Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Státní přijímací zkoušky na střední školy proběhly v dubnu. Uchazeči o studium prošli didaktickým testem z českého jazyka a literatury a z matematiky. Na celorepublikové úrovni měli podle údajů Cermatu správně v průměru bezmála 56 % testu z češtiny a u matematiky to bylo necelých 40 %. Více k tématu Náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Stanislav Folwarzny. Dobrý den, vítejte.

Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane náměstku, letošní přijímací zkoušky v Moravskoslezském kraji, bavme se o nich. Byl tady docela přetlak. Ze všech stran jsem slyšela a mluvilo se hodně o tom, že je více uchazečů, než mohou střední školy přijmout. Je to pravda?

Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: My jsme měli setkání všech náměstků pro školství v rámci Asociace krajů ČR na úrovni vlády a tam zaznělo od všech, náměstků, že volných míst je dostatek. V kraji to vypadá tak, že těch žáků devátých tříd máme o sedm set víc, ale zároveň máme ještě volná místa pořád teď a po tom prvním kole přijímacího řízení bylo ještě tisíc osm set volných míst ve středních školách v Moravskoslezském kraji. Těch žáků, těch deváťáků, je asi jedenáct a půl tisíce a těch volných míst bylo dvanáct tisíc tři sta. V příštím roce nám ještě trošku naroste počet žáků asi o dvě stě žáků, ale podle prognózy Českého statistického úřadu je to poslední rok, kdy poroste počet žáků devátých ročníků a pak přijde bohužel opět pokles. Když to srovnáme, řekněme spolu s údaji dvacet let zpátky, tam těch žáků bylo asi osmnáct až devatenáct tisíc a na to byly nastaveny kapacity středních škol. Možná ještě ty kapacity byly větší, protože byly nastaveny na počty žáků v devadesátých letech. Takže v Moravskoslezském kraji to určitě nehrozí. Nehrozí to v ostatních krajích. Situace je výjimečná v Praze a v některých částech Středočeského kraje.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Teď k výsledkům, jak naši budoucí středoškoláci nebo žáci devátých tříd, takhle přesněji, uspěli u státních přijímacích zkoušek? Já jsem někde četla, že nejhůř na tom byla víceletá gymnázia, kde tam úplně ty testy nedopadly podle představ.

Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: Chtěl bych zdůraznit, že je to rozřazovací zkouška a že všichni mají tu zkoušku stejnou. Píšou ji ve stejných podmínkách, mají stejný čas mimo teda některých výjimek pochopitelně. Takže záleží, jak ta jednotná přijímací zkouška je nastavena. Jeden rok může být těžší, druhý rok může být lehčí, ale zdůrazňuji, že pro všechny žáky je stejná, takže splní svůj účel a rozřadí žáky podle teda řekněme předpokladu studijních. To je ten úkol té zkoušky.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ale mohou k tomu přibýt samozřejmě i nervy, protože se častokrát mluví o tom, že je vynikající žák, může špatně dopadnout jenom kvůli tomu, že nezvládá ten stres.

Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: Je to pravda, každá zkouška je stresující a možná je také úkolem základních škol žáky na ten stres trošku připravit. Zdůrazňuji, že vnímám to, že je to hodně individuální záležitost, ale přijímací zkouška je dlouhodobá záležitost. Žáci si můžou ve škole přijímací zkoušku vyzkoušet, mohou si ji vyzkoušet také doma. Může je základní škola připravit tím způsobem, že udělá přijímací zkoušku na nečisto tak, aby skutečně ten žák věděl, co ho čeká. Nezbaví ho to určitého stresu, ale určitě částečně ho na tu zkoušku připraví. Ta zkouška je podle mě důležitá, je potřebná a nějakým způsobem, nějakým klíčem je třeba žáky vybírat. Ten druhý názor je ten, ať se každý žák dostane do své vybrané školy, ale toto je asi ještě složitější v tom smyslu, protože měli bychom zkoumat předpoklady, zdali ten žák má předpoklady ukončit tuto úroveň, tento stupeň vzdělávání, tento obor, který si vybral.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jsou přijímací zkoušky, které připravuje CERMAT pro ty žáky devátých tříd, náročné?

Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: Jenom se budu opakovat, jeden rok jsou náročnější, druhý rok jsou méně náročné, jsou pro všechny stejné a mají za úkol rozředit žáky a tento úkol plní.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste také mluvil o přípravě žáků. Já jsem někde četla, že si někteří žáci stěžovali, že jejich spolužáci od bohatších rodičů si to mohli dovolit se nechat připravovat i individuálně nebo zaplatit si na školách přijímací zkoušky, které škola pro ně dělá. Co Vy na to říkáte?

Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: Je to tak, zaznívá to dosti často, ale moje osobní zkušenost je taková, že školy se snaží připravit žáky na přijímací zkoušku. Některé základní školy to dělají bezplatně. Některé střední školy to nabízejí bezplatně. Některé střední školy to nabízejí za nějakou úplatu. Poté jsou firmy, které to nabízejí jako podnikatelský projekt za peníze. Každý má alespoň nějakou možnost, aby se na tu přijímací zkoušku připravil, například zdarma ve své základní škole.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme ještě si říct, jaký je ten proces v momentě, kdy se žák dostane, nebo nedostane na střední školu.

Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: Ta situace asi vypadá tak, že žák si může podat dvě přihlášky. Poté proběhne přijímací řízení, to je plně v kompetenci školy. Škola si stanoví kritéria. Součástí toho hodnocení je jednotná přijímací zkouška z těch dvou předmětů, pak výsledek vysvědčení z té základní školy. Matematickým způsobem se to převede na body, vyhodnotí se to a sestaví se pořadí. Pokud do této školy nebo na tento obor bylo přihlášeno 120 žáků a škola má pouze 30 míst, prvních 30 žáků je přijato. Žák má deset dnů na to, aby se rozhodl, pokud je přijat teda do obou škol, na kterou školu podá zápisový lístek. Když ten žák není přijat, řekněme je na třicátém prvním místě, má možnost odvolání. To odvolání podává prostřednictvím ředitelství školy. Ředitel může rozhodnout o tom odvolání v případě, že má volné místo. K tomu volnému místu může dojít tímto způsobem, že přijatý žák podá zápisový lístek do jiné školy, tím pádem uvolní to místo. Pokud to místo ředitel má, přijme toho žáka, který se odvolal, pokud to místo nemá, postoupí to odvolání ke Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje a ten rozhodne ve správním řízením. Zkušenost ale je taková, že pokud na této škole není již místo, krajský úřad nemá možnost vyhovět tomu odvolání.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jaká je nabídka středního vzdělávání tady v Moravskoslezském kraji?

Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: Já si myslím, že je velmi bohatá. Tady v Moravskoslezském kraji samotný kraj zřizuje více jak osmdesát středních škol. K tomu patří ještě střední školy ostatních zřizovatelů. Kapacita středních škol je využita asi na 60 %. To znamená, těch míst je dostatek. Ještě bychom to mohli rozdělit laicky na všeobecné obory ukončené maturitní zkouškou, to jsou gymnázia anebo lycea. Pak tu jsou odborné obory ukončené maturitní zkouškou. Pak to jsou učňovské obory nebo obory, které jsou ukončené výučním listem. Ten podíl žáků, kteří jsou přijati na obory ukončené výučním listem k těm žákům, kteří jsou přijati na maturitní obory, je asi 30 k 70 a tento poměr tady dlouhodobě takovým způsobem funguje. Největší zájem je pochopitelně o maturitní obory a hlavně obory, o které je zájem na trhu práce, takže největší přetlak je na gymnáziích, pak jsou to IT obory, pak jsou to zdravotnické obory a je to ještě předškolní a mimoškolní pedagogika.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co jsme ještě neřekli, jaká byla letošní úspěšnost žáků, kteří se hlásili v přijímacím řízení na střední školy?

Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: V prvním kole přijímacího řízení bylo přijato více jak 90 % žáků, takže ta úspěšnost byla velmi vysoká. Pokud žák není přijat v prvním kole, na stránkách Moravskoslezského kraje jsou informace o volných místech v jednotlivých školách anebo žák se může sám nebo s rodičem podívat na internetové stránky školy, kterou by si chtěl vybrat, zdali tam je volné místo. Pokud tam je volné místo, probíhá druhé kolo přijímacího řízení, které už je v kompetenci opět ředitele školy. Už nemá přísně stanovena kritéria. Pokud by nebyl přijat ani v tom druhém kole, u některých škol, u některých oborů se konají další kola přijímacího řízení celé prázdniny. Nemůže se stát, aby si někdo z žáků deváťáků nenašel místo na střední škole.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Teď jenom poprosím o krátkou odpověď. Co pomůže rodičům a případným deváťákům v příštích letech, aby se zorientovali v nabídce středoškolského vzdělávání tady v Moravskoslezském kraji?

Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: Není vůbec jednoduché si zvolit budoucí povolání v patnácti letech. Skutečně je to těžké rozhodnutí. Proto někteří žáci vybírají všeobecné obory, aby si prodloužili ten čas pro to rozhodnutí. Ale co je důležité? Důležité je sledovat stránky jednotlivých středních škol. Informace o veškerých středních školách jsou na internetových stránkách Moravskoslezského kraje. Z těch akcí, které souvisejí s nabídkou středních škol, je spousta a začínají běžet od začátku školního roku. Taktéž každá škola má výchovného poradce, který může poradit. Většina škol nebo některé školy již mají kariérové poradce, takže i toto je možnost. Z mého pohledu co poradit, zajímat se, zajímat se, zajímat se a začít hned na začátku deváté třídy.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já Vám děkuji za rozhovor a vy mějte pěkný den.

Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: Také děkuji. Na shledanou.

Redakčně upraveno / zkráceno.