Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Čtenářská gramotnost. Schopnost porozumět psanému textu, přemýšlet o něm a používat jej. Téma pro mého dnešního hosta. Ve studiu vítám doktorku Márii Navrátilovou, autorku Metodiky splývavého čtení SFUMATO. Dobrý den, paní doktorko, vítejte.

Mária Navrátilová, autorka Metodiky splývavého čtení SFUMATO: Taky přeji dobrý den nejenom Vám, ale i posluchačům.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Paní doktorko, vysvětleme našim divákům na začátek, co to vlastně je čtenářská gramotnost?

Mária Navrátilová, autorka Metodiky splývavého čtení SFUMATO: Když se na to podíváme jenom v té zkrácené verzi, musíme si říct, že je to získávání vědomostí, informací, s kterými musíme umět i dále pracovat. Když se to tak vezme, ty nabyté vědomosti vytvářejí určitý podklad pro to, aby ty postoje a to všechno, co zpracováváme vůči těm informacím, mohly nějakým způsobem vstřebat do sebe a mohly je používat i dále.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co všechno čtenářskou gramotnost ovlivňuje?

Mária Navrátilová, autorka Metodiky splývavého čtení SFUMATO: S tím právě souvisí nejdřív umět technicky přečíst ten text. To znamená, že záleží na metodě čtení. V neposlední řadě můžeme i hovořit o technologii čtení. Jakým způsobem my uchopujeme to slovo, které se chceme naučit číst potom v rámci kontextu, abychom se dokázali ještě orientovat. Můžeme ty metody, které se tady nabízejí, posuzovat z hlediska neurofyziologického. Jak se chovají určité aparáty, které se na procesu čtení podílí. To znamená, první je zrakový aparát, potom máme dechový, na něm se nese zvuk, tedy hlasový, a v neposlední řadě i sluchový aparát.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste vymyslela nebo pracujete s takovou tzv. rovnicí úspěšného čtení.

Mária Navrátilová, autorka Metodiky splývavého čtení SFUMATO: Ano, dovolila jsem si to připodomnit k rovnici. Abychom docílili úspěšného čtění, tak skutečně záleží na prvním místě na té technologii, na metodě čtení, můžeme-li tak říct. Druhou věcí jsou potom metodické kroky, které s tím souvisí. Aby dítě se to snadno naučilo od toho jednoduššího ke složitějšímu, od méně náročného k tomu více náročnému. No a společný jmenovatel toho úspěchu, můžeme říct, je vlastně pedagog. Učitel sám, který se musí tu metodu naučit, ovládat, umět ji reprodukovat, musí ve vzájemném dialogu s těmi žáky ji aplikovat. Tam je podstatné i to, že když si třeba nějaký text přečteme, nemůžeme ho přečíst jenom technicky správně. Máma pere prádlo, ráda se dívá na televizi. Ale my musíme i tomu textu rozumět. To znamená orientovat se v kontextu. Tady důležitou informací je, že tu rychlost čtení si volí centrální nervová soustava, neboli mozek, sama podle rychlosti, kterou každý člověk má jinou. Někdo má pomalejší tempo, vnitřně je filozoficky víc založený, někdo má rychlejší tempo. Proto je důležité začít učit děti číst z pomalého provedení, protože každý koordinovaný pohyb, čímž jaksi čtení je, vycházel z pomalého provedení. Třeba chůze, nejdřív se učíme přenášet váhu a nemůžeme nejdřív běhat, ale musíme opravdu nejdřív pomalu to realizovat. Nebo řeč. Si vzpomene každá maminka, že když učila děti mluvit, mluvila pomalu. To slovo chtěla, aby si to dítě zapamatovalo, aby ho dobře slyšelo, takže i přeháněla. Třeba výslovnost MÁ-MA. Několikrát to opakovala. No a potom se objeví ve dveřích tatínek a dítě řekne TÁTA. Je tam důležitá i motivace. To, co dítě ještě tím prožitkem k tomu přidává, aby to či ono se prostě zrealizovalo.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Mluvíte o dětech a o tom, jak je naučit správně technicky přečíst text, aby mu porozuměly. To je důležité i pro nás dospěláky. Má smysl třeba se zaměřit i na dospělé lidi, u kterých vidíte, že čtou, čtou, čtou a textu nerozumí? Dá se s tím něco i v dospělosti udělat?

