Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Moravskoslezští záchranáři mají nové moderní vzdělávací a výcvikové středisko. To vzniklo po rozsáhlé rekonstrukci budovy Střední školy stavební a dřevozpracující v Ostravě a umožní ještě kvalitnější přípravu zdravotnických záchranářů i lékařů na situace, kdy rozhodují doslova vteřiny. Téma pro vedoucího Vzdělávacího a výcvikového střediska záchranářů Moravskoslezského kraje Petra Jašša. Dobrý den, vítejte u nás.

Petr Jaššo, vedoucí vzdělávacího a výcvikového střediska ZZS MS kraje: Dobrý den, děkuji za pozvání.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Petře, jak hodnotíte to, že máte nové výcvikové středisko? A co bylo tím hlavním impulsem pro jeho vznik?

Petr Jaššo, vedoucí vzdělávacího a výcvikového střediska ZZS MS kraje: Hodnotíme to pozitivně, protože těch impulzů bylo více. Ono to není úplně nové, protože vzdělávací středisko máme na záchranné službě už od roku 2011, ale bylo rozeseté do všech šesti okresů. To znamená, že jsme výuku měli různě na základnách, v různých zasedacích místnostech nebo v malých učebnách. Teď máme výhodu, že byť zůstáváme i v okresech, máme jedno centrální středisko v Ostravě.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A co jste tím získali?

Petr Jaššo, vedoucí vzdělávacího a výcvikového střediska ZZS MS kraje: Medicína se vyvíjí a jednou z velmi dobrých možností, jak učit, jsou simulace nebo velké či komplexní nácviky. A právě tím, že jsme v jedné budově a máme tam mnoho učeben a simulačních místností, můžeme simulace dělat opravdu takzvaně high fidelity, tedy co nejvíce živě a komplexně. Znamená to jakýsi posun výuky na vyšší úroveň.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jak je důležité neustále trénovat různé situace, se kterými se můžete v terénu setkat?

Petr Jaššo, vedoucí vzdělávacího a výcvikového střediska ZZS MS kraje: Na záchranku se valí čím dál více úkolů a povinností. Kromě toho základu, jako je resuscitace a léčba bolestí na hrudi, dušností nebo úrazů, najednou vidíme, že musíme učit i situace, které jsme kdysi úplně nemuseli zvládat. Proto jsme rádi, že máme více možností, jak výuku rozšířit. To znamená jít více do hloubky v porodnictví, podívat se na léčbu bolesti, mimořádné události a další situace, které právě díky velkému středisku můžeme lépe nasimulovat do reality.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Trošku jste mi vzal následující otázku, protože jsem se Vás chtěla zeptat, jak se za posledních deset let práce záchranářů změnila.

Petr Jaššo, vedoucí vzdělávacího a výcvikového střediska ZZS MS kraje: Změnila se. Extrémně roste počet výjezdů v celé republice, respektive v celé západní Evropě. Situace, které jsme dříve nechávali třeba na praktických lékařích nebo specializovaných nemocnicích, dnes přebírá i záchranná služba. A tím pádem máme více témat pro výuku. Ale pozor, nesmíme nikdy opomenout ten základ, který má záchranná služba dělat, tedy ohrožení života, akutní zdravotní obtíže a stavy, se kterými si neporadí ani první pomoc, ani praktický lékař.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Já jsem si tady našla informaci, že moravskoslezští záchranáři jsou největší záchrannou službou v Česku. Je to pravda?

Petr Jaššo, vedoucí vzdělávacího a výcvikového střediska ZZS MS kraje: My nejsme největší. Jsme druhou největší záchrannou službou co do počtu lidí i počtu výjezdových skupin. První jsou Střední Čechy.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Disponujete 64 posádkami a pokrýváme celý Moravskoslezský kraj včetně horských oblastí Jeseníků a Beskyd. To máte velké území, které musíte pokrýt.

Petr Jaššo, vedoucí vzdělávacího a výcvikového střediska ZZS MS kraje: Je to pět a půl tisíce kilometrů čtverečních. Je to velké a dost lidnaté území se specifickými zdravotními obtížemi různých skupin lidí.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Potkáváte se často také s tím, když jsme zmínili, jak velké území pokrýváte, že se vás lidé ptají, za jak dlouho přijedete a jestli vůbec přijedete?

