Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Od 3. ledna platí na Ostravsku, Karvinsku i Frýdecko-Místecku opatření kvůli ptačí chřipce. Kromě toho, že majitelé nesmí zvířata volně pouštět, museli obcím nahlásit druh a počet. Další podrobnosti se dozvíte už za chvíli od ředitele Krajské veterinární správy pro Moravskoslezský kraj Severina Kaděrky. Dobrý den, vítejte.

Severin Kaděrka, ředitel Krajské veterinární správy pro MS kraj: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane řediteli, zkusme na začátek říct, co to je za nemoc ptačí chřipka a jak je nakažlivá?

Severin Kaděrka, ředitel Krajské veterinární správy pro MS kraj: Ptačí chřipka neboli aviární influenza je virové onemocnění, které postihuje především ptactvo. Ta virulence je značně vysoká a postihuje jednak, jak již jsem řekl, ptáky, ale také může postihnout některé druhy savců.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Lék na ni není. Je to tak?

Severin Kaděrka, ředitel Krajské veterinární správy pro MS kraj: Léčit se neléčí. Je tady možná teda vakcinace, ale ta je v současné době zakázaná.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak se projevuje ptačí chřipka? Kdy majitel nějakého chovu pozná, že se jedná o ptačí chřipku a že by se s vámi měl spojit?

Severin Kaděrka, ředitel Krajské veterinární správy pro MS kraj: Víte, základním takovým ukazatelem je to, že ptačí chřipka je sezonní onemocnění. Vyskytuje se především v podzimním období anebo na jaře. Je to spojeno prakticky s tahem volně žijících ptáků. Tím, že s potencionálním rezervoárem nebo zdrojem této nemoci jsou především volně žijící ptáci, a to divoké husy, divoké kachny anebo labutě. Takže toto onemocnění se nám převážně projevuje v měsíci říjnu, listopad, prosinec, leden, únor, březen. Když se snese ten potencionální rezervoár, nosič prakticky tohoto onemocnění, vylučuje tento virus intenzivně v experimentech a v slinách a slzách. Tím potřísní tu potravu anebo i podestýlku. Právě zjišťujeme, že tím přenosem je buď teda přímý kontakt těch nemocných zvířat, což v těch velkochovech nepřipadá v úvahu většinou, ale donese se to tam nepřímým způsobem a to je, že je to doneseno stelivem, třeba že ta sláma nebo ty piliny jsou uskladněné někde venku, kde tam je volný přístup těch volně žijících ptáků.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já jsem v úvodu řekla, že od 3. ledna platí veterinární opatření. Co ta opatření všechna zahrnují a jak dlouho budou platit?

Severin Kaděrka, ředitel Krajské veterinární správy pro MS kraj: Jedná se o to, že v rámci toho výskytu aviarní influenze v ostatních okolních zemích přistoupila Státní veterinární správa k preventivním opatřením, aby bylo právě zamezeno a zvýšena ta úroveň té bio security do těch chovů, aby se u nás teda ta ohniska nevyskytla. V případě těch drobnochovatelů máme tu snahu, protože u všech není možno ty zvířata zavřít, protože spousta těch drobných chovatelů mají malé kurníku, kde je prakticky umístění těch slepic akorát na tu noc, aby řadovali. Takže dlouhodobě je nelze uzavřít. Proto krajská veterinární správa přistupuje v těchto případech dbá na ty chovatele, tlačí, dělá, vytváří nátlak, aby zamezili alespoň tomu přímému styku těch slepic volně žijícími ptáky, aby zabránily možný přístup těm volně žijícím ptákům ke krmivu a vodě.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Když to shrnu, taková rada nebo ta opatření jsou taková, že mají uschovat jednak to krmivo a jednak uzavřít ten svůj chov, ať už slepic nebo jiného ptactva. S tím ale, že jsem četla, že někteří přece jenom, Vy jste to zmínil také, nemají ty podmínky, aby čtyřiadvacet hodin a několik dní po sobě byly ty chovy uzavřené. Takže alespoň třeba na hodinu denně můžou ten svůj chov vypustit volně. Je to tak? Mohou? Nebo co říkáte Vy jako odborník?

