Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jubilejní ročník Svatováclavského hudebního festivalu Best of SHF bude podle organizátorů jedinečný. Dramaturgie letošního 20. ročníku je přehlídkou toho nejlepšího, co festival v minulých letech přinesl. Podrobnosti se dozvíte už za chvíli od ředitele festivalu a profesora Igora Františáka. Dobrý den, vítejte.

Igor Františák, ředitel festivalu: Dobrý den, děkuji za pozvání.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane profesore, pojďme si nejdřív říct něco o Vás. Tohle jsme nikdy neotevřeli, tuhle schránku. Vy patříte k nejznámějším českým klarinetistům a špičkovým hráčům na historické dechové nástroje, v závěru loňského roku jste získal profesorský titul pro obor hudební umění Klarinet. Plníte si své sny?

Igor Františák, ředitel festivalu: Já už jsem si všechny sny splnil a i nadále si je plním. Jak muzikantské, tak i osobní. Po hráčské stránce to, že jsem mohl převzít pomyslné žezlo po mém profesoru panu doc. Vítkovi, který mě celou dobu školil v klarinetu, ať už na konzervatoři nebo potom na vysoké škole a poté mi právě předal to pomyslné žezlo a svou třídu. Jsem velice rád, že mohu pokračovat v jeho tradici. Práce se studenty je naprosto úžasná, naplňuje mě to. Samozřejmě i hráčsky. Koncerty, převážně teda komorní muzika, kdy hraju nejčastěji s českými smyčcovými quartety ať už je to Zemlinského Quarteto nebo s klavíristy s mými blízkými přáteli, to je něco, o čem jsem snil jako malý kluk a stalo se to.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy máte hodně nabitý pracovní kalendář, když se třeba blíží Svatováclavský hudební festival, jak Váš den vypadá?

Igor Františák, ředitel festivalu: Vypadá to různorodě. Je to takový nekončící systém. Konkrétně u festivalu to není jenom to, že připravujeme festival, ale je to i příprava následujícího ročníku, protože v září už začínají granty a musíme vypisovat různé žádosti, abychom mohli realizovat další rok. V podstatě už plánuju další rok, protože ty velké hvězdy a významné orchestry a ansámbly a zpěváky a instrumentalisty, které se sem snažíme dostat, s některými námluvy trvají opravdu dlouhý čas. Někdy dva až tři roky. A zpětně dochází k vyúčtování předešlého roku.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já jsem řekla, že hrajete na historické i na současné nástroje. Vysvětlete našim divákům, jaký je rozdíl mezi tím hrát na historické nástroje a na současné.

Igor Františák, ředitel festivalu: Pochopit podle mě akustiku a filozofii hry na nástroj. Jedna věc je chápat, jak na ten nástroj hrát a druhá jak interpretovat muziku. Já se tomu věnuji, řekněme, intenzivněji posledních deset let, ale zamiloval jsem se do toho s našim Svatováclavským hudebním festivalem, protože jsem jako první začal do našeho regionu zvát ansámbly, které se specializují na dobový provoz staré hudby. Některé z nich se dokonce za tu dobu staly našimi rezidenčním ansámbly jako Collegium 1704 s Václavem Luksem, který každoročně zdobí naše koncerty a letos vystoupí na dvou fantastických projektech barokní hudby. Nebo Jana Semerádová s Collegium Marianum, ti letos přijedou představit Händelovu barokní operu Acis a Galatea společně se souborem Buchty a loutky. Bude to unikátní představení a zároveň derniéra v nádherném opavském kostele sv. Václava. Měl jsem možnost slyšet tyhlety ansámbly, které přivážely hudbu a prováděly je na nástroje, které v mnoha případech byly velice, řekněme orientální nebo netradiční. Netvrdím, že orientální ve smyslu toho, že by pocházely z Asie, ale orientálně ve smyslu zvuku. Jako je chalumeau nebo barokní hoboje, anebo dulciany a viola da gamba. Nástroj, který možná člověk dneska slyšel poprvé. Když jsem slyšel jejich zvuk, tak jsem tomu absolutně propadl a začal jsem se pídit po tom, jak je to s těmi klarinety. Informace, které jsem tenkrát dostával na konzervatoři byly po teoretické stránce "jak vznikal klarinet". Takové informace byly pro mě, protože jsem zvídavý člověk, nedostatečné. Měl jsem obrovské štěstí, že jsem se seznámil s vynikajícím nástrojářem Rudolfem Tutzem, který žil v Innsbrucku a kterého jsem pravidelně několikrát v roce navštěvoval. Ten vystavil všechny moje nástroje, ať už barokní nebo klasicistní klarinety. Začal jsem na ně hrát, takže bylo to takové zkoumání, trochu jako autodidakt, ale vzhledem k tomu, že už jsem byl, řekněme zručný klarinetista, tak to šlo rychleji. Není to jenom o tom naučit se hrát a používat správné hmaty a správně do toho foukat, ale spíše pochopit tu filozofii hudby. To, jak to mohlo znít a jakým způsobem se sonorita toho nástroje má správně vytvářet, aby rezonance krásně plynula k posluchačům.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Svatováclavský hudební festival bývá už několik let doprovázený hudebními výlety. V letošním roce jste začali někdy v březnu, je to tak?

