Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Krnovská kapela Bratři Orffové patří už více než dvě dekády k nejvýraznějším jménům české alternativní scény. Teď přichází s novým singlem a videoklipem "Co nejdál", který otevírá témata samoty, snění i hledání vlastního směru. Ve studiu vítám Ivana Gajdoše, dobrý den.

Lukáš Novotný, kapela Bratři Orffové: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A Lukáše Novotného i vás vítám u nás ve studiu. Novinka „Co nejdál“ působí velmi intimně a zároveň obrazově silně. Kdy jste cítili, že právě tahle skladba musí ven jako první?

Lukáš Novotný, kapela Bratři Orffové: V tom okamžiku, kdy se ukázalo, že je to ta nejméně problémová, nejjednodušší a vlastně nejzábavnější forma, jak něco vydat, udělat a dotáhnout do konce.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jak vlastně ta skladba vznikala, Prozradíte našim divákům?

Lukáš Novotný, kapela Bratři Orffové: No, s takovým nápadem přišel náš klávesista Zdeněk Henych, a to s nápadem hudebního motivu i textu jako takového. Potom jsme si tu skladbu rozebrali mezi ostatní členy kapely a každý si do ní zasadil svoji linku, našel svůj prostor, ve kterém mu bylo dobře. Šli jsme na to trošku opačným způsobem, než jsme byli zvyklí, protože většinou jsme ty věci dělali sami dva s Ivanem, maximálně ještě s někým dalším. Teď jsme ale šli cestou, že jsme zkoušeli jako opravdová kapela a teprve potom udělali záznam celé věci.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Šlo vám to jako opravdové opravdové kapele, tak jak říká Lukáš?

Ivan Gajdoš, kapela Bratři Orffové: My jsme měli soustředění u našeho kamaráda Jirky Rybáňského v jižních Čechách u Třeboně a byli jsme tam tři dny. Za ty dva a půl dne jsme tu písničku pořád pilovali a zkoušeli, takže se to nějak ustálilo. V neděli jsme odjížděli už s nahraným základem v telefonu, jak by to asi mohlo vypadat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Tak teď to bylo jinak než kdykoliv předtím. Jak to tedy vypadá, když skládáte tou svojí obvyklou formou, jak tady Lukáš naznačil?

Ivan Gajdoš, kapela Bratři Orffové: No, většinou to bylo tak, nebo spíš úplně na začátku to bylo tak, že mě Lukáš kdysi před dvaceti lety oslovil s tím, že by chtěl znovu obnovit moje písničky a udělat je trochu jinak, moderněji, podívat se na ně z jiné stránky, než jak jsem je měl původně se skupinou U Hřebíčku. Takže jsme byli sami dva. A teď jsem trošku zapomněl, o čem jsem mluvil.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jak jste tvořili předtím a jak je to teď? Jaký je ten rozdíl, ať to vidíme?

Ivan Gajdoš, kapela Bratři Orffové: No, my jsme byli sami dva. Lukáš seděl u počítače a já jsem se na různé nástroje snažil něco vymýšlet. Takhle jsme vždycky nějakou píseň nahráli a pak to Lukáš svěřil dobrým muzikantům, kteří to po mně všechno nahráli na opravdové nástroje. Takže takhle vznikaly ty písničky. Žádná skupina tenkrát ještě nebyla, když jsme začínali. Vlastně jsme ani nepočítali s tím, že by vznikla nějaká deska. Opravdu jsme jen chtěli před těmi dvaceti lety zkusit udělat ty písničky nějak nověji.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Je to lepší mít tu skupinu, nebo být jen ve dvojici? Nebo je to jednodušší, či naopak složitější?

Lukáš Novotný, kapela Bratři Orffové: Mně osobně víc vyhovuje být v té dvojici nebo sedět u toho spíš sám, protože člověk má víc prostoru pro své představy, aniž by musel někoho přesvědčovat a dokazovat mu, že tenhle směr má smysl vyzkoušet. Ne vždycky se to totiž povede napoprvé. Když je člověk sám, nikoho nezdržuje, může si vyzkoušet různé cesty a nemusí se bát je po několika dnech nebo týdnech zahodit a začít znovu. Je to pro mě spíš proces objevování a to mě naplňuje tím, že to pak má nečekané výsledky. Ta představa na začátku navíc nemusí být úplně konkrétní, protože moje představy jsou spíš abstraktní. Ivan mě vždycky dotlačil k tomu, že se to musí nějak zahrát, a já jsem se mu snažil popsat, že bych tam chtěl třeba víc kůže nebo víc písku. Snažil jsem se ty pocity nějak převést do hudby tak, aby byly srozumitelné i pro druhého člověka.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Váš slang, "kůže a písek". Co si pod tím můžeme představit?

Ivan Gajdoš, kapela Bratři Orffové: No, to je těžké. Lukáš má právě takové příměry. A pak, když něco takového řekne našemu postproducentovi Matouši Gondíkovi, tak ten z toho taky roste. Jako co si pod tím má představit. Takže těžko říct. Do Lukášovy hlavy člověk úplně nevidí.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Vy jste říkal, že když se ta skladba tvořila, tak si v ní každý našel svoji linku. Jako laik si to mám představit jak? Že jste si každý v hlavě vytvořili, jak by ta skladba mohla znít, a pak jste se sešli, dávali to dohromady a teprve hledali výsledný tvar, který jste chtěli vytvořit?

