Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Sara Polak, antropoložka a popularizátor umělé inteligence, je mým dnešním hostem ve studiu. Dobrý den, Sáro, vítejte.

Sara Polak, antropoložka a populizátorka umělé inteligence : Dobrý den, děkuju moc za pozvání.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Na začátek taková obligátní otázka, častokrát na ni odpovídáte, viděla jsem v rozhovorech. Jak se stalo, že archeoložka se začala věnovat umělé inteligenci?

Sara Polak, antropoložka a populizátorka umělé inteligence : Jo, to je ta otázka za milion korun, taková ta rozjíždějící. Kéž bych ten milion korun dostala, když jako na ni odpovím. Ale já zpětně, možná je to nějaká zpětná racionalizace, ale vnímám to tak, že když člověk studuje historii lidstva nebo miluje studium toho, jak civilizace rostou, jak se boří, což mě jako extrémně zajímá důvod, proč jsem do té archeologie šla, vlastně zjistí, že historie lidstva jenom přizpůsobování se nějakým jako poměrům, nějakým měnícím se podmínkám, často za pomocí právě technologií. Takže já nevidím rozdíl mezi tím, když se Římani snažili popasovat s tím, jak udržet svoje impérium a v moderní době, když se snažíme nějakým způsobem přizpůsobit změnám vyvolané například umělou inteligencí. Ti lidi jsou pořád stejní, jenom ty technologie se mění. Takže jsem si to tak nějak zracionalizovala a vlastně dělám to takhle dohromady. Ale původně to byl trošku omyl, protože jsem chtěla jít do britského muzea, kam mě nevzali, takže jsem musela si rychle najít v Londýně práci. Tudíž jsem šla do Headhunting v Palantir Technologies a pak už jsem v těch technologiích zůstala.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Takže dobrý tip. Dobrá cesta, dobře, že Vás tam nevzali.

Sara Polak, antropoložka a populizátorka umělé inteligence : Jo, přesně tak, já si to taky tak říkám.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Lidé mají možná pocit, že o umělé inteligenci nic nevíme, že ji nevyužíváme, ale my už ji vlastně v tom životě nějakou dobu máme. Je to tak?

Sara Polak, antropoložka a populizátorka umělé inteligence : Určitě a vlastně umělá inteligence, jakožto princip nějakého automatu, to je od řeckých pověstí například řecký bůh Héfaistos si vyrobil automatony, protože byl "lemra líná", prozaicky řečeno, nechtěl si na Olymp tahat svoji vlastní rudu, takže si vlastně vyrobil automatony, aby to dělaly za něj. Golem český nebo tady ta všechny obživlá mechanická stvoření, se s námi táhnou už stovky, ne-li tisíce let. Umělá inteligence moderní také tak vznikla víceméně během druhé světové války, byly položeny ty základy pracování s daty a jak si rychle urychlit to, jak se dostaneme z bodu A do bodu B. Konkrétně při dešifrování Enigmy v Bletchley Parku, kde byl instrumentální třeba Alan Turing, ale i Poláci, jako byl třeba Marian Rejewski v třicátých letech. Od té doby se to samozřejmě digitalizovalo, všechno, se nabombilo, je to všechno rychlejší, používá se k tomu více dat, ale ty principy za mě zůstávají velice podobné v každodenním životě, ať se s tím můžeme setkat například v recomendačních systémech. Když třeba máte reklamu na Facebooku nebo na Instagramu, na sociálních sítích, vám to doporučuje na bázi toho, jak se na tom internetu chováte. Když vám to doporučí nejrychlejší trasu od A do B, to také používá ne umělou inteligenci, spíše strojové učení je takový přesnější název. Archeologové to využívají k analýze satelitních snímků, abychom například hledali objekty v pouštích, takže takhle se třeba našlo asi šestnáct pyramid před pár lety dokonce vzniknul nový obor vesmírná archeologie díky tomu, takže opravdu to využití umělé inteligence je všude, kde jsou nějaká data.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Teď jsme řekly využití, zkusme říct alespoň nějaké základní principy, jak umělá inteligence funguje.

