Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Ministerstvo zdravotnictví letos v únoru dočasně pověřilo řízením Horské lázně Karlova Studánka Martina Voženílka, který současně zůstává také ředitelem Státních léčebných lázní Janské Lázně v Krkonoších. Jeho úkolem je stabilizovat provoz a připravit lázně na další období do doby, než ministerstvo vybere nového řádného ředitele ve výběrovém řízení. Vítejte u nás, pane řediteli, a dobrý den.

Martin Voženílek, ředitel Horských lázní Karlova Studánka: Dobrý den, děkuji za pozvání.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane řediteli, v jakém stavu jste Horské lázně Karlova Studánka přebíral?

Martin Voženílek, ředitel Horských lázní Karlova Studánka: Tak musím říct, že to bylo takové citlivé období. Vždycky, když dochází ke změně vedení, je to období nejistoty jak pro zaměstnance, tak možná i pro klienty. Ale musím říct, že lázně byly ve velice dobrém ekonomickém stavu, v dobré kondici a s nastartovanou sezonou. A věřím, že tomu tak bude i nadále.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Já jsem uvedla, že Vy jste jen prozatímní ředitel do té doby, než bude jmenován nový řádný ředitel. Proč jste se rozhodl převzít vedení Horské lázně Karlova Studánka?

Martin Voženílek, ředitel Horských lázní Karlova Studánka: Jak jste říkala, já jsem současně ředitelem Státních léčebných lázní Janské Lázně v Krkonoších. Přeci jen ta dojezdová vzdálenost je poměrně dlouhá a ani tato varianta nebyla dlouhodobě na stole. Rád se budu dál věnovat Janským Lázním, i když Karlova Studánka mi přirostla k srdci.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Mají Lázně Karlova Studánka a Janské Lázně něco společného?

Martin Voženílek, ředitel Horských lázní Karlova Studánka: Kromě toho, že jde o státní podniky a jejich zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví, tak určitě i prostředí, které je velmi podobné. Obě jsou klimatické lázně, obě leží zhruba v nadmořské výšce okolo 600 metrů a to horské prostředí je specifické. Vnímám ho velmi podobně v obou lázních.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Vy jste řekl, že vám Karlova Studánka za tu krátkou dobu přirostla k srdci. Čím Vás nejvíce oslovila? Čeho si na ní nejvíce vážíte a co by podle Vás měli hosté při pobytu nejvíce vnímat?

Martin Voženílek, ředitel Horských lázní Karlova Studánka: Je to určitě jedinečnost toho místa. Jedinečná architektura, uzavřené lázně v takovém uzavřeném údolí. Víceméně všechny objekty v Karlově Studánce, nebo ne všechny, nechci nikoho urazit, ale většina těch objektů historických je přímo lázní. A vůbec spektrum těch poskytovaných indikací je velice široké. Mají veliké spektrum přírodních léčivých zdrojů, což je úplná jedinečnost v rámci lázní v České republice a musím říct, že i personál je tam velice milý. Jsou tam lidé srdcaři, kteří tam pracují opravdu dlouho, a i v tom je to velmi podobné Janským Lázním.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Je to tak, že si ředitel a ve Vašem případě zatím dočasný ředitel vyzkouší také procedury, které lázně nabízejí?

Martin Voženílek, ředitel Horských lázní Karlova Studánka: Je to tak. Musím se přiznat, že třeba v Janských Lázních jsem procedury dlouho nevyzkoušel. Ale tím, jak jsem mluvil o tom, že jsou tady jedinečné procedury a jedinečné přírodní léčivé zdroje, tak jsem měl možnost vyzkoušet například jedinečnou uhličitou koupel a samozřejmě i rašelinové procedury, což u nás v Janských Lázních možné není.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Vy jste říkal, že když jste přebíral Karlovu Studánku, tak byla v ustáleném a stabilizovaném stavu i po ekonomické stránce. Bylo přesto potřeba zavádět nějaké nové standardy nebo změny v řízení?

Martin Voženílek, ředitel Horských lázní Karlova Studánka: Úplně ne. Ani to nebyl můj cíl, zavádět nějaké drastické novinky.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Tak co bylo Vaším cílem?

Martin Voženílek, ředitel Horských lázní Karlova Studánka: Mým cílem bylo překlenout to zmiňované citlivé období a dovést podnik do stavu, kdy ho budu moci předat třeba ještě v lepší kondici. Myslím si, že se to daří. Ekonomika podniku je, jak jsem říkal, nastartovaná velmi dobře. Personál se zdá být stabilizovaný a samozřejmě se snažíme využít i propojení Janských Lázní a Karlovy Studánky. To se nám daří přirozeně, kolektivy se propojují, vyměňují si zkušenosti a já věřím, že v tom budou pokračovat i nadále.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jedna z věcí, která se zavádí nebo už funguje v lázních, jsou telemetrické náramky pro pacienty. Jak fungují?

Martin Voženílek, ředitel Horských lázní Karlova Studánka: Je to projekt, který tam funguje už tři roky a funguje velice dobře. Je to prvek, který začíná být v lázeňství stále více využíván. Jsem rád, že Karlova Studánka patří mezi jedny z prvních lázní, kde se telemedicína zavádí do běžného provozu. Myslím si, že by to mohl být vzorový projekt i pro další zařízení, která telemedicínu zatím nevyužívají, přestože tu možnost mají. Podle současných informací bychom měli projekt dále rozvíjet a rozšiřovat i spektrum pacientů, kteří telemetrické náramky využívají. A zároveň předávat toto know-how i dalším zařízením.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jak důležité je podle Vás z pozice ředitele propojit léčbu, turistiku a celkový zážitek z pobytu v lázních?

