Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Startuje nový díl pořadu HOST DNE. Vítejte u televizních obrazovek a ve studiu už vítám Radima Kuchaře, ředitele Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje. Dobrý den, vítejte u nás.

Radim Kuchař, ředitel Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane řediteli, pojďme takovou rozjezdovou a ryze asi pozitivní otázkou. Moravskoslezští hasiči ovládli soutěž Hasič roku. Ocenění jste získali v několika kategoriích. Já vím, že Vy jste mi řekl, že to už je takové skoro v uvozovkách zapomenuté, že to přibylo x dalších událostí. Ale zavzpomínejte na tady tu akci a na ten úspěch.

Radim Kuchař, ředitel Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje: Zavzpomínám rád. Je pravda, že na Pražském hradě, kde tato anketa byla vyhlašována v rámci galavečera, tak se na pódiu naši příslušníci objevili relativně velmi častokrát. Byl to ročník 2023, který se hodnotil na začátku letošního roku a ten rok 2023 pro nás byl velmi významný pro hasičský sbor. Jednak my jsme měli významné zásahy jak tady v kraji, tak v rámci mezinárodního nasazení. Což mimo jiné generovalo právě tyto nominace. Můžu jenom zmínit například, že v únoru loňského roku se USAR tým, což je tým na vyhledávání a záchranu osob ze zřícených budov, tak polovina týmu, která byla z našeho kraje, včetně teda velení, tak se účastnil zásahu po zemětřesení v Turecku. No a tento zásah byl právě oceněn na 1. místě. Shodou okolností velitel toho týmu potom uspěl taky v kategorii Velitel roku. Měli jsme pak velmi úspěšnou taky kategorii Projekt roku. Proto ten rok byl úspěšný, a byli jsme vidět Moravskoslezští hasiči.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Tohle všechno určitě souvisí jednak s vybavením hasičských jednotek v Moravskoslezském kraji, ale i s týmem lidí. Asi víte, koho si do svého týmu vybrat a musí se také na tyto zásahy dobře připravovat.

Radim Kuchař, ředitel Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje: Je to přesně tak. Moravskoslezský hasiči, když se řekne, tak je to skupina, která dneska čítá více než 1100 lidí. Samozřejmě nejsou to jenom hasiči, kterých je dneska zhruba 900, ale jsou tam i další kolegové, kteří dělají ty pomocné činnosti, kteří dělají tu doprovodnou činnost. A samozřejmě naše kolegyně a jsou tam lidé z operačního střediska. Jsou tam lidé taky z administrativy. Nicméně když se vrátím k těm jednotkám, tak opravdu pro službu našim občanům a našim návštěvníkům našeho kraje tak je připraveno úplně přesně v tuto chvíli 840 hasičů. A co se týká těch hodně viditelných záležitostí, to je zejména právě to nasazení v zahraničí. Jak už jsem zmínil, to Turecko nebo letos na začátku roku v lednu kdy naši lidé vycestovali v rámci týmu vysokokapacitního čerpání do Francie na pomoc po povodních. Nebo když byli loni i letos v Řecku na hašení lesních požárů. Tak my tyto lidi vytipováváme máme z té skupiny všech hasičů, protože jedna věc je, že musí mít zájem a tady v řadě případů tady při tom vyslání nebo některé ty týmy, některé ty typy těch týmů nebo charaktery těch týmů tak vyžadují některé věci, se kterými ti hasiči musí souhlasit. Takové typické je, že například členové toho odřadu pro vyhledávání osob ze zřícených budov. Totéž se třeba týká týmu, který je určen k záchraně osob pomocí lodí z vodní hladiny tak musí akceptovat, že budou očkováni sérií povinných očkovaní, kterých je 10 a ne každý je ochoten to akceptovat. To znamená, toto je jedna z podmínek, kterou musí splnit. Pak je to taky kromě té vlastní vůle, je to ochota podstupovat velmi náročná cvičení, která jsou tak, aby potom ta nasazení byla efektivní a byla bezpečná. To znamená, je to výběrový klub, je to opravdu výběrová skupina. Jsme rádi, že to tak je, protože zájem o tyto jednotlivé skupiny v těchto týmech nebo modulech, jak se tomu říká v řeči evropského systému civilní ochrany. A v okamžiku, kdy někdo odchází, buď odchází od nás, od sboru a v rámci stěhování, nebo něco podobného, tak jde k jinému hasičskému sboru anebo opouští u nás službu. Tak jsme rádi, že z těch v té době pak dalších sloužících hasičů, tak je celá řada, kdy si můžeme vybírat a mají zájem, aby byli ustanoveni do toho týmu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Super, musí mít asi taky výbornou fyzičku?

Radim Kuchař, ředitel Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje: Je to jedna z podmínek, není to žádný z těch týmů, které jsem zmiňoval. Máme v podstatě 5 speciálních týmů, které ne vždy mají hasičské záchranné sbory krajů. V jednom případě ten jeden je úplně unikátní. To je ten vodní, záchranný, ten jenom jeden v Česku. Tak nejsou nastavená kritéria přímo pro ty týmy nebo v rámci hodnocení těch týmů fyzické způsobilosti, ale ta vychází z toho, že všichni jsme příslušníci a příslušník má své podmínky fyzické způsobilosti dané už zákonem. To znamená, že musí jednou ročně každý příslušník prokazovat svoji fyzickou způsobilost, samozřejmě i zdravotní.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pojďme k vybavení. Pane řediteli, platí ještě stále to, co se říká už dlouhá léta, že moravskoslezští hasiči mají nejlepší vybavení v zemi?

