Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Unikátní výstava "Společnými silami - Habsburkové a zemské hlavní město Opava" ve Slezském zemském muzeu. To je téma dnešního rozhovoru s historikem a kurátorem Ondřejem Haničákem. Dobrý den, vítejte u nás.

Ondřej Haničák, kurátor a historik, Slezské zemské muzeum: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tak na začátku prozraďte, proč jste se ve Slezském zemském muzeu rozhodli Habsburkům letos věnovat?

Ondřej Haničák, kurátor a historik, Slezské zemské muzeum: Těch důvodů bylo několik. My jsme rádi, že jsme mohli participovat touto výstavou na takovém větším projektu Národního památkového ústavu, který je právě věnován šlechtickým rodům každoročně a letos se soustředí na Habsburky. A v tomto kontextu jsme chtěli vystavit určité památky, které jsou dle mého soudu pozoruhodné. Váží se přímo k Opavě, jakožto někdejšímu hlavnímu zemskému městu Slezska nebo Rakouského Slezska, přesněji. A v tomto kontextu opravdu stojí za prezentaci veřejnosti.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co lidé, kteří navštíví výstavu, je nejvíc nebo nejdřív trkne? Protože já už vím od vás, že to jsou obří velkoformátové obrazy Císařoven. Ale co dalšího ještě?

Ondřej Haničák, kurátor a historik, Slezské zemské muzeum: To, co uvidí vůbec jako první věc je nádherný portrét od klasika české malby Josefa Mánese. Je to portrét císaře Františka Josefa I., který byl zhotovený v souvislosti patrně s jeho první návštěvou v Opavě v roce 1851. Josef Mánes tehdy na začátku padesátých let pobýval u šlechtičny Jetty Gallenbergová v jejich opavském domě a na základě tohoto pobytu a těchto známostí a kontaktů bylo možné, aby stavové slezští objednali tento portrét, který byl v roce 1853 zhotoven a doručen do Opavy a poté vlastně zdobil Stavovskou sněmovnu. Je to skutečně unikátní dílo, významné nejenom svým kulturně historickým kontextem nebo souvislostmi, ale také výtvarnou kvalitou. A myslím si, že už jenom proto stojí za to do Opavy přijet a podívat se na tento obraz, který známe téměř všichni z učebnic dějepisu a tak podobně.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ví se, jak dlouho tehdy pracovali na takovém obrazu malíři, v tomto případě Mánes?

Ondřej Haničák, kurátor a historik, Slezské zemské muzeum: V tomto případě Mánes. Nevíme to přesně. Mohli by jsme říci, jak to bylo lépe, kdyby se dochovala korespondence, která se týkala tohoto obrazu a do konce druhé světové války existovala. Nicméně zanikla v důsledku válečných událostí a můžeme pouze spekulovat. Ale podle kvality díla soudíme, že tomu věnoval dostatek času a že snad i císař seděl modelem osobně.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já jsem zmínila, že jsou tam také obrazy císařoven. Čím jsou unikátní?

Ondřej Haničák, kurátor a historik, Slezské zemské muzeum: Minimálně obraz císařovny Alžběty Bavorské, obecně známé jako Sisi, je skutečně pozoruhodný. Ten namaloval, spolu s protějškovým portrétem jejího manžela v roce 1857, bylo to vlastně několik let po sňatku, vídeňský malíř Josef Neugebauer. A proč tento obraz je unikátní? My samozřejmě známe jejich zpodobnění s nesčetného množství dalších portrétů a obrazů, ale tenhle je unikátní díky šatům, které jsou na tomto obraze zachyceny. K tomu se váže taková zajímavá příhoda. Jde o to, že Vídeňské muzeum kočárů disponuje nebo vlastní ve sbírce vlečku, kterou odkázali Habsburkové, potomci císařovny Sisi, tomuto muzeu s tím, že podle rodinné tradice se jednalo o vlečku ze svatebních šatů. Ty svatební šaty ovšem nebyly známy, nejsou nikde zachyceny a prostě bylo to takové mystérium. Nevěděli jsme, jak vypadají. Nicméně jedna z badatelek, která se věnuje tomuto tématu, si všimla, že právě tato vlečka je zachycena na tom opavském obrazu jako na jediném ze všech, které vlastně císařovnu zpodobňují. Proto došli k závěru, že je možné, že je vlastně vyobrazena na tomto portrétu ve svých svatebních šatech. Proto badatelé z Rakouska a také kolegové z ČR, kurátorka Sbírky výtvarného umění, kolegové ze zemského archivu podnikli určité rešerše a na základě toho byla vyhotovena replika těch svatebních šatů, která je prezentována ve Vídni a zde byl také zapůjčený tento portrét. Tím nicméně jeho příběh nekončí, protože Markus Habsburk, je to vlastně pra pravnuk, viděl ve Vídni tento portrét a vyžádal si jeho zapůjčení do Kaiservilly v Bad Ischlu, kde je v současnosti prezentován. My tady v Opavě ukazujeme kopii a originál je nyní v Kaiserville v Bad Ischlu, kterou císařovna Sisi a František Josef I. získali jako svatební dar.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Když někdo uvidí ty šaty. Já jsem je teda zatím viděla na fotografii, ale upoutal mě štíhlý pas císařovny Sisi. Ta tím byla známá, že jak jste mi prozradil. Možná byla objevitelkou anorektiček.

Ondřej Haničák, kurátor a historik, Slezské zemské muzeum: Ona samozřejmě byla určitým předchůdcem kultu těla a je o ní známé, že byť mnoho věcí ve svém životě nemohla mít pod kontrolou, tak své tělo se snažila mít pod kontrolou. Naprosto.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak často Habsburkové a při jakých příležitostech Opavu navštěvovali?

