Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Nahrává letošní počasí včelám? Bude dost medu? A kolik za něj asi zaplatíme? Podrobnosti už předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska, Václav Sciskala. Dobrý den, vítejte.

Václav Sciskala, včelař, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Václave, tak jak fungují včely v tomto období? Letos je mírná zima, teď už je od února prakticky jaro, tak co to s těma včelkami dělá?

Václav Sciskala, včelař, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: No, včely si asi uznale ťukají na hlavu a říkají "Co nám to ten člověk dělá?". Protože to počasí je opravdu abnormální. Je to taková anomálie, kterou my nepamatujeme, alespoň já ne. Takže včely se probudily poměrně brzo, už začátkem února. Stihly už odebrat z lísky pyl, no a začaly plodovat, nosily pyl. Uvidíme, co to udělá. Je to opravdu brzo.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: To ale brzy, ale už mají dost potravy, protože sněženky, petrklíče, tulipány. Vy jste mi prozradil, že narcisy jim nevoní, tak těm se vyhýbají.

Václav Sciskala, včelař, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Ty nechávají mužům na MDŽ. Ale opravdu jako, pylu dostatek už našly. Matka začala plodovat, včely se rozvíjí, ale víte, ony teďka už k tomu potřebují stabilní teplotu plus 10°C a víc. Ale dneska máme 5°C, ony sedí doma. Potřebovaly by ven, potřebovaly by přinést vodu. I když té potravy ještě mají poměrně dost, protože včelaři je dobře zazimovali. Takže potravu mají, ale ony potřebují čerstvý pyl, potřebují vodu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Takže jsou tady obavy, že přijdou ještě mrazíky.

Václav Sciskala, včelař, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: No, straší nás, že má přijít nějaká studená vlna. A to by bylo špatně. Protože ony, když bude moc zima, přijdou mrazy, tak ony se stáhnou opět do toho chomáče a zachladí plod, který zůstane mimo ten chomáč. A to by se zase zastavil ten rozvoj. No prostě není to dobré, není to dobré.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Říká se, a je také pravda, že Česko má nejvíce včelařů na obyvatele v rámci Evropy. Má také Česko nejvíce medu?

Václav Sciskala, včelař, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Ne, ne, nemá. Česko musí dovážet med, aby uspokojilo svou poptávku. Ale faktem je, že jsme nejvíce zavčelená země v Evropě. No tak úplně ne, Maďaři mají víc a Turci mají taky víc. Ale opravdu, jestli máme dvanáct včelstev na kilometr čtvereční, a ekologové? Ti staří kdysi říkali, že ideální stav je jedno včelstvo na kilometr čtvereční. Takže opravdu jsme převčeleni. A z toho důvodu zase je, že přírody nebo toho medu je diametrálně tolik, a včelstev je násobek, tak se musí podělit. Takže opravdu toho medu nemáme, nemáme nejvíc.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak poznáme my odběratelé, jaký med je kvalitní, a jaký ne?

Václav Sciskala, včelař, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: No právě proto, že máme hodně včelařů, tak ideální stav je. Najděte si svého včelaře, a máte čistý kvalitní med.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: To je vaše motto, to už známe.

Václav Sciskala, včelař, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Je to tak.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Na čem vlastně ta kvalita medu závisí?

Václav Sciskala, včelař, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Závisí na přírodě. Nic jiného. Jenom příroda, sluníčko, květena, směska. Protože včely navštěvují jenom hmyzosnubné kultury. Aby byla pestrá, ta příroda a potom opravdu, aby bylo teplo, přiměřeně vlhko a ty včely posbírají co se dá.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dá se říct nějaké číslo? Kolik tedy medu spotřebujeme v Česku na obyvatele? Nebo celkem?

Václav Sciskala, včelař, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Průměr vychází teď někde kolem kilogramu, což je opravdu pěkné číslo. Když si vezmeme 30 let zpátky, to bylo čtvrt kilogramu na hlavu. Takže kilogram máme dneska.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ročně.

Václav Sciskala, včelař, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Ale vemte si, Japonsko má 4 kilogramy. Takže máme co dohánět. A na Japonce se díváme, že opravdu oni ten životní styl udržují jiný. Mají vyšší věkový průměr dožití, atd. atd. Takže máme nějaké vzory.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Václave, vy jste celoživotní včelař. Jste opravdu odborník. Řekněte našim divákům. Podle čeho se včely rozhodují, která z nich bude matka a která dělnice?

Václav Sciskala, včelař, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: No tak to mají geneticky dané. Za prvé. A o tom opravdu rozhoduje aktuální stav toho včelstva. Pokud je matka dobrá, mladá, výkonná, tak včely nemají důvod ji měnit. Ale pokud už ta matka chřadne, třeba tři roky, čtyři roky už chřadne, tak ony potom si jí vyberou nebo rozhodnou, že si vychovají novou. Ony přimějí tu královnu, ony vystaví tzv. mateční buňku, přimějí královnu, aby tam položila vajíčko a od prvního dne, od prvního okamžiku jí jinak krmí to vajíčko než vajíčko běžné včely. Takže ta včelí královna se líhne v jiné buňce, jinou potravu dostává a za 16 dnů od položení vajíčka se vylíhne královna. A obyčejně v tom období, jak ta mladá se líhne, tak ta stará královna končí svou existenci tím, že odchází z toho úlu s rojem. To znamená, část včel ji doprovodí ven, a hledá nové obydlí. A té mladé královně nechá to, co tam nahospodařila.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: To je krásné.