Radim Kuchař, ředitel Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje: Já věřím, že ano.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Čím to je?

Radim Kuchař, ředitel Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje: Je to samozřejmě tou dlouhodobou činností, která předcházela, řekněme v té poslední dekádě, před tímto okamžikem. Kdy opravdu to bylo o tom, že především technika rovná se zdroje financování té techniky. A tak, jak byl systém nastaven, kdy velká část té techniky musela být pořízena z tzv. mimo rozpočtových zdrojů a tento sbor si moravskoslezský hasičský záchranný opravdu vynikal v tom, jak získat odpovídající množství mimo rozpočtových zdrojů. Je to samozřejmě dáno dlouhodobou výbornou spolupráci se Statutárním městem Ostrava. Naším největším donátorem, přispěvatelem, na tuto činnost a jsem rád, že tomu tak je, je to dlouhodobá tradice, je Moravskoslezský kraj. Ale jsou i další, protože my máme velmi dlouhodobou výbornou spolupráci například s automobilkou Hyundai. Ono to ale souvisí s tím, že my tam plníme nějaké smluvní závazky, ale taky tyhle ty smluvní závazky pak dávají možnost financovat některou techniku. A to, proč máme lepší, možná ne v mnoha případech lepší, ale jinou právě souvisí s tím, že my pořizujeme a musíme pořizovat i techniku pro ty speciální týmy, které potřebují trošku jiný typ techniky, než se používá standardně. Jinak ale aktuální situace se trošku mění. Zcela jistě je to dáno tím, že generálním ředitelem je můj předchůdce a bývalý ředitel Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje, který si přinesl na generální ředitelství s sebou tu ideu, že technika by měla být u hasičských sborů sjednocována a opravdu se daří ji teď nastavovat. My už teď máme i výhled na 5 let dopředu, kdy jednotlivé sbory vědí. Pořizuje se centrálně, ta technika se pořizuje v rámci rámcových dohod. A vlastně dneska přicházíme tak trochu na systém, kdy tu techniku dostáváme v rámci nějakých kvót a tím pádem mi to umožňuje využívat ty zdroje mimo rozpočtové k tomu, že nakupujeme opravdu jenom tu velmi speciální techniku pro ty speciální odřady, například.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane řediteli, jaké byly příčiny letošních letních požárů?

Radim Kuchař, ředitel Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje: Příčiny se vlastně vůbec nezměnily. Pro nás v té statistice požárovosti opravdu se nerozlišuje a nerozlišovalo se, jestli je to léto, nebo to není letní období. Pořád platí, že nejčastější příčina je nedbalost lidí. Ta může být jakákoliv, je to mnoho druhů, ale v průběhu celého roku a další jsou technické závady. Průměrný počet těchhle těch požárů v právě v tom prostředí přírodním nebo lesních požárů je měsíčně v našem kraji zhruba 20. V letošním roce v červnu bylo 9, v červenci bylo 9 a v srpnu do dnešního dne je jich taky 9. To znamená, my zažíváme relativně velmi podprůměrný rok. Jsme rádi tomu samozřejmě.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pojďme se vrátit k některým větším požárům v posledních týdnech. A to určitě nemůžeme vynechat požár školy v Českém Těšíně. Jak těžký ten zásah byl?

Radim Kuchař, ředitel Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje: Ten zásah byl velmi těžký, a to hlavně z pohledu bezpečnosti toho zásahu, Protože asi diváci viděli záběry. Samotná obchodní akademie i ta základní škola, která byla požárem potom taky zasažena, tak se nachází v souvislé řadové zástavbě, krásných secesních domů, které pocházejí někde z počátku 20. století. Ty domy mají 100 a více let. Problém je, že v té době pochopitelně neplatil kodex požárních norem, jako platí dneska. Problém zásahu úplně tady tohoto konkrétního byl ten, že když nám bylo ten poslední červencový den k večeru nahlášen požár, že hoří na Obchodní akademii v Českém Těšíně střecha, tak když ty první jednotky přijeli na místo, tak opravdu hořela celá střešní konstrukce, včetně toho podkroví, které bylo zabudováno do té střešní konstrukce. Je to pěti podlažní nadzemní dům a to znamená, že ta střecha se nachází ve výšce od 15 do 18 metrů. A problém, který nastal je ten, že nebyla žádná vnitřní zásahová cesta, jak se dostat do toho půdního prostoru. Mohlo se zasahovat pouze z těch plošin, a žádný z hasičů se nemohl dostat do půdního prostoru, nebo na tu střešní konstrukci, protože už v době příjezdu se ta střešní konstrukce obchodní akademie už propadala. Tak jak byl ten požár rozšířený a v jaké fázi zrovna byl. To znamená, že jedno z prvních rozhodnutí toho velitele zásahu, které konzultoval se mnou, jako s krajským řídícím důstojníkem, je, že jsme rozhodli, že nepovolíme vstup hasičů do konstrukce střechy, která se nad nimi už propadá. Protože to opravdu bezpečnostně nebylo možné, a čili ta komplikace zásahu byla ta, že bylo možné hasit pouze zvenku v té době.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane řediteli, náš čas vypršel. Já Vám děkuji za rozhovor a vám za pozornost. Mějte se moc hezky.

Redakčně upraveno / zkráceno.