Mária Navrátilová, autorka Metodiky splývavého čtení SFUMATO: Určitě, ale podstata toho je, že u SFUMATO, u naší metody, se děti učí číst periferně. Tedy máme slovo a on čte první písmenko expozičně dlouze, dokuď nezdekóduje to další, teprve potom ho vysloví a zase se periferně dívá na další písmenko a tam je potřeba určitý časový limit tak, aby každý organismus si zvolil své čtecí tempo. Pokud to zrychlíme nebo použijeme základní stavební jednotku, což prakticky používají všechny metody, které tady se dosud běžně užívají, to je buď písmenko A, L, B nebo slabika BA, MA v té krátké verzi, tak můžeme říct, že to je nejrychlejší finální podoba a ta neumožňuje, aby to tělo si zvolilo svůj vlastní čtecí moment.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Můžete ukázat na obrazu, který máte před sebou, jakým způsobem děti učíte číst písmenka nebo po písmencích? Tou Vaší metodou SFUMATO.

Mária Navrátilová, autorka Metodiky splývavého čtení SFUMATO: Nejdřív se učí jedno, jedna hláska neboli jedno písmenko. To se učí pomalu, to znamená, Ó velice dlouze, aby ho slyšely. Učí se to třeba prostřednictvím obrazů, kde vidíme nejenom podstatu, ale vidíme, jak se ta podstata chová, co dělá. Tedy všechny slovní druhy, nejenom O okno, O opice, O ořech. Ale co dělá ten ovčák? On Očesává Ovoce a ejhle, Otokar lenoší. Kdepak, On už odpočívá, protože má Odpracováno. Tedy děti se seznamují s hláskou, s tím písmenkem ve všech podobách slovních druhů, aby tam nedocházelo jenom k úzkému profilu podstatných jmen. A to je velké bohatství. Potom zase, jak vidíme tady další děj: Větře, neofukuj nás tolik, nebo nás ten oheň opálí. To je pravda, kolegové, musíme opatrně. Aby nás neopálil ten oheň. A to je krása. Ten oheň je opatrný. To znamená, že se dostávají i do světa fantazie tím, že může být opatrný vítr. A ta pohádkovost, to, co v tom dítěti vyvolává další asociace, to je obrovské, že si vytvářejí i nové příběhy k tomu. Obměňují je. A těch obrazů máme k jednotlivým písmenku v živé abecedě patnáct, potom přechází teprve do slabikáře. Protože když si přečteme třeba text AGBŽEHTÉ, tak nevíme, co čteme, protože těm pojmům nerozumíme. Je to třeba cizí řeč. Takže proto je důležitá podmínka úspěšného čtení, jak jsme si tady řekly, nejenom že pedagog je společný jmenovatel, ale v té rovnici úspěšnosti x ≠ O, tedy musí znát i pojmy.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Metoda SFUMATO není novinka. Vy už pomocí ní učíte třicet let. Říkám to správně?

Mária Navrátilová, autorka Metodiky splývavého čtení SFUMATO: Ano, máme výročí v tomto školním roce. Ještě jsme to zvládli v tomto školním roce, který končí až srpnu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak je měřitelná efektivita té Vaší výuky v porovnání s běžnou výukou, která je asi běžnější na základních školách?

Mária Navrátilová, autorka Metodiky splývavého čtení SFUMATO: No samozřejmě, že slabikotvorná metoda analyticko-syntetická tím, že se tady děti učily předtím jenom touto metodou v určitém období, je převážná. To je samozřejmě protože učitel neměl jiný přístup, než se naučit tuto metodu. Potom přichází SFUMATO. A posléze, asi po dvou až třech letech přichází ještě genetická metoda. Řekla bych, že to není pro každého učitele. Tak jako v medicíně nemůže každý dělat chirurga. Někdo dělá ten obor, někdo tu specializaci. Takže i tady učitel by se měl nejdřív v tom vycvičit, umět nejenom intonovat, používat akcenty, výraz, mimiku, gesta, ale taky dirigovat. Ty děti pracují při SFUMATO s periferním načítáním, jak jsme řekly a učitel musí tím dirigováním ukazovat, co ty děti mají dělat. Jako ten dirigent před tím sborem, jako ten dirigent před tím orchestrem.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Paní doktorko, já Vám děkuji za rozhovor. Máme málo času, už nám vypršel. Určitě se k ještě k metodě SFUMATO vrátíme velmi rádi, protože to bylo velmi poutavé, ukázkové a byla to jenom malá ochutnávka té metody. Děkuji Vám za ni.

Mária Navrátilová, autorka Metodiky splývavého čtení SFUMATO: Děkuji taky Všem posluchačům a divákům.

Redakčně upraveno / zkráceno.