Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Host dne

Host dne

Andrea Lipjaková, vedoucí protiepidemického oddělení Karviná, Chřipková epidemie v kraji, nejvíc ohroženi jsou senioři a děti, Rizika a prevence žloutenky A

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje aktuálně eviduje epidemii akutních respiračních onemocnění včetně chřipky, nemocnost je výrazně nad obvyklými hodnotami. Zároveň se Česko potýká s výrazným nárůstem případů žloutenky. Témata pro vedoucí protiepidemického oddělení v Karviné Andreu Lipjakovou. Dobrý den, vítejte u nás.

Andrea Lipjaková, vedoucí protiepidemického oddělení Karviná: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jak už jsem tady řekla před chviličkou, Krajská hygienická stanice aktuálně eviduje epidemii akutních respiračních onemocnění v našem regionu. Ta hodnota se pohybuje výrazně nad úrovní na 100 000 obyvatel+. Nevím, jestli to teď říkám odborně, jak vy tu terminologii používáte. Jaká je tedy aktuální současná situace tady u nás v Moravskoslezském kraji, co se týče nemocnosti chřipkou nebo respiračními chorobami?

Andrea Lipjaková, vedoucí protiepidemického oddělení Karviná: V Moravskoslezském kraji se nyní nacházíme v plné chřipkové sezóně. Nemocnost akutními respiračními onemocněními je vysoká, pohybuje se nad hranicí, o které již hovoříme jako o epidemické. Hlavním důvodem je kombinace zimního období a kumulace osob ve vnitřních prostorách. Ve třetím kalendářním týdnu sice došlo k mírnému poklesu celkové nemocnosti asi o 12%, avšak nemocnost ve věkové skupině 0 až 5 let je stále vysoká. Například v okrese Frýdek-Místek je nemocnost přes 7,5 tisíce případů na 100 000 obyvatel. V okrese Opava je to kolem 6,5 tisíce na 100 000 obyvatel.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Které věkové skupiny jsou nejohroženější?

Andrea Lipjaková, vedoucí protiepidemického oddělení Karviná: Nejohroženější skupiny jsou v podstatě senioři, malé děti ve věku do dvou let a osoby s chronickými onemocněními, například s onemocněním srdce a plic, diabetici nebo osoby se sníženou imunitou. U těchto osob také častěji dochází ke komplikacím. Mezi ně patří záněty plic a je mnohdy vyžadována i hospitalizace ve zdravotnických zařízeních.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Co byste těmto lidem doporučila, zejména tedy těm ohroženým skupinám, to znamená rodičům malých dětí nebo seniorům?

Andrea Lipjaková, vedoucí protiepidemického oddělení Karviná: Pokud jde o všeobecná opatření, tak určitě na prvním místě, patří očkování. Očkování proti chřipce se všeobecně doporučuje seniorům a osobám, které už mají nějaké základní onemocnění. Očkovat se může i nyní. Ochrana nastupuje asi za 14 dnů a v podstatě má to význam, protože chřipková sezona nám končí začátkem dubna.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Je možná na místě také říct, že u chřipkového onemocnění si často říkáme, že chřipka není až tak vážné onemocnění. Tak svým způsobem vážné ale je, protože existuje úmrtnost na chřipku.

Andrea Lipjaková, vedoucí protiepidemického oddělení Karviná: Ano, úmrtnost je. Většinou ji teda zaznamenáváme v té vyšší věkové kategorii nebo u těch pacientů, kteří už mají nějaké základní onemocnění. Jak už jsem říkala.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jaké jsou takové průvodní znaky toho, že vyhodnotíme my, než jdeme k lékaři, že asi se jedná o chřipku a že opravdu je na místě lékaře navštívit.

Andrea Lipjaková, vedoucí protiepidemického oddělení Karviná: Typické příznaky chřipky jsou vysoká horečka, bolest hlavy, bolest svalů a kloubů. Může tam být i světloplachost. Pokud mám takové příznaky a zkusím si tu horečku snížit antipyretiky. Ale v podstatě se mi to nedaří a dejme tomu tři dny tu horečku nemůžu srazit. Tak určitě bych lékaře vyhledala a pokud patřím mezi ohroženou skupinu, tak samozřejmě bych kontaktovala lékaře a poradila bych se s ním. Pokud se objeví nějaké příznaky, jako že jsem dušná, nemůžu pořádně dýchat, tak každopádně určitě vyhledat zdravotnické zařízení.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A takové obecné rady. Je to asi o tom, aby se lidé, když jsou nemocní, nestýkali, aby byli obezřetní a aby byli i ohleduplní vůči ostatním.

