Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Skupina tří ostravských lékařských expertů byla v lednu na misi v západoafrickém Beninu. Poskytli specializovanou zdravotní péči obyvatelům jedné z nejchudších zemí západní Afriky. Více už děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity Rastislav Maďar, který misi řídil. Dobrý den, vítejte u nás.

Rastislav Maďar, děkan Lékařské fakulty OU: Dobrý den, děkuji.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme si na úvod říct, proč jste si pro lékařskou misi vybrali zrovna západoafrickou chudou zemi Benin. A možná přibližte našim divákům, na jaké úrovni je tamní zdravotnické zařízení.

Rastislav Maďar, děkan Lékařské fakulty OU: My jsme mnoho let působili ve východoafrické Malawi a v zásadě projekty, které jsme tam měli, byly velmi úspěšné. Těsně před covidem se stal prezidentem Malawi náš přítel, který viděl, jak ty projekty realizujeme. Léčili jsme i ve vesnici jeho rodinu a tak jsme to brali tak, že se ten cyklus uzavřel. V každé zemi se vždy snažíme po nějaké době, pěti až deseti let, předat projekty místním, protože to je ta dlouhodobá udržitelnost, které se snažíme naučit. Tím, že už tu zemi řídí někdo, kdo skutečně zblízka viděl, jak to děláme a má určité fondy na to, aby byl schopen to vzít jako určitý model a implementovat v různých částech země. Tak jsme se rozhodli, že Malawi dostane na chvíli prostor, aby se zkusilo osvědčit, jak mu to půjde. Hledali jsme nové místo, novou destinaci a ty parametry jsou poměrně jednoduché. Podíváme se na mateřskou úmrtnost, na novorozeneckou úmrtnost, na průměrnou délku života, na počet lékařů, počet nemocničních lůžek v porovnání s tím, kolik má ta daná daná země obyvatel. Nám se osvědčila výborná spolupráce s neziskovou organizací Benin Santé a Spolek přátel Benin Santé, kteří nám nabídli zázemí právě na jihu země Benin. My jsme toho velmi rádi využili a sestavili jsme tým ze špičkových odborníků a vyrazili jsme.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: K tomu se ještě dostaneme. Zkusme ještě namodelovat alespoň v krátkosti, jaká je zdravotnická péče v Beninu.

Rastislav Maďar, děkan Lékařské fakulty OU: Ve své podstatě je zdravotní péče placená, nebo je tam příspěvek na zdravotní péči. Velká část chudých obyvatel si to vůbec nemůže dovolit, takže v Beninu, jako v mnoha jiných afrických zemích, vidíte spoustu zanedbaných stavů, které se tam dostaly, protože oni buď tu odbornou péči vůbec neměli k dispozici, nebo pokud ano, byla hrazena nebo spolu hrazena spoluúčastí toho pacienta. Tím pádem to pro ně bylo mimo možnost jejich základní existence. Dokonce bychom rádi ten projekt rozšířili na určitou mobilní kliniku, která se vydá i na sever Beninu, který je ještě chudší. Sice jsou tam některé oblasti méně bezpečné v pohraničí s Nigérií a s Burkina Faso, nicméně to pohraničí s vedlejší zemí Togo je poměrně na úrovni terénní medicíny. Myslím si, že tam nejsou bezpečnostní rizika, takže bychom mohli vyrazit tím směrem na Západ.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jaké nemoci se ještě vyskytují v Africe? Možná obecně. Určitě je tam odlišnost od Evropy.

Rastislav Maďar, děkan Lékařské fakulty OU: Je to v podstatě země, která leží přibližně šest stupňů severně od rovníku, takže tam bylo v zimním období ke čtyřiceti stupňům Celsia ve stínu. I proto bylo pro lékaře náročné, aby v celém tom oblečení poskytoval péči. Samozřejmě byly operační sály klimatizované a pokud se jedná o ty nemoci samotné, každý jsme viděli podle své specializace. Já jsem byl s interním kmenem, takže jsem viděl spoustu infekčních nemocí, byla tam i malárie, různé průjmové nemoci i tzv. civilizační choroby, které vidíme u nás. To jsou vředy, vysoké tlaky apod. Ale musím říct, že naše klinika, kterou jsme tam měli k dispozici, na ty beninské poměry fungovala nadstandardně výborně. Samozřejmě ta naše péče byla bezplatná.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Teď se dostaneme k tomu, abychom představili další členy týmu. Vedle tří ostravských lékařů, to znamená Vás, Ondřeje Šimetky a Lubomíra Martínka, jste mi prozradil, že se k Vám ještě přidali další dva lékaři ve Vídni.

