Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Národní památkový ústav již podeváté ocenil nejlepší realizace v oblasti památkové péče. Mimo jiné byla udělena také cena veřejnosti Památky děkují a Cena generální ředitelky Národního památkového ústavu. Toto ocenění putovalo také do Moravskoslezského kraje. Vedle záchrany motorového železničního vozu Slovenská strela byla oceněna také obnova kostela Nejsvětější Trojice s krajským dvorem ve Fulneku. A právě o něm se budeme bavit s památkáře Daliborem Hlátkem z Národního památkového ústavu v Ostravě. Dobrý den, vítejte.

Dalibor Halátek, památkář, Národní památkový ústav Ostrava: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jen tak na začátek. Řekněme, o jaké ceny se jedná.

Dalibor Halátek, památkář, Národní památkový ústav Ostrava: Jedná se o ceny Patrimonium pro futuro, které památkový ústav vyhlašuje každý rok. Je to devátý ročník. Jsou to takový památkový Oscaři. Je tam osm kategorií od jednoduchých, od celkových obnov, restaurování objevů přes osobnosti památkové péče. Jsou tam potom dvě speciální kategorie, a to je kategorie veřejnosti a kategorie, kterou si nárokuje paní generální ředitelka, ocenit ty nejvýznamnější počiny v rámci roku. Je tam komise, která objíždí nominované objekty nebo nominované předměty, které byly restaurovány nebo nalezeny. Každé pracoviště v rámci republiky nominuje zase za svoji oblast jednotlivé památky. Komise potom z užšího výběru objede všechny tyhle tyto nominace a vybere ty nejlepší.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: My se spolu budeme věnovat kostelu Nejsvětější Trojice ve Fulneku. Jakou má historii?

Dalibor Halátek, památkář, Národní památkový ústav Ostrava: Kostel Nejsvětější Trojice ve Fulneku má dlouhou historii. Sahá někde do třináctého století, kdy na místě dnešního kostela Nejsvětější Trojice stál ještě kostel svatého Filipa a Jakuba. My jsme identifikovali v rámci té rekonstrukce i jeho vstupní portál, takže to byl nový objev. K tomu kostelu, který stál normálně východ-západ, na konci čtrnáctého století byl přistavěn klášter augustiniánský, který augustiniány přivedl rod pánů z Kravař do Fulneku, takže ti vystavili vedle tehdejšího kostela farního svůj klášter. Potom v polovině osmnáctého století, poté, co na začátku osmnáctého století tam proběhl zázrak ohledně jednoho obrazu, který visel v zahradě toho původního kostela, kdy začala téct krev z obrazu Panny Marie, tam začali být poutě a začalo být docela hodně peněz. Augustiniani přistavili k tomu gotickém kostelu velký dnešní kostel svaté Trojice. Je obrovský. Kostel s třemi kupolemi a velkou kaplí svatého Josefa. Přistavili i ten klášter. Takže do dnešních dnů se nám dochoval velký barokní kostel s klášterem, který je barokně přestavěn, ale v jádru stále gotický, takže od 12. století přes 13., 14. velkou přestavbu v 18. století dodneška.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Fulnek má dost i dalších památek. Nemýlím-li se?

Dalibor Halátek, památkář, Národní památkový ústav Ostrava: Ano, Fulnek třebaže v rámci 2. světové války o dost památek přišel, protože destrukce, především náměstí, byla neuvěřitelná, na jednom kopci stojí právě tento klášter, bývalý Augustiniánský s kostelem Svaté Trojice. Naproti je kostel kapucínský s vedlejším areálem tzv. Lorety, kde je dneska domov dětí. Na té straně, kde je kostel Svaté Trojice, je ještě tzv. Knurrův palác. To je jeden z barokních paláců, který zůstal. Ve Fulneku jich bylo daleko více, ale tady tento se zachoval. Vedle toho ještě bratrský sbor, který je spojen s osobností Jana Amose Komenského.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vraťme se tedy ke kostelu Nejsvětější Trojice. Jak vypadal před obnovou a jak vypadá teď?

Dalibor Halátek, památkář, Národní památkový ústav Ostrava: Kostel Nejsvětější Trojice byl postupně opravován v padesátých, šedesátých, sedmdesátých a osmdesátých letech. Během těch čtyřiceti let samozřejmě ještě chátral a především rekonstrukce střechy v osmdesátých letech neproběhla úplně dobře a začalo tam zatékat. Bylo potřeba razantně vstoupit především do střechy. Také elektřina, která tam byla ze šedesátých, sedmdesátých let, už neprošla revizí. I tu bylo potřeba vyřešit. Ve chvíli, když jdete do rekonstrukce elektřiny a střechy, rozbijete sakumprásk takřka všechno. Takže se podařilo získat i peníze na další rekonstrukce. Pan architekt Těřhulka udělal komplexní projekt a podle toho projektu se podařilo získat peníze farnosti a biskupství na celkovou rekonstrukci nebo obnovu celého objektu. Takže se rekonstruovala od podlahy, přes lavice, stěny, komplet celá ta elektřina, celá střecha, všechny okna, všechny dveře.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Když jste šli do takového detailu, našlo se tam něco, co jste třeba ani nečekali?