Lukáš Novotný, kapela Bratři Orffové: Tak byl nějaký základní motiv, kolem kterého se to celé točí, na kterém ta skladba stojí, a každý ten nástroj si potom k tomu motivu našel cestu tak, že si našel melodickou nebo harmonickou linku, která k tomu seděla a nějakým způsobem fungovala pro všechny. Prostě každý hráč tam dal to, v čem se cítí nejlíp.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Souhlasíte s tím, že vaše hudba je často označována jako hudba do vnitřního světa? To možná poprosím oba, ať se k tomu vyjádříte.

Ivan Gajdoš, kapela Bratři Orffové: Tak jako byly to moje písničky, nějaký můj vnitřní svět v tom určitě ukrytý je, ale já úplně přesně nedokážu říct, jaký vlastně.

Lukáš Novotný, kapela Bratři Orffové: Já si myslím, že hudba je vždycky cesta do vnitřního světa, že nejbližší spojení s nějakým emočním vyjádřením je prostě zvuk. A když je ten zvuk ještě nějakým způsobem opečovávaný nebo posouvaný a má určitou estetiku, tak to může člověka propojit s vnitřním světem autora, anebo si na základě toho může vytvořit nějakou kulisu ke svému vlastnímu vnitřnímu světu. A člověk pak zjistí, že mu to vlastně dělá příjemné pocity.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jak se za těch dvacet let vyvíjela vaše hudba, vaše publikum a vůbec váš pohled na hudbu, kterou děláte? Nevím, kdo se ujme odpovědi.

Lukáš Novotný, kapela Bratři Orffové: No, prakticky se mi akorát potvrdilo to, že bych na těch věcech, které jsme udělali, nezměnil skoro ani čárku. Nemám potřebu cokoliv měnit. A potvrdilo se mi, že to asi stačilo tak, jak to je, a že to mělo svůj čas, prostor a že celý ten proces měl smysl.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Dvacet let je jedna generace, přesto pořád máte své věrné publikum, i když je vaše hudba jiná, taková alternativní. To potěší.

Lukáš Novotný, kapela Bratři Orffové: To určitě potěší. Když jsme to dělali, tak jsem si říkal, kdyby to kdyby to zajímalo aspoň jednoho člověka jako opravdově, tak tak budu jako vděčný. Tak si myslím, že se to povedlo a nakonec jich bylo o něco víc.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Okomentujte ještě videoklip k nové skladbě.

Lukáš Novotný, kapela Bratři Orffové: No, tak to vzniklo prostě tím způsobem, že to mělo být nejdříve natočené, ale asi dvakrát z té domluvy sešlo kvůli časovému vytížení lidí, kteří to měli dělat. Potom jsme úplně náhodou potkali kamaráda Davida Najbrta, který je taky z Krnova, ale poslouchá trošku jinou hudbu. Myslím, že dělají nějaký metal, death metal nebo něco takového. Zjistil jsem, že dělá animace, a viděl jsem jejich klip s tou metalovou kapelou. Sice jsem si to nedokázal představit, ale náš další spoluhráč, basák Břeťa, mě tak trošku pošťouchl, že by stálo za to to vyzkoušet. A David nás velmi příjemně překvapil tím, že tu hudbu nevnímal tak, jak se to potom projevilo v příběhu toho videoklipu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: My se bavíme o novince „Co nejdál“. Když se vás zeptám, kam dál půjde kapela Bratři Orffové v následujících dnech, týdnech, měsících nebo letech, tak krátká odpověď. Co nás u vás čeká?

Ivan Gajdoš, kapela Bratři Orffové: Čekají nás tři koncerty, taková krátká šňůra. První bude v Olomouci, den potom Praha a pak Brno. Bude to 27., 28. a 29. května, tedy teď na konci měsíce. Takže jsme ještě trošku zkoušeli a ještě budeme. Hlavně si to chceme užít, protože to vždycky bereme tak, že možná už žádné další koncerty nebudou. Ne že by byly poslední, ale chceme si to prostě užít. Vždycky to tak máme a většinou si to opravdu užijeme. A většinou jsou spokojení i posluchači, kteří na nás přijdou, a vrací nám zpátky tu energii, kterou jim, doufám, dáváme.

Lukáš Novotný, kapela Bratři Orffové: No ne že by měly být poslední, ale můžou být poslední. Jak říká Ivan, díváme se na to spíš takhle. Máme takové krátkodobé horizonty v tom, co si představujeme a kam bychom chtěli dojít. Nemáme žádnou extra vizi, ani extra směr, ani extra záměr.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pánové, já vám děkuji za vaše odpovědi. Přeji vám, ať se vaše záměry splní. Vám děkuji za pozornost. Mějte se moc hezky. A slyšeli jste tady pozvání na koncerty Bratří Orffů, tak se tam možná potkáme.

Redakčně upraveno / zkráceno.