Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Dnes je mým milým hostem Jaromír Javůrek, dlouholetý ředitel Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka. Povíme si o jeho cestě k hudbě, výzvách vedení festivalu a o tom, co nás čeká v letošním ročníku. Pane řediteli, dobrý den a vítejte u nás.

Jaromír Javůrek, ředitel MHF L. Janáčka: Děkuji za pozvání. Hezký den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Než se dostaneme k programu festivalu, tak znovu zopakuji, že i vy se festivalu věnujete řadu let. Pamatujete si, kdy vás Janáčkova hudba osobně zasáhla?

Jaromír Javůrek, ředitel MHF L. Janáčka: Je to už opravdu hodně, hodně dávno. Jméno Leoše Janáčka, jeho dílo i jeho osudy mě provázejí opravdu od dětství, protože jsem začal chodit do tehdy Lidové školy umění, dnes Základní umělecká škola. Doktora Leoše Janáčka ve Vítkovicích a tam jsem se učil hrát na housle. Potřebovali kontrabasistu v tom školním orchestru, no a tam jsem hrál a teď odpovídám na vaši otázku. Část Suity pro smyčce od Leoše Janáčka. Dodnes mne z toho mrazí. Nedovedu si představit, jak jsem mohl jako začátečník v oboru hry na kontrabas ty náročné Janáčkovy party zahrát. Ale nějak jsem to zvládl. No a pak samozřejmě jsem se setkával s Janáčkovou hudbou na konzervatoři, která dnes nese jméno Janáčkova, na Akademii v Brně, Janáčkově akademii múzických umění. Takže skutečně ten můj první styk s Janáčkovou hudbou už byl někdy v mých kolika? 12 - 13 letech?

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Tak to znamená, že Vás už zasáhl tehdy v dětství Janáček? Jaký je pro Vás ten Leoš Janáček pro Vás osobně?

Jaromír Javůrek, ředitel MHF L. Janáčka: Je to, jak říkával Václav Talich byla to palice - tvrdá, ale krásná. Janáček šel svou cestou. Čím více poznáváte jeho hudbu, jeho názory, někdy naprosto originální, tak zjišťujete, že jako kdyby nevnímal a to jako kdyby říkal schválně ten okolní svět. Protože vemte si, že on největší díla psal posledních deset let svého života, kdy konečně zažíval hřejivý pocit slávy a hřejivý pocit toho, že o něj a o jeho hudbu je zájem. Překotně komponuje, je nesmírně poctivý, pracovitý, nikdy nezapomněl na ty kořeny, z kterých vyšel, a vracel se na Hukvaldy. Plánoval, že na stáří, což v jeho případě je takový velice divný pojem, tak že se na ty Hukvaldy definitivně vrátí. Takže přestože nezemřel v chudobě, tak zůstal normálním člověkem. Nikdy si nehrál na žádné hogo fogo a byl to člověk, který právě vyjadřoval své názory tou hudbou, která je mnohdy úsečná a mnohdy velice tvrdá. Instrumentoval psal pro orchestr, pro nástroje poněkud jinak, než psaly tehdejší jeho vrstevníci, ale zároveň je to neuvěřitelný lyrik, takže to nejen že se zamiloval do každé představitelky Káti Kabanové nebo její Pastorkyně. Byl to člověk, který měl velice blízko k přírodě, k lidem a dovedl skutečně tu lásku, které byl plný, do té hudby přenést.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pojďme tedy k festivalu. To bylo i krásné vaše vyznání k Janáčkovi. Festival odstartuje zahajovacím koncertem z díla Janáčka a Beethovena. Co mají tito dva skladatelé společného?

Jaromír Javůrek, ředitel MHF L. Janáčka: No právě ty tvrdé hlavy. Beethoven v době, kdy se nosily paruky, přišel na večer do šlechtické společnosti bez paruky. Měl husté tmavé vlasy. To bylo zděšení. Samozřejmě komponoval tak, jak tehdy nebyli zvyklí. Byli zvyklí na hudbu, řekněme, která odpovídala době rokoka. Byly zvyklí na hudbu noblesní, ušlechtilou. A teď přišel Beethoven se svou Eroikou, se svou Osudovou, se svými melodiemi a rytmy, které se vymykaly běžné dobové praxi. A to mají s tím Janáčkem společného. Pravdivost v životě i v tom umění.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pojďme k další části programu mě třeba zaujala audiovizuální inscenace Inferno v Trojhalí - zajímavý prostor. Co mohou diváci čekat?

Jaromír Javůrek, ředitel MHF L. Janáčka: Mohou čekat naprosto neuvěřitelný večer. My jsme za celou historii festivalu k tomu přistoupili poprvé. Poprvé jdeme do Trojhalí, poprvé budeme kombinovat obraz s hudbou. Ta hudba není přímo komponovaná pro ten obraz a naopak ten obraz není přímo dělán na tu hudbu. Nicméně a tady musím jmenovat svého dlouholetého kolegu Františka Mixu, vynikajícího hudebního režiséra, který mně pomohl k tomu Infernu - skutečně najít dílo. Věděli jsme, co chceme, věděli jsme, kudy máme jít, ale vybrat potom konkrétní skladby nebylo tak jednoduché. Ten večer bude mít tři části. Ta první bude řekněme z té Slezské pánve, z té polské části z Katowic, před „Infernem“ zazní v české premiéře „Industrial Sinfonia“ polského skladatele Adama Wesolowského, pak zazní skladba, která je věnována výročí rozhlasového vysílání, napsal ji Lukáš Hurník, jehož tatínek byl hrdý Slezan. Narodil se ve Staré Porubě a my jsme právě v archívu města Ostravy v archívech jak rozhlasu, tak televize našli dobové fotografie těch zlomových událostí. První vysílání, první vysílací studio, Listopad 89. Prostě tyto momenty jsme tam do té obrazové části toho programu zařadili a věřím, že to v tom Trojhalí prostě opravdu bude takové wow, že to bude něco mimořádného.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Trojhalí není přímo uzpůsobeno pro takové koncerty. Jak se popasuje s akustikou?