Dalibor Halátek, památkář, Národní památkový ústav Ostrava: Především největší překvapení vzniklo nebo bylo nalezeno právě v té nejstarší části v tzv. křížové chodbě ambitu, který je těsně vedle kostela. Ten pochází z toho konce 14. století a měli jsme zprávy se stejně historického průzkumu, že větší část gotických maleb, zanikla na konci devatenáctého a začátku 20. století. Nicméně při orientačním průzkumu se našla hlavička Krista a skutečně potom při odkrývání se našla celá scéna ukřižování. Díky tomu, že se podařilo získat peníze z programu regenerace a dalších, provedl se celkový odkryv gotických omítek v celém ambitu. Našly se i zbytky maleb s výjevy andělů, s vegetabilními motivy, ale hlavně s erby zakladatelů toho kláštera. Takže tam máme velkou erbovní galerii, která má obnovy snad jenom v Jindřichově Hradci z té doby, z konce 14. století. Jsou tam erby opavských Přemyslovců. Často fotka orlice s opavských znakem. Potom tam je známý erb s růží. Takže Jindřich z Jindřichova Hradce anebo z jižních Čech, velmi známí pánové, pánové z Hradce. Samozřejmě zavinutá střela pánů z Kravař, kteří byli páni ve Fulneku. A potom ještě erb Münsterbergů, což tehdy byl významný rod, z něhož potom povstal jediný český král Jiřík z Poděbrad.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Napověděly ty nálezy něco více třeba k historii toho kostela?

Dalibor Halátek, památkář, Národní památkový ústav Ostrava: Určitě ten význam tím, že tam jsou ty rody, tak to, že tehdy tehdejší nejvýznamnější rody sponzorovali právě stavbu tohoto kláštera ve čtrnáctém století, ukazuje na význam toho kláštera jako centrum, Fulnek, jako centrum ne vzdělanosti, ale to, že ti Augustiáni, když tam přišli, byli podporováni opravdu moravským markrabětem, opavským vévodou a tak dále, takže to byl opravdu velký zeměpánský počin. I ta architektura, která tam je, je velmi pokročilá, protože v jednom okně se nám zachovala tzv. plamínková kresba, která odkazuje na Prahu, na Parléře a jeho huť, která tehdy stavila katedrálu svatého Víta v první polovině 14. století. Takže tam ty plaménky dodneška jsou dochovány. Bohužel jenom v jednom okně, ale i to je pro Moravskoslezský kraj výjimečné.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: To všechno, co jste tam našli, i ta obnova samotná, povýšila význam toho kostela?

Dalibor Halátek, památkář, Národní památkový ústav Ostrava: Určitě, do té doby, než začala ta rekonstrukce, byla to významná výjimečná architektura osmnáctého století. Mikuláš Taler postavil opravdu nádherný kostel a vnitřní výzdoba nenechá nikoho chladným. Vedle byla křížová chodba, která byla fádně vymalovaná bílou a žlutou barvou. Díky tomu restaurování se podařilo odkrýt velké množství artefaktů nebo zbytků těch maleb. To posunulo tu křížovou chodbu úplně do výšin. Je toho výjimečná věc v rámci celého Moravskoslezského kraje i přilehlých oblastí, protože těch křížových chodeb komplet dochovaných se mnoho nezachovalo, natož ještě i s malbami uvnitř dochovanými. V rámci restaurování se podařilo i restaurovat všechny kamenné prvky, takže i ty jsou tam, zbytky zlacení, polychromií a tak dále. Je to velmi pozoruhodné.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dostanou se tam návštěvníci? Jaký má vlastně teď účel nebo k jakému účelu je využíván kostel?

Dalibor Halátek, památkář, Národní památkový ústav Ostrava: Kostel dále slouží samozřejmě farnosti, takže je to farní kostel. Takže probíhají mše, ale každý pátek, sobotu a neděli je otevřen pro veřejnost. Jsou tam přítomní průvodci, kteří provedou po těch prostorách, které jsou zpřístupněny. Takže nejenom, že se člověk dostane do té křížové chodby, do kostela samotného, do kaple svatého Josefa, ale dostane se i do přilehlých prostor, které jsou vedle kaple svatého Josefa, které jsou dvoupatrové. Dá se podívat ze shora do kostela, do té kaple, tam jsou zbytky nejrůznějších artefaktů, ale z té křížové chodby se dá projít kolem geniálního točité schodiště, které je ve věži i do sakristie, která nebyla běžně přístupná. Tam jsou zase rokokové štukové výzdoby, výmalby a dekor. Takže opravdu člověk si projde úplně všechny ty jednotlivé prostory, které byly předtím přístupné jenom těm, kteří připravovali mše, anebo to byly sklady. Teď jsou zpřístupněny a díky té obnově se podařilo všechno zrestaurovat a dostat do podoby zhruba toho osmnáctého století.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Halátku, já Vám děkuji za rozhovor a vy se můžete těšit zase na další téma. Mějte se hezky.

Dalibor Halátek, památkář, Národní památkový ústav Ostrava: Určitě, mějte se hezky, na shledanou.

Redakčně upraveno / zkráceno.