Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Je tady další díl pořadu Host dne, vítejte u televizních obrazovek. Nastartování po covidu, pomoc Ukrajině, ale také repertoár Národního divadla moravskoslezského. To jsou témata pro mého dnešního hosta, ředitele Jiřího Nekvasila. Dobrý den, vítejte u nás ve studiu.

Jiří Nekvasil, ředitel NDM: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane řediteli, Vy máte motto sto čtvrté sezóny Národního divadla moravskoslezského "Světlo prochází tmou". Co tím signalizujete? Co tím chcete říct?

Jiří Nekvasil, ředitel NDM: My jsme hledali heslo, které by jaksi bylo adekvátní té situaci, ve které žijeme. Pokud si vzpomínáte předcházející motta sezóny se vztahovaly k divadlu a jeho místě ve městě, ve světě. Teď jsme měli dva restarty, kdy jsme se chtěli vrátit k tomu, co bylo v té době předcovidové. Potom jsme se velmi vztahovaly k naši historii, bylo sto let Národního divadla moravskoslezského, stá sezóna. Různá výročí budov, která jsme akcentovali a podtrhávali do pozice divadla. Teď nám přišlo, že bychom rádi našli něco, co by bylo tím průnikem. Průnikem mezi tou situací, do té doby postcovidové přišlo něco, co jsme si neuměli představit, ale na jednu stranu bylo očekávatelné, že ruská strana bezohledně napadla nezávislou zemi, kterou je Ukrajina a vede tam neskutečně krutou agresi. To vše se děje v Evropě a není to zas tak daleko od našich hranic, když se podíváme geograficky, my jsme na východu ČR a i když nemáme přímé hranice s Ukrajinou, tak si musíme uvědomit, že to je zásadní ohrožení západní civilizace a západní kultury, kam patříme. My tu zkušenost už máme jednu velice nepříjemnou s ruskou agresí, s ruskou invazí a s ruskou okupací. Takže samozřejmě toto je téma, které vstupuje, trošičku relativizuje jenom to vnitřní divadelní vnímání, ale zároveň to je také divadelní obraz. Když jdete do divadla, většinou si sednete do hlediště, setmí se v sále, otevře se opona a najednou se rozsvítí světlo, které prochází tou tmou. Osvětluje nám příběh, situace, herce, pohyb, takže je to zároveň světlo a tma jako divadelní efekt, jako nasvícení něčeho, ale zároveň světlo jako umění, kultura, naděje v té temnotě toho světla. Tam si myslím, že je taky to poselství nezávislé na žánr, nezávislé na ten způsob sdělení, může to být tragédie, komedie, balet, opera. Říci, že to umění přináší hodnoty, které je potřeba chránit, hájit a mohou přinést i naději.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: K válečnému tématu nebo pomoci divadla Ukrajině se ještě určitě dostaneme. Vraťme se k posledním dvěma letům, které máte za sebou. To znamená, covidové období shrňte ve zkratce. Co to pro Vás, pro Národní divadlo moravskoslezské znamenalo? Jak jste se s tím popasovali. Co všechno Vám to vzalo? Možná, co Vám to dalo?

Jiří Nekvasil, ředitel NDM: Znamenalo to, co pro všechny divadla, kulturní instituce, ale také celý chod Evropy, nejen jako naší republiky. To znamená, že spousta věcí, na které jsme pracovali, se uzavřelo včetně divadel. Byla to nová zkušenost pro všechny, protože tohle jsme nezažili za našich životů takovou událost, takové uzávěry. Museli jsme se s tím vyrovnat a reagovat na ta vládní opatření, která někdy byla velice protichůdná, protože pro všechny to byla nová situace. Neviděli jsme jak to bude dlouho. Ve chvíli, kdy začala být ta možnost, tak jsme začali zkoušet a hledali jsme samozřejmě možností využití alespoň toho online kontaktu, online prostoru, jak záznamy představení nebo speciální projekty, které vznikaly pro online prostor. To není naše hlavní náplň, také jsme se to museli učit a jsme zase moc rádi, že teď divadla jsou otevřená nejen pro diváky, protože ten smysl toho divadla je v tom živém zážitku, v tom společně sdíleném zážitku, který zažívá hlediště spolu s jevištěm, vy, všichni dohromady, co jste v hledišti, ti, co jsou na jevišti, a to je základ divadla. Proto je to medium, které funguje tady tisíce let a svým způsobem je nezničitelné.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme k aktuální nabídce Národního divadla. Máte v repertoáru čtyři novinky. Já je jenom jmenuji: Laskavé, Carmen v baletu, Líp se loučí v neděli a Dvě vdovy od Smetany. Vyberte jednu, dvě představení, protože tolik času nemáme, abychom okomentovali všechna.