Jaromír Javůrek, ředitel MHF L. Janáčka: My letos jdeme do prostředí, která nejsou koncertní. To je nádherný park a je to park v Šilheřovicích, čili zámek bude kulisou. Druhou kulisou bude ta barokní kašna a všechno ostatní tam musíme přivézt jak pro účinkující, tak pro posluchače. Totéž platí o Trojhalí. Tam musíte všechno přivézt. Vykryjeme ten prostor těžkými černými závěsy, instalujeme tam velkoplošnou obrazovku, opravdu velkoplošnou. Ještě to bude hodně a hodně práce, ale věřím a budeme přizvučovat ten orchestr zase ve spolupráci se zvukovými mistry ostravského rozhlasu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Hudba a krajina. Co to pro vás osobně znamená?

Jaromír Javůrek, ředitel MHF L. Janáčka: Když jsem studoval konzervatoř, tak jsem mi mnozí známí smáli, že jsem říkal: "Slyšíte, jak ten strom zpívá?" Protože to byl kvetoucí strom a na něm bylo plno včel, ale plno. No a samozřejmě ty roje včel nevydávají určitý zvuk. Nikdy jsem nešel tak daleko. Profesor Jan Šoupal, který jedné dámě na procházce říkal: „Slyšíte ten nádherný Des dur beskydských lesů?“ Takto ne, ale samozřejmě zvuky přírody jsou krásné. Pokud je my jako lidé neničíme.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A dáte příležitost také mladým interpretům?

Jaromír Javůrek, ředitel MHF L. Janáčka: Jednak mám mladé lidi velice rád. Rád jsem vyučoval na Janáčkově konzervatoři, kdy jsem si cenil i toho, že ta mladá generace nemá problém se vás na něco zeptat a očekává vaši odpověď. No a letos se to mladými umělci jen hemží. Laureáti soutěže Pro Bohemia, Janáčkovy soutěže v Brně a mistrovských hudebních kurzů Letní akademie, kterou pořádá dirigent Tomáš Netopil spolu s dalšími vynikajícími lektory v Kroměříži. Přijede mimořádně talentovaná klavíristka Alexandra Dovgan, která ještě není plnoletá, a proto ji doprovodí její otec. Přesto už koncertuje po celém světě s nejlepšími dirigenty a orchestry, a to v nejslavnějších koncertních síních. A mohl bych pokračovat dál.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A možná ještě v krátkosti zmíníme závěrečné představení zase v přírodě a s tancem spojené.

Jaromír Javůrek, ředitel MHF L. Janáčka: Víte, to umění je jeden, jak říkával Jiří Bělohlávek - kadlup. To prostě jeden kotlík, ve kterém se to všechno vaří. A je nesmysl, abychom se tvářili, že neexistuje výtvarné umění, literatura a tak dále a tak dále a tanec. No a taneční umění je plné emocí a já se těším, že ta tečka letošního jubilejního Janáčkova festivalu - Revelovo Bolero právě bude emocionálně podpořena vystoupením tanečníků.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A úplně na závěr pane řediteli, Vy se ve funkci ředitele dneska ne dneska, ale v letošním roce s festivalem loučíte. Tak kdybyste měl v krátkosti říct, jak Vás to osobně zasáhlo, to ředitelování tak ohromného festivalu s takovým přesahem i do světa.

Jaromír Javůrek, ředitel MHF L. Janáčka: Byla to cesta plná poznávání a setkávání. Poznávání nových skutečností, nových výzev. Kdy ten festival je živý organismus. Upřímně jsem se snažil, abych nezkameněl, nezdřevěněl – abych si stále nacházel své posluchače, a aby každý rok přinesl alespoň něco malého, nového, něco inovativního. A tomu se musíte věnovat na plný úvazek. A já jsem to tak dělal a věnoval jsem tomu festivalu nejen ty roky, ale také samozřejmě část svého zdraví a věnoval jsem tomu téměř celé své srdce. A to platí i o tom mém týmu, s kterým jsme ten festival dělali a děláme, že prostě jsme skutečně taková vynikající parta, která táhne za jeden provaz.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A já si myslím, že i návštěvníci a diváci jsme to cítili z těch jednotlivých ročníků, že tomu dáváte úplně vše, co se dát dá. Já Vám přeji hodně štěstí, držím palce, ať letošní festival proběhne hladce a ať má hodně návštěvníků, ať jste spokojený. Doufám, že se budeme potkávat u jiného projektu. Mějte se moc hezky a vám děkuji za pozornost.

Jaromír Javůrek, ředitel MHF L. Janáčka: Děkuji za pozvání a přijďte se podívat na některé koncerty letošního festivalu.

Redakčně upraveno / zkráceno.