Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Dobrý den vám všem, kteří jste si naladili pořad HOST DNE na POLARU. Dnes se budeme věnovat vážnému, ale velmi důležitému tématu, psychickému zdraví dětí a mladých lidí. Linka bezpečí, která už desítky let pomáhá dětem v krizových situacích, zaznamenala v roce 2024 alarmující nárůst hovorů související se sebevražednými myšlenkami, sebepoškozováním a úzkostmi na dálku. Vítám ředitelku Linky bezpečí Soňu Petráškovou, dobrý den.

Soňa Petrášková, ředitelka Linky bezpečí: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Paní ředitelko, už tady padlo, že rostou. Roste počet hovorů na téma sebevražd, sebepoškozování, úzkostí dětí. Co podle vás stojí za těmito alarmujícími statistikami?

Soňa Petrášková, ředitelka Linky bezpečí: Ono je to určitě taková mozaika. Možná je to dotaz vlastně i na nějaké sociologické průzkumy a podobně. Já mohu mluvit za naši Linku bezpečí, která je vlastně krizovou linkou, a ráda bych doplnila, že nám nevolají děti, které jsou v pohodě, které jsou šťastné a prožívají hezké dětství. Takže já rozhodně bych nechtěla, aby to vypadalo, že všechny děti v ČR jsou nešťastné, ale ty, které volají, tak opravdu mají psychické potíže. Je tady prostě nárůst psychických obtíží. A jak jste se ptala, co to vlastně je, tak za tím můžou stát rodinné problémy. Takže rozvody rodičů, domácí násilí. Může to být ale i třeba obava z války, která teď vlastně trvale je v médiích. Takže může to být obava o bezpečnost, ekonomické dopady na rodiny, dlouhodobý dopad pandemie v podobě školního stresu, ale taky potom vlastně zhoršení dostupnosti odborné pomoci, protože jsou dlouhé čekací lhůty. Také tlak na sociálních sítích, a takhle bych asi mohla jmenovat ještě dlouhou dobu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Můžete vyjmenovat, jaké jsou nejčastější problémy kromě toho, co jste už v obecné rovině řekla, se kterými se děti obrací na Linku bezpečí?

Soňa Petrášková, ředitelka Linky bezpečí: Tak tím, že jsme krizová linka, jsou to opravdu vážné problémy, zejména psychické potíže. Začíná to úzkostmi, depresemi, panickými atakami a strachem, sebevražednými myšlenkami, sebepoškozováním, konflikty rodičů, ale i šikanou ve školách, včetně kyberšikany, které je v posledních letech kolem nás stále více. Mezi nejčastější problémy patří také nízké sebevědomí, poruchy sebepojetí, strach z budoucnosti a zneužívání anonymity v rámci internetového prostředí.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: S kým vlastně děti mluví, když se dovolají na Linku bezpečí?

Soňa Petrášková, ředitelka Linky bezpečí: My jsme jediná linka tohoto druhu v České republice, takže i náš systém práce s dětmi je ojedinělý. Dítě, když se k nám dovolá na číslo 116 111, tak rovnou mluví přímo s konzultantem, který ověří a zmapuje potřeby dítěte. Zjistí, jestli jde o rychlý dotaz, který zvládne během pár sekund zodpovědět sám, nebo zda je potřeba přepojit hovor na dalšího konzultanta, který má čas a prostor se dítěti věnovat. V jeden moment máme na lince až 9 konzultantů, takže například v odpoledních hodinách, kdy je špička, protože děti volají nejčastěji po skončení školní výuky, máme k dispozici až 9 konzultantů. Dítě u nás vždy mluví s živým člověkem, který mu naslouchá, nehodnotí ho, nestresuje a naopak situaci vždy uklidňuje.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Paní ředitelko, mohla bych vás požádat o nějaký konkrétní příběh dítěte, kterému vaše intervence pomohla?

Soňa Petrášková, ředitelka Linky bezpečí: Tady to bude trošku komplikované. My jsme anonymní linka a všichni naši klienti mají zaručenou anonymitu, tzn. že nezveřejňujeme jejich příběhy. Ale mohu uvést jeden. Kdy nám vlastně poděkoval jeden rodič za záchranu života jeho dítěte, které nezvládlo bakalářské zkoušky tak, jak si představovalo a opravdu uvažovalo o nějaké sebevražedné tendenci, o nějakém sebevražedném pokusu. Naštěstí došlo k tomu, že nás ten student nebo studentka kontaktovali a došlo prostě k mluvení nebo k nějakému etickému zajištění, že se prostě rozhodlo. Pro nás je to dítě vlastně i do těch 26 let, takže jsme to prostě zvládli společně a ten student si to zopakoval a k ničemu závažnému nedošlo. A proč tady o tom mluvím? Protože máme souhlas toho rodiče, že to takhle můžu říct. Jak vidíte, snažím se i jako lavírování, aby nebylo poznat, jestli je to student nebo studentka. Snažím se to trošku zakrýt, ale je to opravdu z toho důvodu, protože my potřebujeme, aby naši klienti měli důvěru v to, že nikde jejich příběhy nezveřejňujeme.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Vy jste teď řekla hranici 26 let. To je tedy hranice, kdy ještě považujete toho respondenta za dítě? Jaké nejmladší dítě k vám třeba zavolalo.