Martin Voženílek, ředitel Horských lázní Karlova Studánka: V lázeňství je to víceméně zásadní. Většina lázní, a Karlova Studánka není výjimkou, je umístěna v turisticky zajímavé lokalitě, což Karlova Studánka bezpochyby je. Je tam krásné přírodní prostředí, které se přirozeně skloubí s poskytováním léčebné péče. V současné době se velmi často zmiňuje well-being, tedy propojení duševní a zdravotní pohody s důrazem na prevenci. To jsou všechno aspekty, které lázeňství nabízí. A Karlova Studánka v tomto není výjimkou. Takže určitě je to zásadní.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jedním z projektů, který měl být v Karlově Studánce realizován, je Dům přírody Jeseníků. Měl to být společný projekt Moravskoslezského kraje, Agentury ochrany přírody a lázní. Lázně od projektu odstoupily. Z jakého důvodu?

Martin Voženílek, ředitel Horských lázní Karlova Studánka: Lázně od projektu odstoupily z jednoduchého důvodu. Dům přírody Jeseníků tak, jak byl v závěrečné podobě projektu předložen, nemůže na uvažovaném místě vzniknout, a to především z legislativních důvodů, zejména s ohledem na vyhlášku o ochraně přírodních léčivých zdrojů. Tím pádem se v současné době další spolupráce v této podobě jeví jako zbytečná. Nicméně se nebráníme tomu, abychom do budoucna nějakou spolupráci znovu obnovili. Ale zřejmě za jiných podmínek, než s jakými projekt počítá nyní.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Co mělo být nebo co měl nabízet Dům přírody?

Martin Voženílek, ředitel Horských lázní Karlova Studánka: Dům přírody měl být plánován jako návštěvnické a informační centrum Chráněné krajinné oblasti Jeseníky, tedy jakési osvětové centrum. Karlova Studánka se v rámci předběžných jednání nezavázala, ale deklarovala ochotu podílet se na provozu Domu přírody, a to společně s Moravskoslezským krajem. Jak ale říkám, v současné době se ukazuje, že projekt v podobě, v jaké je nyní připraven, není možné realizovat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jedna z věcí, která lázním v uvozovkách vadila, bylo i místo, kde měl být Dům přírody postaven, protože se v této oblasti nacházejí přírodní léčivé zdroje. Je to tak?

Martin Voženílek, ředitel Horských lázní Karlova Studánka: Léčivé prameny jsou v nedaleké blízkosti uvažovaného místa výstavby. Nicméně samotný dům měl vzniknout přímo na nalezišti, respektive zdroji rašeliny. A tím, že je projekt zasazen do větší hloubky, než umožňuje místní vyhláška o ochraně přírodních léčivých zdrojů, mohl by významně ohrozit jak samotné naleziště rašeliny, tak i přilehlé zdroje přírodní léčivé vody. Proto vznikl zásadní rozpor s umístěním Domu přírody právě do tohoto místa.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Znamená to, že kdyby byl projekt lépe připravený a případně přemístěný na jiné místo, tak by mohl být realizován a nové informační centrum u Karlovy Studánky by skutečně mohlo vzniknout?

Martin Voženílek, ředitel Horských lázní Karlova Studánka: Ano, myslím si, že zásadní je právě to, co jste zmínila. Kdyby byl projekt umístěn na jiné lokalitě, která není zasažena ochranou přírodního léčivého zdroje, tak není problém, aby tam takový dům vznikl. Zásadní problém ale je, že současný návrh zasahuje přímo do naleziště rašeliny. Nachází se v prvním stupni ochranného pásma přírodního léčivého zdroje, kde vyhláška vůbec neumožňuje výstavbu objektů zasazených více než metr a půl pod zem. A Dům přírody Jeseníků má podle projektu v jedné části objekt zapuštěný až do hloubky 4,5 metru, což už může významně ovlivnit všechny přírodní procesy a zdroje v daném území.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jak se mohlo stát, že byl projekt navržený tímto způsobem, aniž by se předem důkladně prověřily podmínky v daném místě?

Martin Voženílek, ředitel Horských lázní Karlova Studánka: Já jsem nebyl úplně u těch příprav.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Tak jak se to takzvaně zdědilo.

Martin Voženílek, ředitel Horských lázní Karlova Studánka: Takzvaně jsem ten projekt zdědil, ale samozřejmě o něm nějaké informace mám. Probíhala architektonická soutěž, probíhaly veřejné prezentace, to všechno je pravda. Nicméně v průběhu přípravy byl podle mého názoru zřejmě opomenut jeden zásadní legislativní problém, a to skutečnost, že projekt vzniká v první zóně ochranného pásma přírodního léčivého zdroje. Tato oblast je chráněna vyhláškou Ministerstva zdravotnictví, kde jsou podmínky jasně popsány. Jak přesně k tomu došlo, to ale hodnotit nemohu. To je spíše otázka na investora.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Rozumím, náš čas vypršel. Pane řediteli, já Vám děkuji za Vaše odpovědi a přeji Vám hodně úspěchů. Mějte se moc hezky. Děkujeme, že jste s námi byli až do konce. Na viděnou.

Martin Voženílek, ředitel Horských lázní Karlova Studánka: Na viděnou.

Redakčně upraveno / zkráceno.