Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Host dne

Host dne

Roman Heide, nový generální ředitel Třineckých železáren: Období transformace Třineckých železáren

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Třinecké železárny před časem změnily vrcholné vedení. Jana Czudka po jedenácti letech nahradil nový předseda představenstva a generální ředitel Roman Heide. Dobrý den, vítejte u nás.

Roman Heide, generální ředitel Třineckých železáren: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane generální ředitel, na začátek Vás požádám o Vaše krátké představení, stačí profesní.

Roman Heide, generální ředitel Třineckých železáren: ASi hlavním profesním bodem mého života bylo vystudování Vysoké školy báňské Fakulty metalurgie a materiálového inženýrství, kde jsem se také zaměřil na obor Materiálového inženýrství, konkrétně Materiálové inženýrství neželezných kovů, které jsem vystudoval v řádném pětiletém úseku intervalu a po získání magisterského titulu inženýr jsem následně ještě dostudoval dálkově postgraduál. Tolik co se týče vzdělání. Co se týče profese, tak celý můj život byl spjatý s hutěmi nebo s těžkým průmyslem. Ať už to byly závody v Plzni Pilsen STEEL, následně Vítkovice Heavy Machinery nebo v zahraničí Sheffield Forgemaster. To je asi tak, co se týče mého profesního života.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Průmysl pro Vás není daleko těžký průmysl, tam jste doma, ale přece jenom ocelářina je něco jiného. Byla to pro Vás výzva stát se generálním ředitelem Třineckých železáren?

Roman Heide, generální ředitel Třineckých železáren: Tahle otázka má dvě roviny. První rovina je stát se generálním ředitelem největší ocelárenské společnosti v naší zemi. To je rovina osobní, která je za mě manažerským vrcholem v této zemi, protože potom nad námi buď jsou to státní, nebo korporátní společnosti vlastněné zahraničním kapitálem. My jsme čistě privátní firma, která je vlastněna našimi občany. Co se týče profesní sféry tak určitě ano. Pro mě to je výzva v tom, že nikdy v životě jsem nepracoval ve společnosti, která má vysoké pece. To je novum. Samozřejmě, teorii jsem měl zvládnutou ze školy, jak jsem už předesílal, ale praxe je věc druhá. K tomu jsou potřebné kokosové baterie. Jinak co se týče dalšího průběhu, tak to už je ocelárenství jako takové. První část našeho primáru je výroba surového železa, abychom teda mluvili přesně.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Bylo pro Vás těžké nastoupit po někom takovém, jako byl pan Czudek po jedenácti letech? Byl generálním ředitelem jedenáct let, ale desítky let je s Třineckými železárnami spjatý. Jak jste si předali tu funkci?

Roman Heide, generální ředitel Třineckých železáren: Předání bylo velkolepé. Bylo to v několika etapách. Pokaždé jsem obdržel klíč od Třineckých železáren, takže na předání určitě mám krásnou vzpomínku. Ale vážně. Jak pan inženýr Czudek, tak i jeho předchůdci vždy byli velkými jmény v Třineckých železárnách a jejich historii. Já jsem to přebíral svým způsobem jako asi jeden z mála prvních, rozhodně po revoluci první, generální ředit el, který přišel, jak se říká "zvenku". Nebyl tzv. třineckým rodákem nebo lokálním rodákem, což mě odlišuje od mých předchůdců. Pan Czudek byl spojený s Třineckými železárnami celoživotně, což mu přinášelo určitě spoustu výhod a spoustu znalostí, které mě je nutno dostudovat anebo dozjistit. Na druhou stranu období, do kterého vstupuji, je období pro Třinecké železárny, které nazýváme transformačním. Takže v tom je náš zásadní rozdíl toho, jak budeme dál postupovat v řízení firmy.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já na Vás hned navážu. Jak tedy budou Třinecké železárny pod Vaším vedením a v období transformace hutnictví vypadat?

Roman Heide, generální ředitel Třineckých železáren: To je velmi dobrá otázka. My jsme se na začátku s akcionáři museli dohodnout vůbec nad vlastním směrem a fungováním Třineckých železáren jako takových, protože největším otazníkem v době, kdy jsme se bavili nebo diskutovali jsme o mém možném nástupu do Třineckých železáren, byl green deal a celounijní rozběh zelené, když to řeknu. Pro mě ta strategie Třineckých železáren je taková, že určitě bychom chtěli zachovat v Třineckých železárnách výrobu surové oceli nebo tekuté fáze, ať to je správně. Otázkou samozřejmě bylo, jakým způsobem. Technologií pro výrobu oceli a jejího zajištění v podobě snížení obsahu CO2 je několik. Tyto technologie, které tam jsou přípustné, jsou ovšem mnohdy z oblasti science fiction, nebo jsou to technologie, které nejsou vůbec vyzkoušeny a jsou tak drahé, že není možné je vůbec implementovat. My jsme se rozhodli pro technologii, která tady na trhu existuje více než 40 let. Je to technologie výroby oceli pomocí elektrické obloukové pece. To je krok, který nám i zajistí splnění přísných limitů dekarbonizace.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Můžete tedy teď konkrétně říct, jak ty limity snížíte nebo porovnat, kolik teď produkujete CO2 a jak to bude vypadat poté, co zavedete ekologičtější způsob výroby?