Sara Polak, antropoložka a populizátorka umělé inteligence : Určitě, já jenom tady chci vlastně říct, že jak jsem původně archeolog, já nejsem vývojář ani programátor, takže možná to budu říkat jako moc simpesticky, ale já to ráda ukazuju na příkladu Čtyřlístku, kde dejme tomu chceme po tom algoritmu, což je takový základní stavební kámen umělé inteligence nebo lépe strojového učení, aby nám rozpoznal třeba Myšpulína od Pindi. Aby tady to byl schopný udělat, potřebuje znát ty jednotlivé kategorie dat. Takže vy mu tam nalijete 10 tisíc obrázků Myšpulína, řeknete tohle je Myšpulín. To samé uděláte s dalšími třemi charaktery Čtyřlístku a on postupně se začne učit na bázi jakých charakterů má ty jednotlivé postavy od sebe rozeznat a pak vám třeba z devadesáti devíti procentní jistotou řekne, že je to skutečně Myšpulín a ne Pinďa. Ale občas se splete, protože i Myšpulín i Pinďa na sobě mají červené oblečení, takže je to jenom způsob, jak se probrat obrovským množstvím dat a řešit velmi konkrétní jeden problém. Tady to se potom dá využít i třeba v medicíně, když se například GearBot, český start up, dělá super věci. Nemůžete detekovat z rentgenových snímků vlastně, jak jste na tom zdravotně. Takže to dokáže dělat třeba analýzu jako respiračních onemocnění, co třeba člověk jako pouhým okem nemůže vidět, ale ty principy pod tím jsou pořád stejné.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy vlastně přednáší o umělé inteligenci všem generacím od dětí po seniory. S čím se nejčastěji potom setkáváte? S jakými otázkami? Co je potom zajímá ty lidi, když do toho takhle díky Vám proniknou?

Sara Polak, antropoložka a populizátorka umělé inteligence : Jste moc hodná. Já se snažím, aby hlavně všichni měli přístup jako k tomu vzdělání zadarmo, aby všichni se mohli v rámci té digitální gramotnosti rozvíjet, protože mi přijde jako ta jediná cesta k tomu, jak ten život jako lépe prožít. Musím říct, že nějaké takové to centrální téma, na které se mě ptají všichni, je vlastně ten strach z umělé inteligence. Tam jako nejvíc to zavání jakýsi vědomím. Teďka je to ještě umocněno tím, že třeba ChatGPT nebo tady ty generativní lingvistické modely, oni vlastně jako loskuták nebo jako papoušek, mají tu iluzi toho jako by to vědomí měli. Odpovídají velice lidským způsobem, protože jsou na to jako trénovaní, ale oni nemají ponětí o tom, co vůbec jako říkají, jednak samozřejmě to vědomí nemají, ale tím že tak minimálně vypadají a tím že to vytváří tady tu jakousi iluzi, ti lidé se toho zkrátka bojí. To je vždycky ten první krok zbořit tyhle psychologické předsudky, aby si lidé tu umělou inteligenci neantropomorfizovali, aby chápali, že je to statistika na steroidech. Jakmile se tady to prolomí, ti lidé začnou mnohem lépe uvažovat o tom, jak by to třeba mohli využít nebo se v tom třeba dál vzdělat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pak to jsou takové ty obavy o zániku některých profesí. O tom se teď hodně mluví, že umělá inteligence nahradí některé profese, už se uvažuje, které to budou, které to v žádném případě nebudou moct. Doplňte mě.