Petr Jaššo, vedoucí vzdělávacího a výcvikového střediska ZZS MS kraje: Ne, protože ten dojezdový čas, který je nějak stanoven zákonem, plníme téměř ve sto procentech. A tam se hovoří o ideálních podmínkách. To znamená, že víme, že máme takové množství výjezdů, že někdy záchranná služba není schopna přijet do 20 minut například k týden bolavému koleni a musíme vybírat. Operátoři zdravotnického operačního střediska to ale dělají velmi dobře a vybírají právě ty nejnaléhavější situace, kam musíme vyjet. A to plníme. Potom se snažíme lidem občas vysvětlit, že sanitka může na místo přijet, pokud člověk nemá možnost vyřešit situaci jinak, ale může to být za delší dobu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: My se často setkáváme s tvrzením, že lidé mnohdy volají záchrannou službu právě k bolavé noze, jak říkáte, nebo k nějaké banalitě, zatímco by mohla vyjet zachraňovat život. Stává se to opravdu v terénu hodně často?

Petr Jaššo, vedoucí vzdělávacího a výcvikového střediska ZZS MS kraje: Nadužívání, ne zneužívání, bývá problémem, který řešíme. Hezký příklad je z roku 2006, kdy víme, že těch nejvyšších naléhavostí bylo ročně kolem 15 až 20 tisíc a v té době bývalo zhruba 70 tisíc výjezdů. V roce 2026 je pořád stejné množství těch nejvyšších naléhavostí, ale těch situací, které se kdysi řešily jinak, jsou dnes desítky tisíc výjezdů navíc. Ať už je to tím, že lidé nechodí k praktikovi, nemají se na koho obrátit, nebo třeba jen nejsou dostatečně informovaní. Pokud si ale může rodina nebo pacient pomoci jinak, tak je mnohdy návštěva praktického lékaře velmi cenná, protože ten lékař zná jejich anamnézu a ví, s čím se léčí. Pokud jsou ty obtíže opravdu chronického charakteru, umí si s nimi velmi efektivně poradit. Záchranář tu anamnézu mnohdy nezná.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Petře, dnes se bavíme o novém vzdělávacím a výcvikovém středisku. Zároveň vzniká Městečko bezpečí. Vysvětlete našim divákům, jaký je mezi těmito místy rozdíl.

Petr Jaššo, vedoucí vzdělávacího a výcvikového střediska ZZS MS kraje: Městečko bezpečí je projekt, který je připraven pro laickou veřejnost, ať už pro děti, nebo seniory, a má lidi učit lépe zvládat krizové situace. Ať už jde o zdravotní obtíže, problémy s kyberbezpečností, policejní práci nebo požární ochranu. Právě tam se budeme snažit zacílit na další generace tak, aby už děti věděly, jaký je správný postup a co mohou udělat v té či oné situaci. Není to ale pro profesionály. Vzdělávací středisko učí zejména naše lékaře, záchranáře a operátory, ale také studenty zdravotnických vysokých škol, kde se vzdělávají budoucí záchranáři a lékaři, případně policisté a hasiči. Tedy lidi, kteří už jsou ve výkonu služby nebo v zaměstnání.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Která témata jsou teď pro Vás aktuální, aby všechny ty složky, které jste vyjmenoval, znaly podrobnosti a uměly se v dané situaci správně zachovat?

Petr Jaššo, vedoucí vzdělávacího a výcvikového střediska ZZS MS kraje: Dlouhodobým celorepublikovým trendem je věnovat se neodkladné resuscitaci. To znamená situacím, kdy je člověk v přímém ohrožení života a nejcennějším faktorem je laická první pomoc, tedy pomoc rodiny, svědků a dobře fungující záchranný řetězec. Česká republika stojí v tomto směru na špičce evropského snažení a víme, že se nemáme za co stydět. Profesionálové to umí dobře a i laiky se nám daří učit poměrně kvalitně.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Umíte v tom novém výcvikovém středisku nasimulovat nějakou větší situaci, kdy by se sešli hasiči, záchranáři a policie? Máte v úmyslu dělat i takové větší akce?