Roman Heide, generální ředitel Třineckých železáren: My jsme dneska kolem 1200 kilogramů CO2 na tunu. Co se týče po zavedení instalace elektrické obloukové pece, tak bychom určitě měli spadnout někde kolem 100-150, což už je limit, který je dostačující ke splnění těchto podmínek, o kterých se bavíme. To je jedna věc. To je etapa elektrické obloukové pece. A zároveň, protože chceme zachovat objem výroby, tak my budeme provozovat ještě jednu vysokou pec a v rámci té druhé vysoké pece, která u nás bude fungovat, budeme určitě užívat další kroky, technologické kroky, k tomu, aby i na této peci došlo ke snížení emisí CO2. Ať to bude užívání vodíku do hořáků apod.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Souvisí tyhle změny, co plánujete nebo zavedete, také s počtem zaměstnanců v Třineckých železárnách?

Roman Heide, generální ředitel Třineckých železáren: Dá se říct, že ne úplně, protože my, jak už jsem před chvílí řekl, se budeme snažit udržet objem výroby kolem 2,5 milionů tun, což je i naše současná hodnota výroby oceli. Víme, že do budoucna bude určitý odliv zaměstnanců v rámci přirozeného odchodu do starobního důchodu. Určitě budeme dál pokračovat v modernizaci celého závodu, který přinese s sebou i některou automatizaci, takže náhradu zaměstnanců. Ale chtěl bych podotknout, že se nebavíme o náhradě tisíců zaměstnanců, protože dneska naše společnost zaměstnává necelých sedm tisíc zaměstnanců, takže určitě furt budeme významným zaměstnavatelem.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Když to nebude tisíc, bude to třeba pět set, nebo budou to stovky?

Roman Heide, generální ředitel Třineckých železáren: Může to tak být. Ta transformace by měla probíhat do roku 2030, 2031, takže před sebou máme dost dlouhé období na tuto etapu vývoje, co se týče zaměstnanosti. Nechci spekulovat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Byť jste už naznačil své vize, také jste řekl současný stav Třineckých železáren. Prozraďte našim divákům, jak Vy osobně jako generální ředitel Třinecké železárny vidíte?

Roman Heide, generální ředitel Třineckých železáren: Třinecké železárny obecně budou v budoucnu naší chloubou. Myslím naší země, protože medializace kolem mnohých obdobných firem, která v současné šťastné době je ohromná. Jak jste si mohla všimnout, my zatím jsme nevydávali žádná extrémní prohlášení a nechodíme nikde stávkovat a podobně. Snažíme se striktně pracovat na tom, co máme, a soustředit se na náš vývoj do budoucna. To, co jsem řekl, to platí. To znamená zachování pracovních míst, zachování objemu výroby. S tím určitě se budeme snažit dále podporovat region, rozvoj regionu, kulturně, sportovně. Další věc je, že při zvládnutí transformace, o které tady hovořím, by společnost měla i přemýšlet o dalších věcech a to jsou materiály s vyšší přidanou hodnotou. I to bude ukázka českého ocelárenského průmyslu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zmínil jste kulturu, sport, život nejen v Třinci, ale v celém regionu. Jak ta spolupráce konkrétně s městem a s Moravskoslezským krajem může vypadat?

Roman Heide, generální ředitel Třineckých železáren: Možná to teď bude vypadat jako laciná reklama, ale není tomu tak. Ať kraj či město, za krátkou etapu mého působení, což je od začátku dubna, tak musím říct, že ty vztahy jsou na nejvyšší úrovni. Komunikace probíhá naprosto bez zádrhelů a, řekněme, ta hlavně lokální, to znamená s paní primátorkou, je podpora mimořádná. Ono by to tak asi mělo být, protože to historické sepětí... Příští rok bude Třineckým železárnám 185 let. To historické sepětí je tam opravdu dlouhodobé a rozhodně budu chtít, aby i nadále ty vztahy byly na nejvyšší úrovni.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane generální řediteli, já Vám děkuji za rozhovor a přeji Vám hodně štěstí.