Soňa Petrášková, ředitelka Linky bezpečí: Je to samozřejmě různé. První pokusy můžou být třeba už v sedmi, osmi letech, kdy si děti začínají hrát s mobilním telefonem a na SIM kartách je číslo Linky bezpečí uloženo napevno. Co se týče studentů, jsme pro naše klienty dostupní do 18 let, pro studenty až do 26 let. Záleží tedy na tom, zda mladý dospívající studuje, nebo ne, a zda je studentem či nikoli.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jaký typ komunikace děti nejčastěji využívají a proč? Teď se bavím, jestli je to telefon, e-mail, chat.

Soňa Petrášková, ředitelka Linky bezpečí: Pořád u nás hraje hlavní roli telefon, ale pravdou je, že dnešní děti více píší a psaný projev jim umožňuje se více uklidnit a lépe projevit emoce. Když chce dítě plakat, tak pláče, napíše e-mail a podívá se na odpověď za dva nebo tři dny, až bude připravené si ji přečíst. Kdežto telefon funguje tady a teď, je velmi náročný i pro dítě a vyžaduje velkou odvahu zavolat. Počty hovorů sice stále převládají, ale v závažných případech se snažíme děti, které kontaktují Linku bezpečí přes chat nebo e-mail, přesměrovat na telefon, abychom s nimi mohli mluvit.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: My se bavíme o tom, že počet telefonátů roste, ale úspěšnost dovolání na první pokus zůstala na 50 procentech. Je to kvůli personální situaci u vás? Dá se něco udělat pro zajištění dostupnosti pro více volajících?

Soňa Petrášková, ředitelka Linky bezpečí: Určitě, hodně nám s tím může pomoci stát, který by si podle mého názoru měl Linku bezpečí zahrnout jako mandatorní pravidelný výdaj do státního rozpočtu. Pak by se tato pomoc stala dostupnější. Nebude to hned, ale v současnosti se jedná o vládním programu Bezpečné dětství, který je teprve v procesu schvalování. Věřím, že v něm budou stanoveny jasné parametry pro financování Linky bezpečí, její kapacity, technický rozvoj a další klíčové aspekty do budoucna. Takže věřím, že se to podaří a že o to bude mít stát zájem.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: V roce 2024 došlo ke 13% nárůstu intervencí ve spolupráci s různými institucemi, jako je například Toxikologické informační středisko, Integrovaný záchranný systém nebo Policie České republiky. V jakých situacích musí Linka bezpečí kontaktovat další instituce bez souhlasu dítěte?

Soňa Petrášková, ředitelka Linky bezpečí: Je to v momentě, kdy jde o ohrožení života. Pokud víme, že dítě například užilo léky, má řezná poranění nebo stojí na místě s úmyslem si ublížit, musíme jednat okamžitě. Stejně tak pokud z hovoru vyplyne, že už započalo sebevražedný pokus, nebo hrozí bezprostřední nebezpečí, v těchto situacích musíme prolomit anonymitu a kontaktovat příslušné instituce. Dalším důvodem k zásahu je podezření na trestný čin. Měli jsme například klientku, která v e-mailové komunikaci plánovala vraždu svého otčíma. V takových případech není prostor na váhání, musíme jednat okamžitě.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jak probíhá předání informací mezi Linkou bezpečí a dalšími už vyjmenovanými subjekty při akutních krizích?

Soňa Petrášková, ředitelka Linky bezpečí: Je to složitější proces. Konzultant, který s dítětem mluví, o tom nerozhoduje sám. Vždy je přítomen vedoucí směny nebo vedoucí služby, se kterým se situace konzultuje. Jak jste zmínila, spolupracujeme s toxikologií, OSPOD, policií a dalšími institucemi. Pokud dítě započne sebevražedný pokus, konzultant s ním udržuje kontakt až do příjezdu záchranné služby nebo jiné složky, která dítě převezme do péče. Samotné kontaktování příslušného oddělení pak zajišťuje vedoucí směny.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jsou ty případy časté?

Soňa Petrášková, ředitelka Linky bezpečí: Za loňský rok jich bylo 221.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Paní ředitelko, já vám děkuji za rozhovor i za to, co děláte pro naše děti.

Soňa Petrášková, ředitelka Linky bezpečí: Velmi děkuji.

Redakčně upraveno / zkráceno.