Andrea Lipjaková, vedoucí protiepidemického oddělení Karviná: Ano, tak samozřejmě kromě očkování existují i další preventivní opatření. Pokud mám rýmu nebo kašel, tak určitě použiju kapesník při kašli nebo případně používám respirátor. Pokud jsem nemocná, tak zůstanu raději doma a nebudu vyhledávat společnost dalších osob, které bych mohla ohrozit. A samozřejmě velmi důležitá věc je mytí rukou. Pokud přijdu z nějakého veřejného prostoru, jezdím MHD nebo nakupuji v potravinách, kde se mé ruce dotýkají různých madel, kterých se drželi i další lidé, tak samozřejmě první, co udělám při příchodu domů, je, že si ruce umyju.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pojďme k našemu druhému tématu. A to je žloutenka. Počet těchto případů narostl oproti jiným letům. Jak si to vysvětlujete?

Andrea Lipjaková, vedoucí protiepidemického oddělení Karviná: Vždycky je to tak u nákazy, že populace se určitým způsobem promoří. To znamená, že ta nemocnost je vyšší. Ti lidé mají potom obranné protilátky a už k tomu nedochází. V podstatě nedochází k tomu šíření. Teď jsme delší dobu žádnou takovou epidemii neměli a nynější epidemie začala na jaře roku 2024, kdy v té první vlně onemocněly hlavně děti, a to většinou ze sociálně vyloučených lokalit. V loňském roce se nám tato onemocnění přesunula již do dospělé populace. Nejdříve to byly také rizikové skupiny, například osoby bez domova anebo uživatelé drog, a v současné době již zaznamenáváme takzvaný komunitní přenos.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Co s tím? Co se s tím dá dělat? Jaká máte doporučení pro lidi? Asi podobná jak s tou chřipkou.

Andrea Lipjaková, vedoucí protiepidemického oddělení Karviná: V prvé řadě očkování. Očkování opravdu zajišťuje ochranu celoživotní. Očkuje se dvěma dávkami. Očkovat se může začít už od jednoho roku věku. A pokud bychom pominuli to očkování, tak samozřejmě opět ruce. Dezinfekce rukou nebo mytí rukou a mýt si ruce pokaždé po použití WC, po příchodu domů, po manipulaci s bankovkami. Prostě myslet na to, že rukama opravdu přenáším tu infekci. Samozřejmě žloutence se také často říká nemoc špinavých rukou. Ten přenos je fekálně-orální, takže ruce jsou opravdu důležité.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jak vážné onemocnění je hepatitida typu A, čili žloutenka, o které se bavíme?

Andrea Lipjaková, vedoucí protiepidemického oddělení Karviná: Ano, tak onemocnění je to určitě vážné, je to onemocnění jater. Naštěstí žloutenka typu A nepřechází do chronického stadia, na rozdíl například od žloutenky typu B nebo C. Nicméně k dnešnímu dni jsme zaznamenali 501 případů onemocnění od počátku epidemie, to znamená od roku 2024, a ve čtyřech případech došlo k úmrtí, jednalo se o dospělé osoby.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A jaký je rozdíl mezi A, B a C?

Andrea Lipjaková, vedoucí protiepidemického oddělení Karviná: Tak hepatitida A se přenáší fekálně-orální cestou. To znamená, že ten přenos se může v té populaci uskutečnit častěji než u hepatitidy typu B nebo C, kde je přenos krví případně i pohlavním stykem. Takže v podstatě to šíření není tak časté. Ano, hepatitida C se může šířit. Většinou ji evidujeme například u osob, které intravenózně užívají drogy.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pracuje krajská hygienická stanice na nějakých preventivních programech? Protože teď jsme vyslali našim divákům nějaké rady. Nicméně obecně dáváte tato doporučení i jinými způsoby, aby ta populace věděla, jak se chovat, jak se vyvarovat toho, aby chřipkou nebo žloutenkou typu A neonemocněla.

Andrea Lipjaková, vedoucí protiepidemického oddělení Karviná: My se kromě té klasické práce samozřejmě snažíme komunikovat rizika. Na začátku školního roku například jsme oslovovali základní školy, které byly upozorněny na to, že je tady výskyt žloutenky, a jak by se k tomu měly postavit. Pak provádíme celou řadu preventivních programů i třeba pro školy. Probíhal takový edukativní program Čisté ruce, kdy se celkem v 73 školách tohoto programu zúčastnilo asi tři a půl tisíce žáků a bylo to zaměřeno na správné mytí rukou.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Paní Lipjaková, já Vám děkuji za Vaše odpovědi a za čas, který jste věnovala tomuto tématu. Vám děkuji za pozornost. Držte se, ať neonemocníte ani žloutenkou, ani chřipkou. Mějte se hezky.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Host dne
Andrea Lipjaková, vedoucí protiepidemického oddělení Karviná, Chřipková epidemie v kraji, nejvíc ohroženi jsou senioři a děti, Rizika a prevence žloutenky A
28. ledna 2026, 17:13

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje aktuálně eviduje epidemii akutních respiračních onemocnění včetně chřipky, nemocnost je výrazně nad obvyklými hodnotami. Zároveň se Česko potýká s výrazným nárůstem případů žloutenky. Témata pro vedoucí protiepidemického oddělení v Karviné Andreu Lipjakovou. Dobrý den, vítejte u nás.