Severin Kaděrka, ředitel Krajské veterinární správy pro MS kraj: My doporučujeme, aby v těchto případech ten chovatel vytvořil nějakou menší ohradu tu zaplachtoval, ten výběh myslím, a ohradil tak, aby tam ten přístup těch volně žijících ptáků nebyl a to krmivo a vodu uschoval nebo uložil do prostor, kde teda ti volně žijící ptáci k tomu nemají přístup.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak dlouho ta opatření budou platit?

Severin Kaděrka, ředitel Krajské veterinární správy pro MS kraj: Jedná se o to, že platí celostátně a budou platit do odvolání, to znamená do doby, než se ta nákazová situace zlepší. Něco jiného jsou mimořádná veterinární opatření, která jsou vydávána na základě zjištění teda ohniska nákazy. To znamená, že máme pozitivní nález. Povinností krajské veterinární správy je stanovit ty pásma dozoru a ochranné pásmo. To znamená, že to je tří a desetikilometrové pásmo kolem toho ohniska, ve kterém nařizuje, jednak obcím a jednak chovatelům, určité požadavky, podmínky jak se musejí chovat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jaká je tedy aktuální situace teď v Moravskoslezském kraji k 11. lednu?

Severin Kaděrka, ředitel Krajské veterinární správy pro MS kraj: V současné době nové ohnisko od nového roku nevzniklo. V rámci Moravskoslezského kraje nám vznikla dvě ohniska. Jedno bylo v okrese Frýdek-Místek v Kunčicích pod Ondřejníkem, kde chovatel 22. prosince nahlásil, že má úhyn a má podezření. To se potvrdilo a my jsme na Štědrý den těch devět slepic, které choval, utratili. V Ostravě v Bartovicích, to je naše druhé ohnisko, které zase bylo oznámeno 30. prosince. Takže na Silvestra jsme provedli také jde depopulaci. Toho ohniska, tam bylo celkem tuším chováno 21 kusů, tam jsme utratili prakticky 14 kusů těch slepic a ten postup byl naprosto stejný, že putovaly do zdejší spalovny.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Závěrečná otázka. Budou ta opatření i ta mimořádná opatření stačit, aby se zamezilo šíření ptačí chřipky?

Severin Kaděrka, ředitel Krajské veterinární správy pro MS kraj: Prozatím to můžu zaklepat. Máme tu příznivou momentální situaci, kterou můžu říct teď, že teda nemáme další ohnisko a apelují na všechny drobnochovatele, aby se snažili. Já vím, že už je to strašně dlouhá doba, ale aby se snažili ty doporučení, které Státní veterinární správa vydala, aby je dodržovali.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kde potom putují a tato nakažená i nenakažená, v tomto případě ten zbytek, který neuhynul, kde ta zvířata, ta jejich těla putují?

Severin Kaděrka, ředitel Krajské veterinární správy pro MS kraj: Jedná se o to, že v převážné většině provádíme utracení my jako krajská veterinární správa. Jinak existují také v rámci Státní veterinární správy výjezdní střediska, krizové centrum tzv., kdy mají určité technické vybavení, možnosti, kdy nám napomáhají. Pokud ten rozsah toho ohniska je tak velký. Takže využíváme potom také integrovaného záchranného systému. V případě těch našich dvou ohnisek, protože to bylo tak malé, na základě písemného požádání chovatele my provedeme depopulaci těch zvířat. Provádí se to za striktně hygienických podmínek, poněvadž musíme zabránit dalšímu rozšíření tohoto onemocnění. Právě naše snaha je ta, že když zjistíme teda pozitivní nález, tak abychom co nejdříve to ohnisko zlikvidovali a uhynulé kusy nebo ty, které utratíme, jsou likvidovány přes buď asanační ústavy, anebo my využíváme v současné době tady ostravskou spalovnu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane řediteli, já Vám děkuji za rozhovor i za užitečné informace pro naše diváky.

Severin Kaděrka, ředitel Krajské veterinární správy pro MS kraj: Děkuji.

Redakčně upraveno / zkráceno.