana znají především jako ilustrátora pravěkých zvířat a scén. Jak velký vliv měl jeho výtvarný styl na vědecké rekonstrukce a jak je vnímán odborníky dnes?

Rostislav Walica, badatel v díle Zdeňka Buriana: Burian se stal legendou v tomto specifickém žánru, kterému se říká paleoart, právě díky již zmíněnému jedinečnému spojení toho, že dokázal vědecká fakta propojit s dobrodružstvím. Jeho obrazy mají atmosféru, jsou velice akční a narativní. Stejný přístup, jaký uplatňoval v dobrodružné ilustraci, používal i při rekonstrukcích pravěkých světů – právě v tom spočívá jejich jedinečnost. Díky tomu, ačkoliv věda pokročila, zůstávají jeho obrazy stále nesmírně uchvacující.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pojďme si také připomenout, že ilustroval knihy Karla Maye, Julese Verna nebo Jacka Londona. Která z jeho knižních ilustrací je podle vás nejikoničtější?

Rostislav Walica, badatel v díle Zdeňka Buriana: K těmto třem autorům, které jste zmínila, bych ještě doplnil Eduarda Štorcha. Právě těmto spisovatelům se stal Burian opravdu kongeniálním partnerem – svými ilustracemi dokázal dokonale souznít s jejich textem. A pokud bych měl zvolit jednu ilustraci, která je skutečně ikonická, je to ta, která mě jako desetiletého kluka naprosto ohromila. Jde o ilustraci z knihy Lovci mamutů od Eduarda Štorcha, kde hrdina šplhá na strom a mamut se ho snaží setřást. To je podle mě možná jedna z nejikonističtějších ilustrací vůbec.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jaké jsou dnes možnosti vidět jeho originální díla už vedle zmíněné Kopřivnice?

Rostislav Walica, badatel v díle Zdeňka Buriana: Ano, v Kopřivnici mají menší sbírku originálů, ale největší a nejlepší trvalá výstava Burianových originálních děl se nachází v Safari Parku Dvůr Králové nad Labem. Zde jsou vystavena nejen díla, která Burian vytvořil přímo pro toto místo na podnět Josefa Vágnera ke konci svého života, ale také originální podklady, tedy olejomalby. K těm patří i takzvané školní obrazy, které si my, starší 45 let, ještě pamatujeme ze základní školy, konkrétně z hodin přírodopisu. Tyto jedinečné olejomalby je možné vidět každý den jako stálou expozici. Další velká sbírka je v Brně v Moravském zemském muzeu, v antropologickém oddělení. Zde sice není trvalá expozice, ale Burianovy originály se zde pravidelně vystavují. Letos byla o rok prodloužena výstava "Když Brnem táhli mamuti", kde jsou k vidění také vynikající Burianovy originály, zejména jeho rekonstrukce života lidí z mladého paleolitu z Dolních Věstonic a Předmostí na Moravě. Jde o tzv. "Romanovce", což jsou podle mě jedny z nejlepších Burianových děl vůbec.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Mě by ještě zajímalo, jestliže vy už jste zmínil, že má dva následovníky, kde on sám bral inspiraci? Kde bral předlohu k těm svým obrazům?

Rostislav Walica, badatel v díle Zdeňka Buriana: Burian měl minimum bezprostředních předchůdců, tedy někoho, z koho by vyloženě vycházel. Jeho unikátnost spočívala v tom, že byl naprosto jedinečný. Jeho ilustrace byly velmi moderní, i když neměly nic společného s tzv. výtvarným modernismem dvacátých a třicátých let – to v žádném případě. Byl však nesmírně moderní tím, že dokázal propojit akademické dovednosti v portrétování, figurálním realismu a krajinomalbě s prvky tehdy moderních médií, jako byly film, fotografie a částečně i komiks, který v jistém smyslu předjímal. Dokázal z toho vytvořit jedinečný amalgám. Obzvláště ve své technice tzv. černobílého kvaše vytvořil až nové médium, protože tolik vycházel z realismu. Byl jednoznačně realista a jeho projev vycházel z malířů 19. století. Částečně byl ovlivněn symbolismem a českými symbolisty z počátku 20. století, ale jeho styl byl jinak zcela unikátní.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pojďme ještě znovu se vrátit k tomu, jaký vliv má Burianova tvorba na současné ilustrátory a malíře.

Rostislav Walica, badatel v díle Zdeňka Buriana: Já jsem zmínil právě Libora Baláka, který svým stylem. S Burianem se osobně částečně znal, ale svým stylem pokračuje v té rekonstrukci pravěkých světů, obzvláště tedy právě těch lidí mladšího paleolitu a už do toho vnáší ty nové vědecké poznatky. Takže na jeho výstavu v Kopřivnici letos bych rozhodně pozval. Zdeněk Daněk to je člověk, který vystudoval AVU. Je to nejlepší realista a český realista současné doby. Vystudoval v ateliéru Zdeňka Berana a nejvíc pronikl do toho, jakým způsobem Burian tvořil tu svoji unikátní techniku černobílý kvaš. Ale mnoho dalších autorů je ze starší generace se přiznává k tomu, jak je Burian v dětství ovlivnil. To je třeba Theodor Pištěk, Vladimír Kokolia, Michael Rittstein, Adolf Born a další. Ti všichni se s hrdostí hlásí k tomu, že prostě ve své době prostě Burian pro ně byl ikonou. A pokud jde o pokračovatele, kteří vyloženě pokračují v Burianově stylu a hrdě se k tomu hlásí, že jsou jeho epigony v tom nejlepším slova smyslu, pak bych zmínil jistě Petra Modlitbu, kterého opravdu lze nazvat neoburianistou.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane, Walico, já vám děkuji za rozhovor. Čas se nám ukrátil na maximum, byť jsem si vědoma, že bychom o Zdeňku Burianovi mohli vyprávět dále. Děkuji vám za váš čas a zdravím do Prahy.

Rostislav Walica, badatel v díle Zdeňka Buriana: Děkuji ještě jednou za pozvání a zdravím vás do Ostravy.

Redakčně upraveno / zkráceno.