Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Kvalita ovzduší v Moravskoslezském kraji se dlouhodobě sleduje a porovnává – jaký byl loňský rok z pohledu měření a trendů, co ho nejvíce ovlivnilo a jak se situace mění v čase? O tom budeme mluvit s Blankou Krejčí, vedoucí oddělení kvality ovzduší ČHMÚ Ostrava. Dobrý den, vítejte u nás.

Blanka Krejčí, Vedoucí oddělení kvality ovzduší, Český hydrometeorologický ústav: Dobrý den

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Paní Krejčí, jak byste z pohledu ČHMÚ stručně zhodnotila kvalitu ovzduší v Moravskoslezském kraji v loňském roce?

Blanka Krejčí, Vedoucí oddělení kvality ovzduší, Český hydrometeorologický ústav: Kvalitu ovzduší v našem kraji můžeme za loňský rok označit jako „vyhovující“, což je slovo, které v minulosti příliš často nezaznívalo. Té „vyhovující“ kvality ovzduší jsme dosáhli potřetí v posledních letech.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jako laik si mám představit, jaká jsou to čísla? Jaké jsou to parametry? Co se za tím skrývá?

Blanka Krejčí, Vedoucí oddělení kvality ovzduší, Český hydrometeorologický ústav: Z hlediska imisních limitů pro látky, které umíme měřit v reálném čase, nedošlo k překročení žádného z těchto imisních limitů pro ochranu lidského zdraví, které platí v současné legislativě. A postupně mohu vysvětlit, co všechno tyto podmínky ještě mohou znamenat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Co tedy za znečišťující látky se v roce 2025 pohybovaly v ovzduší Moravskoslezského kraje? Nebo to můžete rozdělit podle lokalit? Nevím, jak to máte myšleno.

Blanka Krejčí, Vedoucí oddělení kvality ovzduší, Český hydrometeorologický ústav: Spíš bych zmínila to, že z hlediska suspendovaných částic, ať už té hrubší frakce PM10, tedy částic do 10 mikrometrů, nebo PM2,5, tedy ještě jemnějších částic, sice docházelo lokálně k nějakým zvýšeným koncentracím, ale právě oproti minulosti už v celoročním průměru ty výsledky nepřekročily platné normy a limitní hodnoty, s tím, že samozřejmě k překračování denních průměrů limitů PM10 může na některých stanicích docházet, ale obdobná situace je už i v jiných částech České republiky.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Kvalita ovzduší se zlepšuje už několik let po sobě. Je loňský rok srovnatelný s některým z předchozích?

Blanka Krejčí, Vedoucí oddělení kvality ovzduší, Český hydrometeorologický ústav: Srovnávat lze z hlediska celkové kvality ovzduší poslední tři roky, kdy v těchto letech na území České republiky kvalita ovzduší až na pár výjimek vyhovuje a vždy se ještě zlepšuje z hlediska toho posledního parametru, kde to třeba bylo horší. Neříkáme, že je to všude excelentní. Samozřejmě si musíme ještě počkat na výsledky benzo(a)pyrenu. Tam předpokládáme – a je to látka, která se stanovuje laboratorně, čili s určitým zpožděním – že výsledky budeme mít k dispozici někdy na jaře tohoto roku. A tam předpokládáme, že k překročení imisních limitů ještě stále dochází.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Do jaké míry se na výsledcích kvality ovzduší v loňském roce podepsaly meteorologické podmínky?

Blanka Krejčí, Vedoucí oddělení kvality ovzduší, Český hydrometeorologický ústav: Vzhledem k tomu, že ten rok hodnotíme meteorologicky jako průměrný, to znamená, že teplotně toto byl průměrný rok srážkově mírně podprůměrný, tak i ten počet dnů, kdy byly třeba nepříznivé rozptylové podmínky, byl obvyklý dejme tomu a přesto ta kvalita ovzduší byla celkově vyhovující.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pojďme si jen říct a porovnat to, co nás před pár dny v polovině ledna potkalo. Taková velká inverze, laicky řečeno v sobotu i neděli skoro na krok nebylo vidět. Tak z vašeho pohledu byla kvalita ovzduší v tu chvíli jaká?

Blanka Krejčí, Vedoucí oddělení kvality ovzduší, Český hydrometeorologický ústav: Samozřejmě v těchto dnech byly koncentrace zvýšené, byly nadlimitní z hlediska denních průměrů a atakovaly hranice, kdy bychom teoreticky mohli vyhlašovat smogovou situaci. Ale vzhledem k tomu, že ta situace byla krátkodobá, vědělo se, že následující den se mají rozptylové podmínky výrazně zlepšit a koncentrace klesnou, což se také stalo, tak nakonec nebyly splněny celkové podmínky pro vyhlášení smogové situace a smogové situaci jsme se vyhnuli.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jaké hlavní zdroje znečištění se v loňském roce nejvíce podepsaly na kvalitě ovzduší?

Blanka Krejčí, Vedoucí oddělení kvality ovzduší, Český hydrometeorologický ústav: Ten obrázek je podobný právě v těch třech posledních letech. To znamená, že za hlavní příčiny stále ještě některých parametrů zvýšeného znečištění ovzduší můžeme uvést topení v lokálních topeništích, dopravu, tedy dopravní zdroje emisí, a pak v některých případech ještě i průmyslové zdroje znečišťování. Část zátěže ještě zůstává na Ostravsku a na Třinecku.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Já na Vás navážu. Pokles průmyslu a zároveň nárůst dopravy. Jak se podepisuje na kvalitě ovzduší?

