Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pandemická situace se zhoršuje, nárůsty nových případů jdou do tisíců a v nemocnicích je čím dál víc lidí. Vláda proto vydala nová opatření. Nejen o nich budu hovořit s Irenou Martinkovou, ředitelkou proti epidemického odboru krajské hygienické stanice Ostrava. Dobrý den paní doktorko, vítejte.

Irena Martinková, ředitelka, Odbor protiepidemiologický, KHS MSK: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Paní ředitelko, jaká je aktuální covidová situace v Moravskoslezském kraji?

Irena Martinková, ředitelka, Odbor protiepidemiologický, KHS MSK: Tak jak už jste říkala. Bohužel nemáme dobré zprávy, ta situace skutečně v tuto chvílí není příznivá a poslední tři týdny se zhoršuje. Takže ten trend bohužel je i stoupající. Jen za včerejšek na území Moravskoslezského kraje jsme měli nahlášených víc jak 800 případů a sedmidenní incident v kraji přesáhl 300 případů na 100 tisíc, konkrétně 310 na 100 tisíc. V tuto chvílí nejvyšší nemocnost máme na 400 případů na 100 tisíc v okrese Ostrava. Pak je to okres Opava a následuje okres Karviná. Takže tak asi vypadá tato situace. Tu situaci máme i nejhorší, pokud jde o Českou republiku. V tuto chvílí jsme i v rámci našeho kraje přijímali zpřísňující opatření.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Hned následující otázka by měla znít, jak to, že tady Moravskoslezský kraj je na tom nejhůře? Máte pro to nějaké vysvětlení?

Irena Martinková, ředitelka, Odbor protiepidemiologický, KHS MSK: V tuto chvílí, jednak k tomu nárůstu, musím říct, že jsme očekávali tento nárůst v tuto dobu, protože covid patří k nákazám, které mají svoje sezóny, obdobně jako ostatní akutní respirační infekce. Za druhé máme tady vlastně dočinění s Delta variantou, což je původní indická varianta a je třeba říci, že bohužel tato varianta je daleko, daleko nakažlivější, než ta varianta alfa. Až 1200x tento virus je nakažlivější, takže dokážeme si představit, že skutečně stačí velmi malá infekční dávka a k tomu přenosu dochází snadno. Takže sezónnost, nová varianta snadno se šířící. Dále ruku v ruce v tom jde bohužel i nízká proočkovanost, kterou máme na území našeho kraje, která je v tuto chvíli kolem padesáti tří procent. No a v neposlední řadě musím říct, že je tady nedodržování protiepidemických opatření. Tady je si třeba uvědomit, že proces šíření nákazy je jasně dán. Víme jakým způsobem se virus šíří a pokud uděláme chybu my z naší strany, nenosíme roušky, nemyjeme si ruce, nedodržujeme odstupy, kumulujeme se, tak virus jedině jásá a snadno se šíří, takže proto tento narůst.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: V České republice je aktuálně k 26. říjnu tedy ke dnešku přes tisíc lidí v nemocnicích. Jaká situace je v moravskoslezských nemocnicích?

Irena Martinková, ředitelka, Odbor protiepidemiologický, KHS MSK: Z údajů, které dostáváme z centrálního řídícího týmu v tuto chvíli, co se týče obložnosti pacienty s covidem Moravskoslezský kraj je na druhém místě po Jihomoravském kraji a do včerejška v podstatě bylo hospitalizovaných 211 pacientů s covidem. Co se týče těch závažných stavů, tak bylo 17 pacientů, což je v podstatě tři procenta z JIPkové kapacity. Nejvíce případů nemocných je hospitalizováno v nemocnici ve Frýdku-Místku, následně ve Fakultní nemocnici Ostrava a v Městské nemocnici Ostrava.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Možná bychom mohli doplnit, že zatím ta situace v nemocnicích není kritická, ale jakmile se začne počet hospitalizovaných s covidem zvedat, tak o to více budou nemocnice řešit, co s těmi dalšími pacienty, kteří potřebují třeba na JIP umístit, je to tak?

Irena Martinková, ředitelka, Odbor protiepidemiologický, KHS MSK: Přesně tak, i minulý týden v se sešla krajská epidemiologická komise, jehož součástí je samozřejmě pan hejtman, zástupci policie, hasičů, záchranné služby a diskutovali jsme vlastně o těch predikcí. O těch problémech, které budou a mimo jiné jsme se chystali na tu případnou reprofilizaci lůžek, takže nemocnice už tuto informaci mají a chystají se v případě potřeby, že navýší kapacity pro covidová lůžka.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy už jste naznačila v úvodu, že se chystají nová opatření. Budete vydávat nová opatření, jak by se lidé měli v tuto chvíli chovat?