Andrea Lipjaková, vedoucí protiepidemického oddělení Karviná: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jak už jsem tady řekla před chviličkou, Krajská hygienická stanice aktuálně eviduje epidemii akutních respiračních onemocnění v našem regionu. Ta hodnota se pohybuje výrazně nad úrovní na 100 000 obyvatel+. Nevím, jestli to teď říkám odborně, jak vy tu terminologii používáte. Jaká je tedy aktuální současná situace tady u nás v Moravskoslezském kraji, co se týče nemocnosti chřipkou nebo respiračními chorobami?

Andrea Lipjaková, vedoucí protiepidemického oddělení Karviná: V Moravskoslezském kraji se nyní nacházíme v plné chřipkové sezóně. Nemocnost akutními respiračními onemocněními je vysoká, pohybuje se nad hranicí, o které již hovoříme jako o epidemické. Hlavním důvodem je kombinace zimního období a kumulace osob ve vnitřních prostorách. Ve třetím kalendářním týdnu sice došlo k mírnému poklesu celkové nemocnosti asi o 12%, avšak nemocnost ve věkové skupině 0 až 5 let je stále vysoká. Například v okrese Frýdek-Místek je nemocnost přes 7,5 tisíce případů na 100 000 obyvatel. V okrese Opava je to kolem 6,5 tisíce na 100 000 obyvatel.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Které věkové skupiny jsou nejohroženější?

Andrea Lipjaková, vedoucí protiepidemického oddělení Karviná: Nejohroženější skupiny jsou v podstatě senioři, malé děti ve věku do dvou let a osoby s chronickými onemocněními, například s onemocněním srdce a plic, diabetici nebo osoby se sníženou imunitou. U těchto osob také častěji dochází ke komplikacím. Mezi ně patří záněty plic a je mnohdy vyžadována i hospitalizace ve zdravotnických zařízeních.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Co byste těmto lidem doporučila, zejména tedy těm ohroženým skupinám, to znamená rodičům malých dětí nebo seniorům?

Andrea Lipjaková, vedoucí protiepidemického oddělení Karviná: Pokud jde o všeobecná opatření, tak určitě na prvním místě, patří očkování. Očkování proti chřipce se všeobecně doporučuje seniorům a osobám, které už mají nějaké základní onemocnění. Očkovat se může i nyní. Ochrana nastupuje asi za 14 dnů a v podstatě má to význam, protože chřipková sezona nám končí začátkem dubna.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Je možná na místě také říct, že u chřipkového onemocnění si často říkáme, že chřipka není až tak vážné onemocnění. Tak svým způsobem vážné ale je, protože existuje úmrtnost na chřipku.

Andrea Lipjaková, vedoucí protiepidemického oddělení Karviná: Ano, úmrtnost je. Většinou ji teda zaznamenáváme v té vyšší věkové kategorii nebo u těch pacientů, kteří už mají nějaké základní onemocnění. Jak už jsem říkala.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jaké jsou takové průvodní znaky toho, že vyhodnotíme my, než jdeme k lékaři, že asi se jedná o chřipku a že opravdu je na místě lékaře navštívit.

Andrea Lipjaková, vedoucí protiepidemického oddělení Karviná: Typické příznaky chřipky jsou vysoká horečka, bolest hlavy, bolest svalů a kloubů. Může tam být i světloplachost. Pokud mám takové příznaky a zkusím si tu horečku snížit antipyretiky. Ale v podstatě se mi to nedaří a dejme tomu tři dny tu horečku nemůžu srazit. Tak určitě bych lékaře vyhledala a pokud patřím mezi ohroženou skupinu, tak samozřejmě bych kontaktovala lékaře a poradila bych se s ním. Pokud se objeví nějaké příznaky, jako že jsem dušná, nemůžu pořádně dýchat, tak každopádně určitě vyhledat zdravotnické zařízení.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A takové obecné rady. Je to asi o tom, aby se lidé, když jsou nemocní, nestýkali, aby byli obezřetní a aby byli i ohleduplní vůči ostatním.