Blanka Krejčí, Vedoucí oddělení kvality ovzduší, Český hydrometeorologický ústav: U dopravy se ten příspěvek relativně zvyšuje vzhledem k poklesu znečištění z ostatních zdrojů, ačkoliv celková emise je srovnatelná už několik posledních let, protože zároveň s tím, jak narůstá objem dopravy a přibývá dopravních prostředků, se zlepšují jejich technické parametry. Jak se obnovuje vozový park, tak má stále lepší parametry. Celkově je tedy příspěvek z dopravy srovnatelný a obdobný. U průmyslu naopak dochází k dalšímu poklesu, a to s každou další legislativní změnou a zpřísněním podmínek pro průmyslové zdroje znečištění. Vidíme to například v teplárenství, kde se jejich emisní příspěvek mírně snižuje, a tím pádem se zvýrazňuje nutnost zaměřit se na ostatní zdroje znečišťování a realizovat tam další opatření.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Je také viditelné na kvalitě ovzduší i to, že lidé vyměňují neekologické kotle za ekologické?

Blanka Krejčí, Vedoucí oddělení kvality ovzduší, Český hydrometeorologický ústav: Ano, pozorujeme tento pozitivní trend, kdy se příspěvek z lokálních topenišť postupně a pomalu snižuje, hlavně tady na severní Moravě. Lepší situace je v jižních částech Česka. Právě to se nám ukázalo v našich studiích s nejaktuálnějšími výsledky, že způsob vytápění je tady pořád méně ekologicky příznivý než v jiných částech republiky.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Paní Krejčí, platí stále to, že Karlova Studánka patří mezi místa s nejčistším ovzduším? Dokonce se svého času říkalo i ve střední Evropě.

Blanka Krejčí, Vedoucí oddělení kvality ovzduší, Český hydrometeorologický ústav: Není to jediný bod s takto kvalitním ovzduším, ale je srovnatelný s dalšími podobnými lokalitami, ať už v Jeseníkách nebo třeba na Šumavě, v dalších relativně málo zasažených pohořích v České republice.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Tady v Moravskoslezském kraji je nějaké území, které se alespoň přibližuje Karlově Studánce? Myslím teď z pohledu kvality ovzduší.

Blanka Krejčí, Vedoucí oddělení kvality ovzduší, Český hydrometeorologický ústav: Celá oblast Jesenicka, pokud se nebavíme konkrétně o údolních obcích, vykazuje podobně velmi dobrou kvalitu ovzduší.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Tak pojďme dál a srovnejme kvalitu ovzduší v čase. Když porovnáte loňský rok s obdobím před pěti nebo deseti lety, jak výrazná změna kvality ovzduší je viditelná?

Blanka Krejčí, Vedoucí oddělení kvality ovzduší, Český hydrometeorologický ústav: V posledních pěti až osmi letech už vidíme výraznější pokles znečištění, který má trvalý charakter. Předtím to bylo spíše epizodické nebo dané vlivem počasí, ale pokud bychom srovnávali situaci třeba s dobou před patnácti lety, tak pokles průměrného znečištění suspendovanými částicemi PM10 je v některých případech až na čtvrtinu v méně znečištěných oblastech, zatímco například na Olomoucku se bavíme spíše o polovičních koncentracích. Dnešní koncentrace jsou v těchto regionech už na výrazně nižší a srovnatelné úrovni a území už tak výrazně nevyčnívají Karvinsko nebo Ostravsko. V posledních třech letech – všechna ta opatření, o kterých jsme mluvili, přispěla k tomu, že dnes máme většinově trvale vyhovující kvalitu ovzduší a považujeme to za potvrzený stav.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Tady v rámci Moravskoslezského kraje je nějaká oblast nebo území, která se trvale řadí mezi horší z hlediska kvality ovzduší a nedaří se ani různými opatřeními kvalitu ovzduší výrazně zlepšit?

Blanka Krejčí, Vedoucí oddělení kvality ovzduší, Český hydrometeorologický ústav: To zlepšování probíhá všude. To znamená, pozorujeme ho i v těch ještě znečištěných částech kraje. Ale vzhledem k tomu, jak vysoká byla třeba v oblasti česko-polské hranice nebo místně na Ostravsku ta předchozí úroveň znečištění, je tam ten pokles pomalejší. A tam se nám ještě v některých parametrech nepodařilo dosáhnout vyhovující kvality ovzduší, teď myslím z hlediska benzo(a)pyrenu a případně benzenu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Dá se říct, že se v těch letech kvalita ovzduší postupně zlepšuje, nebo jde spíše o skokové zlepšení?

Blanka Krejčí, Vedoucí oddělení kvality ovzduší, Český hydrometeorologický ústav: Je to postupný proces. Samozřejmě jsou tam i určité fluktuace v některých letech, které zvýrazňují roli meteorologických podmínek, jež v daném období nastávají. Čili máme tady i epizody, například přenos saharského prachu, které dříve buď nebyly viditelné vzhledem k celkovému znečištění, nebo byly pod hranicí rozlišitelnosti, případně se mění celkové podmínky v atmosféře. V roce 2024 jsme měli březnovou až dubnovou epizodu na celém území České republiky, kdy se hrubý saharský prach dostal až do nižších vrstev atmosféry, což jsme dříve nezaznamenávali. Je možné, že se tyto epizody budou opakovat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Paní Krejčí, já Vám děkuji za vaše odpovědi, děkuji Vám za čas, který jste věnovala tomuto tématu. Na viděnou příště.

Blanka Krejčí, Vedoucí oddělení kvality ovzduší, Český hydrometeorologický ústav: Děkuji za pozvání, na shledanou.

Redakčně upraveno / zkráceno.