Václav Sciskala, včelař, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Mají to geneticky dané.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Je pravda, že ta královna je vždycky větší než ty ostatní včelky?

Václav Sciskala, včelař, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Je větší než včely, je větší než trubec. Ona musí být větší, protože v tom úlu máte 30 až 50 tisíc jedinců, a včelař potřebuje ji taky někdy vidět. No a kdyby byla stejná jak ty včely, tak jak by to poznal, že jo. My si samozřejmě pomáháme. My si tu královnu označíme barvičkou, nějakou značkou, aby když po tom plástu chodí, aby jí bylo vidět snadněji. Ale je větší.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A k čemu to slouží? Abyste ji viděli, abyste viděli, jak prospívá nebo?

Václav Sciskala, včelař, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Některé matky třeba nedělají to, co my chceme. My jsme furt jako lidé, my jsme prostě takový, že jo. Pořád chceme víc, lépe, dál, takže víceméně chceme tu královnu nějak kontrolovat. Aby ucelený plod byl, aby se dobře rozvíjela, aby třeba včas přestala plodovat na podzim. Když ta včela, ta matka to nedělá, no tak co, tak je chytíme, zlikvidujeme a dáme tam jinou matku. Takže takzvaně řízeně to včelstvo prostě nějak organizujeme.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A pojďme si něco také říct o sršni asijské, která je pohromou pro včelaře. Co hrozí včelařům, kdyby se tady opravdu objevila i u nás na Moravě?

Václav Sciskala, včelař, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Ona v globálu včelařům nehrozí nic, ale hrozí včelám. Protože ta sršeň asijská, která se objevila, která decimuje Španělsko, Francii, Belgii, už je v Německu. Teď se objevila i u nás, že jo? Na podzim, už teďka na jaře se zase kdesi v Rokycanech objevila. Kamionem přijeli 4 kusy viděli, ale 3 jenom zabili, jeden utek. Takže víceméně to je predátor, který vyloženě loupí úly a žere včely. Chytá včely na česně. Ta včela přiletí k úlu, chce domů a on ji tam lapne a sežere. Takže ukousne ji hlavu, ukousne hruď a zbytek nechá být. Když najdou takový zdroj potravy, tak prostě se sletí houf těch sršní a zdecimují komplet ten úl. Ony vyžerou včely, vyžerou plod.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak se dá proti nim bojovat?

Václav Sciskala, včelař, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: No jedině tím, že je včas odhalíme a budeme likvidovat ta hnízda, která oni staví na stromech a tak dál. Protože jinak bojovat se nedá. V tom případě nějaké lapače na ty úly nasadit, a chytat to. Protože víceméně není, není obrana.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dá se už teď na jaře, prakticky ještě podle data jaro ani nemáme, už teď odhadnout, kolik bude medu, a v jaké bude kvalitě?

Václav Sciskala, včelař, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: No odhadnout. Odhadovat můžeme leccos, ale já si myslím, že to je ještě moc a moc brzo. Já vždycky říkám zajíce, počítáme po honu a my opravdu i ten med lidem říkáme po medobraní. Protože ono může být sebekrásnější jaro a potom v době, když to kvete, to se stalo třeba loni, když začal kvést akát, se ochladilo a nebylo z toho nic. Prostě i ta květena potřebuje teplo, potřebuje podmínky, potřebuje klima. Takže to se tak těžko odhaduje. My bychom si strašně přáli, aby med byl, protože v tom našem regionu už dva roky nebyl. V jiných regionech byl. Tak si říkáme kluci, pusťte nám taky něco. Takže těšíme se na to, že bude.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tento týden na Černé louce se sjede několik desítek vystavovatelů na veletrh Včela 2024. Tak co je pro návštěvníky připraveno?

Václav Sciskala, včelař, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: To bude obrovský svátek nás včelařů a taky svátek pro laickou veřejnost. V letošním roce tam máme přes 80 vystavovatelů. Máme bohatý program. Na jednom patře se budou vzdělávat včelaři, zootechnika a nové věci. A na druhém patře bude apiterapie. Budou tam přednášející, kteří budou mluvit k lidem, jak na včelí produkty, jak na jejich zdraví, co mají užívat, jak mají užívat. Prostě my už se na to strašně těšíme. Takže já všechny srdečně zvu. Taková výstava v ČR ještě nebyla.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pokolikáté už ta výstava v Ostravě letos je?

Václav Sciskala, včelař, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Pod naši hlavičkou našeho spolku posedmé, ale my už jsme ji předtím deset roků organizovali se zahrádkáři jako Zahrada. Bylo to na podzim. No a od toho roku od covidu už jedeme potřetí, že jo? Před covidem jsme jeli. Takže sedmý ročník. Těšíme se, opravdu rosteme.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Super, já Vám to přeji. Mějte se hezky a děkuji Vám za rozhovor.

Václav Sciskala, včelař, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Já Vám moc děkuji a zvu Vás na výstavu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Děkujeme.

Redakčně upraveno / zkráceno.