Irena Martinková, ředitelka, Odbor protiepidemiologický, KHS MSK: Opatření jsou stále stejná. My jsme je měli stejně dodržovat, ale nová opatření jsou z hlediska opatření v ohnisku nákazy, takže poněkud vlastně se změnila doba karantény. Pak jsou to opatření jako striktní dodržování respirátorů, třeba v prodejnách, v provozovnách služeb, tam všude, kde dochází ke kumulaci osob. Zpřísní se vlastně kontroly i v restauracích, takže lidi se budou muset prokazovat negativním testem nebo očkovací certifikátem anebo tím, že vlastně prodělali onemocnění. Vracíme se v podstatě zase k těm původním opatřením, ale snažíme se to dělat tak a je to na ukázněnosti nás všech, abychom vlastně nemuseli ještě úplně zpřísňovat ta opatření, protože všichni chceme, aby děti chodily do školy. Takže je na nás, abychom dodržovali opatření v podobě nošení respirátorů, dodržování vzdáleností a mytí rukou. Na to se poněkud zapomíná.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Po podzimních prázdninách by se mělo začít testovat v některých školách, je to Ostrava město, Karviná a Opava. Tam jsou ty situace nejhorší. Proč zrovna to testování ve školách? Tady bychom možná mohli připomenout, že velkým přenašečem této nemoci jsou děti.

Irena Martinková, ředitelka, Odbor protiepidemiologický, KHS MSK: Ano, přesně tak. Testování v tuto chvílí bude ve školských zařízeních, kde v okresech je incidence nad 300 tisíc. No a skutečně tak, jak jste říkala, takovým významným zdrojem jsou právě děti. A to ať děti, které jsou zcela bez příznaků anebo mají příznaky. Co se týče té nakažlivosti, je úplně stejná, jak ukázaly recentní tedy studie. Takže u těch dětí bez příznaků klidně může docházet k šíření nákazy, takže není vyloučeno, že podle toho, jak ta situace se bude vyvíjet, že v podstatě může být i potom plošné očkování i v ostatních školách.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jaká potom platí opatření pro rodiny, když dítě mají doma kvůli tomu, že je karanténa v jejich třídě nebo škole?

Irena Martinková, ředitelka, Odbor protiepidemiologický, KHS MSK: Tak především bych chtěla podotknout, že většinou školy nedáváme do karantény. My posuzujeme riziko a v podstatě do karantény se dostává jednotlivá třída nebo třídy. Pokud je dítě v karanténě, tak pro rodiče je to určitý samozřejmě problém. V tuto chvíli ta karanténa je na dobu sedmi dnů za předpokladu, že dítě mezi pátým a sedmým dnem se podrobí PCR vyšetření z nosohltanu. V případě, že to vyšetření je negativní, tak dítě nastupuje osmý den do školního zařízení. Pokud rodiče odmítají vyšetření těchto dětí, tak ta karanténa je 14 dní.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Karanténa pro očkované. Jak to je s tímto?

Irena Martinková, ředitelka, Odbor protiepidemiologický, KHS MSK: Očkování do karantény prioritně nejdou. Ale my upozorňujeme, protože víme, že jsou průlomové infekce, obzvlášť u těch úzkých rodinných kontaktů, takže doporučujeme, aby v ty osoby, které byly v takovémto kontaktu, aby přece jenom šly na PCR vyšetření, aby nekomplikovaly v případě jejich pozitivy život třeba spolupracovníkům nebo ostatním lidem, protože ty případy se pak nabalují geometrickou řadou. Takže očkovaný nejde do karantény, ale doporučujeme to. Co se týče izolace, tak tam v podstatě i očkovaný samozřejmě může onemocnět, byť ty příznaky ve většině případů jsou mírné. Takže očkovaný i neočekávaný, pokud je PCR pozitivní, tak do izolace jde.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ještě bychom možná mohly vysvětlit, proč 30% očkovaných se dostává také do nemocnice, co to jsou za lidé?

Irena Martinková, ředitelka, Odbor protiepidemiologický, KHS MSK: Tak 30% očkovaných se dostává, ale je třeba tady konstatovat, že většinou to jsou starší lidé, kteří trpí nějakým jiným základním onemocněním, mají poruchu imunitního systému a tak dále. Čili u nich, buď se nevytvoří dostatečná hladina protilátek a třeba také říci, že dochází k tak zvanému vyvanutí imunity čili jsou to tito lidi, ale gró 70% lidí v tuto chvíli to jsou, kteří jsou hospitalizováni, jsou to neočekávaní nemocní.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: To znamená, měli bychom možná podtrhnout to, že očkování chrání lidi do té míry, že se nedostanou třeba JIP anebo nedojde k tomu fatálnímu, že nezemřou.

Irena Martinková, ředitelka, Odbor protiepidemiologický, KHS MSK: Přesně tak čili až v 90% očkování chrání před těmi těžkými případy a před tím zaplněním, zahlcení nemocnic a zahlcení JIP lůžek, které jsou potřebné i pro léčbu pacientů s jinými onemocněními než covid.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Paní ředitelko, já Vám děkuji za rozhovor.

Redakčně upraveno / zkráceno.