Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Petr Lexa Přendík kronikář ostravského Jihu, velocipedista, dobrovolník, spolkař, sběratel, ale také zakladatel ostravských pěšin. I o těch se už za chvíli budeme bavit. Dobrý den, vítejte v ostravském studiu televize Polar.

Petr Lexa Předndík, kronikář, velocipedista, dobrovolník, spolkař, sběratel: Dobrý den a stálé zdraví.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Petře, začneme kronikařením. Vy jste kronikářem Ostravy-Jihu. Mě zajímá, co jste za poslední měsíce do kroniky zapsal, byť ano, kronika se píše rok zpět. Ať jenom připomenu divákům, kteří si to neumí představit nebo se nezajímali nikdy, jak funguje kronikář. Cílím na to, že dva roky máme za sebou covidu a od února válečný konflikt. Jak se to pro Vás nebo jak Vy jste to zaznamenal do kroniky nebo chcete zaznamenat?

Petr Lexa Předndík, kronikář, velocipedista, dobrovolník, spolkař, sběratel: Covid už mám za sebou. Tomu jsem se věnoval zrovna přes léto. Bylo neuvěřitelné, kolik změn a všeho jsme zažili za ty poslední dva roky, takže to vydalo na několik stránek, ale snažil jsem se samozřejmě vždycky tam napsat nějaké opatření, jak se to dotklo přímo těch obyvatel u nás na jihu. Co se týče války, tam jsem zapsal zas jen ten počátek, protože čekám, jak to dopadne. Není zase cílem psát v té kronice světové dějiny. Takže jsem tam psal hlavně ten první den, kdy si vzpomínám, bylo pět hodin ráno a byl jsem ve vaně a zapnul jsem si internet a podíval jsem se, že začala válka. Takže člověk byl najednou zděšen, že se něco stalo takového, popisuje ten první den, jak to vypadalo v té společnosti, o čem se hovořilo, jaké byly předpoklady apod. Ale jak to dopadne, to zas uvidíme až za nějaký čas, takže zpětně to tam dopíšu. Jinak si dělám takové ty klasické poznámky o počasí, o kulturním dění, o výstavbě, o významných událostech během roku, tak jako normálně.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co významného a zajímavého se za tu dobu, teď se bavme třeba 2-3 roky zpátky, stalo? Nebo výjimečného? Teď třeba i o tom počasí nebo cokoliv takového možná v tu chvíli méně významného z toho společenského hlediska, ale spíš z toho životního pohledu.

Petr Lexa Předndík, kronikář, velocipedista, dobrovolník, spolkař, sběratel: Já se vlastně snažím ty kroniky zejména soustředit na nějaký stavební vývoj. Takže to si myslím, že je to, co ty lidi bude zajímat úplně nejvíce. Když já něco hledám v té kronice, nehledám v tom, jaké bylo většinou počasí, pokud to opravdu nebyla nějaká významná bouře, ale když kronikáři neví už o čem psát, píšou o počasí, to je klasika. Ale já se opravdu soustředím na takové ty významné investiční stavby, rekonstrukce, ať už jsou to mosty, tramvaje, náměstí Ostrava-Jih máme, rybníky ve Výškovicích se opravily. Takže takové hlavní věci, těm věnuji pozornost, myslím si, že to zase bude zajímavé pro ty další generace.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste také zmínil, že Vás zajímají i názory té společnosti, nebo Vy zaznamenáváte Ostravu-Jih, co třeba jste zaznamenal s takových zajímavých názorů? Třeba k tomu covidu.

Petr Lexa Předndík, kronikář, velocipedista, dobrovolník, spolkař, sběratel: K tomu covidu konkrétně, si myslím, že jsem ještě nezaznamenal nic. Tam jsem spíše bral pohled těch lidí, že někdo byl pro roušky a někdo byl proti rouškám. Jak se to postihovalo, když se nenosily roušky. Co se stalo, že jsme měli třeba i v nějakém okolí takové významné antivaxery a jak vystupovali, jestli se jim něco stalo, nestalo. Takže jsem to vzal spíš anonymně. Dneska ty kroniky musí být trošku anonymní. Máme ochranu osobních údajů, takže to už není tak, jak popsal můj předchůdce před sto padesáti lety, že ten a ten starosta mu ukradl slepice a tak to už dneska nemůžeme.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme od kroniky k dalším vašim činnostem, a to je psaní knih a zaznamenávání toho, co se děje v Ostravě, zejména ostravském Jihu. Já jsem se Vás ptala od poslední návštěvy tady u nás ve studiu, co jste všechno nového napsal a Vy jste vyjmenoval hned několik knih. Nechám to na Vás.