Roman Heide, generální ředitel Třineckých železáren: Já Vám, paní redaktorko, rovněž děkuji a přeji hezký den.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Host dne
Roman Heide, nový generální ředitel Třineckých železáren: Období transformace Třineckých železáren
24. října 2023, 17:13

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Třinecké železárny před časem změnily vrcholné vedení. Jana Czudka po jedenácti letech nahradil nový předseda představenstva a generální ředitel Roman Heide. Dobrý den, vítejte u nás.

Roman Heide, generální ředitel Třineckých železáren: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane generální ředitel, na začátek Vás požádám o Vaše krátké představení, stačí profesní.

Roman Heide, generální ředitel Třineckých železáren: ASi hlavním profesním bodem mého života bylo vystudování Vysoké školy báňské Fakulty metalurgie a materiálového inženýrství, kde jsem se také zaměřil na obor Materiálového inženýrství, konkrétně Materiálové inženýrství neželezných kovů, které jsem vystudoval v řádném pětiletém úseku intervalu a po získání magisterského titulu inženýr jsem následně ještě dostudoval dálkově postgraduál. Tolik co se týče vzdělání. Co se týče profese, tak celý můj život byl spjatý s hutěmi nebo s těžkým průmyslem. Ať už to byly závody v Plzni Pilsen STEEL, následně Vítkovice Heavy Machinery nebo v zahraničí Sheffield Forgemaster. To je asi tak, co se týče mého profesního života.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Průmysl pro Vás není daleko těžký průmysl, tam jste doma, ale přece jenom ocelářina je něco jiného. Byla to pro Vás výzva stát se generálním ředitelem Třineckých železáren?

Roman Heide, generální ředitel Třineckých železáren: Tahle otázka má dvě roviny. První rovina je stát se generálním ředitelem největší ocelárenské společnosti v naší zemi. To je rovina osobní, která je za mě manažerským vrcholem v této zemi, protože potom nad námi buď jsou to státní, nebo korporátní společnosti vlastněné zahraničním kapitálem. My jsme čistě privátní firma, která je vlastněna našimi občany. Co se týče profesní sféry tak určitě ano. Pro mě to je výzva v tom, že nikdy v životě jsem nepracoval ve společnosti, která má vysoké pece. To je novum. Samozřejmě, teorii jsem měl zvládnutou ze školy, jak jsem už předesílal, ale praxe je věc druhá. K tomu jsou potřebné kokosové baterie. Jinak co se týče dalšího průběhu, tak to už je ocelárenství jako takové. První část našeho primáru je výroba surového železa, abychom teda mluvili přesně.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Bylo pro Vás těžké nastoupit po někom takovém, jako byl pan Czudek po jedenácti letech? Byl generálním ředitelem jedenáct let, ale desítky let je s Třineckými železárnami spjatý. Jak jste si předali tu funkci?

Roman Heide, generální ředitel Třineckých železáren: Předání bylo velkolepé. Bylo to v několika etapách. Pokaždé jsem obdržel klíč od Třineckých železáren, takže na předání určitě mám krásnou vzpomínku. Ale vážně. Jak pan inženýr Czudek, tak i jeho předchůdci vždy byli velkými jmény v Třineckých železárnách a jejich historii. Já jsem to přebíral svým způsobem jako asi jeden z mála prvních, rozhodně po revoluci první, generální ředit el, který přišel, jak se říká "zvenku". Nebyl tzv. třineckým rodákem nebo lokálním rodákem, což mě odlišuje od mých předchůdců. Pan Czudek byl spojený s Třineckými železárnami celoživotně, což mu přinášelo určitě spoustu výhod a spoustu znalostí, které mě je nutno dostudovat anebo dozjistit. Na druhou stranu období, do kterého vstupuji, je období pro Třinecké železárny, které nazýváme transformačním. Takže v tom je náš zásadní rozdíl toho, jak budeme dál postupovat v řízení firmy.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já na Vás hned navážu. Jak tedy budou Třinecké železárny pod Vaším vedením a v období transformace hutnictví vypadat?

Roman Heide, generální ředitel Třineckých železáren: To je velmi dobrá otázka. My jsme se na začátku s akcionáři museli dohodnout vůbec nad vlastním směrem a fungováním Třineckých železáren jako takových, protože největším otazníkem v době, kdy jsme se bavili nebo diskutovali jsme o mém možném nástupu do Třineckých železáren, byl green deal a celounijní rozběh zelené, když to řeknu. Pro mě ta strategie Třineckých železáren je taková, že určitě bychom chtěli zachovat v Třineckých železárnách výrobu surové oceli nebo tekuté fáze, ať to je správně. Otázkou samozřejmě bylo, jakým způsobem. Technologií pro výrobu oceli a jejího zajištění v podobě snížení obsahu CO2 je několik. Tyto technologie, které tam jsou přípustné, jsou ovšem mnohdy z oblasti science fiction, nebo jsou to technologie, které nejsou vůbec vyzkoušeny a jsou tak drahé, že není možné je vůbec implementovat. My jsme se rozhodli pro technologii, která tady na trhu existuje více než 40 let. Je to technologie výroby oceli pomocí elektrické obloukové pece. To je krok, který nám i zajistí splnění přísných limitů dekarbonizace.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Můžete tedy teď konkrétně říct, jak ty limity snížíte nebo porovnat, kolik teď produkujete CO2 a jak to bude vypadat poté, co zavedete ekologičtější způsob výroby?