Jiří Nekvasil, ředitel NDM: Vy jste vyjmenovala ty poslední tři premiéry, které nás čekají dokonce sezóny. Každá je něco jiného. Carmen je nové baletní zpracování známého tématu. Carmen každý z nás a ve zpracování choreografa Jiřího Pokorného, od nějž jsme měli možnost vidět choreografii Útěk obra, která byla součástí složeného večeru. Jiří Pokorný je tanečník, který byl dlouhá léta u Jiřího Kiliána v NDT. Už začínající choreograf a je to velice zajímavý choreograf a to je jeho myslím, že první celovečerní balet, takže to bude určitě velice zajímavé představení. Dvě vdovy doplňují další náš příspěvek. Do té řady jsme Smetanovského cyklu, který realizujeme rok 2024. Líp se loučí v neděli, komorní muzikál pro divadlo Dvanáctka v jediné hlavní roli s Hanou Fialovou. Takže já myslím, že to všechno ve stručnosti napovídá. To znamená balet, opera, muzikál.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Na příští sezónu Národní divadlo moravskoslezské chystá pět premiér, sedm nových oper, operní koncert, tři muzikály, balety, šest činoherních premiér. To je nabitá a pestrá nabídka pro návštěvníky. Mě zajímá, jestli je to taková v uvozovkách obvyklá nálož, kterou chystáte pro každou sezónu nebo v příští sezóně toho pro návštěvníky chystáte neobvykle víc?

Jiří Nekvasil, ředitel NDM: Početně je to asi obvyklá nálož. Byly i sezony, kdy bylo těch premiér o něco více. My se samozřejmě snažíme to jaksi vyvážit tak, abychom to také všechno stihli v maximální kvalitě.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kdybyste měl vyjmenovat, já vím, že to bude asi těžké, jedno, dvě, tři představení?

Jiří Nekvasil, ředitel NDM: Zkusím u každého souboru něco, i když to se dělá velice těžko, protože dramaturgie je postavená v určité pestrosti a zároveň provázanosti, ale když vezmu z každého třeba nějaký třeba jeden velký projekt. V Opeře je to bezesporu po deseti letech návrat velkého Wagnerovského díla, kterým bude Wagnerův Tannhäuser. Ono je také dvě stě deset let od narození Richarda Wagnera. Pokud nás diváci sledují, vzpomínají na úspěšného Lohengrina právě před deseti lety v souvislosti i z dvou set výročím narození Richarda Wagnera. Ale zároveň vedle toho bude komorní barokní opera v divadle Dvanáctka, ale zároveň nově otevíráme ten slavnostní sál v Divadle Jiřího Myrona, kde se odehraje ta druhá část opera Henryho Persea. To jsou vlastně jedny z prvních oper, co byly napsány. Předtím dílo Claudia Monteverdiho. V baletu, já nevím, kterou z těch dvou premiér vzít, Louskáček se opět vrací tentokrát ve vynikajícím představení Louskáček s názvem Vánoční koleda v nastudování Youri Vámos.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Louskáček je vždycky oblíbený, nemýlím se?

Jiří Nekvasil, ředitel NDM: Louskáček je vždycky oblíbený, ale já myslím, že tenhle bude opravdu úžasný, protože to je inscenace, kterou vytvořil Youri Vámos někdy před lety a hraje se včetně pražského Národního divadla na řadě světových scén s obrovským úspěchem. Ale zároveň tady bude od Johana Ingera zpracování tématu hry Henrika Ibsena Peer Gynt jako balet s hudbou Hager. Inger Johan Inger je také vynikající choreograf světového jména. To máme dvě velké baletní baletní pecky, které doufám, že si najdou obojí své diváky. Co se týče činohry, já myslím, že se můžeme těšit na dva tituly s hostujícími režiséři a to je Hoří má panenko od Tomáše Svobody, který v minulé sezoně připravil současný jeden z hitů Národního divadla Moravskoslezského činohry, a to je představení Gól Donny po Ostravsku - měla tuto sezónu premiéru. A nyní se pustí do divadelní verze toho Formanova slavného filmu. Potom jeden z největších režisérů slovenských, ale zároveň v tom Československém prostoru Roman Polák připraví Shakespearovu Marnou lásky snaha na konec sezóny. Bouřlivá plavba, Marie Antoinetta, Nora, Pohádka o líné babičce, také zajímavý nabitý program. Muzikál připravuje dvě velké produkce. Producenty jsme museli bohužel odložit z letošní sezony pro nemoc a SWEENEY TODD: ĎÁBELSKÝ LAZEBNÍK Z FLEET STREE, to je takový muzikálový horor nebo černá komedie. Ale zároveň se můžeme těšit také zase do divadla Dvanáctka na novou produkci, kterou také nemohu nezmínit. To je hra Jiřího Suchého, Jiřího Šlitra, Jonáš a Tingl Tangl, kde se v hlavních rolích, protagonistů představí Tomáš Savka, v roli, kterou hrál Jiří Suchý a náš hudební ředitel souboru opereta muzikál Jakub Žídek v té roli bude také skvělým pianistou, kterého hrál Jiří Šlitr. Bude to taková pocta zakladatelům českého moderního hudebního divadla komorního, což byl Suchý se Šlitrem. Navíc ta hra má přesně letos šedesát let od své premiéry.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já Vám děkuji za rozhovor a držím palce, ať opravdu ta sezóna proběhne tak, jak má.

Jiří Nekvasil, ředitel NDM: Já děkuji za pozvání a jenom divákům vzkazuji choďte do divadla, stojí to za to.

Redakčně upraveno / zkráceno.