Petr Lexa Předndík, kronikář, velocipedista, dobrovolník, spolkař, sběratel: Nejprve jsem vydal v rámci své činnosti kronikáře pamětní knihu o Zábřehu, která popisuje přelom padesátých, šedesátých let dvacátého století, což je asi takový počátek nových dějin. Začínají se stavět sídliště, je to konec starých časů a je to strašně krásná kronika. Dokonce jsem našel i synovce v Opavě toho původního kronikáře, takže i ten životopis toho samotného kronikáře jsem nějak přiblížil. Další kniha, tu jsem zpracoval pro Městský obvod Ostrava Vítkovice. Jmenuje se Radnice Vítkovice a byla vydána v září, a to u příležitosti sto dvaceti let od dostavby této krásné radniční budovy. Myslím si, že to je zatím, co se týče grafiky a vůbec toho provedení, jedna z nejkrásnějších knih, na které jsem se mohl podílet. Dále pro nakladatelství CPress jsem vydal druhý díl Průvodce Ostravou nebo Procházky Ostravu 2 krok za krokem ulicemi města, kde se zase věnuji méně známým oblastem našeho města, abych ty Ostravany dostal jak za architekturou, za zelení i třeba na takové různé významné kopce. To si myslím, že se také povedlo. Aktuálně v těchto dnech dokončuji nové vydání knihy Jubilejní kolonie století Nejkrásnější kolonie na Ostravsku, kde vlastně i celý život žiju a myslím si, že to byla taky hodně hezká kniha. Je velice hutná, má tam spoustu nových historických snímků, které se podařilo objevit takže tuhle knihu jsme vydávali před nějakými čtyřmi lety na jihu. Na to se těším, myslím si, v příštím týdnu už půjdeme do tisku a bude to hezké.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Proč se říká Jubilejní kolonie?

Petr Lexa Předndík, kronikář, velocipedista, dobrovolník, spolkař, sběratel: Jubilejní proto, protože byla pojmenována až v roce 1928. To už se sedm let stavěla. To jméno získala na základě jubilea sta let, které se tehdy slavilo od založení Vítkovických železáren.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Než se budeme procházet ještě Vašimi slovy Ostravou, zmiňme ještě výjimečné bytové muzeum, které vzniká na Jihu. Co má přinést?

Petr Lexa Předndík, kronikář, velocipedista, dobrovolník, spolkař, sběratel: Má přinést ukázku opravdového bytu tak, jak žil běžný dělník Vítkovických železáren někdy na konci třicátých let dvacátého století. Jedná se v podstatě o původní prostory lékařské ambulance, která měla zvláštní vchod v Jubilejní kolonii v rámci jednoho domu. Městský obvod Ostrava-Jih se teď zamýšlel, že by to bylo vhodné jakýmsi způsobem přestavět na takový byt jedna plus jedna s veškerým tehdejším zázemím. Takže žádná koupelna, ale jenom toaleta, spižírna a nějaká komora. Těším se na to. Jeden z takových hlavních strůjců teď toho muzea, jak to má vypadat, jsme ve fázi, kdy dokončujeme projektovou dokumentaci s kolegy na radnici a myslím si, že to bude takové zajímavé, a hlavně netypické, protože která kolonie v Ostravě má jako by ukázku toho bydlení?

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Z čeho vycházíte? Z nějaké dobové fotografie nebo jak bude vypadat možná ten byt?

Petr Lexa Předndík, kronikář, velocipedista, dobrovolník, spolkař, sběratel: Jednak jsou dochovány původní plány bytů, jak ty dispozice byly řešeny, co tam patřilo k takovému bytovému standardu. Jinak jsme se ptali různých pamětníků, jaké měli třeba kamna, tehdy se vařilo ještě na kamnech. Měli třeba nějaký ještě další zdroj topení v ložnici, nějaké tzv. vincek, železná kamínka. Byly společné ložnice jak pro děti, tak pro rodiče. Takže zkrátka oni nám nějakým způsobem popsali jakýsi základ a přece jenom ty dělnické byty byly téměř všechny stejné, protože těch výrobků nebylo tolik, jako je dneska. Takže nebude asi až tak složité ten byt vybavit.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kde budete shánět právě to vybavení dobové, tehdejší?