Igor Františák, ředitel festivalu: Ano, jazzovým koncertem, přesně tak.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A pokračovat budete ještě teď v létě.

Igor Františák, ředitel festivalu: Ano, měli jsme řadu jarních koncertů. Teď v létě 2. 8. budeme mít v kostele Svatého Ducha v Ostravě-Zábřehu projekt právě barokní muziky, ansámblu, bude se jednat převážně o italsko-anglickou hudbu baroka a to konkrétně flétnové virtuózní koncerty.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste letos posluchačům slíbili, že v rámci dvacátého ročníku přinesete to nejlepší z předchozích devatenácti. Jak těžké bylo poskládat letošní ročník z toho nejlepšího, protože je asi těžké vybrat to nejlepší.

Igor Františák, ředitel festivalu: Některé projekty v průběhu devatenácti uplynulých let i zanikly a některé ansámbly, přestože jsme je poptávali, nebo sólisty, nebyli v tomhle termínu volní. Ale snažil jsem se opravdu udělat retrospektivní ohlédnutí za festivalem. Jestli namátkou můžu jmenovat, tak právě třeba vystoupení Dana Bárty s Filharmonií Brno. To byl projekt, který jsme realizovali možná před osmi lety. Mě natolik oslovil, že celou tu dobu jsem uvažoval o tom, kdy je pozvu znovu a mám moc velkou radost, že se to letos podaří. Bude to jediný koncert v ČR a je prostě parádní. Je to opravdu symfonické propojení muziky Dana Bárty a Roberta Balzara Tria a je to mimořádný umělecký zážitek slyšet tyhle špičkové muzikanty za doprovodu Filharmonie Brno společně tvořit na jednom pódiu. Ale těch projektů je samozřejmě celé řada. Možná z těch netradičních bych ještě mohl zmínit projekt, který jsme nazvali Balet v kostele, který jsme natáčeli před lety v České televizi a participuje na Zemlinském Quartetu, já jako klarinetista v jedné části upravené Janáčkovy hudby Po zarostlém chodníčku, kterou máme pro klarinet a smyčcové trio, ale především hlavními aktéry tohoto projektu bude Pražský komorní balet s Igorem Vejsadou, který byl dlouholetým šéfem baletu tady v Ostravě. To je projekt, na který se mimořádně těším a jak jsem zmiňoval, bude tradiční vystoupení našich rezidenčních ansámblu jako je Collegium Marianum, Collegium 1704 nebo Český filharmonický sbor s panem Fialou, který letos slaví osmdesáté narozeniny a kterému věnujeme právě závěrečný koncert našeho festivalu. To znamená 28. září na svatého Václava a bude to projekt, na kterém se představí právě jeho sbor společně s Janáčkovou filharmonií Ostrava, Robertem Kružíkem a sólisty. No a kromě toho, že tam zazní nádherná glagolská mše Leoše Janáčka, zazní také skladba právě pana Fialy Stabat Mater. Takže mám z toho velkou radost.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Taky jste několikrát zmínil rezidenční soubory. Čím jsou ti hudebníci výjimeční, že celou dobu s nimi spolupracujete?

Igor Františák, ředitel festivalu: Ano, jde o to, že dlouhodobě plánujeme cykly nebo série a kompletování hudby. S Václavem Luksem jsme za tu dobu zrealizovali veškeré významné oratorní dílo Johanna Sebastiana Bacha a velkou část Händelovy hudby, také Vivaldiho. Letos třeba to bude zrovna hudba Händela, Zelenky, ale potom sólový projekt Lucile Richardot, jedné z nejvýznamnějších současných francouzských mezzosopranistek, která se představí v italském repertoáru a to konkrétně ve skladbách Antonia Vivaldiho. Collegium Marianum. To je české nebo italské baroko. Je unikátní to, že je nepsané pravidlo, že každoročně k nám přijedou a my máme šanci se pyšnit tím, že tyhle ansámbly jsou v podstatě naše spřízněné a že každoročně počítají s tím, že u nás vystoupí. Což není úplně běžné, protože tyto dva soubory, které jsem zmiňoval, včetně Českého filharmonického sboru Brno s panem Fialou, jsou ansámbly, které pořád vidíte v zahraničí a výjimečně, pokud nemají své vlastní cykly v ČR, není je úplně běžné vídat na festivalech nebo na jiných koncertech v ČR. Pro nás je to unikátní a jedinečné, že probíhá dlouhodobá spolupráce s těmi ansámbly a i blízké přátelství za ty roky. Umožňuje nám to plánovat hodně dopředu a rezervovat si ansámbly minimálně rok, dva dopředu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane profesore, já Vám děkuji za rozhovor a vy jste srdečně zváni na zářijový jubilejní dvacátý ročník Svatováclavského hudebního festivalu.

Igor Františák, ředitel festivalu: Děkuji za pozvání.

Redakčně upraveno / zkráceno.