Roman Heide, generální ředitel Třineckých železáren: My jsme dneska kolem 1200 kilogramů CO2 na tunu. Co se týče po zavedení instalace elektrické obloukové pece, tak bychom určitě měli spadnout někde kolem 100-150, což už je limit, který je dostačující ke splnění těchto podmínek, o kterých se bavíme. To je jedna věc. To je etapa elektrické obloukové pece. A zároveň, protože chceme zachovat objem výroby, tak my budeme provozovat ještě jednu vysokou pec a v rámci té druhé vysoké pece, která u nás bude fungovat, budeme určitě užívat další kroky, technologické kroky, k tomu, aby i na této peci došlo ke snížení emisí CO2. Ať to bude užívání vodíku do hořáků apod.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Souvisí tyhle změny, co plánujete nebo zavedete, také s počtem zaměstnanců v Třineckých železárnách?

Roman Heide, generální ředitel Třineckých železáren: Dá se říct, že ne úplně, protože my, jak už jsem před chvílí řekl, se budeme snažit udržet objem výroby kolem 2,5 milionů tun, což je i naše současná hodnota výroby oceli. Víme, že do budoucna bude určitý odliv zaměstnanců v rámci přirozeného odchodu do starobního důchodu. Určitě budeme dál pokračovat v modernizaci celého závodu, který přinese s sebou i některou automatizaci, takže náhradu zaměstnanců. Ale chtěl bych podotknout, že se nebavíme o náhradě tisíců zaměstnanců, protože dneska naše společnost zaměstnává necelých sedm tisíc zaměstnanců, takže určitě furt budeme významným zaměstnavatelem.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Když to nebude tisíc, bude to třeba pět set, nebo budou to stovky?

Roman Heide, generální ředitel Třineckých železáren: Může to tak být. Ta transformace by měla probíhat do roku 2030, 2031, takže před sebou máme dost dlouhé období na tuto etapu vývoje, co se týče zaměstnanosti. Nechci spekulovat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Byť jste už naznačil své vize, také jste řekl současný stav Třineckých železáren. Prozraďte našim divákům, jak Vy osobně jako generální ředitel Třinecké železárny vidíte?

Roman Heide, generální ředitel Třineckých železáren: Třinecké železárny obecně budou v budoucnu naší chloubou. Myslím naší země, protože medializace kolem mnohých obdobných firem, která v současné šťastné době je ohromná. Jak jste si mohla všimnout, my zatím jsme nevydávali žádná extrémní prohlášení a nechodíme nikde stávkovat a podobně. Snažíme se striktně pracovat na tom, co máme, a soustředit se na náš vývoj do budoucna. To, co jsem řekl, to platí. To znamená zachování pracovních míst, zachování objemu výroby. S tím určitě se budeme snažit dále podporovat region, rozvoj regionu, kulturně, sportovně. Další věc je, že při zvládnutí transformace, o které tady hovořím, by společnost měla i přemýšlet o dalších věcech a to jsou materiály s vyšší přidanou hodnotou. I to bude ukázka českého ocelárenského průmyslu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zmínil jste kulturu, sport, život nejen v Třinci, ale v celém regionu. Jak ta spolupráce konkrétně s městem a s Moravskoslezským krajem může vypadat?

Roman Heide, generální ředitel Třineckých železáren: Možná to teď bude vypadat jako laciná reklama, ale není tomu tak. Ať kraj či město, za krátkou etapu mého působení, což je od začátku dubna, tak musím říct, že ty vztahy jsou na nejvyšší úrovni. Komunikace probíhá naprosto bez zádrhelů a, řekněme, ta hlavně lokální, to znamená s paní primátorkou, je podpora mimořádná. Ono by to tak asi mělo být, protože to historické sepětí... Příští rok bude Třineckým železárnám 185 let. To historické sepětí je tam opravdu dlouhodobé a rozhodně budu chtít, aby i nadále ty vztahy byly na nejvyšší úrovni.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane generální řediteli, já Vám děkuji za rozhovor a přeji Vám hodně štěstí.

Roman Heide, generální ředitel Třineckých železáren: Já Vám, paní redaktorko, rovněž děkuji a přeji hezký den.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Zdroj: https://polar.cz/index.php/porady/host-dne/host-dne-24-10-2023-17-13