Rastislav Maďar, děkan Lékařské fakulty OU: Ano, my jsme odlétali z Vídně jako pětičlenná skupina. Byli to dva přednostové z Fakultní nemocnice Ostrava, kteří jsou současně i docenti Lékařské fakulty Ostravské. Byl to pan docent Šimetka a pan docent Martínek. Zatímco pan docent Šimetka je velmi zkušený člověk, který opakovaně a dlouhodobě působil s Lékaři bez hranic a dokonce je zakladatelem české pobočky Lékařů bez hranic, tak pro pana docenta Martínka to byla první návštěva Afriky vůbec. Měl jsem takové dva extrémy, ale oba jsou špičkoví lékaři a musím říct, že Benin si velmi považoval, že získal až takto zkušené lékaře na misi. Je to vidět i z toho, že nás přijal jak ministr zdravotnictví, tak místní předseda parlamentu a naše působení vyvolalo poměrně velký zájem médií. Ve Vídni se k nám přidal benisko-český gastroenterolog, který působí i v Olomouci a občas dokonce v Ostravě a je jeden z představitelů organizace Benin Santé. Je to kolega z Beninu, který, jako nemálo jiných, absolvoval vysokoškolská studia v ČR. My jsme to poznali podle toho, že nás jednou večer pozvali na večeři a mluvilo se tam zásadně česky. Oni si celou dobu, nějakých třicet let, češtinu udržují a stále poslouchají Rádio Haná a vzpomínali, jak pařili na Stodolní. Dneska to jsou lidé ve vysokých funkcích, kteří něco pro tu zemi znamenají a mají stále velmi pozitivní vztah k ČR. Tak to bylo velmi milé. Ještě se k nám přidala paní, která nebyla lékařka, ale zkušená anesteziologická sestra, kterou jsme vzhledem k přítomnosti chirurgů v misi potřebovali. Ona byla původem z Rwandy a už 30 let pracuje v Rakousku. Byla velmi zkušená a měla ty evropské standardy.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme říct, jaké pacienty nebo operační výkony jste na místě provedli? Co jste léčili? Já jenom předešlu, že než jste přiletěli na místo, tak Vám místní lékaři vybrali nějaké pacienty. Kolik jich bylo?

Rastislav Maďar, děkan Lékařské fakulty OU: Byly jich desítky. Já to asi neřeknu takhle z hlavy, kolik přesně, ale operatéři si skutečně mákli a zejména pan docent Martínek měl pacienty od rána do večera. Poslední pacienti byli u něj ještě po osmé večer a musím říct, že nikdo z těch lidí, nejenom on, ale celý tým na sále, neremcal, i když museli být nutně unavení. Prostě brali to tak, že jsme tam určitý omezený čas a že musíme stihnout co nejvíc pacientů. Za to jsem si jich velmi vážil. Operovali velmi často různé kýly, hydrokely, varikokély. Přivezli jsme si spoustu materiálu s sebou, protože jsme se nemohli spolehnout, že to bude na místě k dispozici. Já jsem dokonce před odjezdem do Beninu kupoval nějaký přístroj i díky podpoře organizací International Humanity, kde jsem ve vedení, což je neziskovka. Koupil jsem nový přístroj na elektro koagulaci, aby jim neteklo tolik krev. Standardní chirurg vlastně řešil tyto stavy, ale ve velmi pokročilé fázi. Dokonce se stalo, že docent Martínek otevřel jednoho pacienta a měl tam šest nálezů, takže místo hodiny, kterou měl v operační tabulce operačního programu, to vypadalo, že ho bude operovat tři a půl hodiny a potom se to celé posouvalo. To byly někdy překvapení až na operačním stole. A pan docent Šimetka jednak operoval různé gynekologické záležitosti, různé masy, tumory, myomy, které hodně krvácí, takže klinika musela předem požádat o speciální povolení na krevní transfuze, kde by se to kompenzovalo. On je elitní porodník a má v tomto bohaté zkušenosti z Lékařů bez hranic z Východního Timoru a spustil určitý vzdělávací program pro porodní sestry, které pracují na sálech, aby si některé věci obnovily a některé naučily. Například v tom Východním Timoru se ukázalo, že jenom tím vzděláváním sester, které jsou u porodu, klesla úmrtnost u porodů o osmdesát procent. To je do dnešní doby jeden z nejúspěšnějších programů Světové zdravotnické organizace a Lékařů bez hranic.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jedním z cílů této mise, kromě toho, co jste už řekl, bylo také to, že jste navázali spolupráci s tamní fakultou, nebo respektive jste podepsali memorandum o spolupráci. Co ta spolupráce přinese Lékařské fakultě v Ostravě?

Rastislav Maďar, děkan Lékařské fakulty OU: My bychom rádi přispěli ke vzdělávání kolegů. Budeme velmi rádi, pokud by i oni v nějakém počtu přijeli k nám a viděli, jak u nás funguje klinická medicína na úplně jiné úrovni. Neříkám, že nejsou extrémně šikovní v daných podmínkách, to určitě jsou, ale i s jiným technologickým zázemím, s určitými jinými standardy, které tady u nás máme. Pro nás je důležité, aby se samozřejmě vrátili zpátky. My je vyškolíme a oni vyškolí potom ve vlastní zemi zase další, aby se to znásobilo. Současně bychom byli rádi, aby tam jeli další naši lékaři. Je velký zájem o ORL specialisty, o neonatology a možná i stomatochirurgové tam pojedou a takhle to budeme rozvíjet dál. Plánujeme tam mobilní kliniku. To je částečně moje srdcová záležitost, protože já tu terénní medicínu miluji a mám k ní velkou náklonnost. Rád bych skutečně vyjel do toho terénu za těmi nejchudšími. Dělali jsme polní terénní diagnostiku přímo na místě. Plus bychom byli rádi, aby tam jezdili studenti. Moji studenti a doktorandi už byli v mých šlépějích na Madagaskaru a v Kongu a teď mají otevřený Benin. Stejně tak je zájem ze strany Beninu, aby k nám přijeli na studium a aby zvýšili svou kvalifikaci.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane docente, já Vám děkuji za rozhovor a přeji Vám, ať se ty velkolepé plány naplní.

Rastislav Maďar, děkan Lékařské fakulty OU: Děkuji moc.

Redakčně upraveno / zkráceno.