Petr Jaššo, vedoucí vzdělávacího a výcvikového střediska ZZS MS kraje: Děláme to. To středisko není úplně určeno pro mimořádné události velkého charakteru, ale máme tam virtuální realitu, která právě tyto simulace umí připravit velmi podrobně a dokáže dostat do jedné místnosti desítky, možná až stovky zasahujících hasičů, zdravotníků, policistů i svědků. Tím, že jim situace simulujeme ve virtuálním světě, si pomáháme a zároveň tím šetříme i peníze.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jak často využíváte nebo jak často vám ve vaší práci pomáhá umělá inteligence?

Petr Jaššo, vedoucí vzdělávacího a výcvikového střediska ZZS MS kraje: Začíná pomáhat. V posledních letech ji vnímáme velmi pozitivně. Například hodnocení EKG křivky nebo hovorů je něco, s čím si hrajeme už několik měsíců, a do budoucna si myslím, že to bude velký game changer pro kvalitu péče.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Stává se při těch cvičeních, že zjistíte, že někdo pro tu práci vůbec není vhodný? Ať už to zjistíte vy jako lektoři, nebo si to uvědomí sám člověk, že mu to prostě nesedí a že tohle dělat nebude?

Petr Jaššo, vedoucí vzdělávacího a výcvikového střediska ZZS MS kraje: My děláme specifické výcviky a tomu se říká adaptační proces. Člověk, který přichází na záchrannou službu kdysi z nemocnice, dnes už nově i z vysokých škol, tráví v adaptačním procesu zhruba dva až čtyři měsíce. A tam na to občas přijdeme. A bohužel je někdy naší prací i ukončit pracovní poměr nebo doporučit jiné místo výkonu práce. Povolání v nemocnici je také dobré, ale přednemocniční neodkladná péče není pro každého. Občas se to stává.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jak záchranáři zvládají psychickou zátěž, která je minimálně z časového pohledu při každém výjezdu určitě velmi velká?

Petr Jaššo, vedoucí vzdělávacího a výcvikového střediska ZZS MS kraje: Je to faktor, který ovlivňuje péči jak u stávajících záchranářů a lékařů, tak i u těch nových. Vidíme generační proměny, kdy se psychický stres kdysi příliš neřešil. O to větší pak byly důsledky toho psychického stresu. Pořád ale platí, že práce v terénu je extrémně náročná, protože například ve velkých městech zvládnou záchranáři a lékaři během denní směny 12 až 13 výjezdů, což už zanechává výrazné stopy i na psychice člověka.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Tak to je hodně. Ještě mě napadá otázka, jestli mají mladí lékaři chuť stát se záchranáři.

Petr Jaššo, vedoucí vzdělávacího a výcvikového střediska ZZS MS kraje: Snažíme se o to. Spolupracujeme s Lékařskou fakultou v Ostravě. Spolupracujeme i s oborem všeobecného praktického lékařství, pro který jsme akreditovaným vzdělávacím pracovištěm, a ukazujeme, že možnost práce v terénu se dá kombinovat s prací v nemocnici a významně člověka obohacuje. Aby si z toho bílého pláště občas vzal i červenou uniformu a vyzkoušel si tu práci. To znamená, že se věnujeme jak lékařům, tak záchranářům, a myslím si, že se nám to daří. Nedostatek lékařů je ale bohužel problém, který se v České republice zmiňuje velmi často, a do budoucna to bude další výzva k řešení, ať už pro politiky, lékařské fakulty nebo celý systém.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Máte vy osobně nějaký motivační vzkaz pro mladé lékaře, aby se k vám přidali?

Petr Jaššo, vedoucí vzdělávacího a výcvikového střediska ZZS MS kraje: Práce na záchrance je ta nejkrásnější a nejzajímavější, protože musíme jak rodit, tak se věnovat i odcházení ze světa. Řešíme traumata, řešíme bolesti psychického charakteru a ta práce je rozmanitá. Nepřestane vás bavit, pokud v ní zůstává ten odborný aspekt.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Děkuji Vám za krásnou tečku za naším rozhovorem a děkuji za něj.

Petr Jaššo, vedoucí vzdělávacího a výcvikového střediska ZZS MS kraje: Já děkuji za pozvání. Pěkný den i divákům.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Vy se mějte moc hezky a buďte zdraví.

Redakčně upraveno / zkráceno.