Ondřej Haničák, kurátor a historik, Slezské zemské muzeum: Byly to různé oficiální příležitosti, pochopitelně státnické. Jak jsem zmiňoval, Opava byla hlavním zemským městem. Z tohoto titulu zde císařové zavítali. První návštěvě, které věnujeme pozornost, je návštěva Františka I. Během Kongresu monarchů Svaté aliance, tzv. Opavského kongresu v roce 1820. Na základě této návštěvy města byla právě zhotovena první z dvojice těch velkých monumentálních portrétů.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A co dalšího? Nebo mě by možná zajímalo, kde v té době bydleli a co po nich zůstalo. Co na výstavě například vystavujete z těch návštěv Habsburků?

Ondřej Haničák, kurátor a historik, Slezské zemské muzeum: Samozřejmě ty návštěvy byly velkou událostí z hlediska těch regionálních dějin nebo dějin Opavy, a proto se uchovávaly památky na jejich návštěvy v Opavě. Už na první návštěvu v roce 1851 je několik památek, které prezentujeme na výstavě. Císař tehdy se účastnil nočních střeleb Opavského střeleckého spolku a byla zachována terčovnice Puška, ze které střílel a dokonce i pamětní kniha, do které se podepsal, a také brk, kterým vlastně se zvěčnil v té pamětní knize Opavských střelců. Tak tyto památky jako svého druhu relikvie uchovávala střelecká společnost ve své sbírce a zachovaly se vlastně do dnešních dní, a proto je můžeme na této výstavě prezentovat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zmínil jste návštěvu císaře Františka Josefa I. v Opavě v roce 1880, tak víme něco o jejím průběhu?

Ondřej Haničák, kurátor a historik, Slezské zemské muzeum: O jejím průběhu jsme dobře Spraveni z příležitostného tisku, který vyšel k této události právě v tom roce 1880, jak jste říkala. Víme, jak se město připravovalo na tuto událost a také, jak bylo vyzdobeno. Zachovala se dokonce fotodokumentace dekorací budov ve městě. Zachovala se i plánová dokumentace, stejně jako fotky slavobrán, které byly u této příležitosti vystavěny v Opavě. Ale co víc, zachovala se i unikátní výzdoba znaků. Jednalo se o městské znaky, které byly pověšeny na fasádě zemského domu. Zde vlastně po skončení událostí byly uloženy na půdu a tam skoro zázrakem přečkaly ty následující desetiletí. Byly později restaurovány. Nyní jsou součástí sbírky Slezského zemského muzea a i díky tomu je můžeme vlastně na této výstavě prezentovat. A opravdu se vlastně k tomuto tématu hodí. Je to nádherná věc, dílo opavského malíře Rudolpha Templera právě z těch osmdesátých let 19. století. A unikátní záležitostí je zejména to proto, protože tyto věci nebyly míněny proto, aby se zachovaly pro budoucnost. Byla to skutečně příležitostná dekorace dočasného typu, ale tím, že náhoda tomu přála, můžeme vlastně tyto krásné památky obdivovat i dnes.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já na vás navážu, Habsburkové a veřejný prostor v Opavě. Jaké stopy další už, které jste zatím nezmínil, se dochovaly.

Ondřej Haničák, kurátor a historik, Slezské zemské muzeum: V tomto ohledu ta situace byla pochopitelně složitější, protože po vzniku Československa byly systematicky veškeré symboly odkazující k monarchii nebo k Rakousku-Uhersku likvidovány. Nicméně nedošlo úplně na všechny, abych tak řekl. Po celou dobu se dochoval památník prvního pěšího pluku "Kaiser". Byla to důležitá vojenská jednotka, která byla domicilovaná v Opavě po relativně dlouhou dobu a v souvislosti s touto vojenskou jednotkou bylo ve farním kostele dnešní Konkatedrále Nanebevzetí Panny Marie byl zbudován památník této vojenské jednotky a součástí vlastně té architektonické stránky věci byl i císařský orel, který tedy přežil veškeré turbulence dvacátého věku a zachoval se dodnes. Ostatní symboly a znaky, třeba na veřejných budovách, na finančním ředitelství, na zemském ředitelství pošt a telegrafů, na posádkovém velitelství, ty to štěstí neměly, ty byly pochopitelně odstraněny. Je nicméně kuriózní nebo zajímavé, že v roce 2020, když probíhaly restaurátorské práce na Konkatedrále Opavské, tak mříž předsíně, kde byl vlastně ten habsburský symbol obnovený v tom veřejném prostoru. Tak to bych uvedl jako takovou zajímavost.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A možná další zajímavost je i to, že výstavu zahajoval princ Lawrence Belgický a Arcivévoda Rakouský d'Este. Je to tak?

Ondřej Haničák, kurátor a historik, Slezské zemské muzeum: Je to tak. Měli jsme tu čest, že byl osobně přítomný zahájení té výstavy. Byla to pro nás opravdu mimořádná událost. Já osobně jsem jej provázel tou výstavou a musím říct, že to bylo opravdu pro mě mimořádně zajímavé.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ondřeji, já vám děkuji za rozhovor i za krásnou pozvánku na výstavu o Habsburcích, tak máte možnost ji do září vidět v Opavě. Díky za rozhovor Vám a Vám za pozornost.

Ondřej Haničák, kurátor a historik, Slezské zemské muzeum: Děkuji, na shledanou.

Redakčně upraveno / zkráceno.