Andrea Lipjaková, vedoucí protiepidemického oddělení Karviná: Ano, tak samozřejmě kromě očkování existují i další preventivní opatření. Pokud mám rýmu nebo kašel, tak určitě použiju kapesník při kašli nebo případně používám respirátor. Pokud jsem nemocná, tak zůstanu raději doma a nebudu vyhledávat společnost dalších osob, které bych mohla ohrozit. A samozřejmě velmi důležitá věc je mytí rukou. Pokud přijdu z nějakého veřejného prostoru, jezdím MHD nebo nakupuji v potravinách, kde se mé ruce dotýkají různých madel, kterých se drželi i další lidé, tak samozřejmě první, co udělám při příchodu domů, je, že si ruce umyju.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pojďme k našemu druhému tématu. A to je žloutenka. Počet těchto případů narostl oproti jiným letům. Jak si to vysvětlujete?

Andrea Lipjaková, vedoucí protiepidemického oddělení Karviná: Vždycky je to tak u nákazy, že populace se určitým způsobem promoří. To znamená, že ta nemocnost je vyšší. Ti lidé mají potom obranné protilátky a už k tomu nedochází. V podstatě nedochází k tomu šíření. Teď jsme delší dobu žádnou takovou epidemii neměli a nynější epidemie začala na jaře roku 2024, kdy v té první vlně onemocněly hlavně děti, a to většinou ze sociálně vyloučených lokalit. V loňském roce se nám tato onemocnění přesunula již do dospělé populace. Nejdříve to byly také rizikové skupiny, například osoby bez domova anebo uživatelé drog, a v současné době již zaznamenáváme takzvaný komunitní přenos.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Co s tím? Co se s tím dá dělat? Jaká máte doporučení pro lidi? Asi podobná jak s tou chřipkou.

Andrea Lipjaková, vedoucí protiepidemického oddělení Karviná: V prvé řadě očkování. Očkování opravdu zajišťuje ochranu celoživotní. Očkuje se dvěma dávkami. Očkovat se může začít už od jednoho roku věku. A pokud bychom pominuli to očkování, tak samozřejmě opět ruce. Dezinfekce rukou nebo mytí rukou a mýt si ruce pokaždé po použití WC, po příchodu domů, po manipulaci s bankovkami. Prostě myslet na to, že rukama opravdu přenáším tu infekci. Samozřejmě žloutence se také často říká nemoc špinavých rukou. Ten přenos je fekálně-orální, takže ruce jsou opravdu důležité.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jak vážné onemocnění je hepatitida typu A, čili žloutenka, o které se bavíme?

Andrea Lipjaková, vedoucí protiepidemického oddělení Karviná: Ano, tak onemocnění je to určitě vážné, je to onemocnění jater. Naštěstí žloutenka typu A nepřechází do chronického stadia, na rozdíl například od žloutenky typu B nebo C. Nicméně k dnešnímu dni jsme zaznamenali 501 případů onemocnění od počátku epidemie, to znamená od roku 2024, a ve čtyřech případech došlo k úmrtí, jednalo se o dospělé osoby.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A jaký je rozdíl mezi A, B a C?

Andrea Lipjaková, vedoucí protiepidemického oddělení Karviná: Tak hepatitida A se přenáší fekálně-orální cestou. To znamená, že ten přenos se může v té populaci uskutečnit častěji než u hepatitidy typu B nebo C, kde je přenos krví případně i pohlavním stykem. Takže v podstatě to šíření není tak časté. Ano, hepatitida C se může šířit. Většinou ji evidujeme například u osob, které intravenózně užívají drogy.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pracuje krajská hygienická stanice na nějakých preventivních programech? Protože teď jsme vyslali našim divákům nějaké rady. Nicméně obecně dáváte tato doporučení i jinými způsoby, aby ta populace věděla, jak se chovat, jak se vyvarovat toho, aby chřipkou nebo žloutenkou typu A neonemocněla.

Andrea Lipjaková, vedoucí protiepidemického oddělení Karviná: My se kromě té klasické práce samozřejmě snažíme komunikovat rizika. Na začátku školního roku například jsme oslovovali základní školy, které byly upozorněny na to, že je tady výskyt žloutenky, a jak by se k tomu měly postavit. Pak provádíme celou řadu preventivních programů i třeba pro školy. Probíhal takový edukativní program Čisté ruce, kdy se celkem v 73 školách tohoto programu zúčastnilo asi tři a půl tisíce žáků a bylo to zaměřeno na správné mytí rukou.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Paní Lipjaková, já Vám děkuji za Vaše odpovědi a za čas, který jste věnovala tomuto tématu. Vám děkuji za pozornost. Držte se, ať neonemocníte ani žloutenkou, ani chřipkou. Mějte se hezky.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Zdroj: https://polar.cz/index.php/porady/host-dne/host-dne-28-01-2026-17-13