Sara Polak, antropoložka a populizátorka umělé inteligence : Máte pravdu, určitě to nahradí spoustu profesí. Podívejme se na to, co udělala automatizace nebo i průmyslová revoluce, třeba se zemědělskými profesemi. Před sto lety pracovalo třeba obrovské procento populace americké právě v zemědělství a teď už tomu samozřejmě tak není. Takže lidstvo je jako velmi agilní, dokáže se rychle přizpůsobit. Za mě ty profese, nejsem jako Nostradamus, ale které se automatizují, bude hlavně byrokracie a administrativa, protože jenom se podívejte, co je to za obstrukci jít podat daňové přiznání, co je to za obstrukci zjistit si, kde mám třeba uložená svoje pacientská data. To jsou takové detaily toho obrovského komplikovaného systému, ve kterém žijeme, kde já si osobně myslím, že umělá inteligence může spoustu toho automatizovat. Ať už je to třeba i role právníků, kteří myslím, že umělá inteligence stane nedílnou součástí jejich práce, nebo novinářů, že jim prostě ChatGPT bude sloužit jako lepší zdroj vyhledávání na tom internetu, aby si byli schopni rychle probrat větší množství dat. Ale spíš si myslím, že nás to doplní, že je to takový lepší pazourek a otázka, jestli budeme schopni naložit s tím třeba volným časem, který nám to dá. Protože podívejme se zde na Ostravsko, kde je byl prostě hutní průmysl, ale byl nahrazen jiným průmyslem a ti lidi makají furt stejně jenom to dělájí v jiném odvětví. Takže se trošku obávám, že ty ruce si nedokážeme rozvázat, abychom třeba já nevím odjeli do lesa na chalupu s babičkou a se psem a měli volný čas. To lidi moc neuměj a Češi už vůbec ne.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: V uplynulých měsících vyvolala senzaci aplikace, která umí poměrně zdatně odpovědět na řadu otázek nebo vypracovat nějaké úkoly. Začalo se mluvit: No co školy? Jak se budou muset upravit osnovy? Jak to ohlídají ti pedagogové, aby viděli, že to není umělá inteligence, která s nimi komunikuje, ale že je to ten student nebo žák. Tak co Vy na to?

Sara Polak, antropoložka a populizátorka umělé inteligence : Mně to přijde super a za mě, když je úkol, který se dá jako jednoduše vyřešit, jako třeba ChatGPT, není to za mě správně zadaný úkol, protože nenutí toho žáka jako skutečně přemýšlet. Já si pamatuju, že vlastně podobná reakce tak byla třeba na Wikipedii, kde to jsem ještě byla na univerzitě, to už je dávno, teď už jsem jako... Když to mám dávno za sebou. Ale pamatuju si, že ty profesoři říkali jako ta Wikipedie, to je prostě ponižující, ty musíš přečíst těch dvacet knih, což je samozřejmě pravda. Na druhou stranu, pokud vám to urychlí třeba pochopení toho tématu, já v tom nevidím problém. Za mě je Wikipedie jedna z nejlepších invencí lidstva. Prostě open source vzdělání, mě to přijde skvělé. Podobně je to s ChatGPT, tam je důležité si uvědomit, ale že ne všechno co ChatGPT vám předloží, je pravda. Takže já jsem si třeba teďka skrz to dělala nějaký historický výzkum, také to používám, obrovsky mi to pomáhá. Tam třeba to řeklo, že Řekové, jedna z těch technologií, co vynalezli, byla Lyra, což prostě není pravda. Máme Lyry ještě z Uru, jsou právě v tom prokletém britském muzeu, které jsou o dva tisíce let starší, ale tady ty souvislosti už si ChatGPT nedá a vy potřebujete ten kontext k tomu umět interpretovat to, co vám to vyplivne. Takže jako pomůcka je to supr, jako urychlovač je to supr a já bych naopak jako kantor to přijímala všemi deseti, aby mi to dalo ty větší, rozšířilo obzory toho vzdělání pro mě i pro studenty.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vraťme se ještě k vaší přednášce na Green Light v minulém týdnu. Čeho se týkala?

Sara Polak, antropoložka a populizátorka umělé inteligence : Týkala se hodně toho, o čem se bavíme. To téma bylo, jestli AI konkurent lidství. Já tam hodně mluvím o svém bývalém profesorovi, který studoval to, jak se u lidí, u Homo sapiens vyvinul smysl pro abstrakci a symboliku a vlastně to, že naopak jako umělá inteligence není náš konkurent. My s ním nesoupeříme jako o to, kdo napíše lepší básničku, ale spíš jde o to se umět doplnit, elegantně využít ty principy té automatizace k tomu, aby jsme skutečně mohli žít jako lepší život a ne jenom pracovat od devíti do pěti, pět dní v týdnu jako za průmyslové revoluce. Takže zhruba o tomhle.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Sáro, děkuji za inspirativní rozhovor a přeji Vám hodně štěstí.

Sara Polak, antropoložka a populizátorka umělé inteligence : Moc děkuji za pozvání, bylo mi ctí. Děkuju.

Redakčně upraveno / zkráceno.