Petr Lexa Předndík, kronikář, velocipedista, dobrovolník, spolkař, sběratel: Zkusili jsme oslovit veřejnost, zdali náhodou by někdo něco nedal, co má někde na půdě. Zatím se to ale moc neuchytilo. Ale už jsme tak jako před domluveni s různými bazary, které vykupují pozůstalosti, takže máme dodat nějaké obrázky, co bychom asi přesně chtěli. Nějakým způsobem pak budeme nechat restaurovat nebo necháme to v původním stavu, uvidíme kus od kusu a postupně to vybavíme.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Petře, Vy jste zakladatelem ostravských pěšin. Jsou to neprobádané části Ostravy. Nechte naše diváky do některých z nich nakouknout.

Petr Lexa Předndík, kronikář, velocipedista, dobrovolník, spolkař, sběratel: Jestli chtějí nakouknout, ideálně, pokud se se mnou vydají několikrát týdně chodím po Ostravě. V podstatě dneska, po těch dvou letech a pár měsících nabízím přes čtyřicet okruhů v rámci Ostravy a jsou to okruhy, které se zaměřují třeba na přírodní oblasti, jako je třeba Hulvácký les a Bělský les nebo postindustriální krajina v podobě Halda Hrabůvka, ale jsou tam okruhy urbanistické a architektonické, takže třeba něco v centru Smetanova náměstí. Chodíme po Jubilejní kolonii, chodíme po Porubě, první, druhý, porubský obvod. Zkrátka těch okruhů je strašná spousta a pokud má někdo zájem, tak na www.ostravskepesiny.cz najde i s aktuálními daty vycházek.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy se také věnujete významným osobnostem, nebo vyhledáváte možná ty, o kterých se tolik nepíše, přesto třeba pomohly trošku dějinami Ostravy. Můžete některé z nich vyjmenovat?

Petr Lexa Předndík, kronikář, velocipedista, dobrovolník, spolkař, sběratel: Nevím, jestli hledám úplně významné osobnosti, každopádně já se rád pídím po takových jako osobnostech, které se třeba často objevují v různých zápisech. Takže teď třeba když jsme dělali Jubilejní kolonii, nám tam docela chyběly jakékoliv osobnosti. Měli jsme tam zpočátku jenom dvě, takže podařilo se teď nalézt další, myslím si čtyři. Dokonce jsem zjistil, že i v bytě, který obývám, už žil kdysi kronikář Hrabůvka, takže je to takový kronikářský dům. Je to zase zajímavé, že člověk poznává i tu Ostravu trošku jinak, že zjistí, že tam ti lidi, což bych řekl konkrétně Jubilejní kolonie, že bylo takové dělnické sídliště a že tam nic tak zajímavého nebude. Ale opravdu se podařilo najít od letce RAF přes různé politické osobnosti, většinu tedy levicově orientované a jako třeba Leopolda Čadu, kronikáře a významného bibliofilie.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Znamená to, že vyjde další kniha, kde sepíšete tyhle významné osobnosti?

Petr Lexa Předndík, kronikář, velocipedista, dobrovolník, spolkař, sběratel: Nevím, jestli to bude samostatná kniha, ale já se do každé knihy vždycky snažím jaksi včlenit i tu společnost, aby tam byli hlavně i ti lidé a jsou tam jejich fotografie, jsou tam exteriéry i interiéry. To bylo vždycky jako komplexní, aby to nebyla opravdu jenom architektura nebo nějaké fotografie zvenčí, ale aby ta kniha vždycky přinesla jakýsi život v té oblasti.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste někde napsal, že Ostravu představujete jako moravskoslezskou metropoli, jako město zeleně, jež je načichlé specifickou minulostí, jazykem i tradicemi.

Petr Lexa Předndík, kronikář, velocipedista, dobrovolník, spolkař, sběratel: Ano, já si myslím, jak Kafka píše o Praze, že je to město s drápy, pro mě je taky Ostrava město s drápy, které je do mě pevně zaryto. Já bych nikdy neměnil, abych v té Ostravě byl. Nevím, co by se muselo stát, abych odsud teda odešel. Už jsem taky přemýšlel, kdyby tady došla nějaká válka až ke bombardování, asi ani tehdy bych ještě neodešel. Chtěl bych s tím místem zůstat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Možná hezká tečka za naším rozhovorem. Děkuji Vám za něj.

Petr Lexa Předndík, kronikář, velocipedista, dobrovolník, spolkař, sběratel: Není zač. Na viděnou.

Redakčně upraveno / zkráceno.